Common use of Odůvodnění Clause in Contracts

Odůvodnění. Z odůvodnění § 16c zákona č. 151/1997 Sb., jednoznačně vyplývá, že dané ustanovení se použije pro určení ceny nemovité věci již zatížené věcným břemenem. „Pro určení ceny nemovité věci zatížené věcným břemenem nebo jiným právem obdobným služebnosti nebo reálnému břemenu, které bylo zřízeno jinak než věcným břemenem (např. ochranná nebo bezpečnostní pásma), bylo nově upraveno ocenění těchto zatížení jako závady na nemovité věci. Za závadu se nepovažuje takové právo, které nemá významný vliv na výši sjednané ceny nemovité věci, dále je vyloučeno zástavní právo, zadržovací právo, nájem, pacht a právo stavby. Vyloučení práva stavby vyplynulo z charakteru tohoto práva. Na základě ustanovení § 10 odstavce 1 tohoto zákona se omezení užívání pozemku právem stavby již zohledňuje v prováděcí vyhlášce k zákonu. ceny závady, určení ročního užitku určí prováděcí vyhláška. Předmětné ustanovení se nepoužije pro zřizování věcných břemen.“ Z tohoto ustanovení i z jeho odůvodnění jednoznačně nevyplývá stanovený účel zákonného ustanovení, jež má provádět, tj. nepoužití daného ustanovení pro zřizování věcných břemen a je tedy nebezpečí, že znalci použijí tohoto ustanovení při oceňování věcných břemen a budou k němu nesprávně přičítat i oceňování ochranného a bezpečnostního pásma. Nedomníváme se, že by k odstranění tohoto nesprávného výkladu (použití) mohlo pomoci ustanovení § 49. Z vyhlášky i z odůvodnění by mělo jednoznačně vyplývat, že ocenění závady podle § 39c nemá vliv na ocenění věcného břemene dle § 39b, resp. neovlivní cenu VB pro technickou infrastrukturu. Žádáme úpravu Přílohy č. 22: V Příloze č. 22 v textu pod tabulkou se slova „popřípadě služebnosti inženýrských staveb“ zrušují. Návrh nového znění: „Pro ocenění věcných břemen se použije míra kapitalizace podle druhu nemovité věci, kterou věcné břemeno zatěžuje, kromě věcných břemen pro technickou infrastrukturu popřípadě služebnosti inženýrských staveb, která činí 10%.“ Domníváme se, že jde o překlep a předkladatel návrhu vyhlášky měl na mysli „služebnost inženýrských sítí“, nikoliv „služebnost inženýrských staveb. A i z tohoto důvodu navrhujeme vypuštění tohoto spojení, neboť tato služebnost je podmnožinou pojmu věcného břemene, a tedy již je obsažena v textu, resp. obsahu pojmu „věcné břemeno pro technickou infrastrukturu“, který tomuto spojení předchází. Nadbytečné použití tohoto pojmu je zde matoucí a v praxi bude zdrojem laických i odborných polemik hledání pravého významu a účelu použití obou těchto pojmů. Je také věcí smluvních stran (nikoli pravidly vyhlášky) jak věcné břemeno zřídí (zda se rozhodnou pro služebnost podle občanského zákoníku či pro věcná břemena (služebnosti) podle zvláštních právních předpisů (např. podle energetického zákona). Návrh rovněž přispěje přehlednosti ustanovení vyhlášky a jejímu slovnímu (textovému) zkrácení. Dále návrh vyřeší i současný nedostatek vyhlášky, která na některých místech, kde má rovněž používat oba uvedené pojmy zároveň, uvádí zjevným opomenutím pouze pojem jeden.

Odůvodnění. Z odůvodnění Zadavatel v souladu s § 16c zákona 27 ZZVZ a § 31 ZZVZ6 rozhodl výše uvedenou veřejnou zakázku na dodávky nezadávat v zadávacím řízení dle ZZVZ. Zadavatel dle § 16 odst. 5 ZZVZ stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky k okamžiku zadání veřejné zakázky. Pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky byla z pohledu zadavatele rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě Rámcové dohody v budoucnu zadány. Zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve Výzvě k podání nabídky neuvedl (neuveřejnil) podobně dle bodu 8 písmeno B části Přílohy č. 151/1997 7 k vyhlášce č. 168/2016 Sb., jednoznačně vyplýváo uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Důvodem neuveřejnění předpokládané hodnoty7 byla obchodní taktika zadavatele, že dané ustanovení kdy se použije zadavatel chtěl vyhnout riziku možného přizpůsobování nabídkových cen účastníků výběrového řízení uveřejněné předpokládané hodnotě. Tato veřejná zakázka je tedy ve smyslu § 27 ZZVZ veřejnou zakázkou malého rozsahu, na kterou se vztahuje výjimka dle § 31 ZZVZ. Veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 mil Kč v případě veřejné zakázky na dodávky. Zadavatel využil speciální právní úpravy § 31 ZZVZ tj. výjimky pro určení ceny nemovité věci již zatížené věcným břemenemveřejné zakázky malého rozsahu (dále jen VZMR) a nezadával veřejnou zakázku malého rozsahu (VZMR s uveřejněním výzvy) v zadávacím řízení dle zákonné povinnosti uvedené v § 2 odst. „Pro určení ceny nemovité věci zatížené věcným břemenem nebo jiným právem obdobným služebnosti nebo reálnému břemenu3 ZZVZ. Zadavatel tedy využil svého práva zadávat VZMR bez provedení zadávacího řízení, které bylo zřízeno jinak než věcným břemenem přičemž při svém postupu je zadavatel nezbytně povinen dodržovat základní zásady dle § 6 ZZVZ. Ačkoliv není VZMR zadávána v zadávacím řízení, je zadavatel povinen postupovat dle ZZVZ. Výjimka pro VZMR není konstruována jako excepce z působnosti ZZVZ, ale toliko jako výjimka z povinnosti postupovat při zadávání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle § 2 odst. 3 ZZVZ. Zadavatel se nicméně při svém postupu mimo zadávací řízení, na základě vlastního sebeomezení, řídí analogicky zásadními pravidly a instituty upravenými v ZZVZ pro nadlimitní režim a otevřené zadávací řízení (např. ochranná nebo bezpečnostní pásmaprocesní postup pro zrušení výběrového řízení8, postup pro sdělení a oznámení zrušení výběrového řízení9 atd.). Pravidla pro zadávání VZMR jsou dále upravena v interním normativním aktu samotného zadavatele a výběrové řízení formou otevřené výzvy je vedeno dle vnitřního předpisu zadavatele. V bodu 8.1 písmeno e) Výzvy k podání nabídky si zadavatel vyhradil právo výběrové řízení zrušit a to i bez uvedení důvodu. Smyslem a cílem tohoto výběrového řízení bylo uzavření Rámcové dohody s jedním (1) vybraným dodavatelem postupem bez obnovení soutěže, bylo nově upraveno ocenění těchto zatížení jako závady přičemž na nemovité věcizákladě uzavřené Rámcové dohody měl zadavatel, v době účinnosti Rámcové dohody10, pořizovat jednotlivé, dílčí veřejné zakázky - předmět plnění (pneumatiky a pneu příslušenství) od vybraného dodavatele po dobu 4 let. Za závadu se nepovažuje takové právo, které nemá významný vliv Zadavatel ve výběrovém řízení na výši sjednané ceny nemovité věci, dále je vyloučeno zástavní právo, zadržovací právo, nájem, pacht a právo stavbyuzavření Rámcové dohody získal celkem 2 nabídky. Vyloučení práva stavby vyplynulo z charakteru tohoto práva. Na základě ustanovení § 10 odstavce 1 tohoto zákona se omezení užívání pozemku právem stavby již zohledňuje v prováděcí vyhlášce k zákonu. ceny závady, určení ročního užitku určí prováděcí vyhláška. Předmětné ustanovení se nepoužije pro zřizování věcných břemen.“ Z tohoto ustanovení i z jeho odůvodnění jednoznačně nevyplývá stanovený účel zákonného ustanovení, jež má provádět, tj. nepoužití daného ustanovení pro zřizování věcných břemen a je tedy nebezpečíV rámci otevírání nabídek zadavatel zjistil, že znalci použijí tohoto ustanovení při oceňování věcných břemen a budou k němu nesprávně přičítat i oceňování ochranného a bezpečnostního pásma. Nedomníváme se, že by k odstranění tohoto nesprávného výkladu (použití) mohlo pomoci ustanovení § 49. Z vyhlášky i z odůvodnění by mělo jednoznačně vyplývat, že ocenění závady podle § 39c nemá vliv na ocenění věcného břemene žádná nabídková cena u doručených dvou nabídek není rovna nebo nižší než je ZZVZ stanovený limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 39b, resp. neovlivní cenu VB pro technickou infrastrukturu. Žádáme úpravu Přílohy č. 22: V Příloze č. 22 v textu pod tabulkou se slova „popřípadě služebnosti inženýrských staveb“ zrušují. Návrh nového znění: „Pro ocenění věcných břemen se použije míra kapitalizace podle druhu nemovité věci, kterou věcné břemeno zatěžuje, kromě věcných břemen pro technickou infrastrukturu popřípadě služebnosti inženýrských staveb, která činí 10%27 písm.“ Domníváme se, že jde o překlep a předkladatel návrhu vyhlášky měl na mysli „služebnost inženýrských sítí“, nikoliv „služebnost inženýrských staveb. A i z tohoto důvodu navrhujeme vypuštění tohoto spojení, neboť tato služebnost je podmnožinou pojmu věcného břemene, a tedy již je obsažena v textu, resp. obsahu pojmu „věcné břemeno pro technickou infrastrukturu“, který tomuto spojení předchází. Nadbytečné použití tohoto pojmu je zde matoucí a v praxi bude zdrojem laických i odborných polemik hledání pravého významu a účelu použití obou těchto pojmů. Je také věcí smluvních stran (nikoli pravidly vyhlášky) jak věcné břemeno zřídí (zda se rozhodnou pro služebnost podle občanského zákoníku či pro věcná břemena (služebnosti) podle zvláštních právních předpisů (např. podle energetického zákona). Návrh rovněž přispěje přehlednosti ustanovení vyhlášky a jejímu slovnímu (textovému) zkrácení. Dále návrh vyřeší i současný nedostatek vyhlášky, která na některých místech, kde má rovněž používat oba uvedené pojmy zároveň, uvádí zjevným opomenutím pouze pojem jeden.

Odůvodnění. Z odůvodnění Ad (i) Povinnost mlčenlivosti mediátora, garantovaná § 16c 9 zákona o mediaci, je považována za jeden ze základních pilířů právní úpravy mediace, neboť garantuje zajištění dostatečné míry důvěrnosti mezi osobami na konfliktu zúčastněnými a mediátorem. Bez této důvěrnosti by nebylo efektivní fungování mediace myslitelné; absence (popř. porušování) této povinnosti by totiž nevyhnutelně vedla k potenciálnímu narušení nezávislosti a nestrannosti zapsaného mediátora (dále jen „mediátor“) v očích stran. . Zákon o mediaci v § 9 odst. 1 uvádí: „Mediátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s přípravou a výkonem mediace, a to i po vyškrtnutí ze seznamu. To platí i v případě, že nebyla uzavřena smlouva o provedení mediace“. Citované ustanovení tak stanovuje rozsah zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti. Nicméně výklad tohoto ustanovení právě s ohledem na rozsah zákonem uložené povinnosti mlčenlivosti činí v praxi nemalé interpretační obtíže. Tyto obtíže jsou přitom relevantní i z hlediska dohledové činnost Ministerstva spravedlnosti. S ohledem na princip legitimních očekávání proto Ministerstvo spravedlnosti cítí potřebu k rozsahu zákonné povinnosti mlčenlivosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona o mediaci zaujmout výkladové stanovisko. Budiž zdůrazněno, že Ministerstvo spravedlnosti je podle zákona č. 151/1997 2/1969 Sb., jednoznačně vyplýváo zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, že dané ustanovení ústředním orgánem státní správy pro soudy, státní zastupitelství, vězeňství, probaci, mediaci a střet zájmů. Je oprávněno činit to, co mu tento zákon a jiné právní předpisy ukládají. Poskytování výkladových stanovisek však mezi úkoly Ministerstva spravedlnosti výslovně nepatří. K podávání závazného výkladu právních předpisů jsou v rámci řízení o konkrétní věci příslušné soudy. Nicméně to nijak nebrání Ministerstvu spravedlnosti, jakožto dohledovému orgánu, přijímat výkladová stanoviska s cílem zajistit, aby měli účastnící správního řízení možnost se použije pro určení ceny nemovité věci již zatížené věcným břemenem. „Pro určení ceny nemovité věci zatížené věcným břemenem nebo jiným právem obdobným služebnosti nebo reálnému břemenupřipravit na průběh správního řízení a být informováni o tom, které bylo zřízeno jinak než věcným břemenem (např. ochranná nebo bezpečnostní pásma), bylo nově upraveno ocenění těchto zatížení jako závady na nemovité věci. Za závadu se nepovažuje takové právo, které nemá významný vliv na výši sjednané ceny nemovité věci, dále je vyloučeno zástavní právo, zadržovací právo, nájem, pacht a právo stavby. Vyloučení práva stavby vyplynulo z charakteru tohoto práva. Na základě ustanovení § 10 odstavce 1 tohoto zákona se omezení užívání pozemku právem stavby již zohledňuje v prováděcí vyhlášce k zákonu. ceny závady, určení ročního užitku určí prováděcí vyhláška. Předmětné ustanovení se nepoužije pro zřizování věcných břemen.“ Z tohoto ustanovení i z jeho odůvodnění jednoznačně nevyplývá stanovený účel zákonného ustanovení, jež má provádět, tj. nepoužití daného ustanovení pro zřizování věcných břemen a je tedy nebezpečí, že znalci použijí tohoto ustanovení při oceňování věcných břemen a budou k němu nesprávně přičítat i oceňování ochranného a bezpečnostního pásma. Nedomníváme se, že by k odstranění tohoto nesprávného výkladu (použití) mohlo pomoci ustanovení § 49. Z vyhlášky i z odůvodnění by mělo jednoznačně vyplývat, že ocenění závady podle § 39c nemá vliv na ocenění věcného břemene dle § 39bco od nich bude správní orgán vyžadovat, resp. neovlivní cenu VB pro technickou infrastrukturujaký výklad právního předpisu považuje správní orgán za správný, aby měli účastníci řízení přichystány všechny podklady nebo shromážděny argumenty, jež budou ve správním řízení uplatňovat (k tomu viz např. Žádáme úpravu Přílohy črozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 22: dubna 2008, sp. zn. 4As 20/2007). Závažnosti shora zmiňovaného problému (a nutnosti zaujetí výkladového stanoviska) svědčí rovněž existující komentářová literatura.1 V Příloze čkomentáři k § 9 odst. 22 1 se totiž uvádí, že samotná smlouva o provedení mediace není předmětem mlčenlivosti.2 Na jiném místě je možné se v textu pod tabulkou se slova „popřípadě služebnosti inženýrských staveb“ zrušují. Návrh nového zněnídotčeném komentáři dočíst: „Pro ocenění věcných břemen se použije míra kapitalizace podle druhu nemovité věcisoud nemůže vyžadovat od mediátora informaci o tom, kterou věcné břemeno zatěžujezda byla mediace zahájena nebo ne, kromě věcných břemen pro technickou infrastrukturu popřípadě služebnosti inženýrských stavebani o jejím průběhu a výsledcích, není ani oprávněn žádat od mediátora předložení listin vzešlých z mediace“.3 K tomu lze uvést následující. Zaprvé, prima facie je zřejmé, že listinou, která činí 10%.“ Domníváme sevzešla z mediace, je bezpochyby i mediační dohoda nebo smlouva o provedení mediace. Již prostý jazykový výklad proto svědčí závěru, podle kterého na smlouvu o provedení mediace a mediační dohodu dopadá povinnost mlčenlivosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o mediaci. Zadruhé, výše uvedené závěry komentářové literatury jsou zjevně vnitřně rozporné. V jednom případě se totiž kloní k restriktivnímu výkladu rozsahu povinnosti mlčenlivosti mediátora, aby v jiném byl dovozen výklad extenzivní. Jak bylo nicméně zdůrazněno v úvodu, povinnost mlčenlivosti zakotvená v § 9 zákona o mediaci je projevem základního principu mediace (tj. principu důvěrnosti). Namístě je proto spíše extenzivní výklad. Zatřetí, shora citované pasáže příslušné komentářové literatury zcela ignorují právní úpravu obsaženou v o.s.