Smluvní pokuta jako zneužívající ujednání. S nepřiměřenými ujednáními souvisí aktuální palčivý problém výkladu rozhodnutí Ústavního soudu, který za účinnosti dřívějšího občanského zákoníku dovodil, že ujednání o smluvní pokutě nesmí být součástí všeobecných obchodních podmínek, a to s ohledem na materiální rovnost mezi spotřebitelem a podnikatelem. V rozhodnutí byla posuzována situace spotřebitele, který podepsal smlouvu s podnikatelem, ve které bylo drobným písmem odkázáno na všeobecné obchodní podmínky. S těmi však při podpisu nebyl seznámen ani mu nebyly předány. V nich však byla upravena smluvní pokuta 5.000,- Kč při nevrácení poskytnutého modemu do sedmi dnů od ukončení smlouvy. Podle Ústavního soudu však mají obchodní podmínky sloužit spíše k tomu, aby nebylo třeba přepisovat do smlouvy technická ujednání, nikoliv k začleňování ujednání nevýhodných a překvapivých. Smluvní pokuta navíc několikanásobně převyšovala hodnotu zařízení. Z toho bylo Ústavním soudem dovozeno, že ve spotřebitelském jednání nesmí být zásadně smluvní pokuta součástí všeobecných obchodních podmínek.77 Toto rozhodnutí je nyní podrobeno diskuzi, zda je uplatnitelné i za účinnosti nového občanského zákoníku. Xxxxxx k tomu uvádí, že nález nelze bez další analýzy převzít, jelikož § 1813 občanského zákoníku takový obecný závěr nenaznačuje.78 Xxxxxxxx a Xxxxxx dále správně poukazují na to, že soud problematiku uzavřel bez toho, aby se zabýval různorodostí funkcí smluvní pokuty. Plní-li např. funkci paušalizované náhrady škody, může se stát, že ve výsledku bude i nižší než náhrada škody. Nelze podle nich obecně uzavřít, že jakékoliv ujednání o smluvní pokutě ve všeobecných obchodních podmínkách je bez dalšího nepřiměřené. Upozorňují také na to, že přezkum smluvního ujednání má svůj postup: test 76 HULMÁK, Milan in: HULMÁK, Milan, XXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Xxxx x xxx. Občanský zákoník
