Pojem policie Vzorová ustanovení

Pojem policie. Slovo policie má svůj původ v řeckých výrazech polis, tj. obec, město, v širším významu též stát (důvodem je, že Řekové v počátcích budovali městské státy a slovo město a stát tedy v určitém smyslu splývaly) a politea znamenající státní správu, svobodnou obec, občanství, správu veřejných věcí, obecní správu či zřízení a podobně1. Dlouhou dobu význam slova tedy označoval veškerou státní činnost. Postupným vývojem, zejména v období po třicetileté válce, se policií rozuměla veškerá státní správa, v období tzv. policejního státu už pouze správa vnitřní, v tehdejším pojetí ovšem již bez samostatných oblastí správy finanční, justiční a obrany2. V období liberálního státu již dochází ke specializaci chápání policie jako jistého úseku vnitřní správy, lišícího se od ostatní správy svým zvláštním účelem, tedy ochranou společenského řádu, odvracením jeho ohrožení a poruch při použití zvláštních prostředků, tedy pohrůžkou donucení nebo samotným donucením. Jde vlastně již o pojem v dnešním chápání s tím, že již není policie zařazována do vnitřní správy, ale tvoří samostatné odvětví veřejné správy. To je charakterizováno kvantitativním podílem a intenzitou donucovací činnosti, která je spravovanými subjekty chápána jako zásah do soukromé sféry a určením výseče chráněného řádu, kterou je veřejná bezpečnost a veřejný pořádek3.