Common use of Spory z veřejnoprávních smluv Clause in Contracts

Spory z veřejnoprávních smluv. V případě, že se smluvní strany uzavřené veřejnoprávní smlouvy dostanou do sporu, který nejsou schopni vyřešit samostatně, na návrh jedné ze smluvních stran se zahájí sporné řízení (§ 141 správního řádu). Neuplatní se však § 141 odst. 9, neboť proti rozhodnutí sporu z veřejnoprávní smlouvy nelze podat řádný opravný prostředek. (odvolání ani rozklad). Rozhodnutí (případně schválený smír) je (na rozdíl od veřejnoprávní smlouvy jako takové) exekučním titulem. Zákon (§ 169 odst. 1) stanoví, kdo je v případě sporu z veřejnoprávní smlouvy kompetentní rozhodovat. a) spory z veřejnoprávních smluv koordinačních (uzavřených dle § 160 správního řádu) • Pokud je alespoň jednou ze smluvních stran kraj, nebo jestliže jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností, věcně příslušné k řešení sporů z veřejnoprávní smlouvy je Ministerstvo vnitra48. Ministerstvo je povinno projednat věc, která je předmětem sporu, s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem49 a získat si jeho vyjádření ke sporu. • Jsou-li stranami veřejnoprávní smlouvy obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, řešení sporů z takové smlouvy přísluší krajskému úřadu, ovšem pouze pokud věc nepřevezme Ministerstvo vnitra, což může učinit i z vlastní iniciativy, a to usnesením. • Ostatní spory z veřejnoprávních smluv koordinačních rozhoduje správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám50. Není-li takového správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní orgány nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám. b) Spory z veřejnoprávních smluv subordinačních (uzavřených dle § 161 správního řádu) Správním orgánem věcně příslušným k rozhodování sporu z veřejnoprávních smluv subordinačních je správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy. c) Veřejnoprávní smlouvy uzavřené dle § 162 správního řádu

Spory z veřejnoprávních smluv. V U všech typů smluv, tedy také u veřejnoprávních smluv může dojít při jejich realizaci ke sporům o právech a povinnostech vyplývajících ze smlouvy. Postupuje se podle tzv. sporného řízení dle § 141 SpŘ. Sporné řízení je zvláštním typem správního řízení. Správní orgány vydají rozhodnutí o sporech, které vyplývají z veřejnoprávních smluv. Rozhodnutí podléhají přezkumu v procesním režimu, který se řídí soudním řádem správním.52 Ustanovení § 141 SpŘ odst. 1 udává: ,,Ve sporném řízení správní orgán řeší spory z veřejnoprávních smluv (část pátá) a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů.“53 Tato řízení jsou pokaždé zahájeny na základě podaného návrhu. Účastníky řízení jsou podle § 27 odst. 1 pouze navrhovatel a odpůrci. Účastníky mohou být také další dotčené osoby, ale pouze podle § 27 odst. 2 a jejich práva by byly omezené ještě více než v jiných řízeních. Nesmějí například podávat samostatně odvolání proti rozhodnutí. Odvolání je přípustné v případě, že pokud se smluvní strany uzavřené veřejnoprávní smlouvy dostanou do sporuodvolal také navrhovatel nebo odpůrce, který nejsou schopni vyřešit samostatně, což ale v rámci ohledu na návrh jedné ze smluvních stran se zahájí sporné řízení (§ 141 správního řádu). Neuplatní se však § 141 169 odst. 92 ztrácí význam, neboť proti rozhodnutí sporu jelikož odvolat by se neměl odpůrce ani navrhovatel.54 Spor mezi smluvními stranami může skončit uzavřením smíru. Správní orgán má potom v takovém případě za úkol prozkoumat, zda při uzavření smíru nedošlo k protiprávnímu jednání a smír neodporuje právním předpisům, a zda je souladu s veřejným zájmem. 55 Věcná příslušnost je vymezena v § 169. O sporech z veřejnoprávní smlouvy nelze podat řádný opravný prostředek. (odvolání ani rozklad). Rozhodnutí (případně schválený smír) je (na rozdíl od veřejnoprávní smlouvy jako takové) exekučním titulem. Zákon veřejnoprávních smluv tedy rozhoduje (§ 169 odst. 1) stanoví, kdo je v případě sporu z veřejnoprávní smlouvy kompetentní rozhodovat. a) spory z veřejnoprávních smluv koordinačních (uzavřených dle § 160 správního řádu) ): • Pokud je alespoň jednou ze smluvních stran kraj, nebo jestliže jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností, věcně příslušné k řešení sporů z veřejnoprávní smlouvy je Ministerstvo vnitra48. Ministerstvo je povinno projednat věc, která je