Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická

Katedra veřejné správy

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Veřejnoprávní smlouvy

Předkládá: Xxxxxxxx Xxxxxxxx

Vedoucí bakalářské práce: XXXx. Xxxxx Xxxxxx, XXx.

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma "Veřejnoprávní smlouvy" zpracovala samostatně a že jsem vyznačila prameny, z nichž jsem pro svou práci čerpal způsobem pro vědeckou práci obvyklým.

V Plzni, dne 15. Března 2017 ………………………

podpis

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce XXXx. Xxxxxx Xxxxxxxx, XXx. za vedení práce, odborné konzultace, rady a doporučení ohledně mé bakalářské práce.

Obsah

1 ÚVOD 7

2 Pojem veřejnoprávní smlouvy 9

3 Veřejnoprávní smlouvy a jejich vývoj na našem území 12

4 Členění 17

4.1 Smlouvy koordinační 17

4.1.1 Typy koordinačních smluv 20

4.2 Smlouvy subordinační 23

4.2.1 Typy subordinačních smluv 25

4.3 Smlouvy mezi účastníky 27

5 Uzavírání veřejnoprávních smluv 29

5.1 Návrh smlouvy 29

5.2 Uzavření smlouvy 31

6 Zrušení veřejnoprávních smluv 33

7 Spory z veřejnoprávních smluv 35

8 Právní úprava veřejnoprávních smluv – správní řád 38

9 Veřejnoprávní smlouvy v zákoně o obcích 40

10 Veřejnoprávní smlouvy v zahraničí 42

10.1 Německo 42

10.1.1 Koordinační smlouvy 42

10.1.2 Subordinační smlouvy 42

10.2 Rakousko 43

10.3 Švýcarsko 44

11 Problematika uzavírání veřejnoprávních smluv 46

11 ZÁVĚR 48

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 49

Literatura 50

Internetové zdroje 50

Právní předpisy 51

1 ÚVOD

Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila ,,Veřejnoprávní smlouvy“. Jedním z důvodů, který mi napomohl k výběru, tohoto tématu byl, že jsem se institutu veřejnoprávních smluv věnovala již v průběhu studia v rámci seminární práce. Seminární práce byla pouze okrajovým přiblížením, jelikož institut veřejnoprávních smluv je velmi rozsáhlý a jeho rozsáhlost je dalším důvodem, který mi napomohl k rozhodnutí. Z celkového pohledu mi přijde problematika veřejnoprávních smluv jako zajímavé téma. Nevýhoda tohoto tématu bohužel je, že byla již spousta prací na téma veřejnoprávní smlouvy napsána, na první pohled mohou práce vypadat velmi podobně. Přece jenom, ale každý autor píše odlišněji a při psaní využíval různé zdroje.

Na začátku práce je mým cílem objasnit základní pojmy týkající se problematiky veřejnoprávních smluv. Jedná se ať už o samotný pojem veřejnoprávní smlouvy, nebo další pojmy jako je veřejná správa, soukromá správa, správní právo. Veřejná správa je pojmem obsáhlým a neexistuje žádná plně dostačující definice.

Další kapitolou bych se ráda věnovala historickému vývoji veřejnoprávních smluv. Veřejnoprávní smlouvy se vyskytovali již v dřívější době, a to v době Rakouska – Uherska, nejedná se tedy o institut zcela nový. Historický vývoj je spojen často se jmény Xxxx Xxxxxxx, Xxxx Xxxxxx a řadou dalších jmen.

V práci nebude chybět zmínění se o principu uzavírání veřejnoprávních smluv, jejich následné rušení a řešení případných vzniklých sporů. Při psaní práce budu vycházet nejčastěji ze správního řádu, komentáře ke správnímu řádu a z knih správního práva věnující se obecné části, především Správní právo od Xxxxxx Xxxxxxxxx, jelikož tuto knihu jsem často používala během svého studia a je mi tedy velmi známá.

Největší prostor bude patřit jednotlivým typům smluv. Základní rozdělení veřejnoprávních smluv je na koordinační a subordinační, dále je ještě můžeme rozdělit na smlouvy mezi účastníky. Věnovat se budu i stručnému popsání některých vybraných smluv. Typů veřejnoprávních smluv existuje celá řada

a v případě jejich podrobného rozebrání by se to spíše hodilo obsahově do diplomové práce.

Donedávna neexistovala žádná komplexní právní úprava zabývající se veřejnoprávními smlouvami. Veřejnoprávní smlouvy byly upravovány zákonem o obcích (zákon č. 128/2000 Sb.) Od 1. ledna 2006 vstoupil v účinnost Správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), kde je obsažena obecná úprava veřejnoprávních smluv (159 – 170). Zakotvení veřejnoprávních smluv ve Správním řádu, je v jedné z následujících kapitol této práce věnován určitý prostor. Kromě úpravy ve Správním řádu, se v práci budu věnovat veřejnoprávním smlouvám podle zákona o obcích, což patří mezi nejčastější uzavírané typy veřejnoprávních smluv.

V jedné z kapitol chci přiblížit i úpravu veřejnoprávních smluv v zahraničí. Mezi země, které jsem si vybrala, patří Německo, Rakousko a Švýcarsko, tyto země bývají nejčastěji zmiňovány v souvislosti s právní úpravou veřejnoprávních smluv v zahraničí.

Cílem mé práce je objasnit institut veřejnoprávních smluv širokému okruhu lidí. Ať už studentům nejen právnické fakulty, ale všem, kteří se během studia setkají s problematikou veřejnoprávních smluv. Dále také veřejnosti, která se nevěnuje žádnému právnímu oboru, nebo praxi, ale měla by zájem rozšířit si vědomosti právě v oblasti veřejnoprávních smluv, jelikož podle mého názoru je to téma, které může být zajímavé pro všechny ,,laiky“ i ,,nelaiky“ správního práva, nebo práva vůbec. Především alespoň pro občany menších obcí, protože většina smluv, jak již bylo zmíněno, je upravována podle zákona

o obcích, právě mezi malými obcemi.

2 Pojem veřejnoprávní smlouvy

Pojem veřejnoprávní smlouvy se pojí s řadou dalších pojmů, které by měli být zmíněny. Nemělo by se zapomenout na pojem veřejná správa. U veřejné správy se vychází z pojmu správa, čímž se rozumí určité vedení, řízení. Xxxx Xxxxxx chápal správu jako ,,činnost sledující záměrně nějaký cíl nebo činnost nesoucí se za trvalým účelem říditi ty které záležitosti“.1 Xxxx Xxxxxx správu definoval jako

,,společenské řízení, které má určité specifické rysy a realizuje se ve specifických formách“. Správa je tedy určitá činnost, která sleduje dosažení určitého, stanoveného cíle. Správa je rozdělena na správu soukromou a správu veřejnou.2

Soukromá správa je vykonávána v soukromém právu a vyskytuje se ve spojitosti s hospodářskou aktivitou fyzických či právnických osob. Dochází ke sledování soukromého zájmu. K jeho spravování dochází pouze z vlastní vůle a jsou stanoveny osobní cíle.

Veřejná správa je správou, kde je důležitý veřejný zájem. Jsou prostřednictvím ní zajišťovány, uskutečňovány a vykonávány veřejné záležitosti, a to těmi, kteří tuto činnost uskutečňují jako právem stanovenou povinnost, a to pouze v mezích stanovených zákony, jak lze nalézt v čl. 2 odst. 3 Ústavy: ,,Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“3, respektive čl. 2 odst. 2 Listiny, který zní následovně: ,,Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákon, a to způsobem, který zákon stanoví.“4 V porovnání se soukromou správou je zde širší vázanost právem.5 Veřejnou správu můžeme vnímat z více hledisek, je myšlena jako určitý druh činnosti, čímž je myšleno spravování nebo instituce, která veřejnou správu vykonává. Institucí může být jakýkoliv úřad nebo organizace. Veřejnou správu rozdělujeme na státní správu (tj. státní orgány) a samosprávu (tj. veřejnoprávní korporace).

1 XXXXXXXX, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. Praha: ASPI, 2005., s. 18 2 SLÁDEČEK, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. Praha: ASPI, 2005., s. 18 3 Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

4 Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod

5 XXXXXXXX, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. Praha: ASPI, 2005., s. 19

Období, kdy se začal projevovat pojem veřejnoprávní smlouvy, bylo období přelomu devatenáctého a dvacátého století. Xxxx Xxxxxx měl pojem za sporný, ale nakonec nalezl důvody pro jeho existenci a praktické uplatnění.6

V porovnání se správními akty jsou veřejnoprávní smlouvy spíše ojedinělé. Jedná se o institut, který má ve správním právu své místo. Za veřejnoprávní smlouvy považujeme dvoustranné či vícestranné správní úkony, zakládající, měnící nebo rušící vztahy správního práva. Pokaždé musí být alespoň jedním subjektem subjekt veřejné správy. Díky těmto smlouvám je možné v mezích zákona docházet k přenášení pravomoci a působnosti subjektů veřejné správy nebo k úpravě jejich výkonu. Lze jimi také nahrazovat správní akty. Jelikož označení ,,veřejnoprávní smlouvy“ není doslova jednoznačné, v teorii jsou označovány jako ,,veřejné smlouvy“ nebo ,,správní dohody“. Ve většině případech se hovoří spíše jen o smlouvách s veřejnoprávními obsahovými prvky.7

Správní právo spadá do odvětví veřejného práva. Ve veřejném právu bývá zpravidla nerovné postavení právních subjektů. Jeden subjekt je nadřazený druhému. Tím dochází k odlišení od soukromoprávních smluv, neboť upravuje veřejná subjektivní práva a povinnosti pramenící z norem správního práva. Vymezení veřejného práva je poměrně složité. Ústavní soud do sféry veřejného práva řadí tu oblast práva, v níž jsou vztahy založené na nerovnosti zúčastněných subjektů.

Typické je používání kogentních právních norem. Kogentní normy jsou normy, od kterých se nelze odchýlit, není zde žádný prostor pro vůli adresátů. Kogentní normy se mohou vyskytovat také pod názvem kategorické normy a jsou typické pro oblast práva veřejného a procesního.8 Rozdíly se objevují při řešení sporů v důsledku rozporu smlouvy se zákonem a dále je rozdílné řešení sporů ze smlouvy. Případné spory se řeší prostřednictvím správní cesty nebo ve správním soudnictví. 9

Veřejnoprávní smlouvu mohou uzavřít subjekty veřejné správy a osoby, které se podílí na výkonu veřejné správy. Mezi tyto subjekty patří stát,

6 KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., Brno 2007, s. 179,

7 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 167

8 XXXXXXX, Xxxx. Teorie práva. 6., aktualiz. vyd. Plzeň, 2013., s. 54

9 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 167, 168

veřejnoprávní korporace (např. obec, kraj, stát, komora, univerzita), jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby (pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy). Za obec jedná starosta, za kraj hejtman. U ostatních právnických a fyzických osob pak jejich subjektivita vyplývá z obecné subjektivity (podle § 18 odst. 1, § 7 odst. 1 NOZ). Podle obecné úpravy se také posuzuje jejich způsobilost činit právní úkony, a kdo činí právní úkony jménem právnické osoby. Jiné právnické osoby zřízené zákonem (§ 18 odst. 2 písm. d) odvozují svoji subjektivitu ze zákona, kterým byly zřízeny. Ten též obvykle stanoví, kdo je oprávněn jménem právnické osoby jednat. U subjektů veřejné správy (správních orgánů, úřadů) jejich způsobilost uzavírat veřejnoprávní smlouvy vyplývá z jejich pravomoci a okruhu jejich působnosti.

