Právní závaznost. Klient (a Osoba poskytující zajištění, pokud je to relevantní) je povinen zajistit, že na základě každého Smluvního dokumentu, jehož je či bude Klient (a Osoba poskytující zajištění, pokud je to relevantní) smluvní stranou, vznikne podpisem právně závazný a vůči Klientovi (a Osobě poskytující zajištění, pokud je to relevantní) vynutitelný právní závazek v souladu s podmínkami v nich uvedenými.
Právní závaznost. Dluhy a povinnosti, které Výstavce přijímá podle Dokumentace programu a Směnek, jsou platné a účinné a vymahatelné vůči Výstavci v souladu s podmínkami stanovenými v Dokumentaci programu a ve Směnkách.
Právní závaznost. Každý Finanční dokument, kde Klient (a Ručitel, pokud je to relevantní) je či bude smluvní stranou, založí po podpisu právně závazný a vůči Klientovi (a Ručiteli, pokud je to relevantní) vynutitelný právní závazek v souladu s podmínkami v nich uvedenými.
Právní závaznost. Povinnosti, které Klient přijímá podle Xxxxxxx, jsou platné a vymahatelné v souladu s jejich podmínkami.
Právní závaznost. Tyto Podmínky nepředstavují předběžnou smlouvu o smlouvě budoucí, která by byla závazná. Základní podmínky obsažené v těchto Podmínkách představují základ pro následná jednání o dalších podmínkách budoucí Dokumentace o společných ujednáních a nezakládají žádné právní závazky pro kteroukoli ze Stran těchto Podmínek, s výjimkou ustanovení článku 7 („Poskytování informací“), článku 8 („Náklady“), článku 9 („Rozhodné právo“), článku 10 („Spory“), článku 12 („Doba trvání Podmínek“), článku 13 („Ukončení“), a ustanovení tohoto článku 11 („Právní závaznost“), která jsou právně závazná a vymahatelná. Pro Hlavní město Prahu a pana Xxxxx Xxxxx je dále závazné ustanovení posledního odstavce článku 5 („Narovnání“). Strany se dohodly, že v případě neuzavření Dokumentace o společných ujednáních z jakéhokoliv důvodu nejsou oprávněny si vzájemně nárokovat náhradu škody z titulu předsmluvní odpovědnosti a pokud by jim takové nároky přesto vznikly, tímto se jich vzdávají.
Právní závaznost. Charta základních práv Evropské unie byla přijata jako deklarace s předpokladem budoucí právní závaznosti58, kterou získala roku 2009 vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. Pro status právní závaznosti Charty základních práv Evropské unie je zásadní článek 6 odst.1 Smlouvy o Evropské unii zařazující Chartu základních práv Evropské unie na rovinu primárního práva. P. Mlsna59 správně poukazuje na skutečnost, že v žádném není možno závaznou Chartu základních práv Evropské unie považovat z hlediska vnitrostátního práva za součást primárního práva Evropské unie, neboť se nejedná o mezinárodní smlouvu lidskoprávního charakteru. Do doby vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bylo možné Chartě základních práv Evropské unie přiznat pouze nepřímých právních účinků, například v podobě stanovisek generálních advokátů60, která se opírala o znění Charty základních práv Evropské unie.
Právní závaznost. Dluhy a povinnosti, které Výstavce přijímá podle této Dohody, jsou platné a účinné a vymahatelné vůči Výstavci v souladu s podmínkami stanovenými v této dohodě.
Právní závaznost. Povinnosti, které Dlužník přijímá podle Finančních dokumentů, jejichž je stranou, jsou platné a vymahatelné a veškeré Zajištění, které je nebo bude zřízeno v souladu se Zajišťovací dokumentací, představuje platné a vymahatelné povinnosti osoby poskytující takové Zajištění;
Právní závaznost. Závazky, které Výstavce přijímá podle Dokumentace programu a Směnek, jsou platné a vymahatelné vůči Výstavci v souladu s podmínkami stanovenými v Dokumentaci programu a Směnkách. Žádný konflikt s jinými závazky Uzavření Dokumentace programu a vystavení Směnek, výkon práv a plnění povinností Výstavce vyplývajících z Dokumentace programu nebo ze Směnek ani realizace transakcí předvídaných v Dokumentaci programu není a nebude: v rozporu s žádným smluvním ujednáním, jehož je Výstavce smluvní stranou ani jiným dokumentem, které jsou pro Výstavce závazné; v rozporu s vnitřními předpisy Výstavce; v rozporu s rozhodnutími, pokyny nebo jakýmikoli pro Výstavce závaznými instrukcemi jiné osoby; ani v rozporu s platnými právními předpisy nebo individuálními správními akty nebo rozhodnutími soudních, správních nebo obdobných orgánů, které jsou pro Výstavce závazné. Žádná závažná porušení Výstavce neporušuje žádnou podstatnou povinnost uloženou mu právním předpisem nebo rozhodnutím soudního, správního či obdobného orgánu.
Právní závaznost. Charta základních práv Evropské unie byla přijata jako deklarace s předpokladem budoucí právní závaznosti58, kterou získala roku 2009 vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. Pro status právní závaznosti Charty základních práv Evropské unie je zásadní článek 6 odst.1 Smlouvy o Evropské unii zařazující Chartu základních práv Evropské unie na rovinu primárního práva. P. Mlsna59 správně poukazuje na skutečnost, že v žádném není možno závaznou Chartu základních práv Evropské unie považovat z hlediska vnitrostátního práva za součást primárního práva Evropské unie, neboť se nejedná o mezinárodní smlouvu lidskoprávního charakteru. Do doby vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bylo možné Chartě základních práv Evropské unie přiznat pouze nepřímých právních účinků, například v podobě stanovisek generálních advokátů60, která se opírala o znění Charty základních práv Evropské unie. Naopak Soudní dvůr Evropské unie ve své judikatuře pracuje s Chartou základních práv Evropské unie jen jako se subsidiárním pramenem z čehož plyne, že přístup generálních advokátů byl v porovnání se Soudním dvorem Evropské unie méně opatrný. Po získání právní závaznosti Charty základních práv Evropské unie lze předpokládat, že se na ni bude odvolávat Soudní dvůr Evropské unie, který dosud využíval především Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod jako základní pramen. Od právní závaznosti je třeba odlišit otázku přímých účinků základních práv obsažených v Chartě základních práv Evropské unie. Kritériem pro posouzení přímého účinku v oblasti práva Unie je rozsudek Soudního dvoru Evropské unie „Xxx Xxxx en Loos“ z roku 196261, který stanoví určité požadavky, které by měly takovéto normy splňovat. Jedná se o podmínku určitosti norem, jejich bezpodmínečnost, normy nesmí vyžadovat přijetí prováděcího aktu a konečně nemůže zde být prostor pro jednání o jejich obsahu. Tyto podmínky naplňují základní práva obsažená v prvních třech Hlavách Charty základních práv Evropské unie a dále procesní práva v Hlavě VI Charty základních práv Evropské unie. Výše jmenované kategorie práv jsou tedy uplatnitelné jak před vnitrostátními tak i evropskými soudy. Naopak práva obsažená v Hlavě IV Charty základních práv Evropské unie tak jednoznačně vnímána být nemohou, neboť lze mezi nimi rozeznávat ustanovení s různou právní povahou.62 Zaměříme li se na tato práva obsažená v Hlavě IV Charty základních práv Evropské unie detailněji, lze konstatovat, že některá z těchto práv jsou charakteristická svoj...