Reakce na operativní požadavky objednavatele. K obecnému názoru, že vnitřní dopravce bude vždy lépe reagovat na operativní (ve smyslu krátkodobé) požadavky objednavatele veřejné služby, je třeba přidat stručný rozbor právních mezí pro jednotlivé právní formy vnitřního dopravce. Problém právních mezí je zřejmý na příkladu, který je opravdu akademický, nenavazuje důsledně na platnou smlouvu ani na konkrétní reálie a hlavně není právní studií. K tomu ani nejsme oprávněni. Příklad je demonstrací základních principů právní úpravy, jak mohou být vnímány, ale jak nemusí v konkrétních okolnostech platit. Nechť tedy například je sjednaná cena dopravního výkonu 60,- Kč na kilometr, objednáno bude 1.000 km měsíčně, proměnné náklady vnitřního dopravce, to jsou náklady závislé na výkonu, budou 40,- Kč na kilometr a fixní náklady, tedy nezávislé na výkonu, budou činit 20.000,- Kč. - výnosy budou 60,- Kč x 1.000 km = 60.000,- Kč. Pokud objednatel přijde s operativním požadavkem snížit objednávku na 500 km měsíčně, měna ceny pro takové situace nebude ve smlouvě sjednána, pak, pokud vnitřní dopravce na požadavek objednatele přistoupí, vykáže ztrátu, protože - náklady budou 20.000,- Kč + (40,- Kč x 500 km) = 40.000,- Kč a - výnosy budou 60,- Kč x 500 km = 30.000,- Kč. Pokud vnitřní dopravce bude mít právní formu společnosti s ručením omezeným a operativnímu požadavku vyhoví a společnost s ručením omezeným přestane být schopna dostát svých závazků, mohou se věřitelé úspěšně domáhat splnění závazků společnosti po jednateli, který požadavek objednatele akceptoval. Samozřejmě, že problém lze zhojit dodatečně změnou smlouvy a je vysoce pravděpodobné, že se tak stane, ale v danou chvíli jednatel takovou jistotu nemá. Pokud dopravce bude mít právní formu příspěvkové organizace, může se věřitel maximálně domáhat náhrady škody po objednateli a současně zřizovateli. I zde je pravděpodobné, že dojde k dodatečné úpravě smlouvy nebo bude řešeno jinak, nicméně nad ředitelem příspěvkové organizace není ani teoretická hrozba osobní odpovědnosti za cizí rozhodnutí. Uvedený příklad může, ale nemusí limitovat jednání jednatele nebo jednatelů společnosti s ručením omezeným a považujeme jej za kritérium, k němuž je třeba při konečném výběru právní formy vnitřního dopravce přihlédnout.
