Odvádění odpadních vod a jejich měření Vzorová ustanovení

Odvádění odpadních vod a jejich měření. 1. Právo na odvádění odpadních a srážkových vod vzniká dnem nabytí účinnosti písemné smlouvy o odvádění odpadních vod. Odvedení odpadních a srážkových vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních a srážkových vod z kanalizační přípojky do kanalizace. 2. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v limitech znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Aktuální znění kanalizačního řádu, včetně údajů o nejvyšším přípustném znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, je k dispozici u místně příslušného vodoprávního úřadu, v sídle provozovatele. Na internetových stránkách společnosti jsou zveřejněny aktuální maximální míry znečištění odváděných odpadních vod. V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do této kanalizace odpadní vody přes septiky a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené kanalizačním řádem. Nedodržení této povinnosti je klasifikováno jako závada na přípojce. 3. Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení vodoprávní úřad. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení. 4. Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požádat o jeho přezkoušení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli. 5. Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr vody z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů. 6. Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotř...
Odvádění odpadních vod a jejich měření. 1. Právo na odvádění odpadních vod vzniká odběrateli uzavřením písemné smlouvy na odvádění odpadních vod a uhrazením závazků vůči provozovateli souvisejících s napojením, případně i zřízením, kanalizační přípojky. Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace, kdy vzniká provozovateli právo na stočné. 2. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě. V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky, žumpy a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené kanalizačním řádem. 3. Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád a smlouva. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a v případě pochybností o správnosti měření požádat o jeho přezkoušení. Odběratel je povinen provozovateli umožnit přístup k tomuto měřicímu zařízení. 4. Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody (paušál dle vyhlášky), pokud není instalován vodoměr. V případě, kdy je měřen odběr vody z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby směrná čísla roční potřeby vody. Pokud by však byl v příslušném období odběr vody z vodovodu vyšší než vypočtený paušál, vychází se při stanovení množství vypouštěných odpadních vod z údajů na vodoměru. Vypouští-li odběratel do kanalizace pouze vodu z jiných zdrojů než vodovodu, pak je množství těchto odpadních vod určeno paušálem. Není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným vyhláškou, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným provozovatelem. 5. Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem nedohodli jinak.
Odvádění odpadních vod a jejich měření. 7.1 Právo na odvedení odpadních vod vzniká uzavřením smlouvy v písemné podobě.
Odvádění odpadních vod a jejich měření. Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy. Porušení této povinnosti je klasifikováno jako závada na přípojce.
Odvádění odpadních vod a jejich měření. 7.1 Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy. 7.2 Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. 7.3 Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů. 7.4 Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených dodavatelem, pokud se předem dodavatel s odběratelem nedohodli jinak. 7.5 Vypouští-li odběratel do kanalizace vodu z jiných zdrojů než z vodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným dodavatelem.
Odvádění odpadních vod a jejich měření. 6.1. Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě odvádění odpadních vod. V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy. Porušení této povinnosti je klasifikováno jako závada na kanalizační přípojce, kterou je nutno odstranit způsobem dohodnutým s dodavatelem a v termínu dle vzájemné dohody odběratele s dodavatelem. Neodstranění uvedené závady je zákonným důvodem pro přerušení nebo omezení odvádění odpadních vod (viz čl. 5 Obchodních podmínek).
Odvádění odpadních vod a jejich měření. 7.1. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v limitech znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do této kanalizace odpadní vody přes septiky a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené kanalizačním řádem. Porušení této povinnosti je klasifikováno jako závada na kanalizační přípojce. 7.2. Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. 7.3. Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených dodavatelem, pokud se předem dodavatel s odběratelem nedohodli jinak.
Odvádění odpadních vod a jejich měření. Odvádění odpadních vod ( splaškových ) z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizační stoky.
Odvádění odpadních vod a jejich měření. 5.1 Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace. Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy. Porušení této povinnosti je klasifikováno jako porušení těchto Podmínek. 5.2 Není-li množství odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel vypouští do kanalizace množství vody odebrané z veřejného vodovodního řádu. 5.3 U právnických nebo fyzických osob s oprávněním k podnikání bude objem vypouštěných odpadních vod stanoven dle odebraného množství vody z veřejného vodovodního řádu. V případě, že nemovitost není napojena na vodovodní řád, bude se pro stanovení objemu vypouštěných odpadních vod postupovat dle směrného čísla roční potřeby vody.