Pomocí veřejnoprávních smluv lze přesunout působnost a pravomoci subjektů veřejné správy nebo upravit jejich výkon. Vzhledem k tomu, že ve veřejnoprávní smlouvě je vždy jednou smluvní stranou jeden ze subjektů veřejné správy, lze označit veřejnoprávní smlouvy jako odraz demokratického smýšlení naší společnosti.

3 Veřejnoprávní smlouvy a jejich vývoj na našem území

Problematika zabývající se veřejnoprávními smlouvami nepatří v našem právním řádu mezi nové záležitosti. Veřejnoprávní smlouvy a jejich problematika byla uznávaná již v době Rakouska-Uherska a První republiky. Odlišnosti se týkaly jak úpravy veřejnoprávních smluv normami správního práva, tak v rozdílných důsledcích rozporu smlouvy se zákonem a také způsobu řešení sporů z takových smluv. 10

Pojem veřejnoprávní smlouva se začal vyskytovat již na přelomu devatenáctého a dvacátého století ve spojitosti se jménem Xxxxxx Xxxxxxx. Další jméno, které je spjato s veřejnoprávními smlouvami a jejich vývojem, je Xxxx Xxxxxxx, který považoval veřejnou smlouvu za druh správního aktu. O veřejnoprávních smlouvách tvrdil, že je to nejspornější část veřejného práva a především práva správního.11

Při nahlédnutí do literatury, ať už české nebo zahraniční, nám nepřináší žádné jednoznačné závěry zabývající se problematikou veřejnoprávních smluv, ale platí spíše pravidlo ,,quod capita, tot sententiae“, což v překladu znamená

,,xxxxx xxxx, tolik názorů“. 12 Způsob pronikání veřejnoprávních smluv do našeho právního řádu byl pozvolný. Nejprve došlo v roce 1924 k vymezení podoby těchto smluv, kterému se věnoval Nejvyšší správní soud. Za odrazový bod lze považovat právní větu z nálezu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. května 1924, č. 8055 (Boh. A 3595/24): ,,Za smlouvu veřejnoprávní lze pokládati jen takovou smlouvu, při které se dohodou stran má býti na místě dispozitivního předpisu právního, určitý poměr upravujícího a majícího povahu veřejnoprávní, nastoupiti přípustná úprava jiná.“ 13

V usnesení Nejvyššího správního řádu ze dne 12. října 2004, sp. zn. 5 As 11/2003-50 se dozvíme něco odlišného o veřejnoprávní smlouvě. V nálezu je uvedeno: ,,Pohlížíme-li“ na institut veřejnoprávní smlouvy ,,pomocí kritéria

10 XXXXXXX, Luboš. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016. Xxxxxxx edice komentované zákony., s. 765

11 KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., Sborník z 3: letního mezinárodního workshopu, Brno: MÚ Brno, 2007, s. 180

12 Slovník cizích slov [online]. [cit. 2017-02-02]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx-xxxxxx- xxxx.xxx.xx/xxx.xxx/xxxxx/xxxx-xxxxxx-xxx-xxxxxxxxxx

13 KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., Sborník z 3: letního mezinárodního workshopu, Brno: MÚ Brno, 2007, s. 180

metody právní regulace, lze konstatovat, že veřejnoprávní smlouvy mají skutečně veřejnoprávní povahu, neboť v rámci nich dochází k integraci významných objektivních zájmů, přičemž míra účasti subjektů, které takové smlouvy uzavírají, tedy míra jejich dispoziční autonomie je značně omezena, neboť zde neplatí zásada, podle níž je dovoleno vše, co není zákonem zakázáno, ale zásada opačná“.14

Dalším velkým posunem je právní věta z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. února 2006, sp. zn. 32 Odo 1550/2005: ,, Smlouva o poskytnutí návratné bezúročné půjčky ze státního rozpočtu má charakter veřejnoprávní smlouvy, a to i proto, že účastníkem smlouvy na straně dlužníka byl Místní národní výbor R., nyní obec R., která jako veřejnoprávní korporace má svůj fundament v právu veřejném (srov. Nález Ústavního soudu do ČR ze dne 12.4.2001 sp. zn. IV. ÚS 576/2000). Při posuzování nárok. Vyplývajících z poskytnuté návratné bezúročné půjčky je tudíž třeba aplikovat kogentní normy veřejného práva, tj. rozpočtová pravidla.“15

Shrnutí je následující, veřejnoprávní smlouva je stejně jako smlouva soukromoprávní založená na tzv. smluvním konsenzu, což znamená, že je důležitá shoda vůlí účastníků smlouvy o celém obsahu, podstatných náležitostech, které jsou dány zákonem jako předpoklad pro vznik smlouvy mezi zúčastněnými stranami. Dle článku 2 odst. 3 Ústavy je důležité vykonávat veřejnou moc jen na základě, v mezích a způsobem, který je stanoven zákonem. Existují zároveň také smlouvy, které ztrácejí mocenský aspekt, přesněji řečeno není pro ně typický. Jedná se o smlouvy, díky nimž jsou poskytovány finanční prostředky z veřejných rozpočtů.

V dřívější době nebyl pojem veřejnoprávní smlouva používán, označení těchto smluv bylo známo spíše pod pojmem správní dohoda.

Dohoda byla, je a bude dvou či vícestranný úkon, který vzniká na základě vzájemných projevů vůle účastníků dohody.

14 KADEČKA, Xxxxxxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., Brno, 2007, s. 180

15 KADEČKA, Xxxxxxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., Brno, 2007, s. 181

Na základě některých konkrétních dohod, které znala dřívější právní úprava, bylo správní dohody možné charakterizovat dle určitých obecných znaků:

1. Jedná se o samostatnou formu státní správy, podle níž orgány realizují působnost při výkonu státní správy. Správní dohoda je označována za institut správního práva.

2. Dohoda je dvou či vícestranný právní úkon. Při samotném projevu vůle účastníků dohody, mají všechny strany stejné postavení.

3. Dohoda má dále, právotvorné účinky, čímž vznikají mezi účastníky právní vztahy a stává se závaznou.

4. Právní základ správní dohody tvoří norma správního práva.

5. Alespoň jeden subjekt, který uzavírá správní dohodu, musí být vykonavatelem státní správy. Dohodu smí uzavřít pouze v rámci své působnosti.16

Tím, že není platná právní úprava týkající se správních dohod. Dochází k několika nevyřešeným otázkám ve spojitosti se správními dohodami. Týká se to například záruk dodržování závazků ze správních dohod, jejich změny a zrušení, rozhodování sporů.17

Dohody mezi sebou uzavírají jiné subjekty (státní orgány, organizace, občané) a také správní orgány. V dohodách jsou k naleznutí výrazné rozdíly, týkající se svým právním obsahem a základem.

Xxxxxx Xxxxx ve své knize dohody rozdělil do skupin na a) smlouvy občanskoprávní, hospodářskoprávní a pracovně právní a b) dohody, jejichž právním základem jsou normy správního práva, tyto dohody ještě dále rozlišuje.

a) smlouvy občanskoprávní, hospodářskoprávní a pracovně právní

Tyto smlouvy nezakládají administrativně právní vztahy. Subjekty těchto smluv mohou být správní orgány, ale mají stejné postavení

16 XXXXX, Xxxxxx. Československé správní právo: obecná část. Praha: Panorama, 1981. Učebnice (Panorama)., s. 176

17 XXXXX, Xxxxxx. Československé správní právo: obecná část. Praha: Panorama, 1981. Učebnice (Panorama)., s. 176

jako jakýkoliv jiný subjekt. Vystupují jako socialistická organizace, nikoliv z titulu svého mocenského postavení. V tomto případě nejde o výkon státní správy, proto není možné je zařadit mezi formy státní správy.18

b) dohody, jejichž právním základem jsou normy správního práva

Pomocí norem jsou správními orgány realizovány úkoly při výkonu státní správy. Nejedná se o stejnorodou skupinu úkonů, rozlišují se tedy zejména na19:

o dohody, které jsou předpokladem, náležitostí vydávání správního aktu

Předmět této dohody tvoří vydání správního aktu, který vydá jeden ze subjektů dohody, který k vydání správního aktu získal zmocnění. Nejedná se o společný správní akt.20

o dohody, které vytvářejí pouze faktické vztahy a závazky

Tyto dohody nevytvářejí právní vztahy ani subjektivní práva a právní povinnosti. Upřesňují pouze úkoly, které vycházejí ze vztahu účastníků dohody. Dohody nemají právotvorné účinky a v literatuře získávají označení dohody společenskoorganizátorské povahy. K jejich uzavření může dojít bez výslovného zákonného zmocnění. Dohody to jsou takové, které mezi sebou uzavírají správní orgány, s jinými státními orgány nebo organizacemi. Většinou se jedná o organizace společenské, o vzájemné pomoci, spolupráci a součinnosti.21

o dohody, které mají právotvorné účinky

Dohody zakládají administrativně právní strany mezi subjekty dohod. Jedná se o správní dohody v užším slova smyslu.22

18 XXXXX, Xxxxxx. Československé správní právo: obecná část. Praha: Panorama, 1981., s. 174 19 XXXXX, Xxxxxx. Československé správní právo: obecná část. Praha: Panorama, 1981., s. 174 20 XXXXX, Xxxxxx. Československé správní právo: obecná část. Praha: Panorama, 1981., s. 174 21 XXXXX, Xxxxxx. Československé správní právo: obecná část. Praha: Panorama, 1981., s. 174 22 XXXXX, Xxxxxx. Československé správní právo: obecná část. Praha: Panorama, 1981., s. 175

Bez výslovného zákonného zmocnění nesmí správní orgán smluvně disponovat zákonem stanovenou působností a povinností. Správní orgán se nesmí zřící výkonu působnosti a pravomoci, jelikož se jedná o jeho oprávnění a právní povinnost. Nesmí přenášet pravomoci na jiný subjekt a dělit se o odpovědnost za její výkon. Otázka vzniká, zda je vůbec možné při výkonu státní správy dovoleno zajišťovat realizaci úkolů prostřednictvím správní dohody. Při nahlédnutí a prostudování československé právní úpravy se dojde ke zjištění, že institut v ní reálně existuje. Není možné nalézt už sice institut správní dohody v obecné platné právní úpravě, jsou ale známé jednotlivé konkrétní správní dohody. Příklady některých z nich:

• za brannou přípravu vojáků v záloze je dle ustanovení v § 16 zákoně č. 73/1973 Sb., o branné výchově zodpovědné a její obsah a rozsah ve své působnosti určuje federální ministerstvo národní obrany a federální ministerstvo vnitra. Dohoda určí, v jakém rozsahu se na branné přípravě vojáků podílí Xxxx pro spolupráci s armádou a jiné organizace.