ř. (k tomu blíže viz níže). Stručně řečeno totiž platí, že jde každý je povinen soudu sdělit skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí, ledaže tomu brání zákonem stanovená nebo státem uznávaná povinnost mlčenlivosti. Není proto možné dovodit, že smlouva o překlep a předkladatel návrhu vyhlášky měl na mysli „služebnost inženýrských sítí“, nikoliv „služebnost inženýrských stavebprovedení mediace není předmětem mlčenlivosti dle § 9 odst. A i z tohoto důvodu navrhujeme vypuštění tohoto spojení, neboť tato služebnost je podmnožinou pojmu věcného břemene1 zákona o mediaci, a tedy zároveň tvrdit, že soud nemůže dle § 128 o.s.ř. požadovat po mediátorech informace o tom, zda byla mediace zahájena, či nikoliv. Začtvrté, uvedené lze podpořit rovněž faktem, že jak ve smlouvě o provedení mediace, tak v mediační dohodě, mohou být řešeny a sděleny i jiné než obvyklé a obecně známé informace, které již je obsažena v textujdou nad rámec toho, resp. obsahu pojmu „věcné břemeno pro technickou infrastrukturu“, který tomuto spojení předchází. Nadbytečné použití tohoto pojmu je zde matoucí a v praxi bude zdrojem laických i odborných polemik hledání pravého významu a účelu použití obou těchto pojmů. Je také věcí smluvních stran (nikoli pravidly vyhlášky) jak věcné břemeno zřídí (zda se rozhodnou pro služebnost podle občanského zákoníku či pro věcná břemena (služebnosti) podle zvláštních právních předpisů (např. podle energetického zákona). Návrh rovněž přispěje přehlednosti ustanovení vyhlášky a jejímu slovnímu (textovému) zkrácení. Dále návrh vyřeší i současný nedostatek vyhlášky, která na některých místech, kde má rovněž používat oba uvedené pojmy zároveň, uvádí zjevným opomenutím pouze pojem jedenco umožňuje zákon o mediaci poskytnout.

Odůvodnění. Z odůvodnění § 16c Krajský úřad k návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou vydal z hlediska zákona č. 151/1997 100/2001 Sb., jednoznačně vyplýváo posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů dne 29.01.2019 pod č. j.: MSK 2104/2019 souhlasné stanovisko bez uplatnění požadavků k zajištění minimálních dopadů koncepce na životní prostředí. Toto stanovisko bylo vydáno na základě návrhu řešení územně plánovací dokumentace pro společné jednání, vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území, vyhodnocení vlivů územního plánu Budišov nad Budišovkou na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. (prosinec 2017) a stanovisek dotčených orgánů a vyjádření uplatněných v rámci projednání návrhu ÚP Budišov nad Budišovkou. Toto stanovisko zůstává i nadále v platnosti. Krajský úřad vydal uvedené stanovisko dle § 53 odst. 2 stavebního zákona na základě podkladů předložených spolu s žádostí o vydání tohoto stanoviska, tedy na základě popisu navrhované úpravy. Krajský úřad konstatuje, že dané ustanovení z výše uvedeného je patrné, že v územním plánu nebudou navrhovány plochy či koridory s významnými negativními vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, proto nebyl uplatněn požadavek na zpracování nového vyhodnocení vlivů úprav územního plánu na životní prostředí. Příslušný úřad neshledal žádnou z charakteristik vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, ani charakteristiku dotčeného území, zejména s ohledem na pravděpodobnost, dobu trvání, četnost a vratnost vlivů, kumulativní a synergickou povahu vlivů, důležitost a zranitelnost oblasti, za významnou do té míry, aby bylo nutné tyto vlivy posoudit podle zákona. Závažnost a rozsah vlivů lze vyloučit, jelikož nebyly identifikovány žádné jako významné. Rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví z provedení koncepce nejsou významná. Nebyly identifikovány významné střety se použije pro určení ceny nemovité věci již zatížené věcným břemenemzvláštními přírodními charakteristikami území nebo kulturním dědictvím. „Pro určení ceny nemovité věci zatížené věcným břemenem nebo jiným právem obdobným služebnosti nebo reálnému břemenuRozsah úprav koncepce odpovídá