Rozvržení pracovní doby. Díl 1 Základní ustanovení
(1) Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.
(2) Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.
(3) Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny.
Rozvržení pracovní doby. 1. Rozvrhy směn na vyrovnávací období od 1. ledna 2016 případně od zahájení GVD 2015/2016 do 31. března 2016, budou zpracovány podle ustanovení PKS ČD, a.s., na rok 2015 a platných pracovněprávních předpisů.
2. V rámci ČD je stanovená týdenní pracovní doba rozvržena rovnoměrně a nerovnoměrně v souladu se ZP a dle platné PKS. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.
3. Pokud se zaměstnavatel s odborovými organizacemi na úrovni organizační složky nedohodne jinak, nesmí být při rozvržení pracovní doby do směn minimální délka směny kratší než poměrná část týdenní pracovní doby připadající na jeden kalendářní den, která odpovídá příslušné stanovené týdenní pracovní době. To neplatí v případě školení nebo jiné formy přípravy k prohloubení kvalifikace zaměstnance, nařízených lékařských prohlídek, případně psychologických vyšetření a směny, jejíž jedinou náplní je střežení pracoviště.
4. V případě směny zasahující do 2 kalendářních dnů nesmí být směna kratší než 8 hodin. To neplatí v případě školení nebo jiné formy přípravy k prohloubení kvalifikace zaměstnance, nařízených lékařských prohlídek, případně psychologických vyšetření a směny, jejíž jedinou náplní je střežení pracoviště.
5. Obdobím pro nerovnoměrné rozvržení stanovené týdenní pracovní doby (dále jen „vyrovnávací období“) je stanovena doba od 1. ledna 2016 do 31. března 2016. Další vyrovnávací období se stanoví od 1. dubna 2016 do 30. září 2016, od 1. října 2016 do 31. prosince 2016 a od 1. ledna 2017 do 31. března 2017. U zaměstnanců, výrazně ovlivněných plánovanými změnami GVD se stanoví vyrovnávací období takto: zahájení GVD 2015/2016 až 31. března 2016;
1. dubna 2016 až změna GVD 2015/2016; změna GVD 2015/2016 až ukončení GVD 2015/2016; zahájení GVD 2016/2017 až 31. března 2017. U zaměstnanců dispečerského aparátu generálního ředitelství se vyrovnávací období stanoví takto: od 1. ledna 2016 až do 31. května 2016, od 1. června 2016 až do 30. září 2016, od 1. října 2016 až do 31. prosince 2016 V odůvodněných případech lze toto vyrovnávací období použít i u vlakových a lokomotivních čet po projednání s místně příslušnou odborovou organizací. Rozvrhy směn na vyrovnávací období od 1. ledna 2017, případně od zahájení GVD 2016/2017 do 31. března 2017 budou zpracovány podle ustanovení PKS ČD, a.s., na rok 2016 a platných pracovněprávních předpisů.
6. Zaměstnavatel naplánuje v rámci rozvržení pracovní doby do 30. listopadu 2016 každému zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní d...
Rozvržení pracovní doby. 2.4.1 V rámci SŽDC je stanovená týdenní pracovní doba rozvržena rovnoměrně a nerovnoměrně v souladu se ZP a dle platné PKS.
2.4.2 Období pro nerovnoměrně rozvržení stanovené týdenní pracovní doby (dále i vyrovnávací období) je sjednané časové období v rozsahu násobku počtu týdnů, do něhož musí být stanovená týdenní pracovní doba, popřípadě kratší pracovní doba, bez práce přesčas rozvržena (naplánována) do směn. Celkový rozsah naplánovaných směn zaměstnance se musí rovnat násobku počtu týdnů a stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby. K vyrovnání stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby ve vyrovnávacím období musí docházet již při naplánování směn.
2.4.3 Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a prokazatelně s ním seznámit zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rovnoměrně i nerovnoměrně rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
2.4.4 Pracovní doba zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou s pevným rozvržením pracovní doby bude rozvržena tak, aby v jednotlivých kalendářních měsících v rámci vyrovnávacího období rozdíl mezi stanoveným rozvrhem směn a stanovenou týdenní pracovní dobou zaměstnance nepřesáhl 15 hodin. V případě dohody zaměstnavatele a odborové organizace zastupujícího zaměstnance na daném pracovišti lze tuto dobu zvýšit na 26 hodin (u zaměstnanců HZS SŽDC s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou na 32 hodin). Pro zaměstnance letmo platí ustanovení bodu 2.4.5 této PKS.
2.4.5 Pro zaměstnance letmo je stanoveno vyrovnávací období podle bodu 2.4.2 této PKS. Zaměstnavatel průběžně během vyrovnávacího období plánuje na vyrovnávací období směny tak, aby byla zabezpečena provozní potřeba výkonu práce. U zaměstnanců letmo v období kalendářního měsíce rozdíl mezi plánovanou pracovní dobou a stanovenou týdenní pracovní dobou ve vyrovnávacím období nesmí přesáhnout 13 hodin, po dohodě zaměstnavatele s místně příslušnou odborovou organizací 26 hodin (u zaměstnanců HZS SŽDC s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 32 hodin).
2.4.6 Zaměstnavatel je oprávněn z provozních důvodů (např. změna vstupních podkladů pro sestavu rozvrhu směn, nemocnost, další důvody nepřítomnosti v práci apod., v případech vyčerpání stanovené procentní zálohy a výkonu práce přesčas) rozhodnout po projednání s odborovými organizacemi o změně rozvrhu směn, nejedná-li se o dobu delší než čtyři kalendářní...
Rozvržení pracovní doby. Rozvržení pracovní doby stanoví podrobně vnitřní předpis. Je možné se zaměstnancem dohodnout rovnoměrné rozvržení pracovní doby s pevným začátkem a koncem pracovní směny v rozmezí 6:15 až 8:00 (po čtvrthodinách) a tomu odpovídajícím koncem pracovní doby nebo sjednat pružné rozvržení pracovní doby se základní pracovní dobou 8:00 až 14:00 a to v čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Pro účely mzdové budou příslušné celkové doby (podle druhu mzdy a náhrad) zaokrouhlovány na 15 minut směrem dolů. V případě zaměstnanců ostrahy a zkrácených pracovních úvazku lze sjednat i nerovnoměrné rozvržení pracovní doby.
Rozvržení pracovní doby. Podle českého pracovního práva o rozvržení týdenní pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel po projednání s příslušným odborovým orgánem. Pracovní doba je většinou rozvržena do pětidenního pracovního týdne. Zaměstnavatel tedy nemá povinnost v každém případě rozvrhnout pracovní dobu do pětidenního pracovního týdne. Pokud však zaměstnanec pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, mělo by být toto rozvržení do pěti dnů pravidlem. Projednání s příslušným odborovým orgánem se nevyžaduje, pokud je rozvržení pracovní doby předmětem dohody v kolektivní smlouvě. Vyskytne-li se případ, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace, pak rozhoduje o rozvržení pracovní doby zaměstnavatel sám. Zaměstnavatel má tedy pravomoc ke konkrétnímu rozvržení stanovené týdenní pracovní doby, ke stanovení počátku a konce jednotlivých směn, k určení čerpání přestávek v práci a popřípadě i k rozdělení směny do více částí. Dle zákoníku práce přihlíží zaměstnavatel k možnostem zabezpečení plynulé dopravy zaměstnanců do zaměstnání, zásobování elektřinou, plynem, topnou párou a rovněž k tomu, aby rozvržení pracovní doby respektovalo hlediska bezpečné a zdravé práce a zájmy obyvatelstva. Přihlíží rovněž k romu, aby nebyla narušena činnost
Rozvržení pracovní doby. Pracovní doba zaměstnanců, u nichž týdenní pracovní doba činí 40 hodin je rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne. Počátek pracovní doby je těmto zaměstnancům stanoven na 7.45 hod. a konec pracovní doby na 16.15 hod. včetně přestávky na jídlo a oddech. Přestávka na jídlo se do pracovní doby nezapočítává, je v délce 30 minut a je poskytnuta nejpozději po odpracování 6 hodin. Přestávku na jídlo a oddech nelze čerpat na začátku a konci pracovní doby.