• Ústředním orgánům jsou poskytovány sociálně ekonomické informace, které jsou nezbytné pro jejich činnosti. Informace poskytuje Český statistický úřad. Uzavřením dohody se mezi nimi stanoví rozsah, lhůty a pravidelnost poskytovaných informací.

• Podle § 37 odst. 1 zák. č. 44/1974 Sb. se stanoví podmínky k provedení celní kontroly, aby nedocházelo k narušování provozu dopravních organizací a pošty nad nezbytnou míru.23

23 XXXXX, Xxxxxx. Československé správní právo: obecná část. Praha: Panorama, 1981., s. 175,176

4 Členění

Veřejnoprávní smlouvy dělíme podle smluvních stran na:

• smlouvy koordinační – smlouvy mezi subjekty veřejné správy

• smlouvy subordinační – smlouvy mezi subjektem veřejné správy a fyzickou nebo právnickou osoba, vůči níž je směřován výkon veřejné správy

• veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky, jedná se tedy o osoby, které se byly nebo jsou účastníky správního řízení 24

Rozdělení, které je uvedeno výše, je věnován § 160 – 162 SpŘ. Dále existují i zvláštní typy smluv, které se neřadí mezi tyto druhy. Ke zvláštním typům veřejnoprávních smluv jsou vztahovány § 159 a § 163 – 170 SpŘ. Tyto paragrafy jsou společné pro všechny smlouvy, které můžeme považovat za veřejnoprávní. 25

4.1 Smlouvy koordinační

Jedná se o smlouvy, které vznikají mezi jednotlivými subjekty veřejné správy. Je důležité zmínit, že i v tomto případě jsou uzavírány rovněž soukromoprávní smlouvy. Smluvní stranou může být stát, veřejnoprávní korporace nebo jiné právnické osoby, které jsou zřízené zákonem (například může jít o nadační fondy) a fyzické a právnické osoby, které mají na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy a veřejnoprávní smlouvy uzavírají za účelem plnění vlastních veřejných úkolů. K uzavření smlouvy je potřeba souhlasu příslušného nadřízeného správního úřadu, jehož povinností je smlouvu prověřit, zda je vše v souladu s právními předpisy. Případné spory z koordinačních smluv řeší Ministerstvo vnitra nebo krajský úřad v ohledu na to, kdo je účastníkem smlouvy. Ministerstvo vnitra je to v případě, je-li alespoň jedna smluvní strana kraj nebo obce s rozšířenou působností. Pokud jsou účastníky smlouvy obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, je to krajský úřad.

Veřejnoprávní smlouvy koordinační se ve správním právu vyskytují především v oblasti územní samosprávy. Termín veřejnoprávní smlouva se začal

24 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 169

25 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 169

používat až v novém správním řádu. První použití tohoto pojmu bylo už v roce 2002 v souvislosti s novelou obecního zřízení a zákona o obecní policii. Veřejnoprávní smlouvy koordinační by se měly odlišovat vlivem zákona, kterým jsou upraveny. Mohou být upraveny právě obecním zřízením případně zákonem o obecní policii nebo může dojít k úpravě dle jiného zákona. 26

Ve spojitosti s územně samosprávnými celky, je možné koordinační smlouvu uzavřít jak v samostatné, tak v přenesené působnosti. Úprava těchto smluv se objevuje v zákoně o obcích (zákon. č. 128/2000 Sb.) V zákoně o obcích, konkrétně v § 63 odst. 1 je uvedeno: ,,Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jiné obce (jiných obcí), která je (které jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je potřeba souhlasu krajského úřadu.“27 V odstavci 2 téhož paragrafu jsou náležitosti, které musí veřejnoprávní smlouva obsahovat, jedná se tedy o označení účastníků smlouvy, dobu trvání smlouvy, určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou vykonávat orgány obce pro jiné obce a poslední je způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti. Tohle vše patří pro obce, které nemají pověřený obecní úřad nebo rozšířenou působnost, tedy obce tzv. ,,jedničkové“, a platí to i pro obce ,,dvojkové“, čili obce s pověřeným obecním úřadem. Pro obce ,,trojkového“ typu (tedy obce s rozšířenou působností) toto neplatí, ty mají zvláštní úpravu, která je obsažena v § 66a obecního zřízení.

Může dojít také k situaci, kdy Ministerstvo vnitra rozhodne o přenesení působností určitého rozsahu výkonu státní správy obce s rozšířenou působnosti na obec s pověřeným obecním úřadem, na základě návrhu, který mu předložila obec s pověřeným úřadem a s doporučením krajského úřadu. V tomto případě stačí neformální projednání a nemusí docházet k uzavření veřejnoprávní smlouvy.28

26 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 169, 170

27 § 63 odst. 1, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích

28 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 170

Jako jeden z příkladů veřejnoprávní smlouvy z dřívější doby je možné uvést ustanovení v § 37 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech: ,,Národní výbor může uzavřít smlouvu s jiným národním výborem, státními, družstevními nebo jinými společenskými organizacemi o společném použití prostředků, jde-li o plnění jejich společných úkolů (sdružování prostředků).“29

Podle správního řádu patří mezi koordinační veřejnoprávní smlouvy podle § 26 odst. 3 a § 37 odst. 7. V tomto případě, není zcela možné určit, zda se jedná o smlouvy, které se týkají státní správy nebo samosprávy. Je to smlouva o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňující dálkový přístup (§ 26 odst. 3 SpŘ) a smlouva o provozování elektronické podatelny (§ 37 odst. 7). K jednotlivým typům koordinačních smluv bude věnován prostor na konci této kapitoly.

Ministerstvo vnitra v jednom ze svých stanovisek přistoupilo k souhlasu, že by se tyto smlouvy měly považovat za smlouvy, které mají za předmět výkon státní správy a k uzavření potřebují souhlas nadřízeného správního orgánu. Názory týkající se této problematiky v poslední době dospívají takové podoby, že vzhledem k povaze těchto smluv se nejedná o výkon státní správy a nemusí být tedy potřeba souhlasu nadřízeného správního orgánu.

Smlouvy jsou uzavírány také správními orgány, které jsou organizačními složkami státu. Nejsou právnickými osobami a nemají právní subjektivitu. Organizační složky jednají jménem státu, což je upraveno v zákoně o majetku České republiky (zákon č. 219/2000 Sb.). Mezi organizační složky státu podle zákona o majetku České republiky jsou ministerstva a jiné správní úřady, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky a další. Organizační složka není právnickou osobou. Jménem státu činí právní úkony organizační složky, jíž se úkony týkají, pokud není stanovena zákonem jinak. Vedoucí organizační složky může pověřit k provedení právního úkonu jiného vedoucího organizační složky. Ostatní zaměstnanci vykonávají jménem státu pouze úkony v rozsahu, který je stanoven podle vnitřního předpisu organizační složky. 30

29 § 37 zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech

30 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky

Část pátá správního řádu týkající se veřejnoprávních smluv je uplatňována nejen pro veřejnoprávní smlouvy, které jsou uzavřeny osobami, již se stali účastníky správního řízení, ale také pro dohody, které mezi sebou uzavírají správní orgány a jsou organizačními složky státu. Organizační složky jednající jménem státu mohou uzavírat různé typy dohod. Není podmínkou, aby se jednalo pouze o dohody, jejichž cílem je plnění úkolů veřejné správy. Předmět dohod není omezen zákonem, a může se zabývat i soukromoprávními vztahy, na rozdíl od veřejnoprávních smluv. Dohody mohou být uzavírány bez zákonného zmocnění. I když se nejedná o veřejnoprávní smlouvy, jsou tyto dohody někdy nazývány tzv. kvazikoordinačními veřejnoprávními smlouvami. Dohody uzavírané podle ustanovení v § 160 SpŘ mají podobný charakter právních vztahů jako veřejnoprávní smlouvy, ale nejedná se o ně. Pojem veřejnoprávní smlouva by měl být určen tedy pouze pro právní úkony, které zakládají, mění nebo ruší právní vztahy mezi skutečnými právními subjekty.

Předmět koordinačních smluv je výkon státní správy, ale také samosprávy. Dochází k omezení smluvní volnosti subjektů z hlediska rozsahu jejich působnosti. Smlouvy, kde je předmětem výkon přenesené působnosti, jsou uzavírány pouze v případě, že tak stanoví zvláštní zákon výslovným zmocněním. Týkají-li se výkonu státní správy, je zapotřebí souhlas nadřízeného správního orgánu.

4.1.1 Typy koordinačních smluv

• Veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu přenesené působnosti obcí

Přenesená působnost obcí je zakotvena v zákoně č. 128/2000 Sb., zákon o obcích. V zákoně o obcích je jí věnována hlava III. Přenesenou působnost musí stanovit zvláštní zákon, pokud tak není učiněno, jedná se o samostatnou působnost. V zákoně musí být vždy výslovně uvedeno, že se jedná o přenesenou působnost. Pokud ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působnosti vykonávají obce přenesenou působnost, mohou obce uzavřít veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obec vykonávat přenesenou působnost, nebo pouze její část pro orgány obce jiné, která je subjektem veřejnoprávní smlouvy. Předmět smlouvy nesmí být přenesená působnost, která je svěřena pouze některým obcím na základě zákona. Smlouva musí být písemná, než dojde k jejímu

uzavření je potřeba získat souhlas krajského úřadu. Ve smlouvě musí být napsány náležitosti: doba trvání smlouvy, způsob úhrady nákladů apod. Smlouva je uzavírána dle páté části správního řádu. Smlouva musí být zveřejněna na úředních deskách zúčastněných obcí a ve Věstníku právních předpisů kraje. Spory jsou řešeny krajským úřadem, případně je řeší Ministerstvo vnitra. Tyto orgány mohou smlouvu také zrušit. Tyto smlouvy můžeme považovat také za normativní smlouvy, jelikož zakládají působnost při výkonu státní správy. 31

• Veřejnoprávní smlouva o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup

Správní orgán, nebo orgán územní samosprávy, který má na starost zřizování úřední desky má povinnost zřídit úřední desku také způsobem umožňujícím dálkový přístup, čímž je myšleno prostřednictvím internetu. Pokud není schopen toto zařídit, lze uzavřít smlouvu s obcí s rozšířenou působností, která se nachází ve stejném správním obvodu. Tato situace se tedy týká především malých obcí. Smluvními stranami budou menší obec a obec s rozšířenou působností. Není-li uzavřena smlouva, je předmětná agenda přidělena jinému správnímu orgánu ve správním obvodu.

• Veřejnoprávní smlouva o provozování elektronické adresy podatelny

Předmětem této smlouvy je příjímání podání vůči správnímu orgánu v elektronické podobě. V případě, že nedojde k uzavření veřejnoprávní smlouvy, je předmětná agenda přidělena obecnímu úřadu obce s rozšířenou působnosti nebo pověřenému obecnímu úřadu.

• Veřejnoprávní smlouva o výkonu působnosti stavebního úřadu

Se souhlasem krajského úřadu může obec, jejíž obecní úřad je také obecným stavebním úřadem, uzavřít smlouvu s jinou obcí, která stavební úřad nemá, že pro ni bude vykonávat působnost stavebního úřadu. Obce, by měly ležet ve stejném správním obvodu. Pokud obce mezi sebou neuzavřou smlouvu, tak působnost obecného stavebního úřadu vykonává pověřený obecní úřad.

31 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 169,170

• Veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností

Mezi účastníky tohoto typu smlouvy patří obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu. Ty pak mohou vykonávat přenesenou působnost nebo alespoň její část pro obecní úřad obce jiné (také s rozšířenou působností). U těchto typů veřejnoprávních smluv je potřeba souhlasu Ministerstva vnitra, kterému také přísluší následné řešení sporů, nebo rušení smlouvy v důsledku rozporu s právními předpisy.

• Veřejnoprávní smlouva týkající se plnění úkolů obecní policie

Obec, která nemá zřízenou svoji vlastní obecní policii, může uzavřít smlouvu s jinou obcí v kraji, která obecní policii má zřízenou. K uzavření této smlouvy je zapotřebí souhlasu krajského úřadu vydávaného v přenesené působnosti.

• Veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí strážníků obecní policie

Pokud obec nemá zřízenou svoji obecní policii a obci hrozí nouzový stav, stav nebezpečí nebo ohrožení je možné uzavřít smlouvu s obcí, která má obecní policii. Na základě smlouvy budou pověřeni strážníci, kteří budou po dobu stavu hrozícího nebezpečí vykonávat svoji funkci v obci, která nemá zřízenou obecní policii. O této situaci musí starosta, kde budou strážníci plnit své úkoly informovat hejtmana kraje. Starosta také musí vydat strážníkům písemné potvrzení, jímž je prokázáno oprávnění. Oprávnění mají strážníci až do skončení stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení.

• Dohoda o sloučení obcí

Obce, které spolu sousedí, se mohou sloučit v jednu. Sloučit se můžou dvě, ale také více obcí. Podmínkou je dohoda všech obcí, které se mají sloučit. Jde o zánik dosavadních obcí a vznik obce nové. O sloučení rozhoduje zastupitelstvo obce nebo místní referendum. Je důležité vše dopředu nahlásit krajskému úřadu, že obce nad takovou změnou uvažují. Sloučení může být provedeno jen na začátku

kalendářního roku. Název obce musí být shodný s jednou ze slučovaných obcí. Pokud nedojde k dohodě o názvu obce, rozhoduje o něm Ministerstvo vnitra.

• Dohoda o připojení obce k jiné obci

Jedná se o téměř stejný případ jako předešlý, ale v tomto případě zaniká pouze obec připojující se.

• Dohoda o změně hranic obce

V situaci, že nedochází ke sloučení, oddělení nebo připojení obcí se změna hranic provádí na základě dohody, která vznikne mezi zúčastněnými obcemi po projednání s katastrálním úřadem. Změnu hranic musí rozhodnout zastupitelstvo obce. Pokud by došlo změnou hranic do zásahu jiného kraje, je potřeba také rozhodnutí vlády. Uzavření dohody se musí nahlásit Ministerstvu financí a finančnímu úřadu.32

4.2 Smlouvy subordinační

V tomto případě jsou to smlouvy, které vznikají mezi subjektem veřejné správy (za subjekt VS považujeme stát, kraj, obec) a fyzickou nebo právnickou osobou, vůči níž směřuje výkon veřejné správy. Subordinační smlouvou se zabývá

§ 161 správního řádu. ,,Subordinace“ má význam jakési podřazenosti, v tomto případě ale subordinační smlouvou není myšleno, že by se jednalo o vztah nadřízeného s podřízeným. V této smlouvě mají adresáti rovné postavení vůči subjektu veřejné správy. Jedná se o jakousi alternativu, kdy může dojít místo vydání správního aktu k uzavření smlouvy, která bude rozhodnutí nahrazovat. Dohodou jsou upraveny věci, které by v jiném případě musely být řešeny vrchnostensky. Vrchnostenský charakter zůstává v menší míře zachován, a to v situaci, kdy může dojít k udělení sankce za nesplnění podmínek vyplývajících ze smlouvy. Vrchnostenskou pozici zaujímá orgán veřejné správy, který vydává správní akt. Správní akt je tedy vydáván v případě, že jedna ze smluvních stran neplní povinnosti, které byly stanoveny smlouvou. Po takové události může dojít k zániku smlouvy nebo k jejímu nedotčení. Možnost uzavření smlouvy musí být stanovena ve zvláštním zákoně, jelikož je důležitou podmínkou zákonné zmocnění k uzavření subordinační veřejnoprávní smlouvy.

32 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 169-172

Dle zmíněného § 161 lze smlouvu uzavřít s osobou, která byla účastníkem podle § 27 odst. 1 SpŘ. Nemůže být uzavřena bez souhlasu ostatních osob, které by byly účastníky správního řízení dle § 27 odst. 2 nebo 3 správního řádu. Nesmí docházet k obcházení zájmů účastníků smlouvy.33

Pro uzavírání subordinačních veřejnoprávních smluv jsou zakotvené určité možnosti ve stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb.). Podle stavebního zákona se může jednat o smlouvu uzavřenou se stavebním úřadem o umístění stavby, o změně vlivu stavby a využití území, která nahradí územní rozhodnutí. U těchto typů smluv je nutné se řídit nejen požadavky správního řádu, ale také požadavky, které jsou kladeny stavebním zákonem a jeho prostřednictvím vyhláškou o podrobnější úpravě územního členění, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření (vyhláška č. 503/2006 Sb.). V § 16 vyhlášky se uvádí ,,Veřejnoprávní smlouva obsahuje označení smluvních stran a označení třetích osob, kterými jsou osoby, které by byly účastníky územního řízení.“ 34

Veřejnoprávní smlouva, která by měla nahrazovat územní rozhodnutí o umístění stavby, musí obsahovat náležitosti dle § 9 odst. 1 a 2 StavZ. Smlouva nahrazuje územní rozhodnutí, předpokládá se, že tedy bude obsahovat z formálního hlediska základní náležitosti, mezi něž patří: jméno a funkce osoby, která má oprávnění podepsat smlouvu, datum vyhotovení, otisk razítka atd.

Pro stavební řízení platí poměrně shodná úprava týkající se územního řízení. Stavební úřad uzavře veřejnoprávní smlouvu se stavebníkem o provedení stavby. Smlouva nahradí stavební povolení, dle podmínek ustanovení v § 161-168 SpŘ. Náležitosti se musí i v tomto případě osvědčovat nejen podle správního řádu, ale zároveň z prováděcího předpisu ke stavebnímu zákonu, čímž je vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu (vyhláška č. 526/2006 Sb.).

Subordinační veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít i po zahájení správního řízení na základě návrhu správního orgánu nebo samotného účastníka správního řízení. Řízení právě probíhající bude ale zastaveno, jelikož uzavřením smlouvy ztrácí smysl. Příklad takovéto smlouvy může být podle § 116 odst. 1 StavZ,

33 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 174

34 § 16 vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření

kde může uzavřít smlouvu stavebník se stavebním úřadem o provedení stavby. Smlouva nahradí stavební povolení, podle podmínek uvedených ve správním řádu v § 161-168.35

4.2.1 Typy subordinačních smluv

• Veřejnoprávní smlouvy nahrazující některá územní rozhodnutí

Smlouvy uzavírá vykonavatel veřejné správy, který plní funkci obecného stavebního úřadu a žadatel o vydání územního rozhodnutí. K uzavření smlouvy je důležitý souhlas všech orgánů veřejné správy, kterých se změna týká, a k účinnosti dále souhlasu osob, které se stali účastníky územního řízení. Smlouvou lze nahradit územní rozhodnutí udávající umístění stabvy, dále změna využití území a také rozhodnutí o změně stavby. Pokud by došlo k rozporu s veřejnoprávní smlouvou, může dojít k naplnění skutkové podstaty správního deliktu nebo odstranění stavby, terénní úpravě a další.

• Veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení

Tento typ smlouvy uzavírá osoba, která žádá o stavební povolení vykonavatelem veřejné správy, který plní funkci stavebního úřadu. Je možné uzavřít tento typ smlouvy společně se smlouvou nahrazující některá územní rozhodnutí, o které je zmiňováno v předešlém bodě.

• Dohody na podporu zaměstnanosti

- dohody o přípravě k práci

Jedná-li se o dohodu, která vzniká mezi úřadem práce a osobou se zdravotním postižením a osobami, u nichž dochází provedení přípravě k práci. Příprava k práci je činnost, jejímž cílem je zapracování osoby se zdravotním postižením na pracovní místo pro ni vhodné.

- dohoda o rekvalifikaci

Tato dohoda je uzavírána mezi úřadem práce a uchazečem, zájemcem o zaměstnání. Dále pak mezi úřadem práce a zařízením, kde dochází k rekvalifikaci. Rekvalifikace znamená získání nové kvalifikace nebo rozšíření té stávající uchazeče, zájemce o zaměstnání.

35 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 174

- dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa nebo pracovní dílny

Chráněná pracovní dílna je pracoviště vzniklé za účelem umožnění výkonu práce osob se zdravotním postižením. Chráněné místo nebo pracovní dílna musí být provozována nejméně po dobu 2 let. K vytvoření takového pracovního místa je možné získat příspěvek. Dohoda je uzavřená mezi úřadem práce a zaměstnavatelem.

- dohoda o vytváření veřejně prospěšných prací a dohoda o vytváření společensky účelných pracovních míst

Tento typ dohody je také uzavírán mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Dohoda o vytvoření veřejně prospěšných prací se uzavírá za účelem zřízení nových pracovních míst vytvářených ke krátkodobému pracovnímu umístění uvedených uchazečů. Tato pracovní příležitost je vytvářena nejdéle na dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců (i opakovaně).

• Smlouva o závazku veřejné služby v oblasti silniční dopravy

Tento druh smlouvy je uzavírán buď krajem, v případě, že jde o zajištění základní dopravy na území kraje, nebo obcí, jde-li o zajištění ostatní dopravní obslužnosti nad rámec základní dopravní obslužnosti. Základní dopravou se rozumí přiměřená doprava během všech dní v týdnu a v různých časech, jde o zajištění dopravy dětí do škol, lidí do zaměstnání, k lékařům a na nákupy. Se souhlasem dopravce je možné udělit licenci k provozování linkové osobní dopravy nebo městské autobusové dopravy.

• Dohoda o ochranných podmínkách

Na základě této dohody je možné zřizovat přírodní rezervace, přírodní památky, památné stromy včetně jejich ochranných pásem. Účastníkem dohody se stává správní orgán (orgán ochrany přírody) a vlastník dotčeného pozemku.

• Dohoda o realizaci programů snižování emisí látek znečišťující ovzduší

Tato dohoda je uzavírána buď na celostátní, krajské nebo místní (obecní) úrovni. Uzavírá ji tedy příslušný orgán (stát, kraj nebo obec) s provozovateli stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Smyslem jejich dohody je řešení problémů vznikající díky nepříznivým klimatickým a rozptylovým podmínkám. Na základě této dohody může provozovatel přistoupit na plnění přísnějších emisních limitů. (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů) 36

4.3 Smlouvy mezi účastníky

Mezi zvláštní typ veřejnoprávní smlouvy je důležité také zmínit smlouvy mezi účastníky, ty jsou upraveny § 162 SpŘ. § 162 odst. 1 ,,Ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, popřípadně ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv a povinností, nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.“ § 162 odst. 2 ,,Pokud k veřejnoprávní smlouvě mezi účastníky přistoupí i správní orgán, pak platí, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy udělil souhlas.“37

Účastníci správního řízení mohou mezi sebou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práva nebo povinností. Takovou smlouvu lze uzavřít, nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak. K jejímu uzavření je třeba souhlasu správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Tento orgán také řeší případné spory z takové smlouvy. Cílem smlouvy je nahrazení poměrně složitého správního řízení, méně formálnější dohodou stran, se souhlasem správního orgánu. Jde například o smlouvu o požární ochraně. Dalším příkladem může být postup

36 XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016., s. 174-179

37 § 162 zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád

podle § 11 odst. 3 VodZ, díky němuž může oprávněná osoba povolit nakládání s vodami i osobě jiné.

Jak bylo již zmíněno je vyžadován souhlas správního orgánu a musí dojít k posouzení, zda je vše v souladu s právními předpisy. Musí být také soulad s § 159 odst. 3: ,,Uzavření veřejnoprávní smlouvy, jejíž stranou je správní orgán, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelné a správní orgán musí mít při jejím uzavírání za cíl plnění úkolů veřejné správy.“ 38 Správní orgán musí posoudit veškeré uvedené skutečnosti, zda je přistoupení ke smlouvě pro řádné plnění úkolů a cílů veřejné správy vhodné a účelné.

38 § 159 odst. 3 zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád

5 Uzavírání veřejnoprávních smluv

5.1 Návrh smlouvy

Návrh smlouvy a její uzavření musí být učiněno v písemné formě. Návrh, který směřuje k uzavření veřejnoprávní smlouvy, musí být doručen osobě, nebo více osobám, pro které je určen. Kdo může být navrhovatelem smlouvy, tedy osobou, která návrh podá, není nijak omezeno. Návrh může podat i samotný orgán dle § 161 SpŘ. Samotný návrh začne působit v okamžiku, kdy je doručen dané osobě. Navrhovatel může návrh smlouvy zrušit, pouze v případě, je-li doručen projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo současně s návrhem smlouvy. Zrušení návrhu smlouvy musí být provedeno obdobně jako samotný návrh v písemné podobě. V případě, že dojde ke zjištění, že by bylo lepší smlouvu neuzavírat ale návrh již byl odeslán, mělo by dojít k doručení písemného projevu vůle o zrušení návrhu smlouvy současně s návrhem, nebo ,,předběhnout“ doručovatelku a doručit jej ještě dříve. Dle § 170 SpŘ se u veřejnoprávních smluv použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku. Na rozdíl od občanského zákoníku je ale možné zrušit i návrh smlouvy, který je neodvolatelný.39

Při uzavírání veřejnoprávních smluv jsou používány podobné principy a pravidla jako pro uzavírání soukromoprávních smluv. Pro uzavírání smluv jsou praktikovány velmi podobné způsoby, které jsou využívány v občanském právu. U veřejnoprávních smluv ale nenastává přílišná smluvní volnost, jak je tomu u smluv soukromoprávní povahy. Veřejnoprávní smlouvy mají větší míru kogentnosti. Smlouvy se uzavírají podle ustanovení v § 163 SpŘ a následujících.40

,,Xxxxxxx, tedy návrhem na uzavření veřejnoprávní smlouvy je projev vůle.

Projev vůle je:

• v písemné podobě, písemnou podobou se rozumí i elektronická podoba, pokud je návrh potvrzen elektronickým podpisem

• směřuje k jednomu konkrétnímu nebo více subjektům

• vede k uzavření veřejnoprávní smlouvy

39 XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016. Xxxxxxx edice komentované zákony., s. 787

40 XXXXXXX, Luboš. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016. Xxxxxxx edice komentované zákony., s. 787

• musí být jasné, komu je návrh určen a kdo ho podává, o jakou smlouvu se jedná, co je jejím obsahem a jakým způsobem má být uzavřena“41

Návrh mimo uvedených podmínek výše musí být schválen příslušným orgánem.

Vychází se z toho, že obecná úprava uzavírání smluv se týká dvou projevů vůle, které jsou obsahově shodné a skládají se z návrhu a následného přijetí návrhu. Podmínkou tedy je, že veškeré projevy vůle musí být v písemné podobě a na stejné listině. Smlouva se uzavře v okamžiku, je-li potvrzena všemi podpisy smluvních stran.42

V ustanovení § 163 odst. 3 SpŘ jsou uvedeny skutečnosti, které vedou k zániku návrhu smlouvy. Jsou zde podobnosti jako v občanském zákoníku.

,,Návrh smlouvy zaniká

a) uplynutím lhůty, která v něm byla pro přijetí určena, pokud v ní návrh smlouvy nebyl přijat,

b) pokud nebyla určena lhůta pro přijetí, uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované veřejnoprávní smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel smlouvy použil pro zaslání návrhu smlouvy, nebo

c) okamžikem, kdy projev o odmítnutí návrhu smlouvy dojde navrhovateli smlouvy.“43

V § 163 odst. 4 je zmíněn § 146 SpŘ, zabývající se řízením o výběru žádostí. Návrh je směřován k neurčitému počtu osob, potencionálním smluvním stranám. Nevztahuje se ke konkrétní osobě. Řízení je zahájeno oznámením podle § 146 odst. 2. Oznámení je zveřejněno veřejnou vyhláškou podle § 25 SpŘ a dále prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Lhůta pro podávání žádostí nesmí být kratší než 30 dnů, pokud není zákonem stanoveno jinak. Zvláštní zákon může poupravit i kritéria hodnocení nebo pravidla postupu, pokud řízení probíhá ve více než v jednom kole. K zahájení řízení dochází 15. den po vyvěšení oznámení. Předpokládá se, že během té doby došlo k uveřejnění

41 XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016. Xxxxxxx edice komentované zákony., s. 787

42 Veřejnoprávní smlouvy. Juristic [online]. [cit. 2017-03-07]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0.xxxx

43 § 163 odst. 3 zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád

všech dalších údajů také alespoň ve dvou hromadných sdělovacích prostředcích, které jsou běžně dostupné na území naší země. Tento způsob patří tedy také k možným způsobům k podání návrhu k uzavření veřejnoprávní smlouvy.44

5.2 Uzavření smlouvy

Náležitost, která se stává nezbytnou pro uzavření veřejnoprávní smlouvy, je její písemná podoba. Na téže listině musí být projevy vůle všech smluvních stran. Je-li smlouva rozsáhlá a skládá se z několika listů, musí být listy pevně svázány dohromady, aby se staly neoddělitelným celkem.

U smluv občanskoprávních, které nejsou uzavřeny písemně, nastává ihned neplatnost smlouvy. V případě veřejnoprávních smluv, které nemají dodrženou písemnou formu, se postupuje ke zrušení smlouvy podle ustanovení v § 165 SpŘ. Jsou-li smluvními stranami obce, které mezi sebou uzavírají smlouvu o splnění konkrétního úkolu, přednostně dochází k uplatnění úpravy § 48 odst. 1 OzŘ, a smlouva by nebyla písemná, jednalo by se automaticky o smlouvu neplatnou.45

Smlouva se stává uzavřena v okamžiku, kdy se setká návrh smlouvy se svým přijetím. Musí být potvrzena podpisy oprávněných osob k uzavření smlouvy. Oprávněnou osobou může být taková osoba, která získá zmocnění na základě plné moci, tedy zmocněnec nebo osoba, oprávněná jednat za právnickou osobu. Jsou-li při podpisu smlouvy přítomny všechny smluvní strany, k uzavření dojde až posledním podpisem jedné ze smluvních stran. V případě, že smluvní strany nejsou současně přítomny je smlouva uzavřena v okamžiku, kdy návrh smlouvy s podpisy je doručen navrhovateli smlouvy. 46

Podle § 164 odst. 3 SpŘ, je v některých případech zapotřebí k uzavření veřejnoprávní smlouvy získat souhlas správního orgánu. Smlouva se stane uzavřenou v den, kdy souhlas udělený ve správním řízení nabude právní moci. Povinností správního orgánu, který vydal souhlas k uzavření smlouvy je zveřejnění smlouvy na své úřední desce (tato povinnost je dána § 26 SpŘ). Veřejnoprávní smlouva musí být také přístupná na obecním úřadu obce, která je

44 XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 788, 789

45 XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 789

46 XXXXXXX, Luboš. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 790, 791

smluvní stranou. Souhlas správního orgánu musí mít všechny smlouvy, které se týkají výkonu státní správy (§ 160 odst. 5 SpŘ) Je-li smlouva uzavřena na základě získaného souhlasu správního orgánu, musí být tento souhlas nezbytný k uzavření dohody o změně smlouvy.

Veřejnoprávní smlouva je také vyhotovována v jazyce příslušníků národnostní menšiny. Veškeré náklady spojené s překladem hradí správní orgán při splnění podmínek § 16 odst. 4 SpŘ. Ke splnění podmínek dle § 16 odst. 4 dojde v případě, že se jedná o menšinu, která na území České republiky žije tradičně a dlouhodobě. Příslušníci menšin žijících dlouhodobě na našem území mají dle § 16 SpŘ a čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod právo jednat před správním orgánem a v jazyce své národnostní menšiny. Pokud správní orgán nemá osobu, která by byla znalá v jazyce té národnostní menšiny, musí orgán příslušníkovi menšiny sehnat tlumočníka dle zapsaného seznamu tlumočníků. Tyto náklady spojené s tlumočnictvím hradí také správní orgán.47

6 Zrušení veřejnoprávních smluv

Zrušení veřejnoprávních smluv je pojmem zcela nejasným. K zániku veřejnoprávní smlouvy může dojít na základě dohody smluvních stran o jejím ukončení. Dále je zánik možný výpovědí podle § 166 uplynutím doby. Jiný způsob zániku je možný zrušením v přezkumném řízení podle § 165 a zrušením veřejnoprávní smlouvy podle § 167 SpŘ.

