Předmět úpravy a pojem zboží. Věcná působnost Vídeňské Úmluvy odpovídá na otázku, co je předmětem její právní úpravy. Vídeňská úmluva se použije na koupi zboží, jak vyplývá z čl. 1. Poněkud problematicky může působit samotný pojem zboží, jehož definici sice nalezneme v Právnickém slovníku, kde je charakterizováno následovně: „Zboží je název movitých věcí, které jsou předmětem kupní smlouvy v obchodních vztazích.“108 Jak ale vidno, je tato definice poněkud kusá a bude otázkou, na co všechno se bude pojem zboží vztahovat. Nadto Rozehnalová109 uvádí, že interpretace termínu zboží nepodléhá národnímu právu. Komentář k CISG uvádí shodně s Právnickým slovníkem, že zbožím se chápe hmotná movitá věc v době dodání. Musí se jednat o věc, která sice svým původním charakterem být movitá nemusí, např. minerály nebo plodiny, ale v době dodání musí tuto podmínku splňovat, aby se svým charakterem jednalo o zboží a aby se na ně vztahovala působnost Úmluvy.110 Komentář objasňuje, že některé věci mohou zůstat svou povahou zbožím dle čl. 1 Úmluvy, protože požadavky na náležitosti zboží splňují. Ale přesto jsou svým charakterem věcmi z obchodu vyloučenými (res extra commercium) nebo kupní smlouva, jejíž předmětem by takové zboží bylo, by byla národním právem považována za neplatnou. Příkladem dle Komentáře je možno uvést 107 XXXXXX, Xxxxx a Xxxxxxx XXXXXXX, Xxxxxxxx Xxxxx. Právo mezinárodních smluv. Plzeň: Xxxx Xxxxx, 2011, str. 122 108 Xxx XXXXXXXX, Xxxxx a kol. Právnický slovník. 3.podstatně rozšířené vydání: Praha: C. H. Xxxx, 2009, str. 1391