Related to Odvádění odpadních vod a jejich měření

  • Záruka a záruční podmínky dle odstavce 11.1. kupní smlouvy

  • NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA A PŘECHOD NEBEZPEČÍ ŠKODY 47. Vlastnické právo k Předmětu koupě Kupující nabývá okamžikem, kdy Prodávající splní podle odstavce 40 Kupní smlouvy povinnost odevzdat Předmět koupě Kupujícímu. 48. Nebezpečí škody na Předmětu koupě přechází na Kupujícího okamžikem, kdy Prodávající splní podle odstavce 40 Kupní smlouvy povinnost odevzdat Předmět koupě Kupujícímu. 49. Smluvní strany se dohodly, že § 2121 – 2123 Občanského zákoníku a rovněž obchodní zvyklosti, jež jsou svým smyslem nebo účinky stejné nebo obdobné uvedeným ustanovením, se nepoužijí.

  • Nebezpečí škody na zboží a přechod vlastnictví 7.1. Nebezpečí škody na zboží a vlastnické právo ke zboží přechází na kupujícího v okamžiku jeho převzetí kupujícím.

  • Nebezpečí škody na věci a přechod vlastnického práva 1. Zhotovitel nese od doby převzetí staveniště do řádného předání díla Objednateli a řádného odevzdání staveniště Objednateli nebezpečí škody a jiné nebezpečí na: a) díle a všech jeho zhotovovaných, obnovovaných, upravovaných a dalších částech, a b) plochách, případně objektech umístěných na staveništi a na okolních pozemcích, či pod staveništěm nebo těmito pozemky, a to od doby převzetí staveniště do řádného předání díla jako celku a řádného odevzdání staveniště Objednateli, pokud nebude v jednotlivých případech dohodnuto jinak. 2. Zhotovitel nese, do doby řádného protokolárního předání díla Objednateli, nebezpečí škody vyvolané použitím věcí, přístrojů, strojů a zařízení jím opatřenými k provedení díla či jeho části, které se z důvodu své povahy nemohou stát součástí či příslušenstvím díla a které jsou či byly použity k provedení díla, a kterými jsou zejména: a) zařízení staveniště provozního, výrobního či sociálního charakteru; a/nebo b) pomocné stavební konstrukce všeho druhu nutné či použité k provedení díla či jeho části (např. podpěrné konstrukce, lešení); a/nebo c) ostatní provizorní či jiné konstrukce a objekty použité při provádění díla či jeho části. 3. Zhotovitel nese nebezpečí škody a jiná nebezpečí na všech věcech, které Xxxxxxxxxx sám či Objednatel opatřil za účelem provedení díla či jeho části, a to od okamžiku jejich převzetí (opatření) do doby řádného protokolárního předání díla, popř. u věcí, které je Xxxxxxxxxx povinen vrátit, do doby jejich vrácení. Zhotovitel rovněž odpovídá Objednateli za škodu způsobenou jeho činností v souvislosti s plněním Smlouvy. 4. Objednatel je od počátku vlastníkem zhotovovaného díla a všech věcí, které Xxxxxxxxxx opatřil k provedení díla od okamžiku jejich zabudování do díla. Xxxxxxxxxx je povinen ve smlouvách se všemi poddodavateli toto ujednání respektovat tak, aby Objednatel takto vlastnictví mohl nabývat, a nesmí sjednat výhradu ve smyslu ustanovení § 2132 a násl. občanského zákoníku, ani jinou podobnou výhradu ohledně přechodu či převodu vlastnictví. Splnění této povinnosti Xxxxxxxxxxx je zajištěno zárukou za provedení díla. V případě porušení tohoto ustanovení je Objednatel oprávněn již bez dalšího od Xxxxxxx odstoupit. 5. Veškeré věci, podklady a další doklady, které byly Objednatelem Zhotoviteli předány a nestaly se součástí díla, zůstávají ve vlastnictví Objednatele, resp. Objednatel zůstává osobou oprávněnou k jejich zpětnému převzetí. Zhotovitel je Objednateli povinen tyto věci, podklady či ostatní doklady vrátit na výzvu Objednatele, a to nejpozději ke dni řádného předání díla, s výjimkou těch, které prokazatelně a oprávněně spotřeboval k naplnění svých závazků ze Xxxxxxx.

  • PŘECHOD VLASTNICKÉHO PRÁVA A NEBEZPEČÍ ŠKODY 57. Vlastnické právo k Předmětu koupě přechází na Kupujícího okamžikem, kdy Kupující potvrdí Dodací list. 58. Nebezpečí škody na Předmětu koupě přechází na Kupujícího okamžikem, kdy Kupující potvrdí Dodací list, nebo kdy Kupující bezdůvodně odmítne Dodací list potvrdit. 59. Ustanovení §2121–2123 Občanského zákoníku se neužijí.

