Právní úprava mezinárodní kupní smlouvy. Právní úprava mezinárodní kupní smlouvy spadá v České republice pod mezinárodní právo soukromé. Jedná se o zvláštní odvětví obsažené v každém právním řádu a přesto, že by samotný název mezinárodní právo mohl vyvolat dojem, že se jedná o unifikované právo a tedy jeho jednotnou úpravu ve všech právních řádech, není tomu tak. Součástí právního řádu daného státu je jeho vlastní mezinárodní právo soukromé a každé tak může upravovat stejnou otázku ve smluvním poměru s mezinárodním prvkem odlišně (Xxxxxx, 2015). Nakolik jsou od sebe úpravy jednotlivých právních řádů rozdílné, je také ovlivněno tím, jaké státy jsou ve smluvním poměru zapojeny. Některé mohou mít svou právní úpravu velmi podobnou v důsledku jejich harmonizace. Přesto má každý stát i nadále svou vlastní právní úpravu a jde tedy spíše o právní řády co do svého obsahu výrazně odlišné a dochází tak ke kvalifikačnímu problému, čili neshodnému posuzování identické situace. V případě sporu by tedy záleželo na státě, de facto na jeho právním řádu stanovujícím úpravu práv a povinností z mezinárodní kupní smlouvy vycházejících, který by spor posuzoval (Xxxxxxxxxx, 2012). Právě různorodost a právní nejistota smluvních stran je důvodem pro sjednocování právních předpisů. Cílem je soubor jednotných norem aplikovaných na více státních území, a jejichž formulace bude pro všechny stejná. Sjednáním nahrazují doposud platné, avšak nestejnorodé normy. Předmětem unifikace se stávají zejména normy hmotněprávní, ale také kolizní normy. Pro shrnutí lze uvést dva nejzásadnější znaky definující unifikaci právních úprav. V první řadě je to samotný záměr vytvořit normy s jednotným výkladem, který je spjat s jejich následnou inkorporací do příslušných právních řádů. V mezinárodním prostředí je docíleno unifikace buďto skrze mezinárodně sjednané smlouvy, nebo činností mezinárodních organizací soustředěných na úpravu soukromoprávních vztahů s mezinárodním prvkem. V případě unifikovaných norem vytvořených mezinárodní organizací bude záležet na statutu členského státu, zda se pro něho stávají automaticky závazné, nebo má-li tu možnost jejich přijetí projednat podle příslušných ústavních předpisů (Xxxxxx, 1987). Jestliže jsou prostřednictvím mezinárodních smluv sjednocovány vnitrostátní právní řády, jedná se o unifikaci úplnou, nadchází-li uzavření smlouvy inkorporace do tuzemského práva. Pokud však dojde k pouhému vzorovému příkladu pro tvorbu právních předpisů, které si vytváří takto každý stát individuálně byť podle návrhu, poto...
