Právo z titulu náhrady škody Vzorová ustanovení

Právo z titulu náhrady škody. Přestože se soudy zabývaly v převážně většině právní otázkou, zda je možné, aby vznikl zhotoviteli nárok na úhradu ceny jím provedených prací nad rámec původně sjednaného rozsahu díla z titulu bezdůvodného obohacení, Nejvyšší soud ČR v jednom svých nedávných rozhodnutí nahlížel na poskytnuté plnění zhotovitele i optikou vzniku nároku na náhradu škody.184 V posuzované věci se jednalo o případ, kdy se zhotovitel domáhal po objednateli náhrady škody, která mu měla vzniknout v nákladech vynaložených na práce z důvodu nesprávné a neúplné zadávací dokumentace předložené objednatelem. Konkrétně se mělo jednat o „odstranění tuhých kalů z jímek o hloubce cca 7 metrů, ač podle dokumentace se mělo jednat o odčerpání splaškové vody z jímek o hloubce cca 3 metrů“. Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že „V posuzované věci k úhradě nákladů, vynaložených žalobkyní za vícepráce, nedošlo proto, že si obě strany ve smlouvě o dílo sjednaly pevnou cenu, tj. cenu obsahující i případné další náklady za další nutné práce nespecifikované projektem a položkovým rozpočtem, potřebné pro řádné dokončení díla, a to i ve značném rozsahu. Jestliže žalobkyně smlouvu v rámci své smluvní autonomie v uvedeném znění uzavřela, pak byť návrh smlouvy předložila žalovaná, žalobkyně se po ní nemůže vynaložených dalších nákladů domáhat z titulu náhrady škody, neboť příčina nezaplacení nákladů vynaložených v rámci závazkového vztahu tkví ve smluvním ujednání, nikoli v porušení právní povinnosti žalovanou. Šlo by ve své podstatě o obcházení smluvního ujednání o pevné ceně. Z charakteru zakázky je zřejmé, že právě sjednáním pevné ceny se žalobkyně snažila eliminovat navýšení ceny díla za práce, které projekt a položkový rozpočet neobsáhl.“185 Zhotoviteli se tak s ohledem na uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, pakliže se zaváže být garantem pevné ceny díla, nedomůže zaplacení víceprací ani z titulu náhrady škody.