Common use of Tamtéž Clause in Contracts

Tamtéž. jedná o organizační složky státu, ale na druhou stranu nejsou ze své činnosti odpovědny vládě, ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu v organizační soustavě státní správy.35 Přímí vykonavatelé Nepřímí vykonavatelé Subjekt Příklad Krajský úřad nebo jiný orgán kraje36 Ministerstva • Ministerstvo životního prostředí • Ministerstvo zdravotnictví Obecní úřad nebo jiný orgán obce37: • Obce základního typu • Obce s pověřeným OÚ • Obce s rozšířenou půs. Jiné správní úřady s celostátní (ústřední) působností Řízené vládou Řízené ministerstvem Regiony soudržnosti38: • Praha • Střední Čechy • Severovýchod • Severozápad • Český statistický úřad • Český báňský úřad • Energetický regulační úřad • Česká obchodní inspekce • Česká inspekce životního prostředí • Český telekomunikační úřad Veřejné sbory Ozbrojené sbory Neozbrojené sbory • Fyzické osoby - myslivecká stráž - lesní stráž • Právnické osoby • Policie ČR • Správa požární ochrany Nezávislé správní úřady (neřízené vládou) • Úřad pro ochranu osobních údajů • Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání 35HENDRYCH, Xxxxx. Správní věda: teorie veřejné správy. 4., aktualiz. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014, s. 138 – 141. ISBN 978-80-7478-561-0. 36Tamtéž 37Pokud byl na ně výkon státní správy, přenese zákonem. 38Jako zvl. Orgány zajišťující koordinaci hospodářské a sociální soudržnosti (zejm. využívání strukturálních fondů Evropských společenství a plánování). Máme ustanoveno celkem 8 těchto regionu a jejich územní obvody jsou shodné s jednotkami NUTS 2.

Tamtéž. jedná 15 Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. Úpravu zákonnou představuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZPr“), který je základním pracovněprávním předpisem upravující individuální pracovní vztahy, avšak lze v něm nalézt i úpravu kolektivního práva. Zákoník práce v § 22 - § 29 zakládá možnost sjednat kolektivní smlouvu, stanoví její obsah, druhy, závaznost či účinnost.16 Významným pramenem v oblasti kolektivních vztahů je zákon č. 2/1991 Sb., o organizační složky státukolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů (dále také „KolVyj“), jež upravuje proces uzavírání kolektivních smluv mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem, ale na druhou stranu nejsou ze své činnosti odpovědny vládě, ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu v organizační soustavě státní správy.35 Přímí vykonavatelé Nepřímí vykonavatelé Subjekt Příklad Krajský úřad nebo jiný orgán kraje36 Ministerstva • Ministerstvo životního prostředí • Ministerstvo zdravotnictví Obecní úřad nebo jiný orgán obce37: • Obce základního typu • Obce s pověřeným OÚ • Obce s rozšířenou půsi kolektivní smlouvy vyššího stupně. Jiné správní úřady s celostátní (ústřední) působností Řízené vládou Řízené ministerstvem Regiony soudržnosti38: • Praha • Střední Čechy • Severovýchod • Severozápad • Český statistický úřad • Český báňský úřad • Energetický regulační úřad • Česká obchodní inspekce • Česká inspekce životního prostředí • Český telekomunikační úřad Veřejné sbory Ozbrojené sbory Neozbrojené sbory • Fyzické osoby - myslivecká stráž - lesní stráž • Právnické osoby • Policie ČR • Správa požární ochrany Nezávislé správní úřady (neřízené vládou) • Úřad pro ochranu osobních údajů • Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání 35HENDRYCH, Xxxxx. Správní věda: teorie veřejné správy. 4Zákon č.83/1990 Sb., aktualizo sdružování občanů, který upravoval vznik, změnu či zánik odborových organizací byl s účinností od 1. vyd1. Praha: Xxxxxxx Kluwer2014 zrušen a úpravu spolkového práva obsahuje zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, 2014ve znění pozdějších předpisů (dále také „ObčZ“).17 Nelze opomenout kolektivní smlouvy, s. 138 – 141které jsou specifickým pramenem práva, jelikož ve své podstatě jde o smlouvy práva soukromého. ISBN 978-80-7478-561-0Pramenem práva je pouze jejich normativní část, jejíž ustanovení jsou obecné povahy a upravují právní vztahy neurčeného počtu a stejného druhu.18 16 Zákon č. 36Tamtéž 37Pokud byl na ně výkon státní správy262/2006 Sb., přenese zákonem. 38Jako zvl. Orgány zajišťující koordinaci hospodářské a sociální soudržnosti (zejm. využívání strukturálních fondů Evropských společenství a plánování). Máme ustanoveno celkem 8 těchto regionu a jejich územní obvody jsou shodné s jednotkami NUTS 2zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Tamtéž. jedná o organizační složky státu99 XXXXXX, ale na druhou stranu nejsou ze své činnosti odpovědny vláděXxxxxxxx a Xxx XXXXXX. Pracovní právo, ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu v organizační soustavě státní správy.35 Přímí vykonavatelé Nepřímí vykonavatelé Subjekt Příklad Krajský úřad nebo jiný orgán kraje36 Ministerstva • Ministerstvo životního prostředí • Ministerstvo zdravotnictví Obecní úřad nebo jiný orgán obce37: • Obce základního typu • Obce s pověřeným OÚ • Obce s rozšířenou půs7. Jiné správní úřady s celostátní (ústřední) působností Řízené vládou Řízené ministerstvem Regiony soudržnosti38: • Praha • Střední Čechy • Severovýchod • Severozápad • Český statistický úřad • Český báňský úřad • Energetický regulační úřad • Česká obchodní inspekce • