Druhy opatření. Poskytovatel je oprávněn přijmout zejména následující druhy opatření k zajištění řádného provozu sítě: • nastavit limity pro užívání Služby při jejichž překročení může Poskytovatel omezit nebo přerušit poskytování Služby, které budou vždy uvedeny v Ceníku a specifikaci služeb, • omezit nebo přerušit na nezbytně nutnou dobu poskytování Služby (čl. 2.9), • změnit nastavení nebo konfiguraci sítě Poskytovatele nebo Zařízení včetně změny IP adresy, přístupových kódů, uživatelských jmen, updatovat, upgradovat nebo jinak změnit software Zařízení, • monitorovat a řídit provoz v síti Poskytovatele, • provést blokování IP adres, portů nebo doménových jmen, • zakázat provoz koncového zařízení Uživatele nebo připojování takového koncového zařízení Uživatele k síti Poskytovatele, • uplatnit další nediskriminační opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti a integrity sítě Poskytovatele v přiměřeném rozsahu za účelem obnovení bezpečnosti nebo integrity sítě Poskytovatele, předcházení hrozbám, předcházení přetížení sítě Poskytovatele, ošetření zranitelnosti nebo zmírnění jejich dopadu.
Druhy opatření. − preventivní – na základě vyhodnocení stížností je zřejmé, že přijetím takového opatření podobný problém již v budoucnosti nevznikne. − následné – došlo k pochybení a je nutné následky tohoto pochybení odstranit nebo zmírnit, jednou z možností je kompenzace vzniklé škody. − sankce – došlo k pochybení, ze kterého vzniká osobní odpovědnost (např. porušení Pracovního řádu, Vnitřních pravidel, Etického kodexu). U zaměstnanců je pochybení řešeno dle závažnosti - písemným upozorněním na porušení předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, snížením nebo úplným odebráním osobního příplatku, rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Uživatel může být písemně upozorněn, že porušuje Xxxxxxx o poskytování sociálních služeb, v krajním případě mu může být Smlouva o poskytování sociálních služeb ze strany poskytovatele vypovězena. − podnět k šetření jiné instituci – v případě vyvození trestně-právní či správněprávní odpovědnosti, např. Policii ČR, úřadům, soudu, atd.
Druhy opatření. V současnosti existuje mnoho druhů opatření, přičemž některá z nich zmírňují dopady několika hrozeb najednou, zatímco jiná se zabývají jednou konkrétní hrozbou. Tabulka 5 se věnuje přehledu dnes existujících možností a obsahuje taky možné záložní systémy. Signal-in-space • Nové signály a více dostupných frekvencí v rámci OS • Využití více konstelací • Autentifikace a šifrování signálu RF spektrum • Zákonná ochrana RF spektra proti jammingu a spoofingu • Prostředky na dopadení a potrestání pachatelů (enforcement a právní úprava) • Standardy pro monitorování a reportování interference • Monitorování a detekce RF interference ve spektrech GNSS • Lokalizace zdrojů interference Přijímače • Vylepšené robustní přijímače, chipsety a antény (HW i SW) • Hybridní přijímače (využití některých doplňkových systémů, např. inerciální nebo pozemní systémy) • Autonomní monitorování integrity (Receiver Autonomous Integrity Monitoring – RAIM) • Standardy a certifikace pro přijímače, chipsety, antény a další zařízení • Testování přijímačů • Standardy pro testování zařízení • Patentovaná řešení jednotlivých výrobců • Vhodné umístění antény (pro stacionární aplikace) Pozemní segment • Fyzická ochrana a informační bezpečnost • Redundantní geograficky vzdálené lokality • Záložní (HW i SW) řešení Doplňkové systémy • Inerciální senzory • Určení polohy s využitím Wifi nebo mobilních dat • SBAS a další augmentační systémy • Pseudolity • Pozemní systémy pro DGPS a RTK • Oscilátory pro aplikace využívající přesný čas a synchronizaci Záložní systémy • eLoran • Oscilátory a atomové hodiny pro aplikace využívající přesný čas a synchronizaci • PNT cloud Kritická infrastruktura • Zákonem definovat kritickou infrastrukturu • Nastavení požadavků na systémy KI – možnost zachovat provoz po určitou dobu (s využitím záložních systémů), požadavky na přesnost, definice dalších ukazatelů výkonnosti a monitorování jejich účinnosti • Plány a strategie pro případ výpadku GNSS nebo útoku na systém GNSS (nastavení procesů) Uživatelé • Rozšíření povědomí o hrozbách, slabých místech, dopadech a možnostech monitorování a reportování • Vytvoření národní databáze kritických uživatelů používajících OS GNSS • Nastavení rolí a zodpovědných autorit • Nastavení požadavků na systém například formou KPI • Pravidelný audit zařízení a systémů Rámcové programy a R&D • Studie • Vývoj nových technologií a inovace • Ověřovací pilotní projekty Některá vybraná opatření jsou více rozepsána v následujících podkapitolách. Jedná...
Druhy opatření. Opatření s rovnocenným účinkem podle článku 34 SFEU mají řadu různých forem a podob. Někdy jsou to velmi přímočará opatření zvlášť zaměřená na dovoz nebo umožňující preferenční zacházení s domácím zbožím, zatímco jindy jsou to neočekávané vedlejší účinky obecných politických rozhodnutí. V minulých desetiletích se v judikatuře a při praktickém uplatňování článků 34–36 SFEU v rámci řízení o nesplnění povinnosti opakovaně objevily některé druhy opatření. Níže je řada z nich popsána. Vnitrostátní opatření týkající se přímo samotného dovozu produktů z jiných členských států mohou dovoz ztěžovat, a proto jsou běžně považována za opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením, která odporují článku 34 SFEU. Ukázkovým příkladem je v této souvislosti povinnost získat před dovezením zboží dovozní povolení. Jelikož formální postupy tohoto druhu mohou způsobovat zdržení i v případech, kdy jsou povolení udělována automaticky, a dotyčný členský stát nemá v úmyslu si vyhradit právo povolení neudělit, může taková povinnost porušovat článek 34 SFEU86. Inspekce a kontroly, například veterinární, sanitární, fytosanitární a další kontroly, včetně celních kontrol při dovozu (a vývozu) jsou považovány za opatření s rovnocenným účinkem ve smyslu článků 34 a 3587. Takové inspekce mohou dovoz nebo vývoz ztěžovat nebo prodražovat v důsledku zpoždění vyplývajících z procesu inspekce a dodatečných přepravních nákladů, které kvůli nim mohou obchodníkovi vzniknout. Zřízením vnitřního trhu 1. ledna 1993 byly opakované hraniční kontroly při převozu zboží prakticky zrušeny. Členské státy od té doby nesmějí provádět kontroly na svých hranicích, pokud nejsou součástí obecného systému kontrol, který se v podobném rozsahu uplatňuje i uvnitř členského státu a/nebo pokud se nejedná o namátkové kontroly na místě. Pokud však rozsah takových kontrol bez ohledu na místo jejich provádění dosáhne takové míry, že se jedná o systematickou kontrolu dovážených produktů, jsou
Druhy opatření a) preventivní – na základě vyhodnocení stížností je zřejmé, že přijetím takového opatření podobný problém již v budoucnosti nevznikne,
Druhy opatření. 1. Pomoc Společenství se použije na financování programů, projektů a jakéhokoli druhu opatření přispívajících k dosažení cílů tohoto nařízení.
Druhy opatření. Druhý opatření jsou následující: