Přechod obchodního jména. Slovenský obchodný zákonník se v úpravě přechodu práv a závazků odlišuje výhradně v otázce přechodu obchodního jména. Institut obchodního jména obsahoval i ObchZ, ale s účinností zák. č. 370/2000 Sb. byl nahrazen obchodní firmou.96 Základní rozdíl mezi úpravou obchodního jména a obchodní firmy je ten, že obchodní jméno je název, pod kterým (jakýkoliv) podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti. Obchodní firma je však nerozlučně spjata se zápisem do obchodního rejstříku. Obchodní firmou se totiž rozumí název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Na podnikatele nezapsané v obchodním rejstříku se pak podle § 8 odst. 2 ObchZ nevztahují ustanovení o firmě. V úvodních ustanoveních obchodních zákoníků obou zemí je stanovena stejná zásada, podle které převod obchodního jména (firmy) bez současného převodu podniku není možný. Výše bylo uvedeno, že podle české úpravy nedochází automaticky k převodu obchodní firmy na kupujícího u smlouvy o prodeji podniku, ale smlouva tak musí výslovně stanovit. Z § 481 obchodného zákonníku však vyplývá opačné pravidlo pro převod obchodního jména, resp. oprávnění užívat obchodní jméno prodávajícího.97 Pokud vůle stran nesměřuje k převodu oprávnění užívat obchodní jméno, musí tato vůle ze smlouvy vyplývat. Jinak vznikne kupujícímu právo používat obchodní jméno prodávajícího. Možnost převod oprávnění užívat 95 MAREK: Smluvní obchodní právo…, s. 160.
