PRÁVNÍ ZÁVAZNOST PROHLÁŠENÍ ZÁMĚRŮ. Termínů „závaznost“, popř. „závazný“ používá (a i v minulosti používala) řada právních předpisů, převážně z oblasti veřejného práva včetně práva procesního, a často se používá i v praxi, aniž by bylo vždy zcela jasné, co to „závaznost“, po- př. „právní závaznost“ vlastně je. V současné době se v našich soukromopráv- ních kodexech tohoto termínu užívá v ust. § 743 obchodního zákoníku, kde se hovoří o „zániku závaznosti ujednání“ o omezení prodeje. V souvislosti se smlou- vou jinak naše současné právo používá termínu „vázanost smlouvou“, čímž se ale míní totéž jako při užití termínu „závaznost“. V teorii se závaznost někdy považuje za jeden z definičních prvků právní nor- my, popř. za znak práva vůbec.16) Lze ji definovat jako vlastnost příkazu spočíva- jící v tom, že adresát příkazu je povinen příkaz uposlechnout.17) Otázkou je, zda o závaznosti lze mluvit i v souvislosti s něčím jiným než s příkazem (v nejširším smyslu); často se např. hovoří o závaznosti posudku, o závaznosti doporučení apod. Domnívám se, že v právnickém diskursu má smysl mluvit jen o závaznosti příkazu, a to ve smyslu, jak jsme ji právě definovali. Užití termínu „závazný“ v právní řeči v souvislosti s něčím jiným než s příkazem je zpravidla metonymic- ké vyjádření závaznosti určitého příkazu (nevyřčeného nebo vyřčeného jinde), na- př. závaznost doporučení znamená závaznost příkazu doporučení vzít v potaz a vypořádat se s ním při určité rozhodovací činnosti apod. Jestliže takováto inter- pretace není možná, nedává predikát „závazný“ apod. v daném případě smysl. Příkazy, jimž můžeme přisoudit závaznost, mohou samozřejmě vyplývat jak z heteronomního, tak autonomního práva, tedy i z některých právních úkonů, ty- picky ze smluv. Lze uvažovat i o závaznosti příkazů vyplývajících z jiných nor- mativních systémů než z práva, ty však právě proto, že stojí mimo systém práva, z hlediska práva závazné nejsou. Závazností v právní řeči máme pochopitelně na mysli pouze závaznost z hlediska práva, závaznost právní. Listina označená jako prohlášení záměrů bude tedy (metonymicky řečeno) závazná za kumulativního splnění dvou podmínek:
