Pojem a pojmové znaky darovací smlouvy. Výše naznačenou diferenciaci pojmů závazek a smlouva lze nyní vztáhnout i na darovací smlouvu. Darovací smlouva je dvoustranné právní jednání, které se uskutečňuje mezi smluvními stranami označovanými jako dárce a obdarovaný. Darovací smlouva představuje právní skutečnost, na jejímž základě vzniká mezi stranami specifický závazkový smluvní vztah nazývaný darování. Z tohoto pohledu je tedy klíčové odlišit pojem darovací smlouvy jakožto právní skutečnosti, která dává vzniknout právnímu vztahu darování, od samotného darování, které je jakožto závazek důsledkem uzavření darovací smlouvy. Z časového hlediska je pak darovací smlouva jednorázovou, netrvající záležitostí, zatímco závazek darování trvá po delší časový úsek, a to od vzniku darovací smlouvy až do okamžiku zániku právního vztahu. Pro samostatný právní vztah darování je dále podstatné, že darovací smlouva definuje a konkretizuje jeho subjekty (tj. smluvní strany), vymezuje obsah (práva a povinnosti smluvních stran) i objekt (předmět právního vztahu, jímž je dar). Darovací smlouva je také tzv. právním titulem pro převod vlastnického práva k předmětu daru a řadí se proto vedle smlouvy kupní k typizovaným translačním kontraktům. Jelikož je darovací smlouva výslovně upravena občanským zákoníkem a obsahuje charakteristiku jejích podstatných náležitostí, hovoříme v její souvislosti o tzn. typizované či pojmenované smlouvě. Darovací smlouva především předpokládá vzájemné projevy vůle smluvních stran, z nichž je oběma stranám zřejmé, že na sebe berou právní závazek darovací smlouvou založený – tedy závazek darování. Pro uzavření darovací smlouvy se proto vyžaduje jejich úplný konsens.82 Dle ust. § 1724 OZ totiž jakákoliv smlouva předpokládá projev vůle smluvních stran jako společné vůle více subjektů (tedy konsenzuálního jednání) a nikoli pouze projev vůle jedné osoby.83 Darování proto nikdy nemůže být založeno jednostranným jednáním, kterým se někdo vzdává svých současných nebo budoucích majetkových práv, jako je například opuštění věci, vzdání se práva na náhradu škody či odmítnutí dědictví. Avšak za dvoustranné právní jednání,
