Hlášení pojistné události 1. Dojde-li k úrazu při dopravní nehodě, kterou jsou účast- níci silničního provozu povinni podle obecně závazných právních předpisů policii oznámit, je třeba pojistiteli do- ložit tuto skutečnost zprávou policie o výsledku šetření. V ostatních případech je třeba vždy doložit, že k úrazu došlo za okolností uvedených v čl. 7, 17 nebo 27 ZPP. Za pravdivost takového dokladu odpovídá oprávněná osoba.
Datum vzniku pojistné události Datem vzniku pojistné události je den, od kterého byl pojištěný uznán ČSSZ invalidním určitého stupně, a to ve smyslu platných předpisů o sociálním zabezpečení a příslušných pojistných podmínek, nebo mu byl přiznán příspěvek na péči.
Oznámení pojistné události 1. Vznik pojistné události z pojištění sjednaného dle těchto ZPP AS je pojištěný povinen oznámit pojistiteli pouze ústní telefonickou formou výhradně prostřednictvím telefonního čísla +000 000 000 000.
Události Česká republika a Slovensko poukazují na nadměrnou regulaci chemického průmyslu a požadují zmírnění nařízení REACH, které by mělo v tomto roce projít revizí. Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetické politiky do roku 2050. Velkou roli přisuzuje zemnímu plynu. Europoslanci schválili přistoupení Chorvatska k Evropské unii. Následně chorvatský prezident a premiérka podepsali přístupovou smlouvu. Pokud bude ratifikace úspěšná, Chorvati rozšíří řady EU dne 1. července 2013. Kde se shodu zatím nalézt nepodařilo, je otázka sídla ústředních orgánů soudu. Mezi kandidáty na sídlo soudu první instance jsou v tuto chvíli Londýn, Mnichov a Paříž, mezi kandidáty na sídlo odvolacího soudu má zatím prominentní postavení Lucemburk a v souvislosti s arbitrážním centrem se hovoří o Irsku, Slovinsku a Portugalsku. „Evropští podnikatelé, výzkumné laboratoře a výzkumná centra na jednotný patent, který by byl cenově konkurenceschopný s patentem Spojených států, čekali 20 let. To jen dokazuje, o jak důležité věci dnes jednáme,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání ministrů komisař pro vnitřní trh Xxxxxx Xxxxxxx. Nad vznikem patentového soudu ale visí otazník. Ještě před zahájením tzv. posílené spolupráce, kdy se do přípravy společného patentu pustilo kvůli neshodám pouze 25 zemí EU, totiž Evropský soudní dvůr rozhodl, že vytváření patentového soudu není v souladu s evropským právem. Prosazování jednotného patentu je určitě krok, který by společnostem podnikajícím ve více státech EU velice zjednodušil život i ušetřil peníze. Nicméně jeho schvalování je téměř nekonečným příběhem. Vždyť stejná agenda patřila i mezi priority českého předsednictví Radě EU v prvním pololetí 2009. xxxx://xx0000.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxx-xxxx le-eu-patent xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx ri-se-dohodli-na-patentovem-soudu-eu-009394 ČR a SR chtějí zmírnit nařízení REACH Česká republika a Slovensko poukázalo na nadměrnou regulaci chemického průmyslu, které může mít negativní dopad na evropské hospodářství a poškozuje zejména malé podniky, pro něž představuje neúměrnou administrativní a finanční zátěž. Své obavy načrtnuly ve společném dokumentu zaslaném Radě ministrů. Obě země v něm tvrdí, že menší podniky potřebují větší svobodu při plnění nařízení zvaného REACH (Registrace, evaluace a autorizace chemických látek). REACH má dopad nejen na chemický, ale také na zpracovatelský průmysl. Obě země také připomněly, že MSP představují 96 % evropských chemických podniků. Podle nařízení REACH musí chemický průmysl prokazovat, že jeho produkty neohrožují zdraví ani životní prostředí. Český ministr průmyslu a obchodu Xxxxxx Xxxx vyzval Evropskou komisi k tomu, aby přehodnotila dopad nařízení na menší podniky. K iniciativě se připojilo také Slovensko, Rumunsko a Velká Británie a kladně ji ocenil i komisař pro průmysl a podnikání Xxxxxxx Xxxxxx. Podle ministra Kuby, si nařízení REACH klade za cíl zajišťovat vysokou úroveň ochrany zdraví občanů a životního prostředí a současně zvýšení konkurenceschopnosti