předmětem sporu, s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem49 a získat si jeho vyjádření ke sporu. vnitra • Jsou-li stranami veřejnoprávní smlouvy obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, řešení sporů z takové smlouvy přísluší krajskému úřadu, ovšem pouze pokud věc nepřevezme Ministerstvo vnitra, což může učinit i z vlastní iniciativy, a to usnesením. příslušný krajský úřad • Ostatní spory z veřejnoprávních smluv koordinačních rozhoduje správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám50. Není-li takového správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní orgány nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám. b) Spory z veřejnoprávních smluv subordinačních (uzavřených dle § 161 správního řádu) Správním orgánem věcně příslušným k rozhodování sporu z veřejnoprávních smluv subordinačních je stranám • správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy. c) Veřejnoprávní smlouvy uzavřené dle § 162 správního řádu

Spory z veřejnoprávních smluv. V případě, že se smluvní strany uzavřené Vznikne-li z veřejnoprávní smlouvy dostanou do sporuspor o právech a povinnostech, který nejsou schopni vyřešit samostatněkteré z této smlouvy vyplývají, na návrh jedné ze smluvních stran tak se zahájí sporné o řešení těchto sporů bude rozhodovat v rámci veřejné správy ve sporném řízení (podle § 141 správního řádu), pokud ovšem nedojde k jejich vyřešení dohodou. Neuplatní se však Úplně vyloučeno je řešení sporů z veřejnoprávních smluv v občanském soudním řízení. Řízení před správními soudy je obecně vyloučeno také. Až proti správnímu aktu vydanému ve sporném řízení podle § 141 odstsprávního řádu se lze bránit žalobou ke správnímu soudu. 9Důvod, neboť proti rozhodnutí sporu z veřejnoprávní smlouvy nelze podat řádný opravný prostředek. (odvolání ani rozklad). Rozhodnutí (případně schválený smír) je (na rozdíl od veřejnoprávní smlouvy jako takové) exekučním titulem. Zákon (§ 169 odst. 1) stanoví, kdo je v případě sporu z veřejnoprávní smlouvy kompetentní rozhodovat. a) proč jsou spory z veřejnoprávních smluv koordinačních (uzavřených dle § 160 správního řešeny správními orgány, je uveden v důvodové zprávě ke správnímu řádu) • Pokud : „Důvodem této konstrukce je alespoň jednou zájem na tom, aby veřejná správa dokázala nedostatky veřejnoprávních smluv řešit vlastními silami a aby nedocházelo k zahlcování správních soudů nalézacím řízením o sporech z veřejnoprávních smluv.“135 Právní teorie se zabývá i otázkou, co zákon pod pojmem spor rozumí. Obecně se předpokládá, že jde o jakékoliv rozpory stran o výkladu či plnění z veřejnoprávní smlouvy. Vždy však musí být předmět sporu formulován tak, aby správní orgán, který o něm rozhoduje, věděl, jaká práva či povinnosti má v rozhodnutí uložit.136 Nejčastějším sporem je zřejmě situace, kdy jedna ze smluvních stran kraj, nebo jestliže jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností, věcně příslušné k řešení sporů z veřejnoprávní smlouvy namítá porušování smluvních ujednání jinou stranou a přitom se dožaduje, aby správní orgán uložil této smluvní straně povinnost smluvní ujednání plnit.137 Sporné řízení podle § 141 správního řádu je Ministerstvo vnitra48zahajováno vždy na návrh některé ze smluvních stran veřejnoprávní smlouvy. Ministerstvo je povinno projednat věc, která je předmětem sporu, s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem49 a získat si jeho vyjádření ke sporu. • Jsou-li stranami veřejnoprávní smlouvy obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, řešení sporů z takové smlouvy přísluší krajskému úřadu, ovšem pouze pokud věc nepřevezme Ministerstvo vnitra, což může učinit i z vlastní iniciativy, a to usnesením. • Ostatní spory z veřejnoprávních smluv koordinačních rozhoduje Nemůže ho tedy zahájit sám správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám50příslušný k rozhodování sporů z veřejnoprávních smluv. Není-li takového Účastníky tohoto řízení jsou navrhovatel, ten kdo podal návrh na rozhodnutí sporu a odpůrce, ten vůči kterému návrh směřuje. Navrhovatel a odpůrce mají postavení účastníků řízení ve věci podle § 27 odst. 1. Vedlejšími účastníky řízení jsou osoby, které mají na řízení zájem, respektive jsou řízením dotčeny. Nejčastěji jsou těmito vedlejšími účastníky osoby, které daly souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 168 správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní orgány nadřízené správním orgánůmřádu. Tyto osoby pak mají postavení účastníků podle § 27 odst. 2. Správní orgán při řešení sporu z veřejnoprávní smlouvy vychází z důkazů, které jsou nadřízeny smluvním stranám. b) Spory z veřejnoprávních smluv subordinačních (uzavřených dle § 161 správního řádu) Správním orgánem věcně příslušným k rozhodování sporu z veřejnoprávních smluv subordinačních je správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy. c) Veřejnoprávní smlouvy uzavřené dle § 162 správního řádunavrženy navrhovatelem nebo