Veřejnoprávní smlouva může být zrušena díky návrhu smluvní strany podle důvodů, které jsou stanoveny zákonem. Zrušení veřejnoprávní smlouvy se věnuje § 167 SpŘ. Důvody na podání návrhu ke zrušení veřejnoprávní smlouvy jsou uvedeny v § 167 odst. 1.:

,,Smluvní strana může podat písemný návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy

a) bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto,

b) změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat,

c) jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy,

d) z důvodu ochrany veřejného zájmu, nebo

e) jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalostí veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.“48

Ke zrušení veřejnoprávní smlouvy dojde v případě, kdy jedna ze smluvních stran podá návrh obsahující některé důvody, které jsou zmíněny výše a ostatní smluvní strany vysloví k tomuto návrhu souhlas. Veřejnoprávní smlouva zanikne dne, kdy byl souhlas učiněn písemně a je doručen té smluvní straně, která návrh podala. U veřejnoprávních smluv, kde jsou více než dvě smluvní strany, se postupuje stejným způsobem. Pro zánik je rozhodující, kdy došel smluvní straně podávající návrh a souhlas poslední smluvní strany. Nesouhlasí-li jedna ze smluvních stran, bude se postupovat podle odstavce 3.49

48 § 167 odst. 1 zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád

Smlouvy, které vyžadovaly při jejich vzniku souhlas správního orgánu, musí získat také souhlas od správního orgánu ke zrušení veřejnoprávní smlouvy.

Ustanovení § 167 odst. 3 se vztahuje na případy, kdy jedna ze smluvních stran nesouhlasí s návrhem na zrušení veřejnoprávní smlouvy. V takovém případě není možné, aby došlo ke zrušení bez zásahu správního orgánu. Rozhodovat o zrušení veřejnoprávní smlouvy bude orgán, který by rozhodoval i o případných sporech z veřejnoprávních smluv. Příslušným orgánem rozhodující o sporech je Ministerstvo vnitra, krajský úřad nebo jiný správní orgán. 50

U každého typu smluv, ať už se jedná o subordinační smlouvy, koordinační smlouvy obcí, krajů a ostatní koordinační smlouvy jsou jiné podmínky. Odlišnosti jsou především u orgánů rozhodující o zrušení veřejnoprávní smlouvy.

Na Ministerstvo vnitra se smluvní strana obrací v případě koordinačních smluv mezi krajem a jiným subjektem, pro koordinační smlouvy mezi obcemi s rozšířenou působnosti navzájem a další koordinační smlouvy mezi obcemi.

Krajský úřad řeší koordinační smlouvy obcí, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, pokud si tuto pravomoc nevyhradilo Ministerstvo vnitra.

Jiný správní orgán, řeší spory a návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy v případě, že se jedná o jinou veřejnoprávní smlouvu podle § 160.51

50 XXXXXXX, Luboš. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 802

51 XXXXXXX, Luboš. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 802, 803

7 Spory z veřejnoprávních smluv

U všech typů smluv, tedy také u veřejnoprávních smluv může dojít při jejich realizaci ke sporům o právech a povinnostech vyplývajících ze smlouvy. Postupuje se podle tzv. sporného řízení dle § 141 SpŘ. Sporné řízení je zvláštním typem správního řízení. Správní orgány vydají rozhodnutí o sporech, které vyplývají z veřejnoprávních smluv. Rozhodnutí podléhají přezkumu v procesním režimu, který se řídí soudním řádem správním.52

Ustanovení § 141 SpŘ odst. 1 udává: ,,Ve sporném řízení správní orgán řeší spory z veřejnoprávních smluv (část pátá) a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů.“53 Tato řízení jsou pokaždé zahájeny na základě podaného návrhu. Účastníky řízení jsou podle § 27 odst. 1 pouze navrhovatel a odpůrci. Účastníky mohou být také další dotčené osoby, ale pouze podle § 27 odst. 2 a jejich práva by byly omezené ještě více než v jiných řízeních. Nesmějí například podávat samostatně odvolání proti rozhodnutí. Odvolání je přípustné v případě, pokud se odvolal také navrhovatel nebo odpůrce, což ale v rámci ohledu na § 169 odst. 2 ztrácí význam, jelikož odvolat by se neměl odpůrce ani navrhovatel.54

Spor mezi smluvními stranami může skončit uzavřením smíru. Správní orgán má potom v takovém případě za úkol prozkoumat, zda při uzavření smíru nedošlo k protiprávnímu jednání a smír neodporuje právním předpisům, a zda je souladu s veřejným zájmem. 55

Věcná příslušnost je vymezena v § 169. O sporech z veřejnoprávních smluv tedy rozhoduje (§ 169 odst. 1):

• Ministerstvo vnitra

• příslušný krajský úřad

• správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám

• správní orgán nadřízený správnímu orgánu

52 Zpoplatnění sporů z veřejnoprávních smluv. Epravo [online]. [cit. 2017-03-07]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxx-x-xxxxxxxxxxxxxxx-xxxxx-xxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxx- 91756.html

53 § 143 odst. 1 zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád

54 XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 805

55 XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 806

• správní orgán, který k jejímu uzavření udělil souhlas56

Ministerstvo vnitra rozhoduje spory vzniklé mezi krajem a jakýmkoliv jiným subjektem. Další spory, které řeší Ministerstvo vnitra, jsou spory mezi obcemi s rozšířenou působností. Obce, které mají svěřený výkon rozšířené působnosti je určeno podle zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. U obcí s rozšířenou působností je možné řešit pouze spory týkající se přenesené působnosti. Ministerstvo vnitra řeší smlouvy koordinační. Ministerstvo může také převzat spor z koordinačních veřejnoprávních smluv, které byly uzavřeny mezi obcemi. Ministerstvo vnitra příslušné spory projednává s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem. Projednání je povinné, ale pro Ministerstvo vnitra není nijak závazné. 57

Příslušný krajský úřad řeší spory, jedná-li se o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 SpŘ a pokud jsou smluvními stranami obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, v případě nepřevezme-li věc Ministerstvo vnitra.

Jedná-li se o jinou veřejnoprávní smlouvu podle § 160 SpŘ než byla uvedená v předešlých dvou případech, řeší spory z ní vzniklé správní orgán, který je nadřazen smluvním stranám. Jestliže takový orgán není, řeší spor ústřední správní orgán, který je nadřízen správním orgánům, a ty jsou nadřízené smluvním stranám. Pro přiblížení je možné uvést jako příklad spor mezi finančním úřadem a úřadem práce. Tyto dva úřady nemají společně nadřízený správní orgán, proto spor musí řešit po vzájemné dohodě Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí. 58

Týká-li se problém veřejnoprávních smluv subordinačních podle § 161 SpŘ je příslušným orgánem řešící spory správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy. Nadřízený orgán je určen podle § 178 SpŘ a podle úpravy ve zvláštních právních předpisech.

56 § 169 odst. 1 zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád

57 XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 806

58JEMELKA, Luboš. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 807

Veřejnoprávní smlouvy, jejichž uzavření vzniklo na základě § 162 SpŘ by spory měl řešit správní orgán, který udělil souhlas k jejímu uzavření.

Ustanovení § 169 odst. 2 udává, že: ,,Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nelze podat odvolání ani rozklad.“59 Jediná možnost je uplatnění mimořádných a dozorčích opravných prostředků, jimiž je rozuměno: obnova řízení, přezkumné řízení, vydání nového rozhodnutí; podání stížnosti nebo žaloby ve správním soudnictví.

8 Právní úprava veřejnoprávních smluv – správní řád

V dřívější době byla právní úprava veřejnoprávních smluv neúplná. Předpokládalo se, že dojde alespoň k regulaci základních otázek týkajících se veřejnoprávních smluv. Žádný z návrhů parlamentem neprošel, a tak úprava základních záležitostí se vyskytla v novele obecního zřízení (zákon č. 313/2002 Sb.) Obecná úprava veřejnoprávních smluv v našem právu je zakotvena ve správním řádu, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2006. Do té doby jsme neměli žádnou sjednocující obecnou úpravu oproti jiným zemím jako například v Německu. S účinností správního řádu byly zakotveny základní náležitosti, jednotlivé druhy smluv nebo dále uzavírání a rušení smluv.

V roce 1967 vznikla novela správního řádu, která byla směřována k obecné úpravě veřejnoprávních smluv a v roce 2001 byla Poslanecké sněmovně předložena dále ještě s novelou zákona o obcích. Návrh novely správního řádu však nebyl přijat, a tak byla některá ustanovení zapracována do zákona o obcích. Došlo k umožnění obcím s rozšířenou působností uzavírat mezi sebou veřejnoprávní smlouvy. 60

Jako základní definici pojmu veřejnoprávní smlouvy můžeme považovat odstavec 1 § 159, správního řádu, který zní: ,,Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva“.61 Samostatná právní úprava veřejnoprávních smluv neexistuje. Veřejnoprávní smlouvy tedy nalezneme v zákoně č. 500/2004 Sb., v páté části, a konkrétně v § 159-170. To, že byly veřejnoprávní smlouvy zařazeny do správního řádu, vedl fakt, že jejich účinky jsou srovnatelné s dalšími správními akty. Mezi základní obsahové požadavky patří soulad s právními předpisy a veřejným zájmem, účelnost a plnění úkolů veřejné správy.

Veřejnoprávní smlouva je vždy posuzována podle skutečného obsahu, nikoliv podle formálního označení. Neexistují jen typy smluv uvedené v § 160 – 162 SpŘ. Existují také zvláštní typy veřejnoprávních smluv, na které se nevztahují obecná ustanovení veřejnoprávních smluv a nemůžeme

60 XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 766

je zařadit mezi některý z určených druhů veřejnoprávních smluv. Rozhodujícím faktorem je tedy, zda svým obsahem smlouva zakládá, mění nebo ruší práva či povinnosti v oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní smlouva musí vždy působit ve vztahu k právům a povinnostem konstitutivně, podstatně.

Při nahlédnutí do správního řádu, konkrétně do § 159, lze první odstavec považovat za jakousi ,,definici“ veřejnoprávní smlouvy, dále zde platí samozřejmě zásada legalita jako v jiných právních úkonech dle správního řádu. Veřejnoprávní smlouva nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí být in fraudem legis, což v překladu znamená, že nesmí docházet k jejich obcházení, a dále také musí být v souladu s veřejným zájmem. Mezi právní předpisy se řadí zákony a ostatní právní předpisy, také mezi ně patří mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu České republiky. Veřejný zájem není přímo definován, ale jde například o zájem na řádném výkonu veřejné správy, ochraně přírody apod. Veřejnoprávní smlouva nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy, musí být účelná, aby jejím cílem bylo plnění úkolů veřejné správy, ne pouhého jednotlivce. K určení povahy veřejnoprávní smlouvy není důležité, jaké subjekty smlouvy uzavírá. To, že smlouvy uzavírají subjekty veřejného práva, nevede k tomu, že se jedná o veřejnoprávní smlouvy. Subjekty veřejného práva mezi sebou mohou uzavírat i smlouvy soukromoprávní, například se může jednat o kupní smlouvu, nájemní, darovací apod. Naopak subjekty soukromého práva mohou uzavírat smlouvu, která bude mít podobu veřejnoprávní smlouvy, jelikož mohou vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy, dle předpokladu uvedeného v § 162 SŘ. Důležité je, aby smlouva spadala do odvětví veřejného práva, respektive oblasti práva správního. 62

V následujících ustanovení § 160, 161 a 162 se správní řád zabývá druhy veřejnoprávních smluv, kterým je v této práci také vyhrazen určitý prostor.