a podporu inovací. V kombinaci s oslabováním evropského hospodářství se ukazuje, že naplňování druhé priority je velmi obtížné a že pozice evropského chemického průmyslu oslabuje vůči rozvíjejícím se producentům zejména v Číně, Indii nebo v Jižní Americe. Nařízení by mělo v roce 2012 projít revizí a očekává se lobbistická bitva. Tato iniciativa je jedním z prvních výstřelů. Na jedné straně v ní budou stát zástupci průmyslu, kteří varují, že nařízení ohrožuje konkurenceschopnost. Proti nim se postaví organizace na ochranu zdraví spotřebitelů a životního prostředí, které požadují přísnější pravidla. Velké úpravy nařízení však nelze příliš předpokládat. xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxxxxx00000.xxxx xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxx i-a-slovaci-pozaduji-mirnejsi-pravidla-pro-chemicky-prumysl- 009422 ENERGETIKA A DOPRAVA Energetické plány EU do roku 2050 zřejmě potěší plynaře Evropská komise zveřejnila plán rozvoje evropské energetiky do roku 2050. Na rozdíl od tuzemské energetické koncepce v něm přisuzuje velkou roli zemnímu plynu. Materiál se ale soustředí hlavně na to, jak zajistit, aby energetický sektor do roku 2050 přispěl ke snížení emisí skleníkových plynů o 80-95 %. Hlavním tématem celého dokumentu, který nastiňuje vizi rozvoje evropské energetiky do roku 2050, je dekarbonizace sektoru. Obhájcům obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v materiálu ale chybí střednědobé cíle. Namísto střednědobých cílů a způsobů jejich dosažení Komise v materiálu představila pět scénářů dekarbonizace evropské energetiky do roku Události 2050 a upozornila na některé jejich výhody a nevýhody. Mezi zvažovanými scénáři jsou: • vysoká energetická účinnosti – počítá s vyššími závazky v oblasti energetických úspor (zejména u budov), poptávka po energiích by měla klesnout do roku 2050 o 41 % oproti úrovním z roku 2005, • diverzifikace energetického mixu – na trhu spolu soutěží všechny technologie a dekarbonizace je motivována cenami na trhu s emisními povolenkami, ke snižování emisí v něm dále přispívá jaderná energie a technologie CCS (Carbon capture and storage; zachycování a ukládání oxidu uhličitého), • vysoký podíl obnovitelných zdrojů – zde se počítá s výraznou podporou obnovitelných zdrojů, které by se podle měj měly na evropském energetickém mixu do roku 2050 podílet ze 75 %, • opožděný nástup technologie CCS – zvažuje vyšší podíl jaderné energie a dekarbonizace je dosaženo spíš díky cenám uhlíku, než soutěží mezi alternativními technologiemi, • nízký podíl jaderné energie – žádná výstavba nových jaderných elektráren s výjimkou těch, na něž už tendry běží; zhruba 32 % energie by se vyrábělo s použitím technologie CCS. Dokument obecně očekává růst podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů, rostoucí význam elektrické energie a výrazné úspory nákladů po roce 2030. V mezidobí však cena elektřiny podle Xxxxxx poroste. Exekutiva zdůraznila, že v období 2011 až 2050 je třeba do rozvoje elektroenergetických sítí investovat celkem 1,5 bilionu až 2,2 bilionu eur. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxx-xx- do-roku-2050-zrejme-potesi-plynare-009436 Europoslanci chtějí, aby státy povinně šetřily energií Poslanci z Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu požadují, aby byl cíl snížení spotřeby energie do roku 2020 o 20 % pro členské země závazný. Největší diskuse v minulosti probíhaly právě o tom, zda má být snížení energie dobrovolné nebo závazné. EU doufá, že snížením spotřeby energie do roku 2020 o 20 % poklesnou emise skleníkových plynů o zhruba 800 milionů tun ročně. Státům by to navíc mohlo přinést úsporu v rozsahu 100 miliard eur. Poslancům se podařilo i přes 400 pozměňovacích návrhů dosáhnout kompromisu. Návrh nové směrnice o energetické účinnosti byl evropskou exekutivou předložen v červnu 2011 a nyní se k jeho podobě vyjadřují unijní instituce a členské státy. I přesto, že by měla být směrnice o energetické účinnosti závazná, požadují někteří