Obecné vymezení smlouvy o dílo. Dle mého názoru je moţné pokládat smlouvu o dílo za druhý nejčastěji uzavíraný smluvní typ mezi spotřebiteli a podnikateli. NObčZ smlouvu o dílo upravuje v ustanoveních § 2586 aţ § 2635 NObčZ. Opět je nutné zdůraznit, ţe se jedná o komplexní právní úpravu odstraňující dualismus úpravy neobchodní a obchodní smlouvy o dílo, jak tomu bylo v předchozí právní úpravě. V zájmu přehlednosti je úprava smlouvy o dílo strukturována tak, ţe zákon „nejprve upravuje smlouvu o dílo obecně, a poté odchylky o ceně díla sjednané podle rozpočtu, o díle prováděném na nemovitých věcech a o dílech s nehmotným výsledkem.“203 Smlouvou o dílo se tak podle legální definice obsaţené v ustanovení § 2586 odst. 1 NObčZ zavazuje zhotovitel provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Jedná se tedy o dvoustranný vzájemný závazkový právní vztah, jehoţ účelem je poskytnout objednateli podle stanoveného zadání dílo za úplatu. Podstatnými náleţitostmi smlouvy o dílo je tak dohoda o předmětu smlouvy a dohoda o poskytnuté ceně za dílo. Ujednání výše ceny díla však není povinnou náleţitostí smlouvy. Strany se musí pouze dohodnout na skutečnosti, ţe zhotovitel dílo provede za úplatu. Pokud si strany neujednají výši ceny díla a ani způsob jejího určení a projeví vůli smlouvu uzavřít bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéţ nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Od smlouvy kupní se pak smlouva o dílo liší zejména svým předmětem, jímţ je u kupní smlouvy odevzdání jiţ existující věci. Naopak u smlouvy o dílo se jedná o zadání zhotovení nové věci, která se tak vţdy stává velice individuální podle poţadavků objednatele v zadání díla předpokládaných. Základním charakteristickým znakem díla je tedy jeho neexistence v době uzavření smlouvy o dílo. 204 Dílo je dle důvodové zprávy pojato V souladu s ustanovením § 2587 NObčZ se pak dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údrţba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se pak rozumí vţdy zhotovení, údrţba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Rovněţ je zásadou, ţe zhotovitel provádí dílo osobně nebo jej nechává provést pod svým osobním vedením jen tehdy, je-li to zapotřebí vzhledem k jeho osobním vlastnostem nebo k povaze díla. Nejedná-li se o takový případ, můţe zhotovitel pověřit provedením nebo 203 MAXXX, X. Xe smlouvě o dílo podle nového občanského zákoníku. Bulleti...
Obecné vymezení smlouvy o dílo. Smlouva o díle je upravena v občanském zákoníku v dílu 8 hlavy II části čtvrté (relativní majetková práva). Konkrétně se jedná o § 2586 až 2635. Právní úprava smlouvy o díle je strukturována do čtyř oddílů. První oddíl upravuje smlouvu o díle obecně, následuje určení ceny podle rozpočtu v oddíle druhém, zvláštnosti stavby jako předmět díla v oddíle třetím a konečně zvláštnosti díla s nehmotným výsled- kem v oddíle čtvrtém. Pro úplnost lze připomenout, že současný občanský zákoník odstranil dualistickou právní úpravu smlouvy o díle v OZ z roku 1964 a obchodním zákoníku z roku 1991, a založil tak jednotnou úpravu. Ačkoliv současná právní úprava smlouvy o dílo vychází obou výše zmíněných úprav, neznamená to, že by se oproti nim nezměnilo. Hlavní autor nového občanského zákoníku, Xxxxx Xxxxx, komentoval úpravu smlouvy o dílo tak, že „jakkoliv se velmi často namítá, že nový občanský zákoník chce změnit vše, co se změnit dá, tak pokud jde o smlouvu o dílo, snaží se být velmi konzervativní a neodchylovat se příliš od dosavadní právní úpravy a popřípadě ji doplnit o některé inovativní prvky anebo zobecnit některá detailní řešení.“1 Smluvními stranami jsou zhotovitel a objednatel. Tyto mezi sebou smlouvu uzaví- rají. Zhotovitelem může být fyzická či právnická osoba, která zhotovuje dílo pro objednatele. Může být podnikatelem, ale stejně tak fyzickou osobou nepodnikající. Pro stranu objednatele platí totéž. Objednatel je osoba, pro niž je dílo zhotovováno. Nicméně ve smlouvě nemusí být tato označení smluvních stran vždy dodržena, a můžeme se tak setkat s pojmy jako dodavatel a odběratel apod. Nicméně ve své práci budu používat pojmy zákona, tedy „objednatel“ a „dodavatel“. Strana objed- natele je často osobou, která se v problematice zhotovování objednaného díla neo- rientuje, zpravidla proto si zhotovení díla objednává. Zhotovitel je osoba, která bude dílo provádět. Tato osoba by měla dané problematice náležitě orientovat.2 Smlouva o díle vzniká konsenzem mezi zhotovitelem a objednatelem. Pro tuto smlouvu občanský zákoník formu nepředepisuje, může být tedy jak písemná, tak ústní. Písemnou formou je uzavírána většina smluv větších dodávek, smluv, jejichž
Obecné vymezení smlouvy o dílo