míře urbanizace řešeného území, které bylo zřízeno jinak než věcným břemenem nebudou překročeny normy kvality životního prostředí. Přeshraniční povahu vlivů provedení koncepce lze vyloučit. Není stanoven požadavek na variantní řešení. Krajský úřad dále přihlédl ke skutečnosti, že příslušný orgán ochrany přírody - krajský úřad, ve svém stanovisku (např. ochranná nebo bezpečnostní pásma), bylo nově upraveno ocenění těchto zatížení jako závady na nemovité věci. Za závadu se nepovažuje takové právo, které nemá viz níže) vyloučil významný vliv na výši sjednané ceny nemovité věcipředměty ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Upozornění: Tímto stanoviskem není dotčena povinnost, dále je vyloučeno zástavní právov rámci řízení následujících po schválení územního plánu, zadržovací právojednotlivé záměry posoudit v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nájem, pacht a právo stavby. Vyloučení práva stavby vyplynulo pokud tyto záměry budou naplňovat některá z charakteru tohoto práva. Na základě ustanovení § 10 odstavce 4 uvedeného zákona. Krajský úřad, příslušný podle § 77a odst. 4 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“), posouzením podstatné úpravy návrhu ÚP města Budišov nad Budišovkou, upraveného po veřejném projednání (dále jen „koncepce“) podle § 45i odst. 1 tohoto zákona se omezení užívání pozemku právem stavby již zohledňuje v prováděcí vyhlášce o ochraně přírody a krajiny dospěl k zákonu. ceny závady, určení ročního užitku určí prováděcí vyhláška. Předmětné ustanovení se nepoužije pro zřizování věcných břemen.“ Z tohoto ustanovení i z jeho odůvodnění jednoznačně nevyplývá stanovený účel zákonného ustanovení, jež má provádět, tj. nepoužití daného ustanovení pro zřizování věcných břemen a je tedy nebezpečízávěru, že znalci použijí tohoto ustanovení při oceňování věcných břemen a budou k němu nesprávně přičítat i oceňování ochranného a bezpečnostního pásma. Nedomníváme se, že by k odstranění tohoto nesprávného výkladu (použití) mohlo pomoci ustanovení § 49. Z vyhlášky i z odůvodnění by mělo jednoznačně vyplývat, že ocenění závady podle § 39c nemá předložená koncepce nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na ocenění věcného břemene dle § 39b, resp. neovlivní cenu VB pro technickou infrastrukturu. Žádáme úpravu Přílohy předměty ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit (stanovených nařízením vlády č. 22: V Příloze č. 22 v textu pod tabulkou 318/2013 Sb., kterým se slova „popřípadě služebnosti inženýrských staveb“ zrušují. Návrh nového znění: „Pro ocenění věcných břemen se použije míra kapitalizace podle druhu nemovité věcistanoví národní seznam evropsky významných lokalit, kterou věcné břemeno zatěžujeve znění pozdějších předpisů), kromě věcných břemen pro technickou infrastrukturu popřípadě služebnosti inženýrských staveb, která činí 10%nebo ptačích oblasti.“ Domníváme se, že jde o překlep a předkladatel návrhu vyhlášky měl na mysli „služebnost inženýrských sítí“, nikoliv „služebnost inženýrských staveb. A i z tohoto důvodu navrhujeme vypuštění tohoto spojení, neboť tato služebnost je podmnožinou pojmu věcného břemene, a tedy již je obsažena v textu, resp. obsahu pojmu „věcné břemeno pro technickou infrastrukturu“, který tomuto spojení předchází. Nadbytečné použití tohoto pojmu je zde matoucí a v praxi bude zdrojem laických i odborných polemik hledání pravého významu a účelu použití obou těchto pojmů. Je také věcí smluvních stran (nikoli pravidly vyhlášky) jak věcné břemeno zřídí (zda se rozhodnou pro služebnost podle občanského zákoníku či pro věcná břemena (služebnosti) podle zvláštních právních předpisů (např. podle energetického zákona). Návrh rovněž přispěje přehlednosti ustanovení vyhlášky a jejímu slovnímu (textovému) zkrácení. Dále návrh vyřeší i současný nedostatek vyhlášky, která na některých místech, kde má rovněž používat oba uvedené pojmy zároveň, uvádí zjevným opomenutím pouze pojem jeden.