Rozvržení pracovní doby. Výkon práce nesmí přesáhnout 12 hodin po sobě jdoucích (dálka směny). Přestávka na jídlo a oddych je poskytována po 6 hodinách nepřetržité práce, a to v rozsahu 30 minut. Tato přestávka se nezapočítává do výkonu práce (odpracované doby). Konkrétní rozvržení výkonu práce na jednotlivé dny po dobu trvání dohody je stanoveno nadřízeným zaměstnancem. Zaměstnavatel a zaměstnanec sjednávají, že zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s rozvržením pracovní doby nejpozději 1 den před začátkem směny. Dále je sjednáno, že zaměstnanec bude informován zpravidla SMS zprávou nebo e-mailovou zprávou. Pro tyto účely zaměstnanec zaměstnavateli sdělí své kontaktní údaje (telefon, e-mail). Konkrétní rozvržení výkonu práce na jednotlivé dny po dobu trvání dohody je uvedeno v Informaci o obsahu pracovně právního vztahu založeného touto dohodou. Zaměstnanec bere na vědomí, že zaměstnavatel je oprávněn jednostranně měnit rozvržení pracovní doby v průběhu trvání této dohody (viz §81 zákoníku práce).
Rozvržení pracovní doby. 2.1.1. Stanovená týdenní pracovní doba je na všech místech výkonu práce zaměstnavatele 40 hodin týdně a je rovnoměrně rozvržena do pětidenního pracovního týdne. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům nejdéle po 6 hodinách výkonu práce jednu přestávku v práci na jídlo a oddech v délce trvání 30 minut, přičemž tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby a neposkytuje se na začátku a konci pracovní doby. Bezpečnostní přestávka při výkonu práce podle zvláštních právních předpisů (např. u řidičů) se započítává do pracovní doby zaměstnance.
2.1.2. Rovnoměrné rozvržení pracovní doby je stanoveno pracovním řádem Městského státního zastupitelství v Praze pro všechna státní zastupitelství v obvodu jeho působnosti jednotně. Zaměstnavatel si vyhrazuje právo rozvrhnout pracovní dobu u konkrétního státního zastupitelství v obvodu jeho působnosti odlišně. Zaměstnavatel si vyhrazuje právo přijmout ve vztahu ke státním zástupcům konkrétního státního zastupitelství v obvodu jeho působnosti úpravu umožňující pružné rozvržení pracovní doby.
2.1.3. Kratší pracovní doba pod rozsah shora uvedený může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy zaměstnanci přísluší plat odpovídající sjednané kratší pracovní době.
2.1.4. Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny.
2.1.5. U stanoveného okruhu manuálních zaměstnanců se do doby potřebné k osobní očistě po skončení výkonu práce započítává do pracovní doby doba 15 minut. Do uvedeného okruhu zaměstnanců patří: údržbáři, řidiči, uklízečky.
2.1.6. Změny rozvržení pracovní doby projedná zaměstnavatel s odborovou organizací.
Rozvržení pracovní doby. 1. Rozvržení pracovní doby pro jednotlivá pracoviště upravují provozní řády j ednotlivých oddělení.
2. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Rozvrh pracovní doby bude k dispozici na přístupném místě na daném oddělení v písemné formě.
3. Po dohodě zaměstnanců pracujících ve směnách a se souhlasem přímého nadřízeného může dojít v rámci kalendářního měsíce k výměně směn, a to za podmínek vyhovujících oběma stranám, nebude-li narušen provoz pracoviště.
Rozvržení pracovní doby a) Pracovní doba je rozvržena do pětidenního pracovního týdne.
b) Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby je povoleno u profese vychovatel. Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období 52 týdnů po sobě jdoucích.
c) Z důvodu zabezpečení optimálního provozu školy a závěrkových prací ve vztahu ke zřizovateli je pružná pracovní doba zavedena u profese a kategorií zaměstnanců: ředitel, školník, donovník, THP a zaměstnanci ŠJ.
d) Zaměstnavatel určí pedagogickým pracovníkům, které hodiny přímé pedagogické činnosti jsou hodinami nad stanovený rozsah přímé pedagogické činnosti. V průběhu školního roku se mohou měnit.