Potřebnost a aktuálnost projektu. Potřebnost a aktuálnost projektu Zajištění zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou je veřejným zájmem. V současné době dochází v mnoha povodích nad vodárenskými nádržemi ke znečišťování vod ze zemědělských zdrojů. Mezi nejzávažnější patří kontaminace vod nutrienty (především N,P), pesticidy a jejich metabolity. Problematika znečištění pesticidy a fosforem se týká i povodí nad VN Švihov, které patří do významné bramborářské oblasti České republiky. V posledních letech dochází ke střetům zájmů mezi vodohospodáři a zemědělci v povodí VN Švihov, přičemž zatím nedošlo ke kompromisnímu řešení v návrhu rozsahu a režimu hospodaření v OP nad vodárenskou nádrží. Je nutné si uvědomit, že je potřeba, aby byl navržen takový způsob hospodaření v OP, kdy dojde ke zlepšení jakosti vody a zároveň nebude likvidační pro zemědělce hospodařící v OP. Povodí Vltavy, s.p. je správcem VN Švihov i toků v povodí a dlouhodobě monitoruje jakost povrchových vod v zájmovém území, identifikuje bodové i plošné zdroje znečištění a má zájem o zlepšení jakosti vody. Proto se po celou dobu řešení projektu počítá se spoluprací s Povodím Vltavy,s.p. (konzultace s RNDr. Durasem, využití dat dlouhodobého monitoringu, stanovení koncentrací sloučenin fosforu z experimentálních ploch) s cílem optimalizovat hospodaření v OPVZ. VN Švihov na Želivce patří k nejvýznamnějším zdrojům pitné vody v České republice a zásobuje pitnou vodou více než 10 % populace ČR (především hlavní město Prahu, velkou část Středočeského kraje a část jižních Xxxx). Výsledky projektu bude možné využít při návrhu optimálního režimu hospodaření v OP VN Švihov a mohou být využity i v dalších povodích vodárenských nádrží a zároveň se mohou stát podkladem pro tvorbu metodiky řešení náhrad v OPVZ.
Potřebnost a aktuálnost projektu. Potřebnost a aktuálnost projektu Předkládaný projekt je potřebný a aktuální, neboť přispívá ke splnění cílů klíčové oblasti Udržitelná produkce potravin zvýšením konkurenceschopné produkce potravin pomáhající zajistit potravinovou soběstačnost ČR. Naplňuje cíle výzkumného směru Produkce potravin plněním dílčích cílů -výzkum a vývoj nových technologií výroby kvalitních a lidskému zdraví prospěšných potravin respektujících současné poznatky o výživě(probiotika a prebiotika) -využívání nových technologických postupů při výrobě potravin, které zvýší konkurenční výhody(zkrácení doby zrání, vyšší výtěžnost, lepší organoleptické vlastnosti)
Potřebnost a aktuálnost projektu. Potřebnost a aktuálnost projektu Principy precizního zemědělství a využití smart technologií jako zdrojů rychlých informací o změnách stavu prostředí a vývoji porostů ve chmelnicích nebyly doposud v ČR ověřovány a jejich implementace do praxe téměř neexistuje. Zvýšení využití efektivity vstupů při pěstování chmele (hnojiva, závlahy a adekvátní agrotechnické zásahy) je základem snížení nákladů na jednotku produkce a tím zvýšení konkurenceschopnosti chmele a chmelových produktů na domácím, ale především zahraničním trhu. Přestože je chmel naše tradiční plodina, není prozatím pro zemědělskou veřejnost připraven metodický způsob hospodaření, který by adekvátně chránil chmelnice před degradačními procesy půdy, účinně využíval srážkovou či závlahovou vodu a byl šetrný k životnímu prostředí. Degradační procesy ve chmelnicích spojené s konvenčním způsobem obdělávání, neovlivňují negativně pouze vývoj rostlin a produkci porostů, ale vedou rovněž ke snížení pohybu vody v půdě, zvyšují rizika eroze a negativně ovlivňují vodní režim krajiny. Zvýšená infiltrace srážkové a závlahové vody, cílená aplikace hnojiv k rostlinám chmele, využití meziplodin a pomocných půdních látek dokáže eliminovat rizika vodního stresu, snížené produkce chmele a celkové degradace půdy ve chmelnicích. Nově navržený způsob zpracování půdy bude umožňovat cílenou aplikaci hnojiv a současně ovlivňovat infiltrace vody do kořenové zóny. Dále bude snížena energetická náročnost pracovních operací a sníženo riziko technogenního zhutnění. Snížení energetických a ekonomických vstupů do pěstebních systémů chmele je základem trvale udržitelných systémů hospodaření a rozvoje systémů integrované produkce, čímž jsou zároveň zcela naplněny požadavky cílů programu a podprogramu. Navíc poptávka po chmelu stoupá, a proto by se měl podporovat výzkum rozvoje a podpory udržitelného pěstování této komodity. České chmelařství neodmyslitelně patří k českému zemědělství a je potřeba zachovat jeho přední světové postavení.
Potřebnost a aktuálnost projektu. Potřebnost a aktuálnost projektu Česká republika má výborné geografické a klimatické podmínky pro chov masného skotu. Masná plemena, resp. krávy bez TPM, jsou jedinou kategorií skotu, jejichž početní stavy se dlouhodobě zvyšují, mimo jiné v důsledku významné podpory tohoto způsobu chovu. Na druhé straně chybí koordinovaná systematická koncepce veterinárního poradenství se zaměřením na management zdravotního stavu. Plánovaný projekt může tuto mezeru částečně zacelit, minimálně z pohledu parazitóz skotu. Projekt vychází z potřeb chovatelů, kteří mají zájem toto systematicky řešit. Na rozdíl od jiných infekcí, diagnostika parazitóz hospodářských zvířat a plošné sledování výskytu anthelmintických rezistencí postrádá v ČR centrální koordinaci. V současné době je na území České republiky neznámá nákazová situace ohledem gastrointestinálních strongylů. Předpokládá se, že prevalence jejich výskytu je významná a to s celoplošným výskytem, což potvrdila pilotní studie. Vzhledem k situaci v evropských zemích se dá předpokládat možnost přítomnosti rezistence vůči anthelmintikům také v českých chovech. V případě, že se rezistence v některých chovech potvrdí, je potřebná změna strategie odčervování a to výměnou účinné látky (přípravku) a dávkování. V případech, kdy se rezistence nepotvrdí, jedná se o důležitý poznatek z hlediska potřebné prevence vzniku rezistence v budoucnu a to osvětou ohledně správného přístupu k odčervování. Na zmapování situace v podmínkách ČR je nezbytné vyšetřit plošně velké množství chovů masného skotu. Druhová determinace larev gastrointestinálních strongylů se rutinně provádí na základě časově náročné morfologické analýzy jednotlivých orgánů nebo struktur parazita. Rovněž dosavadní molekulární metody vyžadují předešlou kultivaci larev a jejich izolaci, což zahrnuje pracnou mikromanipulaci. NGS nabízí revoluční možnosti detekce a následné determinace diverzity a kvantifikace parazitů hospodářských zvířat, kriticky ovšem chybí konkrétní metodiky a modelové studie pro jeho aplikaci.
Potřebnost a aktuálnost projektu. Potřebnost a aktuálnost projektu Aktuálnost projektu je doložena např. formulacemi v Usnesení vlády č.620/2015, kde je zmíněn vliv regulace drenážního odtoku na "zadržování vody v půdě za současné ochrany její kvality" – str. 30 Přílohy č.1. V posledních třech dekádách však u nás výzkum v oblasti zlepšování jakosti drenážní vody vlivem regulace odtoku nebyl prováděn a tedy použité závěry vychází ze zahraničních zkušeností, které však vznikaly za zcela odlišných podmínek (přírodních i zemědělsko-hospodářských), resp. z výsledků pořízených u nás do roku 1990, případně z teoretických závěrů o přenositelnosti poznatků. Originalita navrženého projektu je proto dána zohledněním současného stavu hospodaření na odvodněných pozemcích, zejména pak specifiky nutných úprav systémů odvodnění z jedno-funkčních na dvoj-funkční (tj. zahrnuje posouzení vhodnosti stavby, návrh technických úprav atd., teprve následně hodnocení dočišťovacího efektu). Je proto třeba tato tvrzení doložit novými experimenty a vyhodnocenými závěry, resp. zobecněním těchto závěrů. Potřebnost projektu souvisí např. se záměry podniků Povodí navrhovat a realizovat ve 3. plánovacím období i na drenážních systémech opatření, zlepšující dobrý ekologický a chemický stav povrchových vod. Drenážní vody jsou přitom považovány za hlavní zdroje plošného zemědělského znečištění. Uplatňování legislativních nástrojů (např. Nitrátová směrnice) v této oblasti a v tomto pojetí již výrazně nepřispívá ke zlepšení stavu vod. Jakost drenážních vod je považována za špatnou a je nanejvýš potřebné navrhovat řešení, přispívající ke zlepšení jakosti těchto vod, k čemuž retardace drenážního odtoku může přispět. Podpora z veřejných zdrojů je opodstatněná s ohledem na veřejný zájem při zlepšování jakosti povrchových vod (a zesílená zájmem na zvyšování retence a akumulace vody v povodí).