Relevantní trh. (1) Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise23). Úřad zohlední rovněž výsledky zeměpisného mapování provedeného podle § 115a. V odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Relevantní trh. 13. Relevantní trh je definován jako služby primárního zúčto vání a vypořádání obchodů s cennými papíry emitovanými podle německého práva, které poskytuje CSD emitenta (centrální depozitář cenných papírů, který je primárním schovatelem cenných papírů) centrálním depozitářům cenných papírů v jiných členských státech a mezinárodním centrálním depozitářům cenných papírů. K primárnímu zúčtování a vypořádání dochází v případě, že dojde ke změně stavu na účtu cenných papírů, které drží CSD emitenta (CBF u cenných papírů emitovaných podle německého práva). Naopak sekundární zúčtování a vypořádání uskutečňují následně zprostředkovatelé ve svých vlastních účtech. To zahrnuje jak protiúkony, kterými zprostředkovatelé reagují na výsledky primárního zúčtování a vypořádání účtů svých zákazníků, tak záznam na účtech následujících internalizovaných transakcí. K internalizaci
Relevantní trh. Relevantní trh výrobku zahrnuje všechny ty výrobky a/nebo služby, které spotřebitel považuje za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné z důvodů vlastností, ceny a zamýšleného použití. Tyto faktory se zpravidla považují za významné pro určení relevantního trhu výrobku a v této analýze je proto třeba je vzít v úvahu (3). Jsou to: — míru fyzické podobnosti mezi dotyčnými výrobky či službami, — všechny rozdíly v konečném použití, ke kterému je zboží určeno, — cenový rozdíl mezi dvěma výrobky, — náklady na přechod z jednoho na druhý potenciálně konkurenční výrobek, — zavedené nebo pevně zakotvené spotřebitelské preference pro jeden druh nebo kategorii výrobku v porovnání s jiným, — celoodvětvové klasifikace výrobků (např. klasifikace vedené obchodními sdruženími).
Relevantní trh. Relevantní trh výrobku zahrnuje všechny výrobky a/nebo služby, které spotřebitel na základě vlastností, cen a zamýšleného použití výrobků považuje za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné. Tyto faktory se zpravidla považují za významné pro určení relevantního trhu výrobku a v této analýze je třeba je vzít v úvahu (1). Jsou to: — míra fyzické podobnosti mezi dotyčnými výrobky či službami, — všechny rozdíly v konečném použití, ke kterému je zboží určeno, — cenové rozdíly mezi dvěma výrobky, — náklady na přechod z jednoho na druhý potenciálně konkurenční výrobek, — zavedené nebo pevně zakotvené spotřebitelské preference pro jeden druh nebo kategorii výrobku v porovnání s jiným, — rozdílnost nebo podobnost celoodvětvové klasifikace výrobků (např. klasifikace vedené obchodními sdruženími). Relevantní zeměpisný trh zahrnuje oblast, ve které se dotyčné podniky zapojují do dodávek výrobků nebo služeb, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních oblastí zejména proto, že jsou v nich znatelně jiné podmínky hospodářské soutěže. Mezi faktory významné pro hodnocení relevantního zeměpisného trhu (1) patří povaha a vlastnosti dotyčných výrobků nebo služeb, existence vstupních překážek nebo spotřebitelských preferencí, znatelné rozdíly v podílech podniků na trhu nebo podstatné cenové rozdíly mezi sousedními oblastmi a náklady na dopravu.
Relevantní trh. Vymezení věcného, zeměpisného, popř. časového relevantního trhu39 je základním předpokladem správného přezkumu fungování hospodářské soutěže i v oblasti obchodu zbožím a službami, zahrnujícími DV.40 Věcný relevantní trh – v oblasti obchodu zbožím je zejména třeba důsledně dělit na trh základní – hlavní41 a trh vedlejší – odvozený,42 např. v oblasti software např. diskové operační systémy (DOS)43 v. grafická uživatelská rozhraní (GUI) v. softwaro- vé aplikace44. Takové užší vymezení věcného relevantního trhu Soudu umožňuje častěji dospět ke zjištění protisoutěžního jednání, a tak Soud zajišťuje, že „v případě absence obecně závazných norem a pravidel může jakýkoliv nezávislý výrobce, pokud jde o sou- těžní právo EU, zcela volně vyrábět výrobky určené k užití v zařízení vyráběném třetími osobami, ledaže by tím porušoval patent nebo jiné průmyslové či duševní vlastnické prá- vo“ (T-30/89 Hilti v. Komise, bod 68; srov. T-83/91 Tetra Pak v. Komise). Podobně v oblasti obchodu službami, např. se odlišuje hlavní trh programů tele- vizního vysílání jednotlivých vysílatelů včetně jejich autorskoprávně chráněných neupřesňuje, proč rozhodnutí je adresováno regionálním společnostem a ne ARD. Navíc Komise pro- hlásila ARD za podnik, jakkoliv se jednalo o instituci veřejného práva, pověřenou vnitrostátním právem poskytovat programy ve veřejném zájmu. Komise se opírá o to, že nákup televizních práv je ekonomickou aktivitou směřující k zisku, a při této činnosti podniky čelí konkurenci jiných podniků, zejména soukro- mých televizí (rozh. Komise IV/31/734, ÚV 1989 L 284, 36).
Relevantní trh. Pro správné určení relevantního trhu slouží 3 pomocné kategorie – věcné, územní a časové hledisko. Věcný relevantní trh dále podle povahy výrobku členíme na primární a sekundární, přičemž platí, že právo k duševnímu vlastnictví poskytuje ochranu výlučně na primárním trhu, sekundární trh by měl být vyhrazen volné soutěži.