SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ. ZELEŇ V SÍDLE – NÁVRH OPATŘENÍ Ve venkovské zahradě tradičně převládají ovocné stromy. Ty by měly i nadále tvořit největší podíl v nich rostoucích dřevin. Neovocné dřeviny, užité k úpravě okolí budov a volně rostoucí v zahradách by měly napříště více odpovídat charakteru širšího okolí a povaze sídla. Zeleň v sídle – návrh opatření: • Při výsadbách v zastavěném území preferovat původní přirozené druhy rostlin, alternativně doplněné o nepůvodní (okrasné) druhy. • U všech rozvojových ploch dodržovat minimální zastoupení zeleně navržené územním plánem. • U výsadeb zeleně pronikající do volné krajiny dbát místních stanovištních podmínek.
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ. Územní plán nově koncipuje velké plochy lesoparkové zeleně jako strukturní plochy v rámci jednotlivých urbanistických celků. Vedle nesporných lesoparkově upravených území Parku Litavka a lesoparku v horní části toku Příbramského potoka nově vymezuje lesoparky Svatá Hora, Hatě, Odvaly a Pod Květnou.
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ. Systém sídelní zeleně je na území města Jablonec nad Nisou zahrnuje: plochy veřejných prostranství – zeleň, vymezené v grafické části dokumentace, ▪ veřejná prostranství – zeleň, která budou řešena v rámci zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití, ▪ zeleň integrovaná v plochách zastavěných a zastavitelných včetně ochranné a doprovodné zeleně. Systém sídelní zeleně bude v rámci uvedených ploch chráněn a rozvíjen. Systém sídelní zeleně na území města Jablonec nad Nisou plynule navazuje na systém krajinné zeleně na přiléhajících plochách nezastavěných a nezastavitelných.
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ. KRAJINA - NÁVRH OPATŘENÍ Řešené území se vyznačuje nadprůměrným zastoupením lesů a vyváženou krajinou, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů. Díky vyššímu zastoupení lesů i nelesní krajinné zeleně a vodních ploch jedná se o krajinu s vysokou hodnotou krajinného rázu. Zeleň ve volné krajině - návrh opatření: • Pro všechny výsadby ve volné krajině používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. • Diverzifikovat druhovou skladbu dřevin v rámci výsadeb. • Po výsadbách zajistit management; kromě zajištění dobrého zdravotního stavu dbát na příznivé krajinotvorné působení; bránit degradaci. • Minimalizovat úpravy porostních okrajů. • Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady.
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ. Plochy o celkové rozloze 62,53 ha vymezené územním plánem dosud nebyly využity.
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ. Součástí systému sídelní zeleně jsou plochy zeleně situované v zastavěném a zastavitelném území sídla a zahrnují tyto plochy s rozdílným způsobem využití: - veřejná prostranství s převahou nezpevněných ploch (veřejná zeleň) (PZ) do veřejné zeleně spadají všechny plochy volně přístupné zeleně na veřejných prostranství (zeleň u bytových domů, parčíky, apod. a aleje pokud nejsou zařazeny do jiných kategorií ploch s rozdílným způsobem využití). Celková výměra ploch zeleně veřejných prostranství nesmí být zmenšena. - plochy zeleně – zastavitelné soukromé zahrady (ZZ) zahrnují plochy stávajících soukromých zahrad v zastavěném území. - plochy zeleně – nezastavitelné soukromé zahrady (ZN) zahrnují plochy stávajících soukromých zahrad v nezastavěném území. - plochy zeleně – specifické (intenzivní sady) (ZX) zahrnují plochy stávajících sadů v nezastavěném území. - plochy zeleně – ochranná a izolační (ZO) zahrnují plochy ochranné do provodné zeleně situované u veřejné dopravní infrastruktury a u výrobních areálů. - plochy zeleně – přírodního charakteru (ZP) plochy vegetace většinou volně přístupné v zastavěném území sídla (vzrostlá zeleň včetně zalesněných pozemků, které nejsou v katastru nemovitostí zařazeny mezi pozemky určené k plnění funkcí lesa, vesměs volně přístupné plochy s dřevinnými a bylinnými porosty mimo les, břehová vegetace toků). Součástí systému sídelní zeleně jsou i plochy zeleně, které nejsou vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití (jsou součástí zastavěných nebo zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití), které je nutno chránit jako významné přírodní krajinné prvky a jejich případné rušení je nutno náležitě zdůvodnit (přistupovat k jejich likvidaci, či omezení pouze ve zvláště odůvodněných případech). Dopravní systém řešeného území lze pro potřeby územního plánu hierarchicky rozčlenit do silniční sítě a sítě místních a účelových komunikací. Nadřazenou funkci zastávají především silniční komunikace. Řešeným územím jsou vedeny dálnice D48 (Bělotín, D1 – Nový Jičín – Frýdek – Místek – Český Těšín, dříve pod označením R48) a silnice II/648 (Rychaltice – Frýdek-Místek – Horní Tošanovice – Třanovice – Český Těšín, dříve pod označením I/48), III/4733 (Dobrá – Žermanice), III/4733h (Dobrá, průjezdná) a III/4774 (Dobrá – Pražmo – Morávka, Lúčka). Za nejvýznamnější lze označit dálnici D48. Jde o republikový tah, který zajišťuje především nadmístní dopravní vazby a je zařazen i do evropské silniční sítě TINA pod označením E462. V...
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ. Změna č. 1 nemění koncepci sídelní zeleně stanovenou Územním plánem Brušperk.
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ. D. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ. Z bodu č. 1. tohoto znění: se vypouští text… především podél toku Moravického potoka… Bod č. 2.tohoto znění: se nahrazuje novým zněním:
SYSTÉM SÍDELNÍ ZELENĚ. Systém sídelní zeleně je na území obce Jeřmanice tvořen: plochami veřejných prostranství – zeleň, zelení integrovanou v plochách zastavěných a zastavitelných včetně doprovodné zeleně komunikací. Systém sídelní zeleně bude v rámci uvedených ploch chráněn a rozvíjen. Systém sídelní zeleně na území obce plynule navazuje na přiléhající lesní i nelesní zeleň na plochách nezastavitelných.