  • Kontrola plnění sjednaných podmínek a archivace dokumentů 1. Příspěvek se poskytuje ze státního rozpočtu České republiky. Úřad práce provádí kontrolu plnění závazků plynoucích z této dohody způsobem stanoveným v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně ověření výše skutečně vyplacených náhrad mezd. Dále je zaměstnavatel povinen v souladu se zákonem o finanční kontrole a s dalšími právními předpisy ČR vytvořit podmínky k provedení kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnutí příspěvku. Kontrolu vykonávají Úřad práce a jím pověřené osoby, orgány finanční správy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Nejvyšší kontrolní Úřad, případně další orgány pověřené k výkonu kontroly. Kontrola dodržení pracovněprávních předpisů bude realizována, případně následně sankcionována, ze strany Státního úřadu inspekce práce. 2. V případě, že kontrolu provede jiný orgán kontroly než Úřad práce, je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad práce o přijetí a plnění opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole. 3. Zaměstnavatel se zavazuje řádně uchovávat dokumenty a účetní doklady související s poskytnutím příspěvku v souladu s platnými právními předpisy ČR, a to nejméně po dobu 10 let od vyplacení posledního měsíčního příspěvku, přičemž lhůta 10 let se počítá od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž byl vyplacen poslední měsíční příspěvek.

  • Přechod vlastnictví a nebezpečí škody Vlastnictví k Zařízení a všem jeho součástem a příslušenství přechází na Kupujícího předáním a převzetím Předmětu smlouvy v souladu s článkem 9. této smlouvy. Nebezpečí škody na Zařízení přechází na Kupujícího předáním a převzetím Předmětu smlouvy v souladu s článkem 9. této smlouvy.

  • Podmínky užívání veřejných prostranství a komunikací 6.5.1Veškerá potřebná povolení k užívání veřejných ploch, případně rozkopávkám, objízdným trasám nebo překopům veřejných ploch či komunikací zajišťuje zhotovitel a nese veškeré případné poplatky. 6.5.2Jestliže v souvislosti s provozem staveniště nebo prováděním díla bude třeba zabezpečit místní dopravní značení a umístit nebo přemístit dopravní značky podle předpisů o pozemních komunikacích, obstará tyto práce zhotovitel. Xxxxxxxxxx dále zodpovídá i za umisťování, přemisťování a udržování dopravních značek v souvislosti s průběhem provádění prací. Jakékoliv pokuty či náhrady škod vzniklých v této souvislosti jdou k tíži zhotovitele. 6.5.3Zhotovitel je povinen udržovat na staveništi a přilehlé komunikaci pořádek. 6.5.4Zhotovitel je povinen průběžně ze staveniště odstraňovat všechny druhy odpadů, stavební suti a nepotřebného materiálu. Zhotovitel je rovněž povinen zabezpečit, aby odpad vzniklý z jeho činnosti nebo stavební materiál nebyl umísťován mimo staveniště.

  • OBECNÁ CHARAKTERISTIKA DLUHOPISŮ Název Dluhopisů: [●] ISIN Dluhopisů: [●] Podoba Dluhopisů: [listinná/ zaknihovaná/ Dluhopisy [ne]budou představovány podílem na Sběrném dluhopisu; evidenci o Dluhopisech/ o Sběrném dluhopisu vede ●] Forma Dluhopisů: [na řad / nepoužije se] Číslování Dluhopisů (pokud se jedná o listinné Dluhopisy): [●/nepoužije se] Jmenovitá hodnota jednoho Dluhopisu: [●] Celková předpokládaná jmenovitá hodnota emise Dluhopisů: [●] Počet Dluhopisů: [●] ks Měna, v níž jsou Dluhopisy denominovány: [koruna česká (CZK) / euro (EUR) / polský zlotý (PLN)] Provedeno ohodnocení finanční způsobilosti emise Dluhopisů (rating), vč. stručného vysvětlení významu hodnocení, pokud je poskytovatel zveřejnil: [ano; emisi Dluhopisů byl přidělen následující rating společnostmi registrovanými dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 - [●] / nepoužije se (emisi Dluhopisů nebyl přidělen rating)] Právo Emitenta zvýšit celkovou jmenovitou hodnotu emise Dluhopisů / podmínky tohoto zvýšení: [ano; v souladu s § 7 Zákona o dluhopisech a čl. 4.2.1.4 Emisních podmínek, přičemž objem tohoto zvýšení nepřekročí [●] / [●] % předpokládané jmenovité hodnoty Dluhopisů. Emitent za účelem zvýšení celkové jmenovité hodnoty emise Dluhopisů stanovuje dodatečnou lhůtu pro upisování [●] / ne; Emitent není oprávněn vydat Dluhopisy ve větší celkové jmenovité hodnotě, než je celková předpokládaná hodnota emise Dluhopisů]

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.