Samospráva. 1) Samospráva je organizační jednotkou družstva. Je volebním obvodem pro volbu delegáta, pokud představenstvo družstva neurčí jinak. Samospráva se zřizuje a ruší rozhodnutím představenstva, které stanoví počet a okruh její působnosti, jímž je obvykle středisko bytového hospodářství vymezené v čl. 91.
Samospráva. 1) Samospráva je organizační jednotkou družstva. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti.
Samospráva. 1) Samospráva je organizační jednotkou družstva. Zřizuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její působnosti. Je volebním obvodem pro volbu delegáta, pokud představenstvo družstva neurčí jinak.
Samospráva. 27.1. Samospráva je organizační jednotkou družstva v případě, že do působnosti družstva spadá více domů. Okruhem její působnosti je jednotlivý dům a ustavuje se v době, za podmínek a způsobem uvedeným shora v čl. 22.
Samospráva. Čl. 70 Členská schůze samosprávy
Samospráva. 1) Samospráva je organizační jednotkou družstva. Zřizuje a zrušuje se rozhodnutím představenstva, které stanoví okruh její místní působnosti, který se zpravidla shoduje s bytovým domem, včetně samospráv, kde se okruh místní působnosti neshoduje s bytovým domem.
Samospráva. 1) Samospráva je organizační jednotkou družstva, ve které se organizují členové bytového družstva zejména za účelem efektivního výkonu svých členských práv a povinností.
Samospráva. Dalším systémem veřejné správy v ČR je samospráva. Jedná se o část veřejné správy, kterou uskutečňují jiné veřejnoprávní subjekty než stát. Tyto subjekty mají korporativní charakter a bývají označovány jako veřejnoprávní korporace, které odvozují od státu svoji právní subjektivitu. Samospráva představuje právo spravovat své vlastní záležitosti samostatně a činit rozhodnutí o těchto záležitostech přímo či prostřednictvím volených orgánů, dále také představuje právo uspořádat a řídit část veřejných záležitostí ve vlastním zájmu a na vlastní odpovědnost. Samostatnost zde představuje určitou nezávislost samosprávy na státu, neboť při jejím výkonu není nositel samosprávy podřízen státní správě, ale může jí být dozorován. Posláním samosprávy je primárně spravovat záležitosti určitého společenství, jeho reprezentace a vyjadřování jeho zájmů navenek. Samospráva se tedy odvozuje od autonomního postavení veřejnoprávních korporací a stejné jako státní správa, představuje svébytný druh společenského řízení. Tato forma veřejné správy se na jedné straně od státní správy odlišuje na straně druhé, však mají i podobné rysy. Tyto dva systémy se liší především v subjektech a následně také ve formách a metodách, jimiž působí na spravované objekty. Elementární odlišnost spočívá v tom, že jde zejména o prostředky, které nemají státněmocenskou povahu. Samospráva se na jedné straně od státní moci vzdaluje a přibližuje se k soukromé správě zejména tím, že při jejím výkonu, jak již bylo výše uvedeno, jde primárně o správu vlastních záležitostí, zároveň na straně druhé se státní moci přibližuje, neboť tyto záležitosti jsou záležitostmi veřejnoprávního charakteru.39 Oblast samosprávy lze rozlišit na samosprávu: • Územní • Zájmovou S ohledem na téma mé diplomové práce se v následujícím textu budu podrobněji zabývat pouze samosprávou územní.
Samospráva. 1) Samospráva je organizační jednotkou družstva. Samospráva se zřizuje a ruší rozhodnutím představenstva, které stanoví počet a okruh její působnosti, jímž je obvykle středisko bytového hospodářství vymezené v čl. 91.
Samospráva. Samospráva je organizační jednotkou družstva v případě, že do působnosti družstva spadá více domů. Zřizuje se rozhodnutím předsedy družstva, ve kterém se zároveň stanoví okruh její působnosti, kterým je dle místních podmínek zpravidla jednotlivý dům, vchod či domovní sekce. Členy samosprávy jsou všichni členové družstva, kterým byly přiděleny jednotky zařazené do okruhu působnosti samosprávy. Orgány družstva, zajišťující činnost samosprávy, jsou schůze členů samosprávy (dále jen schůze samosprávy) a předseda samosprávy.