MŮŽE ZŮSTAVITEL PRÁVO NA VYPOŘÁDÁNÍ PODMÍNIT NEBO I ZAKÁZAT?. I když zůstavitel nenastolí testamentární nebo smluvenou dědickou posloupnost, může zasahovat i do intestátního dědění, avšak je třeba mít za to, že jen v zákonem vymeze- ných případech a vymezenými právními jednáními, pro která je stanovena i jejich forma. Právo požadovat vypořádání je spojené se zákonným dědic- kým právem, a tak při intestátním dědění zůstavitel právním jednáním, kterým vyloučí zákonného dědice z dědění (pro- hlášení o vydědění, negativní závěť), zbaví ho i práva poža- dovat vypořádání, neboť pak taková osoba není dědicem. Tento důsledek je zřejmý. Vzniká však otázka, zda při po- nechání zákonného dědického práva může být opatřením zůstavitele dědici odejmuto, příp. podmíněno, jen právo požadovat vypořádání. Může-li zůstavitel, který nepořídil závěť nebo neuzavřel dědickou smlouvu, a tedy nenasto- lil jinou dědickou posloupnost, zasahovat do intestátního dědění jen v zákoně výslovně vyjmenovanými opatřeními, je zřejmé, že oprávněnému dědici jen svým právním jed- náním pouze právo na vypořádání odejmout nemůže. Nemůže „zakázat aplikaci § 1693 odst. 3“.10 Lze se důvodně domnívat, že k tomu, aby to bylo možné, bylo by třeba, aby v zákoně bylo umožněno zůstaviteli tento zákaz učinit vý- slovnou normou a byla stanovena forma takového právního jednání, obdobně jako je tomu v § 1663, umožňujícím zůsta- viteli naopak přikázat započtení na dědický podíl. Je třeba ale zdůraznit, že také při započtení na dědický podíl se ne- umožňuje zůstaviteli, aby zakázal provést započtení podle § 1664 ObčZ, tedy aby zakázal aplikaci § 1664 ObčZ, resp. také zde není tato možnost normována. Zůstavitel však může dědici přikázat, aby něco konal nebo aby se konání zdržel. I když právní úprava o příkazu před- pokládá jeho uplatnění při testamentární dědické posloup- nosti, neboť je považován za vedlejší doložku závěti a tomu odpovídá i jeho systematické zařazení, je nepochybně mož- né, aby zůstavitel příkaz učinil ve formě dovětku o příkazu podle § 1498 ObčZ i zákonnému dědici, dědí-li se podle zákonné posloupnosti, neboť mu ve smyslu § 1569 ObčZ „něco zůstavil“.11 Nabízí se tedy možnost intestátním dovět- kem přikázat oprávněnému dědici, aby nepožadoval na ostatních dědicích vypořádání. Přikazuje se však vždy dědici, aby něco konal nebo nekonal, a proto nelze příka- zem zakázat aplikování určité právní úpravy. Z toho plyne, že oprávněný dědic smrtí zůstavitele s dědickým právem právo požadovat na ostatních dědicích vypořádání jeho zá- sluh nabude i přes příkaz zůsta...
