Podstata smlouvy o dílo a její právní úprava. Dle § 2586 platí, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Již z této jediné věty je možné odvodit klíčové znaky smlouvy o dílo, stejně tak její podstatu. Tímto paragrafem jsou také zakotveny základní povinnosti smluv- ních stran: povinnost zhotovitele provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí, povinnost objednatele dílo převzít a zaplatit cenu. Na základě výše řečeného lze dovodit, že podstata smlouvy o dílo tkví vždy v ně- jaké činnosti – provedení díla, jejíž charakter se liší podle toho, co má být jejím výsledkem – a výsledku. 4A. Bányaiová ve své monografii shodně uvádí „charak- teristickým rysem závazku založeného smlouvou o dílo je činnost vedoucí k urči- tému výsledku“5. Aby se jednalo o smlouvu o dílo, musí být činnost převažujícím předmětem plnění. Naproti obchodnímu zákoníku není v OZ vyžadováno, aby byl výsledek činnosti zhotovitele hmotně zachycen (viz. § 2631 a násl.) Dílem může být tedy např. provedení divadelního představení, vytvoření softwaru, nebo vedení účetnictví; nevadí, že jde o plnění hmotně zachytitelné či nikoliv.6 Právní kvalifikace smlouvy jako smlouvy o dílo vychází – stejně jako u ostatních smluv – ze zásady § 555 OZ, že se právní jednání posuzuje dle svého obsahu. Pro právní kvalifikaci je podstatné, že smlouva o dílo splní pojmové znaky 3 XXXXXX, X., XXXXXX, X. a kol.: Obchodní smlouvy. Závazky v podnikání. 1. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2015, s. 255.