62 XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016., s. 769

9 Veřejnoprávní smlouvy v zákoně o obcích

Jedna z nejčastějších oblastí, která se týká veřejnoprávních smluv, jsou veřejnoprávní smlouvy uzavírané na základě zákona o obcích (zákon č. 128/2000 Sb.). Tyto smlouvy byly, jsou a s velkou pravděpodobností také budou nejčastěji uzavíratelné veřejnoprávní smlouvy. Ve všech případech se jedná o smlouvy koordinační, ale ne v každém případě to musí být takto označeno.

Veřejnoprávní smlouva, jak již bylo několikrát zmíněno, je dvoustranný nebo vícestranný úkon, jehož úkolem je zakládat, měnit či rušit práva a povinnosti spadající do oblasti veřejného práva. (dle § 159 odst. 1 SpŘ). Na základě

§ 63 odst. 1 zákona o obcích uzavírají mezi sebou veřejnoprávní smlouvy obce ze správního obvodu stejné obce s rozšířenou působnosti. Jedná se o smlouvy koordinační. Smlouvu lze uzavřít pouze na činnosti v přenesené působnosti, které jsou vykonávané v základním rozsahu. Než dojde k uzavření smlouvy, je potřeba získat souhlas od krajského úřadu, který řeší i případné následné spory. Krajský úřad zveřejňuje smlouvu na své úřední desce. V odstavci 2 jsou uvedeny povinné náležitosti veřejnoprávní smlouvy. 63

,,Veřejnoprávní smlouva musí obsahovat:

a) označení účastníků smlouvy,

b) dobu trvání smlouvy,

c) určení rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce a

d) způsob úhrad nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti.“ 64

Dále uzavírají veřejnoprávní smlouvy obce s rozšířenou působností podle ustanovení § 66a odst. 1 zákona o obcích: ,,Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. K uzavření veřejnoprávní

63 XXXXXXX, Xxxxxx. Zákon o obcích: komentář. 2., aktualizované vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2016., s. 159, 160

64 § 63 zákon č. 128/2000 Sb., zákon o obcích

smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem.“65 Jedná se o koordinační veřejnoprávní smlouvu. Obce se mezi sebou dohodnou, že jedna bude vykonávat přenesenou působnost, nebo její část pro obec druhou. Smlouvu mezi sebou smí uzavřít pouze obce spadající do správního obvodu téhož krajského úřadu. Po odsouhlasení Ministerstva vnitra je jeho povinností uveřejnit smlouvu na úřední desce. Spory řeší také Ministerstvo vnitra, ale dochází k projednání s jiným příslušným ministerstvem nebo příslušným ústředním správním úřadem. Odstavec 2 je věnován povinným náležitostem veřejnoprávní smlouvy stejně jako v § 63 odst. 2.66

Veřejnoprávní smlouvy výše zmíněné podle § 63 a § 66a obecního zřízení jsou upraveny správním řádem. V případě, že je v obecním zřízení stanovena odlišná právní úprava, dochází k použití obecního zřízení. Obce mohou uzavírat i jiné veřejnoprávní smlouvy než ty podle § 63 a § 66a. Smlouvy, které obce mohou uzavírat, jsou zmíněné již v kapitole 4, kde je členění veřejnoprávních smluv a jsou zmíněné a popsané i některé jednotlivé typy smluv.67

Obec, jež je smluvní stranou je povinna veřejnoprávní smlouvu zveřejnit na úřední desce alespoň po dobu 15 dnů. Musí být dále zveřejněna ve Věstníku právních předpisů kraje. Kraj má povinnost kromě zveřejnění ve Věstníku, která musí být každému přístupný na krajském úřadu je povinen zveřejňovat také způsobem, který umožňuje dálkový přístup. Při změně nebo rušení veřejnoprávní smlouvy dochází k obdobnému postupu.

Obec má povinnost umožnit každému přístup k nahlédnutí uzavřené veřejnoprávní smlouvy, i k smlouvě, která již není účinná.68

65 § 66a odst. 1 zákon č. 128/2000 Sb., zákon o obcích

66 § 66a zákon č. 128/2000 Sb., zákon o obcích

67 XXXXXXX, Xxxxxx. Zákon o obcích: komentář. 2., aktualizované vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2016., s. 159,160

68 XXXXXXX, Xxxxxx. Zákon o obcích: komentář. 2., aktualizované vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2016., s. 159,160

10 Veřejnoprávní smlouvy v zahraničí

V této části práce se budu zabývat veřejnoprávními smlouvami v zahraničí. Zaměřila jsem se na německy hovořící země, jelikož s těmito zeměmi bývá nejčastěji naše právní úprava veřejnoprávních smluv porovnávána. Německá právní úprava naší zemi v mnohém inspirovala. S rakouskou máme společnou právní minulost a i přes spoustu odlišností je podobná i právní přítomnost. Závěrem bude prostor věnován také veřejnoprávním smlouvám ve Švýcarsku.

10.1 Německo

V Německu se pro veřejnoprávní smlouvy používá termín Offentlichrechtliche Verträge. Smlouva vznikne stejně jako u nás souhlasným projevem vůle obou smluvních stran. Zda je o veřejnoprávní smlouvu se určuje podle předmětu smlouvy, ne podle postavení jednotlivých účastníků smlouvy. Existují smlouvy, které obsahují jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní ustanovení. Smlouvy upravuje německý spolkový správní řád v díle IV.,

§ 54 – 61. Nedochází k žádné nové úpravě, jelikož veřejnoprávní smlouvy byly upraveny již ve správním řádu z roku 1976. Právní úprava je poměrně stejná jako ta u nás, smlouvy mají dvojí členění, a to na smlouvy koordinační a subordinační. Subordinační smlouvy jsou dále rozděleny na dva typy:

„Vergleichsvertrag“ a „Austauschsvertrag“. 69

10.1.1 Koordinační smlouvy

Koordinační smlouvy se uzavírají mezi stejně postavenými partnery. Příkladem těchto smluv jsou například: Smlouvy mezi církví a obcí o správě hřbitova. Jsou to smlouvy, které jsou obvyklé a jejich uzavírání je většinou bezproblémové.70

10.1.2 Subordinační smlouvy

Smlouvy uzavírané soukromým subjektem, což je občan a nositelem veřejné správy (správní úřad) v oblasti, kde se vyskytují vztahy nadřízenosti

69 KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., s. 188

70 KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., s. 188

a podřízenosti. Zda konkrétní předmět smlouvy mohl být upraven pomocí individuálního správního aktu, není v tomto případě uzavírání smluv důležité.71

Jak již bylo zmíněno, tak subordinační smlouvy jsou rozděleny na dva typy: „Vergleichsvertrag“ a „Austauschsvertrag“.

10.1.2.1 Vergleichsvertrag – smlouva o narovnání

Tato smlouva má své zakotvení v § 55 ve správním řádu. Smlouva řeší spory a urovnává otevřené otázky týkající se úřadu se soukromou osobou. V praxi jsou tyto smlouvy uzavřeny před správním soudem. Tímto způsobem dochází k zavázání z obou stran subjektů. Úřad se zavazuje vydat rozhodnutí určitého obsahu a občan se zaváže, že nebude podávat žádný opravný prostředek. Další možností je, že se Úřad zaváže rozhodnout jako v souběžném řízení a žalobce svoji žalobu vezme zpět.72

10.1.2.2 Austauschsvertrag – smlouva o výměně, směnná smlouva

Austauschsvertrag, smlouva nazývána ,,smlouvou o výměně“ má své místo ve správním řádu v § 56. Tyto smlouvy jsou uzavírány na základě vzájemnosti. Patří sem smlouvy o parkovacích místech nebo garážování. Dochází i k uzavírání ,,neúplných“ směnných smluv, kde je podmínkou plnění poskytnuté Úřadem pro následující plnění, které je poskytnuté občanem. Plnění, které je požadováno, musí být přiměřené a musí odpovídat zásadě přiměřenosti. Nesmí docházet k znevýhodnění občana. Protiplnění občana by mělo nacházet věcnou souvislost s plnění Úřadu.73

10.2 Rakousko

Rakouská právní úprava není přímo obsaženou ve správním řádu, jak je tomu v České republice nebo v Německu. Rakouský správní řád obsahuje obecná pravidla správního řízení a jeho zaměření směřuje především na úpravu vydávání individualizovaných mocenských správních aktů.

71 KADEČKA, Xxxxxxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., s. 188 72 KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., s. 188 73 KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., s. 189

Také v rakouské právní úpravě platí, že v praxi jsou využívány smlouvy koordinační a subordinační. Koordinační smlouvy slouží jako smlouvy spolkových zemí navzájem spolkových zemí se státem. Smlouvy subordinační jsou využívány především v oblasti finančního práva. V dřívější době byla jejich existence v rakouském právu dlouho sporná. Tato smlouva by neměla být umožněna pouze v rámci zákona, měla by být uzavírána na základě zákona. Neexistuje zde taková smluvní volnost jako v soukromém právu. 74

Veřejnoprávní smlouva je v rakouské právní úpravě považována za jakousi ,,odrůdu správního aktu“. Pojmy ,,Bescheid“ - rozhodnutí a ,,Verfügung“ - opatření jsou ve Spolkové ústavě vnímány více ze široka, než je tomu v AVG (rakouský správní řád). V německé právní úpravě jsou veřejnoprávní smlouvy a správní akt považovány za odlišné formy jednání veřejné správy. 75

V Rakousku se řeší nedostatek zákonné úpravy směrem de lege ferenda. De lege ferenda udává představy o právu v budoucnosti. Vychází se z toho, že už nemohou být dány žádné nové argumenty. Situace se vztahuje hlavně na ústavněprávní otázky, které se dotýkají úpravy veřejnoprávních smluv. Rakouský zákonodárce se nechce dále posouvat a zabraňuje dalšímu vývoji v této oblasti. Vše je ovlivňováno judikaturou Správního dvora soudního. Tato judikatura přináší také řadu otevřených a nevyřešených otázek.76

Xxxxxx Xxxxxxxx uvedl rozdělení smluv na: ,,Verpflichtungsvertäge“ a ,,Verfügunsverträge“. ,,Verpflichtungsvertäge“ jsou smlouvy zavazovací a mezi oběma partnery vznikne závazek na určité plnění a tím má každý smluvní partner také nárok i příslušné plnění obdržet. ,,Verfügunsverträge“ jsou pro změnu smlouvy nařizovací, které vedou k bezprostřední změně práva (např. Smluvní odstoupení práva, dohoda o zřeknutí se práva, udělení povolení smlouvou).77

10.3 Švýcarsko

Švýcarské správní právo definuje veřejnoprávní smlouvu takto:

,,Veřejnoprávní smlouva je dohoda obsahující souhlasné vyjádření vůle dvou

74 KADEČKA, Xxxxxxxxx, XXXXXXX, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., s. 190 75 KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., s. 191 76 KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., s. 191 77 KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., s. 192

nebo více právních subjektů, jejímž předmětem je upravení konkrétního správněprávního vztahu, a to především v souvislosti splnění veřejného úkolu.“78

Vznik veřejnoprávní smlouvy je závislý na souhlasném projevu vůle zúčastněných smluvních stran a zakládá smluvní práva a povinnosti. Veřejnoprávní smlouva upravuje konkrétní individuální právní vztah, neobsahuje obecně závazná (normativní) ustanovení.79

Pramenem správního práva jsou tady pouze smlouvy koordinační, ne subordinační. Pouze smlouvy koordinační mohou obsahovat obecně závazné právní normy.

