Stlačený pracovní týden. Představuje jednu z forem nepravidelného rozvržení pracovní doby. Jde o to, že sjednaná týdenní pracovní doba se stlačí do menšího počtu pracovních dní. Například lze pracovat pouze 4 dny v týdnu, a to po 10 hodinách. Stlačený pracovní týden se může kombinovat se zkráceným úvazkem, například při úvazku 0,75, který činní 30h/týden, lze pracovat pouze 3 dny v týdnu po 10 hodinách. Tato flexibilní forma práce výrazně přispívá k lepšímu sladění pracovního a osobního života, ve volných dnech může zaměstnanec/kyně např. pečovat o děti, své staré rodiče, o osobu blízkou nebo se věnovat vlastnímu osobnímu rozvoji. Vždy je však nutné dodržovat základní pravidla rozvržení pracovní doby. Na kratší pracovní dobu mají nárok rodiče pečující o dítě mladší 15let, a to na základě žádosti. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Délka stanovené pracovní doby je tedy kratší než 40 hodin a zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci, která této kratší pracovní době odpo- vídá. Kratší pracovní doba může být rozvržena buá na všechny pracovní dny nebo jen na některé pracovní dny a pak se jedná o tzv. stlačený pracovní týden. Rodičům pracujícím na kratší pracovní úvazek nemůže zaměstnavatel nařídit práci přes čas, a za práci přesčas se považuje práce přesahující stanovenou pracovní dobu 40hodin týdně. Běžně se používají pojmy 0,75 úvazek - 30h týdně, 0,5 úvazek - 20 h týdně, 0,25 úvazek - 10 h týdně, je možná ale jakákoliv zkrácená pracovní doba - např. 0,35 úvazek, 0,6 úvazek. Konto pracovní doby je nová forma nepravidelného rozvržení pracovní doby, která umožňuje ještě pružnější pracovní dobu nad rámec rozsahu týdenní pracovní doby. Představuje systém, který reaguje na sezónní výkyvy v po- třebném objemu práce a týdenní počet odpracovaných hodin se v návaznosti na potřeby zaměstnavatele i zaměstnance/kyně mění. Konto pracovní doby vyžaduje souhlas zaměstnanců, kteří v takovém režimu budou pracovat. Zaměstnavatel je povinnen evidovat, jak se pracovní konto využívá, musí vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance. Mzda je zaměstnancům v takovém případě vyplácena každý měsíc stejně, pracovní doba je upravována podle aktuální potřeby zaměstnavatele. V ně- kterých obdobích roku se pak pracuje méně a v jiných více. V konečném sou- čtu však počet odpracovaných hodin zůstane zachovaný jako u rovnoměrné pracovní doby. Zaměstnavatel musí stanovit tzv. vyrovnávací období, které nesmí přesáh- nout délku 26 týdnů po ...
Stlačený pracovní týden. Stlačený pracovní týden představuje čtvrtý z alternativních způsobů rozvržení služební doby, který spočívá v tom, že stanovená týdenní služební doba zůstává, avšak státní zaměstnanec vykonává službu v méně než 5 dnech pracovního týdne (např. ve 4 dnech po 10 hodinách). Také v tomto případě je třeba brát zřetel na zabezpečení plnění úkolů služebního úřadu. Stlačený pracovní týden je možné kombinovat i s ostatními alternativami rozvržení služební doby, jako je pružná služební doba apod. Využití stlačeného pracovního týdne bylo v roce 2020 umožněno státním zaměstnancům ve 12 služebních úřadech (5,2 % služebních úřadů). V roce 2019 bylo využití stlačeného pracovního týdne umožněno státním zaměstnancům ve 13 služebních úřadech (5,6 % služebních úřadů) a roce 2018 to bylo v 11 služebních úřadech (4,7 % služebních úřadů). Zjištěné údaje ukazují na stabilní trend spíše výjimečného využívání stlačeného pracovního týdne ve služebních úřadech. Do budoucna se lze zaměřit na otázku, zda je mezi státními zaměstnanci o stlačený pracovní týden zájem, ale služební úřady tento způsob rozvržení služební doby neumožňují, nebo je důvodem sporadického využívání stlačeného pracovního týdne nezájem státních zaměstnanců.