Praktická aplikace v případě finančních pronájmů. Jedním z charakteristických znaků leasingu jako takového je skutečnost, že leasingová společnost formálně zůstává právním vlastníkem předmětu leasingu po dobu trvání leasingové smlouvy, nicméně nájemce se stává ekonomickým vlastníkem předmětu leasingu a to se přímo promítá do práv a povinností v rámci leasingové smlouvy. Nájemce tak v podstatě získává práva resp. jsou na něj převedeny povinnosti vlastníka předmětu leasingu. Například je odpovědný za funkčnost poskytnutého předmětu leasingu a jeho uvedení do provozu, dále je povinen provádět opravy, je povinen uhradit zbylé nájemné i v případě, že předmět leasingu byl zničen nebo ukraden a je plně zodpovědný za provoz předmětu leasingu a případné škody způsobené provozem předmětu leasingu, Zjednodušeně lze říci, že nájemce je povinen předmět leasingu udržovat ve stavu, ve kterém mu byl předán, používat předmět leasingu v rozsahu a způsobem, ke kterému je určen, zabránit jeho znehodnocení nebo odcizení. K výše uvedenému je nutno poznamenat, že oblast finančního leasingu je bohatá na různé modifikace, proto výše uvedené je nutné chápat jako příklady, které se v různých kombinacích v praxi vyskytují. Tento princip ekonomického vlastnictví přitom platí obecně u všech leasingových vztahů jejímž záměrem je budoucí přechod právního vlastnictví k předmětu leasingu (tzn. leasingových smluv s povinností i právem koupě). Z výše uvedeného principu ekonomického vlastnictví zcela zřejmě plyne, že škody vzniklé při pojistných událostech jdou na vrub resp. k tíži nájemce, to znamená, že nájemce nese náklady v důsledku škod vzniklých v souvislosti se škodními (pojistnými) událostmi. Na druhé straně jsou též pojistná plnění spojená se škodami započítávána ve prospěch klientů. Na základě tohoto principu ekonomického vlastnictví je tudíž v praxi pojištění předmětu leasingu účtováno leasingovou společností nájemci. Vzhledem k výše uvedeným ekonomickým principům leasingu se domníváme, že při zodpovězení otázky, zda dochází ze strany leasingové společnosti k poskytnutí pojišťovací služby dle § 55 ZDPH nelze vycházet pouze ze znění smluv mezi pronájímatelem a příslušnou pojišťovnou, tj. ze skutečnosti, zda je z právního hlediska nájemce uveden v pojistné smlouvě jako pojištěný či nikoliv, ale je nezbytné posoudit také vztah mezi pronajímatelem a nájemcem, zda jsou nájemci skutečně poskytnuty služby pojištění dle § 55 ZDPH. Důvodem pro toto posouzení je skutečnost, že pronajímatel v mnoha případech plní z ekonomického hlediska roli...
Praktická aplikace v případě finančních pronájmů. Relativně samostatnou variantu představuje situace, kdy jako pojistník a zároveň pojištěný vystupuje leasingový nájemce. Z pohledu ZDPH se jedná o poskytnutí služby dle § 55 ZDPH přičemž poskytovatelem služby je příslušná pojišťovna a příjemcem služby nájemce. Leasingová společnost v takovém případě může vystupovat jako zprostředkovatel uzavření pojistné smlouvy. Případná provize hrazená leasingové společnosti by byla osvobozena od DPH v návaznosti na znění § 55 ZDPH. Pokud by leasingová společnost přijímala od nájemce platbu pojistného, která přísluší pojišťovně, jednalo by o platbu, která nepodléhá DPH a to při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 36 odst. 11 ZDPH. DPH by platba pojistného nepodléhala ani v případě, kdy by nájemce uhradil jednu částku, které by se skládala z platby nájemného a platby pojistného a to za předpokladu, že částka pojistného by následně byla leasingovou společností v souladu se smluvním ujednáním jménem a na účet nájemce uhrazena pojišťovně.