Období kapitalismu volné soutěže Vzorová ustanovení

Období kapitalismu volné soutěže. Vzhledem ke změnám ve společnosti na přelomu 18. a 19. stol., vyvolaných především zrušením nevolnictví, stěhováním lidí do měst a rozvojem průmyslové výroby, se rozvíjela právní úprava pracovních vztahů ohledně dělníků pracujících v manufakturách a továrnách. Hlavním pramenem při sjednávání smluv byl Všeobecný rakouský občanský zákoník z roku 1811, který v ustanoveních § 1151 – 1163 upravoval námezdní smlouvu, kterážto ve své úpravě obsahovala smlouvu služební i smlouvu o dílo. Námezdní smlouva vznikla, zavázala – li se osoba k výkonu služby nebo zhotovení díla pro jiného a odměna byla poskytována až po poskytnutí služby. Novelizací zákoníku následně došlo k rozštěpení námezdní smlouvy na smlouvu služební a smlouvu o dílo. Ustanovení o služební smlouvě se aplikovala na případy, když se někdo zavázal po určitou dobu vykonávat službu pro jiného. Osoba vykonávající službu tak musela činit osobně a výraznou změnou byla možnost, že odměna mohla být poskytována již v průběhu poskytování služeb, a to v měsíčním časovém intervalu nebo i kratším.18 Ačkoliv byl Všeobecný občanský zákoník bezesporu kvalitním právním kodexem, byly v souvislosti s pracovněprávní úpravou časem přijímány speciální zákony, jelikož s ohledem na rychlé změny, které se ve společnosti v tomto období odehrávaly, neobsahoval Všeobecný občanský zákoník úpravu veškerých potřebných institutů. Kromě toho občanský zákoník, jako norma soukromého práva, nemohl obsahovat úpravu podmínek výkonu práce. I přes existenci speciální úpravy si však Všeobecný občanský zákoník zachovával svou subsidiární povahu, která byla vyjádřena v § 153, s výjimkou služebního poměru úředníků nebo zřízenců, nespočíval – li jejich služební poměr na soukromoprávní smlouvě.19 Ochranné zákonodárství se vyvíjelo po celé 19. stol., zejména v jeho