Koordinační smlouvy jsou smlouvy mezi subjekty veřejné správy, které mají k sobě rovné postavení. Z důvodu rovného postavení nejsou tyto smlouvy problematické. Některé příklady koordinačních smluv: Dohoda mezi obcemi o stavbě a provozování škol, nemocnic, Smlouva mezi kantonem a městem Curych ohledně zřízení Ústřední knihovny.80

Smlouvy správněprávní, které jsou uzavřeny mezi soukromými subjekty a veřejnoprávními subjekty jsou označovány za smlouvy subordinační. S tímto názorem ale příliš nesouhlasí prof. Häfelina. Soukromý subjekt je správnímu úřadu podřízen, jelikož je to nositel veřejné moci, ale v případě uzavírání smluv toto pravidlo neplatí. Nedochází zde k individuálnímu správnímu aktu, ale k souhlasnému projevu vůle obou smluvních stran, jako sobě rovných subjektů. Ohledem na tento názor byl podán návrh nahradit pojem subordinační smlouva pojmem heterogenní smlouva. Nakonec se od tohoto návrhu upustilo, jelikož pojem subordinační smlouva byl již zažit a je všude používán. Příklady subordinačních smluv: Smlouvy o subvencích pro kulturní instituce města Curych, Koncesní smlouvy ohledně vyvěšování plakátů na veřejném pozemku, Smlouvy o vyvlastnění. Co se týče starší právní nauky, ta tyto smlouvy nepřipouštěla.81

78 Švýcarsko a veřejnoprávní smlouvy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2017-02-20]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx.xxxx

79 Švýcarsko a veřejnoprávní smlouvy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2017-02-20]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx.xxxx

80 Švýcarsko a veřejnoprávní smlouvy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2017-02-20]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx.xxxx

81 Švýcarsko a veřejnoprávní smlouvy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2017-02-20]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxxx.xxxx

Problematika uzavírání veřejnoprávních smluv

Doplňující kapitolou této práce je příspěvek, jehož autorem je XXXx. Xxx Xxxxxx. Tento příspěvek se zabývá problematikou uzavírání veřejnoprávních smluv mezi soukromoprávními osobami, resp. mezi účastníky správního řízení. Cílem je dojít ke zjištění, zda vlivem přijetí ,,nového“ správního řádu je možné uzavřít smlouvu na základě ustanovení § 162, nebo jestli je potřeba získat zvláštní zákonné zmocnění.

Ustanovení § 162:

Odst. 1: ,,Ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, popřípadě ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností, nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak. K uzavření takové veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.“

Odst. 2: ,,Pokud k veřejnoprávní smlouvě mezi účastníky přistoupí i správní orgán, pak platí, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy udělil souhlas.“82

Podle § 162 SpŘ smí uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo výkonu práv a povinností, ti kteří byli účastníky správního řízení, pokud to nevylučuje povaha věci či nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Zapotřebí je získat souhlas příslušného správního orgánu, aby došlo k platnému uzavření smlouvy. Není zde však výslovně zakotvena nezbytnost zvláštního zákonného zmocnění.

V současné době se na tuto otázku jednoznačná odpověď nenalézá. Více názoru se ale shoduje, že i po přijetí nového správního řádu je nezbytné zmocnění zvláštním zákonem, aby došlo k uzavření smlouvy. Neznamená to, že ustanovení

§ 162 SpŘ je ustanovením zmocňovacím, ale mnohé důvody a argumenty napomáhají k tomu, aby to tak bylo a vedlo k dalšímu prozkoumání a posouzení.

Celá řada autorů se touto problematikou zabývala a následně se k ní vyjadřovala. Výsledkem ale nebylo žádné jasné východisko. Vznikají nejasnosti ohledně samotné funkce ustanovení § 162 SprŘ a o důvodech jeho zařazení

82 § 162 zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád

do správního řádu. Cílem příspěvku je, aby došlo k zamyšlení nad samotnou funkcí tohoto ustanovení a jeho argumenty, které svědčí pro opačné stanovisko, které by lépe odpovídalo tomuto ustanovení. Je to problematika stále otevřená a uvidíme, jaké řešení přinese do budoucna.83

83 K uzavírání veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Ministerstvo vnitra ČR [online]. [cit. 2017-03-13]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/x-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxxxx-xxxxx-xxxxx-000- spravniho-radu.aspx

11 ZÁVĚR

Ve své bakalářské práci jsem se věnovala institutu veřejnoprávních smluv. Jak již bylo zmíněno v úvodu, je to téma velmi obsáhlé a cílem této práce bylo objasnit základní údaje týkající se problematiky veřejnoprávních smluv.

Veřejnoprávní smlouvy definujeme jako dvoustranný či vícestranný právní úkon, jehož úkolem je zakládání, změna nebo rušení práv a povinností ve veřejném právu. Tento fakt byl již několikrát v práci uveden. Díky těmto smlouvám je přenášena působnost státní správy a samosprávy na jiné subjekty.

Při psaní práce, jsem vycházela z několika pramenů, jelikož žádný z existujících není plně dostačující. Největším pomocníkem při psaní práce a nejčastěji používaným zdrojem byl pro mne Správní řád, komentář a Správní právo, obecná část od Xxxxxx Xxxxxxxxx. Donedávna neexistovala žádná komplexní platná právní úprava veřejnoprávních smluv, až od 1. ledna 2006 vstoupil v účinnost Správní řád (zákon. č. 500/2004 Sb.). Díky správnímu řádu dostaly veřejnoprávní smlouvy právní rámec.

Veřejnoprávní smlouvy se vyznačují různými specifickými znaky, ale v mnoha případech jsou podobné se smlouvami soukromoprávními. U veřejnoprávních smluv jsou k naleznutí i jisté nedostatky, ale celkově je to úprava velmi kvalitní.

Důležité je, aby účastníci smluv vycházeli ze stanovených zásad a neporušovali stanovená pravidla a povinnosti. Cílem mé práce bylo obeznámit společnost problematikou veřejnoprávních smluv, i ty, kteří se nikdy nevěnovali žádné právní problematice.

Veřejnoprávní smlouvy jsou dle mého názoru velmi důležité pro naši společnost. Umožňují občanům se zapojit do fungování správy věcí veřejných. Je to institut, který za poslední dobu roste a po nějaký čas tomu bude určitě i nadále.

RESUMÉ

The topic of my bachelor´s thesis are public law contracts, which can be defined as bilateral or multilateral legal acts that establish, change or rescind law and obligations in field of public law. It is an institute that existed in the Austro- Hungarian Empire era and during the First Republic in the first half of the 20th century, too.

Until recent time the Czech Republic had missed a complex law dealing with public law contracts. On 1st January 2006 the Rules of Administrative Procedure (normative act no. 500/2004) has come into effect and the public law contract began to be enacted.

The public law contracts have their specific sings, however, in many cases they are very similar to private law contracts. Although the public law contracts have their deficiencies, in general their definition is of high quality. It is very important for the participants of the legal acts to proceed from the established principles and not to break the given rules and obligations.

The thesis deeply discusses the types of public law contracts that are divided into coordinative contracts, subordinative contracts and contracts among the participants. At the beginning of the thesis there is a definition of public law contracts, its meaning and other key concepts that are significant to be mentioned in terms of this topic, such as public administration, private administration or administrative law.

The thesis continues with revealing the historical development of the public law contracts and then it contains chapters dealing with entering or rescinding the contracts and solving potential disputes. Another topic that the thesis analyzes was a protection by the Rules of Administrative Procedure and by town law where public law contracts have their place as well. The thesis also describes and compares public law contracts in Germany, Austria and Switzerland. The last chapter deals with the entering the public law contracts according to § 162 of Rules of Administrative Procedure.

The aim of this bachelor´s thesis is to introduce the public law contracts to the public that has never met law before as well.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Literatura

XXXXXXX, Xxxx. Teorie práva. 6., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2013. ISBN 978-80-7380-454-1.

XXXXXXXX, Xxxxx. Správní právo: obecná část. 9. vydání. V Praze: C.H. Xxxx, 2016. Academia iuris (C.H. Xxxx). ISBN 978-80-7400-624-1.

XXXXXXX, Xxxxx. Správní řád: komentář. 5. vydání. V Praze: C.H.Beck, 2016. Xxxxxxx edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-607-4.

KADEČKA, Xxxxxxxxx, KLIKOVÁ, Xxxxx, a další, Nový správní řád a místní samospráva II., Brno: Masarykova univerzita, 2006-. ISBN 978-80-210-4489-0.

XXXXXXX, Xxxxxx. Zákon o obcích: komentář. 2., aktualizované vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2016. Komentáře (Xxxxxxx Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552- 376-1.

XXXXX, Xxxxxx. Československé správní právo: obecná část. Praha: Panorama, 1981. Učebnice (Panorama).

XXXXXXXX, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. 2., aktualiz. a přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2009. ISBN 987-80-7357-382-9.

Internetové zdroje

Slovník cizích slov [online]. [cit. 2017-02-02]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx-xxxxxx- xxxx.xxx.xx/xxx.xxx/xxxxx/xxxx-xxxxxx-xxx-xxxxxxxxxx

Veřejnoprávní smlouvy. Juristic [online]. [cit. 2017-03-07]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xxxxxxxx.xx/000000/xxxxxx/xxxxxxx0.xxxx

Zpoplatnění sporů z veřejnoprávních smluv. Epravo [online]. [cit. 2017-03-07]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/xxx/xxxxxx/xxxxxxxxxxx-xxxxx-x- verejnopravnich-smluv-nova-legislativni-uprava-91756.html

Švýcarsko a veřejnoprávní smlouvy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. [cit. 2017-02-20]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxx-x- verejnopravni-smlouvy.aspx

K uzavírání veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Ministerstvo vnitra ČR [online]. [cit. 2017-03-13]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxx.xx/xxxxxx/x- uzavirani-verejnopravnich-smluv-podle-162-spravniho-radu.aspx

Právní předpisy

Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod Zákon č. 128/2000 Sb., zákon o obcích

zákon č. 69/1967 Sb., zákon o národních výborech Zákon č. 219/2000 Sb., zákon o majetku České republiky Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád

Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření