We use cookies on our site to analyze traffic, enhance your experience, and provide you with tailored content.

For more information visit our privacy policy.

Relevantní trh Vzorová ustanovení

Relevantní trh. Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise23). V odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Relevantní trh. 16. K posouzení účinků dohody na hospodářskou soutěž pro účely článku 81 Smlouvy je nutno vymezit relevantní výrobkový a zeměpisný trh (trhy). Hlavním účelem definice trhu je systematicky určit konku- renční překážky, s nimiž se podnik potýká. Pokyny ohledně této záležitosti jsou uvedeny v oznámení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva Společenství pro hospodářskou soutěž (17). Tyto pokyny se vztahují rovněž na definici trhu pro námořní dopravu. 17. Relevantní výrobkový trh zahrnuje všechny výrobky nebo služby, které jsou spotřebitelem s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a zamýšlené použití považovány za zaměnitelné nebo zastupitelné. Relevantní zeměpisný trh zahrnuje oblast, ve které se dotyčné podniky účastní dodávky výrobků nebo služeb a poptávky po nich, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních zeměpisných oblastí, protože zejména podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech zjevně odlišné (18). Dopravce (nebo dopravci) nemůže mít významný vliv na převlá- dající tržní podmínky, jestliže zákazníci mohou snadno změnit poskytovatele služeb (19). 2.3.1 Liniová doprava 18. Pro liniovou dopravu byly jako relevantní výrobkový trh stanoveny v několika rozhodnutích Komise a rozsudcích Soudu služby kontejnerové liniové dopravy (20). Tato rozhodnutí a rozsudky se týkají provozování dálkové námořní dopravy. Ostatní druhy dopravy nebyly na stejný trh služeb zařazeny, ačkoliv v některých případech mohou být tyto služby v omezené míře zaměnitelné. Důvodem bylo to, že pouze u nedostatečného podílu zboží přepravovaného v kontejnerech lze snadno přejít na jiný druh přepravy, např. leteckou dopravu (21).
Relevantní trh. Vymezení věcného, zeměpisného, popř. časového relevantního trhu39 je základním předpokladem správného přezkumu fungování hospodářské soutěže i v oblasti obchodu zbožím a službami, zahrnujícími DV.40 Věcný relevantní trh – v oblasti obchodu zbožím je zejména třeba důsledně dělit na trh základní – hlavní41 a trh vedlejší – odvozený,42 např. v oblasti software např. diskové operační systémy (DOS)43 v. grafická uživatelská rozhraní (GUI) v. softwaro- vé aplikace44. Takové užší vymezení věcného relevantního trhu Soudu umožňuje častěji dospět ke zjištění protisoutěžního jednání, a tak Soud zajišťuje, že „v případě absence obecně závazných norem a pravidel může jakýkoliv nezávislý výrobce, pokud jde o sou- těžní právo EU, zcela volně vyrábět výrobky určené k užití v zařízení vyráběném třetími osobami, ledaže by tím porušoval patent nebo jiné průmyslové či duševní vlastnické prá- vo“ (T-30/89 Hilti v. Komise, bod 68; srov. T-83/91 Tetra Pak v. Komise). Podobně v oblasti obchodu službami, např. se odlišuje hlavní trh programů tele- vizního vysílání jednotlivých vysílatelů včetně jejich autorskoprávně chráněných neupřesňuje, proč rozhodnutí je adresováno regionálním společnostem a ne ARD. Navíc Komise pro- hlásila ARD za podnik, jakkoliv se jednalo o instituci veřejného práva, pověřenou vnitrostátním právem poskytovat programy ve veřejném zájmu. Komise se opírá o to, že nákup televizních práv je ekonomickou aktivitou směřující k zisku, a při této činnosti podniky čelí konkurenci jiných podniků, zejména soukro- mých televizí (rozh. Komise IV/31/734, ÚV 1989 L 284, 36).
Relevantní trh. Pro správné určení relevantního trhu slouží 3 pomocné kategorie – věcné, územní a časové hledisko. Věcný relevantní trh dále podle povahy výrobku členíme na primární a sekundární, přičemž platí, že právo k duševnímu vlastnictví poskytuje ochranu výlučně na primárním trhu, sekundární trh by měl být vyhrazen volné soutěži.
Relevantní trh. Relevantní trh výrobku zahrnuje všechny výrobky a/nebo služby, které spotřebitel na základě vlastností, cen a zamýšleného použití výrobků považuje za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné. Tyto faktory se zpravidla považují za významné pro určení relevantního trhu výrobku a v této analýze je třeba je vzít v úvahu (1). Jsou to: — míra fyzické podobnosti mezi dotyčnými výrobky či službami, — všechny rozdíly v konečném použití, ke kterému je zboží určeno, — cenové rozdíly mezi dvěma výrobky, — náklady na přechod z jednoho na druhý potenciálně konkurenční výrobek, — zavedené nebo pevně zakotvené spotřebitelské preference pro jeden druh nebo kategorii výrobku v porovnání s jiným, — rozdílnost nebo podobnost celoodvětvové klasifikace výrobků (např. klasifikace vedené obchodními sdruženími). Relevantní zeměpisný trh zahrnuje oblast, ve které se dotyčné podniky zapojují do dodávek výrobků nebo služeb, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních oblastí zejména proto, že jsou v nich znatelně jiné podmínky hospodářské soutěže. Mezi faktory významné pro hodnocení relevantního zeměpisného trhu (1) patří povaha a vlastnosti dotyčných výrobků nebo služeb, existence vstupních překážek nebo spotřebitelských preferencí, znatelné rozdíly v podílech podniků na trhu nebo podstatné cenové rozdíly mezi sousedními oblastmi a náklady na dopravu. (1) Tento seznam však není vyčerpávající a oznamující strany se mohou odvolat na jiné faktory.
Relevantní trh. Relevantní trh je definován jako služby primárního zúčto­ vání a vypořádání obchodů s cennými papíry emitovanými podle německého práva, které poskytuje CSD emitenta (centrální depozitář cenných papírů, který je primárním schovatelem cenných papírů) centrálním depozitářům cenných papírů v jiných členských státech a mezinárodním centrálním depozitářům cenných papírů. K primárnímu zúčtování a vypořádání dochází v případě, že dojde ke změně stavu na účtu cenných papírů, které drží CSD emitenta (CBF u cenných papírů emitovaných podle německého práva). Naopak sekundární zúčtování a vypořádání uskutečňují následně zprostředkovatelé ve svých vlastních účtech. To zahrnuje jak protiúkony, kterými zprostředkovatelé reagují na výsledky primárního zúčtování a vypořádání účtů svých zákazníků, tak záznam na účtech následujících internalizovaných transakcí. K internalizaci

