Common use of Skleněné výplně Clause in Contracts

Skleněné výplně. Za závadu izolačního skla se nepovažuje: a) kondenzace vzdušné vlhkosti na vnějších plochách (rosení). Tvorba kondenzátu na tabuli izolačního skla směrem do místnosti je podmíněna hodnotou koeficientu prostupu tepla „U“ izolačního skla, relativní vlhkostí vzduchu a vnitřní a vnější teplotou. Je podporována omezenou cirkulací vzduchu (slabým či žádným větráním, žaluziemi, záclonami a podobně) a zdroji vlhkosti ve vnitřním prostředí. Při vysokých hodnotách vzdušné vlhkosti v místnosti se zvyšuje pravděpodobnost vzniku kondenzace na ploše okna směrem do místnosti, která není považována za vadu výrobku, nýbrž za nedodržení parametrů vnitřního prostředí předepsaných normou ČSN. U izolačního skla s vysokou hodnotou tepelné izolace se může krátkodobě tvořit kondenzát případně námraza na venkovní straně skla a to tehdy, když je vnější vlhkost vzduchu vysoká a teplota vzduchu je vyšší, než teplota povrchu tabule. b) optické vady se posuzují proti matnému pozadí při osvětlení difuzním denním nebo odpovídajícím světlem. Sklo se posuzuje ze vzdálenosti 2 m v kolmém směru. c) požadavky na vyšší standard dodávaných skel nad rámec norem musí být specifikovány před uzavřením smlouvy mezi objednatelem a zhotovitelem písemnou formou s jasně definovanými požadovanými parametry. Nadstandardní požadavky nad rámec technických norem, které nebyly předem dojednány, nemohou být akceptovány a nemohou být předmětem reklamace. d) průhyb meziskelních rámečků vůči rovině v rozmezí ± 2 mm běžný metr délky; meziskelní příčky -klepání mřížek při manipulaci s okny, dveřmi nebo „drnčení“ např.při projíždění těžkých automobilů po blízké komunikaci není na závadu a vyplývá to z technologie výroby a použitých materiálů. e) prasklina ve skle. Zatížení skla za použití síly – typicky úderem, nárazem pohyblivých částí prvku, pohyby konstrukce rámu či kontakty s konstrukcí popřípadě i jiným způsobem, může vést k lomu skla. Lom (prasklina) skla vzniklá tímto druhem zatížení není zásadně záruční vadou. f) prasknutí skla vlivem tepelného šoku. Tepelný šok může vzniknout náhlým přehřátím určité částečné plochy skla. Zhotovitel upozorňuje objednatele na skutečnost, že nalepení jakýchkoliv materiálů na plochu skla (jakékoli polepy), umístění zdrojů tepla nebo chladu v těsné blízkosti skla (např, rychlovarná konvice, klimatizace), umístění tmavých předmětů v těsné blízkosti skla nebo jen částečné zastínění skla pomocí clonící techniky (žaluzie, těžké závěsy apod.) zvyšuje riziko tepelného šoku skla, neboť způsobí jeho místní přehřátí s pravděpodobností jeho prasknutí.

Skleněné výplně. Za závadu izolačního skla se nepovažuje: a) kondenzace vzdušné vlhkosti na vnějších plochách (rosení). Tvorba kondenzátu na tabuli izolačního skla směrem do místnosti je podmíněna hodnotou koeficientu prostupu tepla „U“ izolačního skla, relativní vlhkostí vzduchu a vnitřní a vnější teplotou. Je podporována omezenou cirkulací vzduchu (slabým či žádným větráním, žaluziemi, záclonami a podobně) a zdroji vlhkosti ve vnitřním prostředí. Při vysokých hodnotách vzdušné vlhkosti v místnosti se zvyšuje pravděpodobnost vzniku kondenzace na ploše okna směrem do místnosti, která není považována za vadu výrobku, nýbrž za nedodržení parametrů vnitřního prostředí předepsaných normou ČSN. U izolačního skla s vysokou hodnotou tepelné izolace se může krátkodobě tvořit kondenzát případně námraza na venkovní straně skla a to tehdy, když je vnější vlhkost vzduchu vysoká a teplota vzduchu je vyšší, než teplota povrchu tabule. b) optické vady se posuzují proti matnému pozadí při osvětlení difuzním denním nebo odpovídajícím světlem. Sklo se posuzuje ze vzdálenosti 2 m v kolmém směru. c) požadavky na vyšší standard dodávaných skel nad rámec norem musí být specifikovány před uzavřením smlouvy mezi objednatelem a zhotovitelem písemnou formou s jasně definovanými požadovanými parametry. Nadstandardní požadavky nad rámec technických norem, které nebyly předem dojednány, nemohou být akceptovány a nemohou být předmětem reklamace. d) průhyb meziskelních rámečků vůči rovině v rozmezí ± 2 ±2 mm na běžný metr délky; meziskelní příčky -klepání - klepání mřížek při manipulaci s okny, dveřmi nebo „drnčení“ např.při “, např. při projíždění těžkých automobilů po blízké komunikaci komunikaci, není na závadu a vyplývá to z technologie výroby a použitých materiálů. e) prasklina ve skle. Zatížení skla za použití síly – typicky úderem, nárazem pohyblivých částí prvku, pohyby konstrukce rámu či kontakty s konstrukcí konstrukcí, popřípadě i jiným způsobem, může vést k lomu skla. Lom (prasklina) skla vzniklá vzniklý tímto druhem zatížení není zásadně záruční vadou. f) prasknutí skla vlivem tepelného šoku. Tepelný šok může vzniknout náhlým přehřátím určité částečné plochy skla. Zhotovitel upozorňuje objednatele na skutečnost, že nalepení jakýchkoliv materiálů na plochu skla (jakékoli polepy), umístění zdrojů tepla nebo chladu v těsné blízkosti skla (např, . rychlovarná konvice, klimatizace), umístění tmavých předmětů v těsné blízkosti skla nebo jen částečné zastínění skla pomocí clonící clonicí techniky (žaluzie, těžké závěsy apod.) zvyšuje riziko xxxxxx tepelného šoku skla, neboť způsobí jeho místní přehřátí s pravděpodobností jeho prasknutí.

Skleněné výplně. Za závadu izolačního skla se nepovažuje: a) kondenzace vzdušné vlhkosti na vnějších plochách (rosení). Tvorba kondenzátu na tabuli izolačního skla směrem do místnosti je podmíněna hodnotou koeficientu prostupu tepla „U“ izolačního skla, relativní vlhkostí vzduchu a vnitřní a vnější teplotou. Je podporována omezenou cirkulací vzduchu (slabým či žádným větráním, žaluziemi, záclonami a podobně) a zdroji vlhkosti ve vnitřním prostředí. Při vysokých hodnotách vzdušné vlhkosti v místnosti se zvyšuje pravděpodobnost vzniku kondenzace na ploše okna směrem do místnosti, která není považována za vadu výrobku, nýbrž za nedodržení parametrů vnitřního prostředí předepsaných normou ČSN. U izolačního skla s vysokou hodnotou tepelné izolace se může krátkodobě tvořit kondenzát případně námraza na venkovní straně skla a to tehdy, když je vnější vlhkost vzduchu vysoká a teplota vzduchu je vyšší, než teplota povrchu tabule. b) optické vady se posuzují proti matnému pozadí při osvětlení difuzním denním nebo odpovídajícím světlem. Sklo se posuzuje ze vzdálenosti 2 m v kolmém směru. c) požadavky na vyšší standard dodávaných skel nad rámec norem musí být specifikovány před uzavřením smlouvy mezi objednatelem a zhotovitelem písemnou formou s jasně definovanými požadovanými parametry. Nadstandardní požadavky nad rámec technických norem, které nebyly předem dojednány, nemohou být akceptovány a nemohou být předmětem reklamace. d) průhyb meziskelních rámečků vůči rovině v rozmezí ± 2 mm běžný metr délky; meziskelní příčky -klepání mřížek při manipulaci s okny, dveřmi nebo „drnčení“ např.při projíždění těžkých automobilů po blízké komunikaci není na závadu a vyplývá to z technologie výroby a použitých materiálů. ed) prasklina ve skle. Zatížení skla za použití síly – typicky úderem, nárazem pohyblivých částí prvku, pohyby konstrukce rámu či kontakty s konstrukcí popřípadě i jiným způsobem, může vést k lomu skla. Lom (prasklina) skla vzniklá tímto druhem zatížení není zásadně záruční vadou. fe) prasknutí skla vlivem tepelného šoku. Tepelný šok může vzniknout náhlým přehřátím určité částečné plochy skla. Zhotovitel Xxxxxxxxxx upozorňuje objednatele na skutečnost, že nalepení jakýchkoliv materiálů na plochu skla (jakékoli polepy), umístění zdrojů tepla nebo chladu v těsné blízkosti skla (např, rychlovarná konvice, klimatizace), umístění tmavých předmětů v těsné blízkosti skla nebo jen částečné zastínění skla pomocí clonící techniky (žaluzie, těžké závěsy apod.) zvyšuje riziko tepelného šoku skla, neboť způsobí jeho místní přehřátí s pravděpodobností jeho prasknutí.