poslanci, aby byla členským zemím ponechána vyšší míra flexibility a země si určily, jakým způsobem daného závazku dosáhnou. Za své tak s největší pravděpodobností vezme jedno z opatření, které počítá s tím, že veřejný sektor půjde příkladem a od roku 2014 každoročně zrenovuje 3 % podlahové plochy svých budov. Dále se bude k návrhu směrnice vyjadřovat i hlavní výbor pro směrnici, kterým je Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Podle posledních informací by se tak mělo stát v lednu 2012. Na jaře pak bude návrh směrnice projednáván a schvalován na plenárním zasedání všech europoslanců. Aby směrnice vstoupila v platnost, kromě europoslanců ji musí schválit i ministři členských zemí na Radě EU. Předpokládáme, že právě přes tento orgán ale závazná podoba cílů na snížení energetické spotřeby neprojde. xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/0000_0000/ documents/envi/pa/880/880458/880458cs.pdf xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxxxx ci-chteji-aby-staty-povinne-setrily-energii-009442
Hlášení škodných událostí 1. Vznik škodné události je pojistník (pojištěný) povinen oznámit přímo nebo prostřednictvím zplnomocněného samostatného zprostředkovatele v postavení pojišťovacího makléře bez zbytečného odkladu na jeden z níže uvedených kontaktních údajů:
Šetření pojistné události a) Nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoli vícenásobném pojištění; sou- časně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem uvedeným v pojistné smlouvě a pojistných podmínkách. Není-li osoba, která se pokládá za oprávněnou osobu, současně pojistníkem nebo pojištěným, mají povin- nosti uvedené v ustanovení tohoto odstavce i pojistník a pojištěný.
Předmět Všeobecných obchodních podmínek Tyto Všeobecné obchodní podmínky upravují podmínky pro závazkový vztah vzniklý na základě smlouvy, která je výsledkem zadávacího řízení uskutečněného dle zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „Smlouva“) a která je uzavřena mezi smluvní stranou Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, PSČ 170 34, Praha (dále také jen „Objednatel“) a druhou smluvní stranou dodavatelem (dále také jen „Dodavatel“). Objednatel dle těchto Všeobecných obchodních podmínek je veřejným zadavatelem ve smyslu zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Dodavatel dle těchto Všeobecných obchodních podmínek je osobou, se kterou Objednatel uzavírá Smlouvu na základě výsledků příslušného zadávacího řízení uskutečněného dle zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Všeobecné dodací podmínky 1. Místem dodání poskytovaného zboží je místo určené v jednotlivé dílčí objednávce, není-li v objednávce místo dodání určeno, je místem sídlo objednatele.
VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY Verze: 4.0 Platnost: 2020-11-29 Rychlý přehled, obsah a co v jednotlivých částech naleznete:
Základní charakteristika doplňkového penzijního spoření 1. Zvýšit své zabezpečení v důchodovém věku lze dobrovolným spořením v doplňkovém penzijním spoření. Pravidelné spoření účastníka je zvýhodněno státními příspěvky a daňovým zvýhodněním účastníka a účastníkovi na něj může přispívat i jeho zaměstnavatel. Vklady zaměstnavatele stát daňově zvýhodňuje. Spořicí fázi tohoto produktu nabízí penzijní společnosti. Vklady jsou investovány do účastnických fondů s různými investičními strategiemi podle volby účastníka. Spoření je variabilní a účastník v průběhu platnosti smlouvy může měnit výši svého spoření. Smlouvu lze v případě nutnosti předčasně ukončit, a to nejdříve po 24 řádně zaplacených měsících (tzv. odbytné). Nejdříve 5 let před dosažením důchodového věku a po 60 řádně zaplacených měsících trvání smlouvy získá účastník možnost výplaty svých celoživotních úspor penzijní společností formou předdůchodu. Dosažením 60 let věku a po 60 řádně zaplacených měsících trvání smlouvy získá účastník nárok na jednorázové vyrovnání, tedy jednorázovou výplatu svých celoživotních úspor penzijní společností nebo pravidelnou penzi.