Related to Relevantní trh

  • Uplatnění nároku na pojistné plnění 5.1 Nárok na pojistné plnění uplatní pojištěný neprodleně přímo u pojistitele předložením vyplně- ného formuláře Oznámení škodné události (Pojištění stornovacích poplatků) v písemné či elektro- nické podobě (xxx.xxxxxxx.xx). Podle charakteru škodné události k formuláři přiloží: 5.1.1 lékařskou zprávu vystavenou ošetřujícím lékařem, který nesmí být osobou blízkou pojištěnému či spolucestujícímu, před plánovaným počátkem cesty, propouštěcí lékařskou zprávu v případě hospitalizace či jinou řádnou lékařskou dokumentaci prokazující důvod zrušení cestovní služby; 5.1.2 cestovní smlouvu a doklad o zaplacení cestovní služby (originál příjmového dokladu, výpis z ban- kovního účtu, atd.); 5.1.3 storno fakturu (dobropis) vystavený poskytovatelem cestovní služby; 5.1.4 průkaz pracovní neschopnosti osoby, kvůli které došlo ke stornování cestovní služby; 5.1.5 ověřenou kopii úmrtního listu v případě zrušení cestovní služby z důvodu úmrtí; 5.1.6 ověřenou kopii rodného či oddacího listu nebo jiné listiny, která prokazuje vztah pojištěného a osoby blízké; 5.1.7 potvrzení příslušného úřadu o vzniku značné škody na majetku v případě, že je důvodem ke zru- šení cestovní služby (od policie, hasičů, obecního úřadu); 5.1.8 úředně potvrzenou žádost o rozvod či návrh na zrušení registrovaného partnerství; 5.1.9 kopii výpovědi potvrzenou personálním oddělením zaměstnavatele; 5.1.10 policejní protokol o dopravní nehodě; 5.1.11 písemné potvrzení veřejného dopravce o důvodu a délce zpoždění či o zkrácení příslušných linek veřejné dopravy; 5.1.12 další doklady potvrzující oprávněnost nároku na pojistné plnění nebo požadované pojistitelem.

  • Pojistné plnění 1. Právo na pojistné plnění vznikne, nastanou-li skutečnosti uvedené v pojistné smlouvě, se kterými je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pojistné plnění poskytne pojistitel v penězích (v tuzemské měně), pokud nerozhodne, že poskytne naturální plnění. Pro přepočet cizí měny se použije kurzu oficiálně vyhlášeného ČNB ke dni vzniku pojistné události. 2. Pokud o vzniku povinnosti pojištěného k náhradě újmy rozhoduje soud nebo jiný oprávněný státní orgán, platí, že pojistitel je povinen poskytnout pojistné plnění teprve dnem, kdy rozhodnutí tohoto orgánu nabylo právní moci. 3. Pojistné plnění je splatné do 15. dnů po skončení šetření pojistitele, nutného ke zjištění rozsahu pojistného plnění. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky pojištěnému nebo oprávněné osobě, která uplatnila právo na pojistné plnění. 4. Pojistitel není v prodlení s pojistným plněním po dobu, po kterou je pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba v prodlení s plněním povinností, které jsou uloženy pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou. 5. Pojistitel uhradí v případě pojištění věci na novou cenu: 5.1. u zničených a pohřešovaných věcí částku odpovídajícím nákladům na znovupořízení nové nebo stejné věci nebo nákladům na výrobu věci stejného druhu a kvality, sníženou o cenu případných zbytků, vždy však nižší z uvedených částek, 5.2. u poškozených věcí částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci, sníženou o cenu upotřebitelných zbytků nahrazovaných částí poškozené věci. 6. Pojistitel uhradí v případě pojištění věci na časovou cenu: 6.1. u zničených a pohřešovaných věcí částku odpovídajícím nákladům na znovupořízení nové věci nebo nákladům na výrobu věci stejného druhu a kvality, sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení a zvýšenou o případné zhodnocení věci před pojistnou událostí a dále sníženou o cenu případných upotřebitelných zbytků, 6.2. u poškozených věcí částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci sníženou o částku odpovídající stupni opotřebení nebo jinému znehodnocení a zvýšenou o případné zhodnocení poškozené věci z doby před pojistnou událostí a dále sníženou o cenu upotřebitelných zbytků nahrazovaných částí poškozené věci. 7. Došlo-li k pojistné události na věci pojištěné na jinou cenu, řídí se plnění pojistitele příslušnými ustanoveními pojistné smlouvy. Pokud není v pojistné smlouvě uvedeno jinak, nesmí plnění přesáhnout částku odpovídající nákladům na znovupořízení věci v době bezprostředně před pojistnou událostí sníženou o cenu případných upotřebitelných zbytků. 8. Pojistitel dále uhradí: 8.1. u pojištěných zásob zničených nebo pohřešovaných, náklady na jejich novou výrobu nebo pořízení, nejvýše však částku, kterou by pojištěný obdržel při jejich prodeji v době pojistné události sníženou o hodnotu ušetřených nákladů na prodej a distribuci a cenu upotřebitelných zbytků, 8.2. u pojištěných zásob poškozených částku, která je potřebná na jejich opravu nebo úpravu v době bezprostředně před pojistnou událostí sníženou o cenu upotřebitelných zbytků, 8.3. u pojištěných nosičů dat a záznamů na nich, písemností, plánů, obchodních knih, kartoték, výkresů a jiné obdobné dokumentace, které byly poškozeny, zničeny nebo pohřešovány, částku odpovídající přiměřeným nákladům na jejich opravu či znovupořízení, jestliže je pojištěný vynaložil. Od této částky se odečte hodnota upotřebitelných zbytků. Pokud pojištěný tyto náklady nevynaložil, pojistitel je oprávněn poskytnout pojistné plnění odpovídající hodnotě materiálu, 8.4. u pojištěných cizích věcí poškozených, zničených nebo pohřešovaných částku odpovídající nákladům na jejich znovupořízení v době bezprostředně před pojistnou událostí sníženou o cenu upotřebitelných zbytků. Pojistitel poskytne plnění jen tehdy, je-li pojištěný povinen vynaložit náklady na uvedení poškozených věcí do původního stavu nebo tyto náklady již vynaložil, 8.5. u pojištěných věcí zvláštní hodnoty vzniká pojištěnému v případě jejich poškození, zničení nebo pohřešování nárok, aby mu pojistitel vyplatil pojistné plnění odpovídající nákladům na uvedení do původního stavu. Nelze-li věc do původního stavu uvést, pojistitel poskytne pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Pojištění nezohledňuje historickou ani uměleckou hodnotu pojištěné věci, 8.6. u pojištěných vkladních a šekových knížek, platebních karet, cenných papírů a cenin, došlo-li k jejich poškození, zničení nebo pohřešování, vyplatí pojistitel částku na jejich umoření. 9. Finanční náklady na provizorní opravu pojištěných věcí nahradí pojistitel pouze tehdy, pokud tyto náklady jsou součástí celkových nákladů na opravu a nezvyšují celkové plnění pojistitele. Expresní příplatky, práci přesčas, cestovní náklady servisních techniků hradí pojistitel pouze tehdy, pokud se k tomu zavázal. 10. Pokud pojistitel rozhodl o tom, že poskytne naturální pojistné plnění, a pojištěný přesto provedl opravu nebo výměnu věci jiným než stanoveným způsobem, poskytne pojistitel pojistné plnění jen do té výše, kterou by poskytl, kdyby pojištěný postupoval podle jeho pokynů. 11. Veškeré ceny při poskytování pojistného plnění nebo stupně opotřebení či zhodnocení budou vždy stanoveny odborným posouzením nebo odhadem pojistitele, případně k tomu způsobilou osobou po dohodě s pojistitelem. Dále pojistitel rozhodne, kdy se jedná o poškození věci nebo zničení věci. 12. Pojistitel uhradí vždy pouze přiměřené a hospodárně vynaložené náklady na opravu. Přiměřeným nákladem na opravu věci je cena opravy věci nebo její části, která je v místě opravy obvyklá a je prováděna obvyklou technologií bez příplatků za urychlení opravy a nepřesáhne pojistnou hodnotu věci. 13. U jednotlivých věcí tvořících jeden celek nebere pojistitel v úvahu celkové znehodnocení, které utrpí i jednotlivé nepoškozené předměty poškozením, zničením nebo ztrátou ostatních věcí. 14. Jestliže pojištěný nahradil poškozenému újmu sám, je pojistitel oprávněn přezkoumat a zhodnotit všechny skutečnosti týkající se vzniku práva na plnění z pojištění, jako by k náhradě újmy pojištěným nedošlo. 15. Právo na pojistné plnění nevznikne, byla-li pojistná událost způsobena pojištěným nebo oprávněnou osobou úmyslně nebo z jejího podnětu, úmyslným jednáním statutárních zástupců, rodinných příslušníků nebo osob žijících s pojištěným ve společné domácnosti. 16. Pokud byly náklady šetření vynaložené pojistitelem, vyvolány nebo zvýšeny porušením povinností pojistníka nebo pojištěného, má pojistitel právo požadovat na tom, kdo povinnost porušil přiměřenou náhradu. 17. Vznikla-li pojistná událost za okolností vzbuzujících podezření z trestného činu nebo pokusu o něj, vzniká právo na pojistné plnění až po oznámení této skutečnosti a rozsahu způsobené újmy příslušným policejním orgánům. 18. Má-li pojištěný vůči poškozenému nebo jiné osobě právo na vrácení vyplacené částky, přechází toto právo na pojistitele, pokud za pojištěného tuto částku zaplatil. Na pojistitele přechází též právo pojištěného na úhradu nákladů řízení o náhradě újmy, které mu bylo přiznáno proti odpůrci, pokud je pojistitel za něj uhradil. Pokud tyto právní skutečnosti nastanou, je pojištěný nebo oprávněná osoba povinna postupovat tak, aby pojistitel mohl toto právo uplatnit (mj. neprodleně oznámit tuto skutečnost pojistiteli a předložit mu doklady potřebné k uplatnění těchto práv). 19. Zmařil-li pojištěný nebo oprávněná osoba přechod svých nároků na pojistitele, má pojistitel právo pojistné plnění snížit až do výše částek, které by jinak mohl získat. Projeví-li se následky takového jednání až po výplatě pojistného plnění, má pojistitel právo na vrácení vyplaceného plnění až do výše částek, které by jinak mohl získat. 20. V pojistné smlouvě lze dohodnout, že pojistitel neposkytne pojistné plnění, pokud výše újmy nepřesáhne hranici stanovenou v pojistné smlouvě. Lze dohodnout, že pojištěný nebo oprávněná osoba se bude podílet na úhradě vzniklé újmy způsobem stanoveným v pojistné smlouvě (spoluúčast). Spoluúčast je v pojistné smlouvě vyjádřena sjednanou pevnou částkou, procentem nebo kombinací pevné částky a procenta. Spoluúčast se stanoví z hodnoty pojistného plnění. Spoluúčast pojistitel odečte od vypočtené výše pojistného plnění a vyplatí oprávněné osobě pojistné plnění ve výši po odečtení spoluúčasti. 21. Není-li v době pojistné události pojištěný, resp. poškozená osoba, plátcem daně z přidané hodnoty, pak se uvedená daň zahrnuje do pojistného plnění.

  • Informace od třetích stran uvedené v Konečných podmínkách / zdroj informací nepoužije se

  • Zástupci smluvních stran 1. Ve vztahu ke krátkodobým podnájemcům prostor nacházejících se v Obecním domě (dále jen „předmět podnájmu“) zastupuje nájemce odpovědný pracovník nájemce (dále jen “Správce”), který je po dobu podnájmu (konání akce) podnájemci k dispozici předem dohodnutým způsobem (telefon, paging atd.) uvedeným v Protokolu akce. 2. Podnájemce zastupuje Zástupce (viz smlouva čl. IX. 4.) nebo osoba, která se správci prokáže pověřením vystaveným osobou oprávněnou podnájemce zavazovat. 3. Na Správce se Zástupce obrací ve všech záležitostech ohledně předmětu podnájmu a zařízení, která převzal podnájemce do užívání spolu s předmětem podnájmu. 4. Správce je rovněž osobou oprávněnou provádět kontrolu předmětu podnájmu a osobou oprávněnou udělovat Zástupci pokyny dle uzavřené podnájemní smlouvy (zejména této přílohy) a další pokyny, je-li to nutné k odvrácení hrozící škody na zdraví, majetku a životním prostředí anebo minimalizaci škody již vzniklé.

  • Vlastnictví k dílu 1. Vlastníkem zhotovovaného díla je od počátku Objednatel. 2. Vlastníkem zařízení staveniště, včetně všech používaných strojů, mechanismů a dalších věcí potřebných k provedení díla, je Zhotovitel, který nese nebezpečí škody na těchto věcech bez ohledu na zavinění. Zhotovitel je odpovědný za svůj uskladněný a zabudovaný materiál, výrobky a zařízení. 3. Smluvní strany se dohodly, že Xxxxxxxxxx od okamžiku převzetí staveniště do dne předání díla a jeho převzetí objednatelem nese nebezpečí škody na zhotovovaném díle. 4. Veškeré podklady, které byly Objednatelem Zhotoviteli předány, zůstávají v jeho vlastnictví a Zhotovitel za ně zodpovídá od okamžiku jejich převzetí jako skladovatel a je povinen je vrátit Objednateli po splnění svého závazku.

  • Ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb Uživatel prohlašuje, že byl seznámen s vnitřními předpisy Nemocnice Písek, a.s., v nichž se poskytuje služba sociální péče podle této smlouvy. Uživatel prohlašuje, že mu byly vnitřní předpisy zapůjčeny v písemné podobě, že tyto předpisy přečetl, porozuměl jim, měl možnost klást dotazy a tyto mu byly zodpovězeny. Uživatel je povinen tyto předpisy dodržovat. Vnitřní pravidla i domácí řád jsou k zapůjčení na sesterně oddělení sociálních lůžek.

  • Oprávnění zástupci smluvních stran 6.1 Dalšími oprávněnými zástupci objednatele při provádění a převzetí díla ve věcech technických je zástupce technického dozoru stavebníka, jehož jméno bude uvedeno v zápise ve stavebním deníku. 6.1.1 Povinnosti a pravomoc zástupce technického dozoru stavebníka (dále i: „TDS“): Za účelem zajištění odborného vedení a kontroly plnění podmínek smlouvy zastupuje objednatele zástupce TDS, který bude vykonávat činnosti a pravomoci objednatele dle smlouvy. Kdykoli zástupce TDS jako zástupce objednatele plní své povinnosti nebo vykonává pravomoc uvedenou ve smlouvě nebo z ní vyplývající, bude se předpokládat, že zástupce TDS jako zástupce objednatele jedná jménem objednatele a to i v případech, kdy ustanovení smlouvy uvádějí činnosti a úkony objednatele, vyjma těch úkonů, které náleží pouze a jen objednateli a z povahy věci je nemůže zástupce objednatele vykonávat či učinit a provést. Zástupce TDS je zmocněncem objednatele pro jednání se zhotovitelem a dalšími osobami a subjekty zúčastněnými na řádné realizaci předmětu díla s oprávněním jednat, přijímat písemnosti, činit za objednatele rozhodnutí a zajišťovat další specifické činnosti. Veškerá schválení, kontroly, potvrzení, souhlasy, ověření, prohlídky, pokyny, oznámení, návrhy, žádosti, zkoušky nebo podobné kroky zástupce TDS (včetně absence zamítnutí) nezbavují zhotovitele žádné odpovědnosti, kterou má podle smlouvy, včetně odpovědnosti za chyby, opomenutí, nesrovnalosti a neplnění. 6.2 Objednatel, pokud bude třeba, případně jmenuje koordinátora bezpečnosti práce na staveništi dle příslušných právních předpisů, jehož jméno bude uvedeno v zápise ve stavebním deníku. Zhotovitel umožní výkon a zajistí podmínky na staveništi v přiměřeném rozsahu pro výkon technického dozoru stavebníka, případně výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, pokud to stanoví jiný právní předpis a dále zástupce autorského dozoru projektanta.

  • Režimy, ve kterých náleží zaměstnavateli příspěvek Při splnění všech podmínek uvedených v čl. II a podmínky uvedené v čl. I bod 3. této dohody je zaměstnavatel oprávněn čerpat příspěvek v níže uvedených režimech dle podmínek těchto jednotlivých režimů:

  • Vlastnictví díla 12.1.1. Vlastníkem zhotovovaného díla je od počátku objednatel.

