Strategie – nové jistoty Vzorová ustanovení

Strategie – nové jistoty. Manažer budoucnosti se bude potýkat s novými jevy v 21. století, jež budou utvářet firemní strategie. Tato část má proto záměrně stejný název jako druhá kapitola Druckerova28, protože ať už manažer či firma formuje základní strategii jakkoli, musí brát zřetel na trendy popsané Druckerem: činnost každé organizace se řídí určitou teorií podnikání, tzn. určitým souborem premis daného oboru, jejich cílů, výsledků, zákazníků a toho, čeho si zákazníci a cení a platí za to. Strategie tuto teorii podnikání transformuje ve výkonnost. Jejím cílem je dosáhnout organizací požadovaných cílů v nepředpověditelném prostředí. Strategie je současně prověrkou teorie podnikání. Nepodaří-li se strategii realizovat očekávané výsledky, je to obvykle prvním vážným příznakem toho, že je třeba teorii podnikání přehodnotit. Taktéž i nečekané úspěchy by měly vést k jejímu znovu-promyšlení. Bez strategie nelze též rozhodnout, co představuje příležitost, nebo co organizaci přibližuje k dosažení požadovaných výsledků a co jen rozptyluje a rozmělňuje její zdroje. Xxxxxxx uvádí 5 jevů, které považuje za jistoty, a to přesto, že se nejedná v zásadě o ekonomické, ale o sociálně-politické jevy: 1) klesající porodnost ve vyspělém světě 2) přesuny v rozdělování disponibilních příjmů 3) definování výkonnosti 4) globální konkurenceschopnost 5) rostoucí nesoulad mezi ekonomickou a politickou roztříštěností Nejvýznamnější ze všech nových jistot už proto, že pro ni v celé dosavadní historii neexistuje precedent, je klesající porodnost ve vyspělém světě. V západní a střední Evropě už klesla porodnost hluboko pod potřebnou reprodukční úroveň 2,1 dětí na každou ženu. Např. v Japonsku, kde činí pouze 1,3, dojde na konci 21. stol. k poklesu obyvatelstva ze současných 125 mil. na 50 – 55 mil. V Itálii dojde k poklesu ze současných 60 mil. na 20 – 22 mil. Také v USA je porodnost nižší než 2 a trvale klesá. Všechny instituce moderního světa a všechny podniky už přinejmenším 200 let vycházejí z předpokladu trvale rostoucí populace. Na západě rostl počet obyvatel od roku 1400. Od roku 1700 byl tento růst velice rychlý a přetrval ještě po 2. světové válce. V Japonsku začal růst někdy kolem roku 1600 a přibližně kolem 1800 se zrychloval až do 2. světové války. Obdobné trendy výrazného poklesu po dlouhém populačním růstu lze očekávat i u dnes rozvojových zemí29. Některé důsledky jsou zcela zjevné: 1.) V příštích 20 – 30 letech budou demografické faktory diktovat politiku vyspělých zemí. Žádná země na to nebude ...