Spory z veřejnoprávních smluv. V případěSpory jsou další oblastí, že se smluvní strany uzavřené veřejnoprávní kde můžeme rozlišit smlouvy dostanou do sporusoukromoprávní a veřejnoprávní. Rozdílností je orgán, který nejsou schopni vyřešit samostatně, na návrh jedné ze smluvních stran se zahájí sporné řízení (§ 141 správního řádu)rozhoduje o smlouvě. Neuplatní se však § 141 odst. 9, neboť proti rozhodnutí sporu z veřejnoprávní smlouvy nelze podat řádný opravný prostředek. (odvolání ani rozklad). Rozhodnutí (případně schválený smír) je (na rozdíl od veřejnoprávní smlouvy jako takové) exekučním titulem. Zákon (§ 169 odst. 1) stanoví, kdo je v případě sporu z veřejnoprávní smlouvy kompetentní rozhodovat. a) spory Spory z veřejnoprávních smluv koordinačních rozhoduje příslušný orgán v klasickém správním řízení (uzavřených dle § 160 správního řádu) • Pokud je smlouvy soukromoprávní rozhoduje soud v občanském soudním řízení). Věcně příslušné k řešení sporů z veřejnoprávních smluv jsou tyto orgány: ▪ Ministerstvo vnitra, jedná-li se o veřejnoprávní smlouvu koordinační a je-li alespoň jednou ze smluvních stran kraj, kraj nebo jestliže jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností, věcně příslušné k řešení sporů z veřejnoprávní smlouvy je ; Ministerstvo vnitra48. Ministerstvo je povinno projednat věc, která je předmětem sporu, vnitra věc projedná s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem49 a získat si jeho vyjádření ke sporu. • Jsouúřadem ▪ příslušný krajský úřad, jde-li o smlouvu koordinační a jsou-li smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy obce, které nejsou obcemi obce s rozšířenou působností, řešení sporů z takové smlouvy přísluší krajskému úřadu, ovšem pouze pokud nepřevezme-li věc nepřevezme Ministerstvo vnitra, což může učinit i z vlastní iniciativy, a to usnesením. • Ostatní spory z veřejnoprávních smluv koordinačních rozhoduje vnitra ▪ správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám50. Nenístranám, jde-li o jinou veřejnoprávní smlouvu koordinační a není-li takového správního orgánu, řeší spor v dohodě ústřední správní orgány úřady nadřízené správním orgánům, které jsou nadřízeny smluvním stranám. b) Spory z veřejnoprávních smluv subordinačních (uzavřených dle § 161 správního řádu) Správním orgánem stranám ▪ jde-li o subordinační veřejnoprávní smlouvu, tak je věcně příslušným k rozhodování sporu z veřejnoprávních smluv subordinačních je příslušný správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy. c) Veřejnoprávní smlouvy uzavřené dle ▪ v případě veřejnoprávní smlouvy o převodu nebo způsobu výkonu subjektivních veřejných práv a povinností je příslušný správní orgán, který udělil souhlas k jejímu uzavření. Výsledkem rozhodování příslušného správního orgánu je správní rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí nelze použít odvolání ani rozklad. Rozhodnutí je tedy pravomocné a vykonatelné dnem, kdy bylo oznámeno účastníkům řízení. Lze ho napadnout jen mimořádnými opravnými prostředky nebo žalobou v rámci správního soudnictví. Účastníci řízení ve sporu z veřejnoprávní smlouvy mohou uzavřít smír, který podléhá schválení správního orgánu. V podmínkách naší republiky se spory z veřejnoprávních smluv týkají především činnosti krajských úřadů. Krajské úřady udělují souhlas k jejímu uzavření, změnu obsahu (§ 162 166 odst. 1 správního řádu), zrušení, ale ne výpověď. Nový správní řád přinesl v této oblasti novou kompetenci řešit spory z veřejnoprávních smluv, jejichž smluvními stranami jsou obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, (§ 169 odst. 1 písm.). Na obce (zejména pro menší obce) přešla přenesená působnost navíc, více viz. analýza a názory obcí kapitola 4.6.