  • Cena plnění, platební podmínky Celková cena Plnění specifikovaného v čl. II. a v Příloze č. 1 Smlouvy byla stanovena ve výši [DOPLNÍ ÚČASTNÍK] Kč bez DPH, DPH [DOPLNÍ ÚČASTNÍK] % činí [DOPLNÍ ÚČASTNÍK] Kč. Celková cena Plnění včetně DPH činí [DOPLNÍ ÚČASTNÍK] Kč. V celkové ceně Plnění jsou zahrnuty veškeré náklady spojené s provedením Plnění, např. náklady spojené s dopravou na místo plnění, pojištěním, instalací Plnění, jakož i jeho uvedením do provozu, zaškolení obsluhy, prováděním záručního servisu a poskytnutí veškeré dokumentace dle této Smlouvy. Celková cena Plnění je stanovena jako cena pevná, nejvýše přípustná a maximální, zahrnuje veškeré náklady spojené s Plněním. Změna ceny Plnění je možná pouze a jen za předpokladu, že dojde po uzavření této Smlouvy ke změnám sazeb daně z přidané hodnoty. Dodavatel odpovídá za to, že sazba daně z přidané hodnoty v okamžiku fakturace je stanovena v souladu s platnými a účinnými právními předpisy. Daň z přidané hodnoty bude zaúčtována podle platných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Objednatel je oprávněn provést zajišťovací úhradu DPH přímo na účet příslušného finančního úřadu, jestliže se Dodavatel stane ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nespolehlivým plátcem ve smyslu § 106a zákona o DPH. V takovém případě pak není Objednatel povinen uhradit částku odpovídající DPH Dodavateli. Objednatel neposkytne Dodavateli žádnou zálohu na cenu Plnění. Cena Plnění bude uhrazena na základě daňového dokladu – faktury vystavené Dodavatelem bez zbytečného odkladu po převzetí Plnění dle čl. IV. Smlouvy a po odstranění drobných vad a nedodělků, bylo-li Plnění převzato s drobnými vady a nedodělky. Dodavatelem vystavená faktura musí obsahovat identifikaci této Smlouvy a předmětu Plnění a její přílohou musí být smluvními stranami podepsaný předávací protokol potvrzující protokolární převzetí Plnění. Dále musí faktura splňovat náležitosti daňového a účetního dokladu dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že faktura nebude splňovat náležitosti dle tohoto odstavce, popř. bude chybně vyúčtována cena Plnění nebo DPH, bude Objednatelem vrácena do 20 dnů ode dne jejího doručení k opravení bez proplacení. V takovém případě běží u předmětné faktury lhůta splatnosti znovu ode dne doručení opravené či nově vyhotovené faktury Objednateli. Fakturu Dodavatel doručí Objednateli doporučenou poštou na adresu Objednatele, nebo elektronicky na e-mailové adresy xxxxxx.xxxxxxxxxxx@xxx.xx a xxxxxx.xxxxxx@xxx.xx. Faktura vystavená Dodavatelem bude dále obsahovat název Projektu, reg. číslo Projektu a relevantní kód CZ CPA dodávky. Pokud faktura nebude obsahovat informace dle předchozí věty, může si Objednatel vyžádat jejich doplnění, nebo může fakturu Dodavateli vrátit. Pro vrácení faktury se použijí obdobně ustanovení předchozího odstavce. Cena Plnění je splatná do 30 kalendářních dnů ode dne doručení faktury Objednateli. Smluvní strany se dohodly na tom, že závazek zaplatit cenu Plnění je splněn dnem odepsání příslušné částky z účtu Objednatele ve prospěch účtu Dodavatele uvedeného na titulní straně této Smlouvy. Veškeré platby dle této Smlouvy budou Objednatelem placeny na účet Dodavatele uvedený v záhlaví této smlouvy. Dodavatel prohlašuje, že jeho bankovní účet uvedený v této smlouvě nebo ve faktuře je jeho účtem, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup v souladu s ust. § 96 zákona o DPH. Dodavatel je povinen uvádět ve faktuře pouze účet, který je správcem daně zveřejněn v souladu se zákonem o DPH. Dojde-li během trvání této Smlouvy ke změně identifikace zveřejněného účtu, zavazuje se Dodavatel bez zbytečného odkladu písemně informovat Objednatele o takové změně. Vzhledem k tomu, že dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH ručí příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, provede Objednatel úhradu ceny Plnění pouze na účet, který je účtem zveřejněným ve smyslu ust. § 96 zákona o DPH. Pokud se kdykoliv ukáže, že účet Objednatele, na který Objednatel požaduje provést úhradu ceny Plnění, není zveřejněným účtem, není Objednatel povinen úhradu ceny Plnění na takový účet provést; v takovém případě se nejedná o prodlení se zaplacením ceny Plnění na straně Objednatele. Ustanovení dle toho odstavce platí pouze, pokud je to pro osobu Dodavatele relevantní, tedy je-li Dodavatel plátcem DPH dle zákona o DPH. Dodavatel je povinen zajistit řádné a včasné plnění finančních závazků svým poddodavatelům, kdy za řádné a včasné plnění se považuje plné uhrazení poddodavatelem vystavených faktur za plnění poskytnutá k plnění veřejné zakázky, a to v termínech s poddodavatelem předem dohodnutých.