Skleněné výplně. Za závadu izolačního skla reklamační vady tj. za nemožnost plnohodnotného užívání a znehodnocení fyzického stavu se nepovažuje: a) kondenzace vzdušné vlhkosti Výskyt interferencí – křížení nebo průnik světelného toku. Tato vlastnost se projevuje ve formě spektrálních barev. Interference jsou charakteristickým jevem při překrývaní dvou a více světelných vln a jejich setkání v jednom bodě. Vznikají náhodně dle postavení pozorovatele ke sklu a nelze je ovlivnit. b) Efekt dvojskel. Izolační sklo má mezi tabulemi uzavřený objem vzduchu, jehož stav je určen barometrickým tlakem vzduchu. Po zabudování prvků s dvojskly mohou vznikat při náhlých změnách tlaku nebo teploty krátkodobá konkávní nebo konvexní prohnutí jednotlivých tabulí, a tím i optická zkreslení. Tento jev je fyzikální zákonitost všech izolačních skel. c) Zamlžení v meziprostoru u speciálních skel. Záruční doba se nevztahuje na vznik kondenzátu vodních par v meziprostoru dvojskel a trojskel, která jsou tvořena alespoň jedním speciálním sklem. Speciálním sklem se rozumí takové sklo, které svou povrchovou úpravou, nerovností profilu nebo nevyhovujícím chemickým složením zamezí dokonalému utěsnění spoje rámečku a povrchu skla. Za tato skla se považují ornamentní, vitrážová, ohýbaná, chodopaková , vyboulená a podobně. d) Kondenzace na vnějších plochách (rosení). Tvorba ) Výskyt kondenzátu na tabuli izolačního skla směrem do místnosti místností je podmíněna určen hodnotou koeficientu prostupu tepla „U“ izolačního sklasoučinitele tepelného prostupu, relativní vlhkostí vlhkosti vzduchu a vnitřní a vnější teplotou. Je podporována omezenou cirkulací Jeho výskyt je větší při omezené cirkulaci vzduchu (způsobené slabým či žádným větráním, žaluziemizáclonami, záclonami staženými žaluziemi a podobně) a zdroji vlhkosti ve vnitřním prostředí. Při vysokých hodnotách naměřené vzdušné vlhkosti v místnosti nad 50% se zvyšuje pravděpodobnost pravděpodobmnost vzniku kondenzace vzdušné vlhkosti na ploše okna směrem do místnosti, která není považována za vadu výrobku, nýbrž za nedodržení parametrů vnitřního prostředí předepsaných normou ČSNvnitřní straně skla výrazně zvyšuje. U izolačního skla s izolačních skel z vysokou hodnotou tepelné izolace tepelnou izolací se může krátkodobě tvořit kondenzát případně námraza na vytvořit rosa i z venkovní straně strany skla a to tehdy, když je (vnější vlhkost vzduchu je velmi vysoká a teplota vzduchu je vyšší, vyšší než teplota povrchu tabulepovrch tabule skla). Toto rosení nastává často po letní bouřce nebo za hustého sněžení při teplotě kolem nuly. Jen k tématu rošení skel je u zhotovitele k nahlédnutí profesionální fyzikální objasnění tohoto jevu (na vyžádání). be) optické vady se posuzují proti matnému pozadí při osvětlení difuzním denním nebo odpovídajícím světlemIzolační sklo s meziskelními mřížkami. Sklo se posuzuje ze vzdálenosti 2 m v kolmém směru. c) požadavky na vyšší standard dodávaných skel nad rámec norem musí být specifikovány před uzavřením smlouvy mezi objednatelem Klepání a zhotovitelem písemnou formou s jasně definovanými