Shearson Xxxxxxx Hutton Inc.33. V rozsudku Xxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxx Soudní dvůr rozhodl, že smyslem ustanovení článku 13 a násl. je zájem na ochraně spotřebitele jako ekonomicky slabší a právně méně zkušenější strany, která nesmí být odrazována od podání žaloby tím, že takovou žalobu musí podat u soudů členského státu, v němž má druhá smluvní strana trvalé bydliště. Soudní dvůr však rovněž stanovil důvody, pro něž nelze pojem „spotřebitel“ vykládat příliš široce v tomto kontextu, a to tak, že ustanovení týkající se dotyčné příslušnosti je odchylkou od obecného pravidla zakotveného v článku 2; mimo tyto výslovné odchylky není Nařízení Brusel I nakloněno přisouzení příslušnosti soudům státu, v němž má žalobce trvalé bydliště. Ze sledovaného účelu ochrany vyplývá, že by odchylka neměla být rozšiřována ani na osoby, pro něž tato ochrana není odůvodněná. Tento pojem se proto týká „pouze soukromého koncového spotřebitele, který neprovozuje podnikatelskou činnost“.34
