PO ROCE 1989. Na toto z pohledu bytového družstevnictví úspěšné období navazoval jeho pravý opak. Podle ObchZ mohly nově začít vznikat vedle SBD a LBD již také bytová družstva bez přívlastku. Zákonodárce přitom při definování bytového družstva zvolil v § 221 ObchZ materiální pojetí, dle kterého bylo bytovým družstvem každé družstvo, které jakkoliv zajišťuje bytové potřeby svých členů. Na rozdíl od jeho dnešního formálního pojetí v ZOK nemělo tedy družstvo stanovený výhradní účel, omezení v činnosti, zvláštní firemní povinnost či zákaz jeho změny na jiné než bytové družstvo. Úpravě bytového družstva byly v ObchZ věnována pouhá tři ustanovení představovaná §§ 230, 232 a 239 ObchZ. Vedle toho byla práva členů družstva spojená s nájmem nadále upravena v OZ1964. Pro tuto strohost musely hrát důležitou roli zejména stanovy družstva, které měly za úkol vhodně reflektovat veškerá jeho specifika. Tato nová bytová družstva zpočátku vznikala zejména v souvislosti s privatizací obecních bytových fondů, když obce raději volily možnost privatizovat celý bytový dům jednomu konkrétnímu subjektu, jehož členy byly většinou nájemci určeného obecního domu, než zvlášť jednotlivým osobám18. Toto řešení umožňovalo nejen snížit administrativní náklady na straně obci, ale také v souhrnu snížit náklady na pořízení domu na straně členů.
PO ROCE 1989. V čase hledání vlastní identity se základním tématem stala myšlenka občanské společnosti založe- né na spolupráci a vzájemné solidaritě plnoprávných a svobodných občanů. Postupně se tento ideál změnil v hledání a rozvoj tradičních humanitních hodnot. Jako jedna ze základních byla znovuobje- vena přirozená lidská potřeba pomáhat ostatním a zajímat se o svět okolo. Společnost začala hledat způsoby seberealizace. Došlo k nebývalému rozvoji neziskového sekto- ru. Byly obnoveny spolky a sdružení zakázané minulým režimem, jako např. YMCA, Sokol, Skaut- -Junák, Česká katolická charita a mnohé jiné. Vznikly tisíce nových neziskových organizací, které stavějí svoji činnost na nadšení pro věc a na pomoci dobrovolníků. V roce 1990 byl přijat zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. V roce 1991 další zákony, jako č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a ná- boženských společností, zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech a novela občanského zákoníku hovořící o zájmo- vých sdruženích.