požadovanými parametry. Nadstandardní požadavky nad rámec technických norem, které nebyly předem dojednány, nemohou být akceptovány a nemohou být předmětem reklamace. d) průhyb meziskelních rámečků vůči rovině v rozmezí ± 2 mm běžný metr délky; meziskelní příčky -klepání drnčení mřížek při manipulaci s oknyokny nebo při chvění budovy v místě spoje u rámečku není důvodem k reklamaci dvojskel. S plochou skla a délkou mřížek se tyto projevy zvětšují. To že některá mřížka drnčí více jiná méně není možné ovlivnit. Pokud jsou mřížky správně rozmístněny a nedojde k uvolnění mřížky v místě spoje u rámečku, dveřmi nebo „drnčení“ např.při projíždění těžkých automobilů po blízké komunikaci není drnčení považováno za závadu. Viditelné řezy pilou a malé odlupované barvy v oblasti řezu jsou podmíněný způsobem jejich výroby. Tyto drobné skutečnosti jsou však patrné až při bližším zkoumaní a neměli by mít vliv na závadu estetickou stránku a vyplývá to z technologie výroby a použitých materiálůplnohodnotné užívaní výrobku. ef) prasklina ve sklePraskliny skel. Zatížení Po výrobě skleněných tabulí, jejich transportu od výrobce, následném zasklení do prvků a také při samotné instalaci výrobku jsou skla za použití síly – typicky několikrát vystaveny mechanickému a fyzickému zatížení. Sklo, které je již během výrobního procesu poškozeno nemůže odolat zatížení bez prasknutí, kterému je vystaveno při zasklívání, dopravě a samotné montáži. Po instalaci okenních prvků může dojít k přetížení skla nenadálým invazním způsobem, jako je náraz pohyblivých částí prvků (náraz křídla způsobený průvanem, úderem, nárazem pohyblivých částí prvkuposunem konstrukce rámu, pohyby konstrukce rámu či kontakty kontaktem s konstrukcí popřípadě konstrukcí) a v neposlední řadě i jiným způsobem, může vést k lomu sklapůsobení tepelně indukovaného napětí. Lom (prasklina) Prasklina skla vzniklá tímto druhem zatížení po řádném předání díla není zásadně záruční vadou. fg) prasknutí Smáčívost skel. Vnější strana izolačního skla vlivem tepelného šokumůže mít rozdílnou smáčivost povrchu. Tepelný šok může vzniknout náhlým přehřátím určité částečné plochy Tato vlastnost je patrná pouze u vlhkého povrchu skel způsobeného deštěm, rosením nebo vodou při umývání. Smáčívost je způsobena otisky válců, prstů, přísavek, sejmutím identifikačních etiket, použitím vyhlazovacích prostředků a podobně. Po oschnutí již není tento jev patrný. h) Optické vady izolačních skel. Hodnotí se ze vzdálenosti 1,5 m při takovém uhlu pohledu, který je dán u předpokládaného pohledu používání prvku. Dovolený rozsah je uveden níže ( výtah normy ČSN 70 1621 Izolační skla. Zhotovitel upozorňuje objednatele na skutečnost, že nalepení jakýchkoliv materiálů na plochu skla (jakékoli polepy), umístění zdrojů tepla nebo chladu v těsné blízkosti skla (např, rychlovarná konvice, klimatizace), umístění tmavých předmětů v těsné blízkosti skla nebo jen částečné zastínění skla pomocí clonící techniky (žaluzie, těžké závěsy apod.) zvyšuje riziko tepelného šoku skla, neboť způsobí jeho místní přehřátí s pravděpodobností jeho prasknutí.

