Právní charakteristika. Jedná se o zvláštní případ smlouvy mandátní. Lze tak konstatovat na základě § 699, který se zabývá subsidiárním použitím smlouvy mandátní na smlouvu o inkasu. Základní ustanovení určuje závazek banky spočívající v obstarání přijetí plnění určité peněžní pohledávky od určitého dlužníka nebo obstarat jiný inkasní úkon, a to vše ve prospěch příkazce. Obstarání jiného inkasního úkonu může spočívat např. v obstarání akceptu cizí směnky. Smlouva o inkasu je tvořena těmito podstatnými částmi: • označení smluvních stran, tj. banka, příkazce • označení dlužníka • závazek banky obstarat pro příkazce plnění určité peněžní pohledávky nebo obstarat jiný inkasní úkon. Ve smlouvě musí být uvedena výše inkasní částky nebo v ní vymezen jiný inkasní úkon. Banka dle smlouvy uzavřené s příkazcem uskutečňuje svůj závazek tak, že se obrátí na dlužníka s výzvou o zaplacení peněžní částky nebo provedení úkonu. Odmítne-li dlužník požadovanou částku zaplatit nebo uskutečnit požadovaný právní úkon anebo jestliže tak neučiní bez zbytečného odkladu, podá o tom banka ihned zprávu příkazci. Banka při plnění svého závazku musí postupovat s odbornou péčí a dle pokynu příkazce. Banka však neručí za splnění závazku, neodpovídá za výsledek operace (§ 693 odst. 2), což je jeden ze základních odlišujících znaků od smlouvy o otevření akreditivu, tak jak o tom bude pojednáno dále. Přijatou peněžní částku nebo cenné papíry, jež byly předmětem inkasního úkonu, je povinna banka předat bez zbytečného odkladu příkazci. Banka odpovídá za škodu způsobenou ztrátou, zničením nebo poškozením těchto dokumentů, ledaže jim nemohla zabránit při vynaložení odborné péče (§ 694). Banka je oprávněna obstarat inkaso jednak sama, anebo prostřednictvím jiné banky. Touto jinou bankou může být: • banka určená příkazcem, pak je to na účet a nebezpečí příkazce • banka určená bankou, která uzavřela s příkazcem smlouvu o inkasu, v tomto případě platí ustanovení § 331, tzn., že plní-li banka svůj závazek pomocí jiné banky, odpovídá tak, jako by závazek plnila sama, nestanoví-li obchodní zákoník jinak. Banka má možnost ex lege obstarat inkaso prostřednictvím jiné banky a ne jen tehdy, pokud by tak stanovila smlouva o inkasu.46 Použití dokumentárního inkasa může být a také zpravidla bude dohodnuto při některém frekventovaném druhu obchodu, zejména při kupní smlouvě. Proti zaplacení budou předány doklady ke zboží.47 Bankovní dokumentární inkaso plní obdobnou úlohu jako dokumentární akreditiv (je zde ale opačný postup!, viz bo...
Právní charakteristika. Smlouva o otevření akreditivu je zvláštním případem smlouvy mandátní. Xxxxx ale přesto neoznačuje smluvní strany jako mandanta, mandatáře. Zvláštní úprava věnující se akreditivu je dána jeho povahou a účelem, kterému akreditiv slouží. Akreditiv je svou právní podstatou asignací (poukázkou).37 37 Váž. 12 029 (z r. 1932), blíže viz Xxxxx, K., Xxxxxx, T. a kol. Obchodní zákoník – Praktické poznámkové vydání s výběrem judikatury od r. 1900, 5. vydání. Praha: Linde, 2006, s. 908. Smlouvu o otevření akreditivu bychom mohli v zásadě označit za smlouvu ve prospěch třetího (contractus in favorem tertii). Obchodní zákoník neobsahuje vlastní úpravu smlouvy ve prospěch třetího, tudíž se zde použije aplikace občanského zákoníku ve vztahu k § 1 odst. 2. Oprávněný se může domáhat plnění ze smlouvy až tehdy, pokud splní stanovené podmínky do určité doby. Do té doby není účastníkem smlouvy a není ani oprávněn z této smlouvy. Záleží pouze na oprávněném, zda podmínky splní či nikoliv, jejich nesplnění není nikterak sankcionováno.
Právní charakteristika. Smlouva o běžném účtu představuje závazek banky spočívající ve zřízení účtu pro jeho majitele a to od určité doby a v určité měně, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Podstatné části smlouvy jsou: • označení smluvních stran, tj. banka, majitel účtu • závazek banky zřídit účet • určení měny • určení doby, od které se banka zavazuje zřídit smlouvu • závazek banky přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Účet však nebude automaticky veden v české měně. Bude to taková měna, na které se účastníci dohodnou. Rovněž jsou vyloučeny i anonymní účty, plyne to ze závazku banky vést účet pro „jeho majitele“. Také označení účtu není rozhodné za splnění příslušných podmínek. Předmětem běžného účtu je pohledávka vyplývající ze smlouvy. Jde přitom o pohledávku vkladatele za bankou. Pokud tedy vkladatel vložil peněžní prostředky na běžný, resp. vkladový účet, nestává se majitelem těchto prostředků, ale vlastnické právo náleží bance, u které je daný účet veden. Vkladatel je oprávněn požadovat zpět předmět vkladu. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 32 Odo 1064/2004), který 55 Xxxxx, P. in Xxxxxxxx, O., Xxxxxxx, X., Xxxxxxx, M. a kol. Občanský zákoník. Komentář, 9. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2004, s. 1131. judikoval, že "Peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě smlouvy o vkladovém účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, tak představuje pouze pohledávku z účtu u peněžního ústavu."56 Banka a pobočka zahraniční banky je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka (§ 11 odst. 4 BankZ). V § 709 jsou stanoveny další části smlouvy. Můžeme je rozlišovat na obligatorní a fakultativní. Z obligatorních částí se jedná o označení majitele účtu a to podle toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. V této souvislosti je potřeba zmínit zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (podrobněji viz bod 2.7). Z fakultativních částí (výčet však není uzavřen) pak můžeme jmenovat např. osoby oprávněné na...