Povolovací řízení. Vnitrostátní systémy, které podmiňují uvádění zboží na trh předchozím schválením, omezují přístup dovážejícího členského státu na trh, a jsou proto považovány za vytvářející opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení ve smyslu článku 34 SFEU119. Soudní dvůr stanovil řadu podmínek, za kterých může být takový požadavek předchozího schválení oprávněný120: • musí být založen na objektivních, nediskriminačních kritériích, která jsou dotyčným podnikům známa předem, a to takovým způsobem, že volnost uvážení vnitrostátních orgánů je vymezena tak, aby nebyla používána svévolně, • nesmí v zásadě vést ke zdvojování kontrol, které již byly provedeny v souvislosti s jinými postupy, ať již ve stejném či jiném členském státě, • povolovací řízení bude nezbytné předem provést jen tam, kde je nutno následnou kontrolu považovat za příliš pozdní prostředek, než aby byla skutečně účinná a umožňovala dosáhnout sledovaného cíle, • řízení by z důvodu svého trvání nebo nepřiměřených souvisejících nákladů nemělo dotyčné subjekty odrazovat od uskutečňování jejich podnikatelských záměrů, • řízení nesmí vyžadovat technické analýzy, pokud tytéž analýzy již byly uskutečněny v jiném členském státě a jejich výsledky jsou k dispozici121.
Povolovací řízení. Vládní návrh zákona je založen na povolovacím principu. České osoby4 musí získat povolení ke vstupu a pobytu v Antarktidě a k dalším taxativně stanoveným činnostem v Antarktidě. Povolení vydává Ministerstvo životního prostředí (u povolení ke vstupu a pobytu po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí). Povolení se nevyžaduje pro: • činnosti, které již byly povoleny některou jinou smluvní stranou Smlouvy o Antarktidě nebo jejího Protokolu, • plavbu námořních plavidel a rekreačních jachet za účelem průjezdu Antarktidou a pro průlet letadel Antarktidou. Zákon stanoví, že ministerstvo povolení nevydá, pokud: • česká osoba nesplní všechny podmínky stanovené tímto zákonem, • činnost plánovaná českou osobou by byla v rozporu se základními zásadami ochrany životního prostředí Antarktidy stanovenými v článku 3 Protokolu, • česká osoba, která žádá o vydání povolení, závažně porušila povinnosti nebo zákazy stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě v posledních deseti letech přede dnem podáním žádosti. Česká právní úprava posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) je již tradičně postavena na oddělení této procedury od navazujících správních řízení; výsledek procesu EIA (stanovisko) je nezbytným odborným podkladem pro příslušný správní úřad, který většinou pře- bírá podmínky stanoviska do povolujícího rozhodnutí. V souladu s tím je podle zákona o Antarktidě písemný závěr (§ 12 odst. 5 zákona), stanovisko k počátečnímu vyhodnocení vlivů (§ 13 zákona) nebo stanovisko k všestrannému zhodnocení vlivů (§ 14 zákona) odborným podkladem pro vydání povolení podle § 7. Tato stanoviska nejsou vydávána ve správním řízení a předkládá je žadatel jako je- den z podkladů pro navazující řízení o vydání povolení podle § 7. V povolení, které bylo vydáno na základě počátečního vy- hodnocení vlivů (§ 13) nebo všestranného zhodnocení vlivů (§ 14) ministerstvo stanoví: • povinnost sledovat a ověřovat vlivy plánované činnosti na životní prostředí Antarktidy (monitoring), • povinnost předložit do 30 dnů ode dne ukončení činnosti v Antarktidě závěrečnou zprávu o průběhu sledování a ověřování těchto vlivů. Na závěr je třeba upozornit, že podle přechodných us- tanovení návrhu zákona o Antarktidě (§ 30) mohou české osoby, které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provádějí činnosti v Antarktidě, provádět tyto činnosti bez povolení nejdéle 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Seznam související literatury [1] ATCPs. 1991a. Protocol on Environmental Protection to ...