Skleněné výplně. Za Posouzení oprávněnosti reklamační vady (nemožnost plnohodnotného užívání a znehodnocení fyzického stavu) vychází z následujících zásad, když za závadu izolačního skla se nepovažuje: a) kondenzace vzdušné vlhkosti Výskyt interferencí (tj. křížení, průniků nebo prolínání světelného toku) U izolačního dvojskla (trojskla) mohou vzniknout interference ve formě spektrálních barev. Optické interference jsou charakteristickým jevem překrývání dvou a více světelných vln při setkání v jednom bodě. Vznikají náhodně (dle postavení pozorovatele ve vztahu ke sklu) a nelze je nijak ovlivnit. b) Anizotropie u tvrzených skel Vzniká u skla, které bylo za účelem zlepšení mechanických vlastností ošetřeno tzv. předpínacím procesem. Rozdílnými zónami napětí vzniká dvojitý lom světelných paprsků, zviditelňují se spektrálně barevné kruhy, motivy mraků a podobně. c) Kondenzace na vnějších plochách (rosení). ) Tvorba kondenzátu na tabuli izolačního skla směrem do místnosti je podmíněna určena hodnotou koeficientu součinitele tepelného prostupu tepla „U“ izolačního sklaUW“, relativní vlhkostí vzduchu a vnitřní a vnější teplotou. Je podporována omezenou cirkulací vzduchu (slabým či žádným větráním, žaluziemi, záclonami a podobně) ). U izolačního dvojskla s obzvlášť vysokou tepelnou izolací se může krátkodobě tvořit rosa na venkovní straně skla tehdy, je-li vnější vlhkost velmi vysoká a zdroji vlhkosti ve vnitřním prostředíteplota vzduchu je vyšší než teplota povrchu tabule (typicky např. po letní bouřce, hustém sněžení při teplotách kolem nuly a podobně). Při vysokých naměřených hodnotách vzdušné vlhkosti v místnosti nad 50 % se zvyšuje pravděpodobnost vzniku kondenzace na ploše okna směrem do místnosti, která není považována za vadu výrobku, nýbrž za nedodržení parametrů vnitřního prostředí předepsaných normou ČSN. U izolačního skla s vysokou hodnotou tepelné izolace se může krátkodobě tvořit kondenzát případně námraza na venkovní straně skla a to tehdy, když je vnější vlhkost vzduchu vysoká a teplota vzduchu je vyšší, než teplota povrchu tabule. b) optické vady se posuzují proti matnému pozadí při osvětlení difuzním denním nebo odpovídajícím světlem. Sklo se posuzuje ze vzdálenosti 2 m v kolmém směru. c) požadavky na vyšší standard dodávaných skel nad rámec norem musí být specifikovány před uzavřením smlouvy mezi objednatelem a zhotovitelem písemnou formou s jasně definovanými požadovanými parametry. Nadstandardní požadavky nad rámec technických norem, které nebyly předem dojednány, nemohou být akceptovány a nemohou být předmětem reklamace. d) průhyb meziskelních rámečků vůči rovině Izolační sklo s meziokenními příčkami Změnám délky meziokenních příček způsobených změnami teploty v rozmezí ± 2 mm běžný metr délky; meziskelní příčky -klepání mřížek dutině nelze nikdy zcela zabránit. Viditelné řezy pilou a nepatrné odlupování barvy v oblasti řezu jsou podmíněny způsobem jejich výroby, jsou však patrné až po delším zkoumání a neměly by mít žádný negativní vliv na plnohodnotné využívání plastových prvků ani na jejich estetickou stránku. Odchylky od pravoúhlosti v rozdělených polích je nutno hodnotit v návaznosti na výrobní a montážní tolerance. Při násobení nepříznivých vlivů (rychlé změny teploty a podobně) se mohou u příček občas vyskytnout klapavé zvuky. Za vadu se nepovažují ani klapavé zvuky při manipulaci s okny, dveřmi nebo „drnčení“ např.při projíždění těžkých automobilů po blízké komunikaci není na závadu a vyplývá to z technologie výroby a použitých materiálů. e) prasklina ve skle. Zatížení skla za použití síly – typicky úderem, nárazem pohyblivých částí prvku, pohyby konstrukce rámu otevírání či kontakty s konstrukcí popřípadě i jiným způsobem, může vést k lomu skla. Lom zavírání okenního křídla (prasklina) skla vzniklá tímto druhem zatížení není zásadně záruční vadou. f) prasknutí skla vlivem tepelného šoku. Tepelný šok může vzniknout náhlým přehřátím určité částečné plochy skla. Zhotovitel upozorňuje objednatele na skutečnost, že nalepení jakýchkoliv materiálů na plochu skla (jakékoli polepymeziskelní mřížky nejsou ukotveny protivibračními čočkami), umístění zdrojů tepla nebo chladu v těsné blízkosti skla (např, rychlovarná konvice, klimatizace), umístění tmavých předmětů v těsné blízkosti skla nebo jen částečné zastínění skla pomocí clonící techniky (žaluzie, těžké závěsy apodkterým nelze nikdy dokonale zabránit z důvodu implantace mřížek do hmoty skla.) zvyšuje riziko tepelného šoku skla, neboť způsobí jeho místní přehřátí s pravděpodobností jeho prasknutí.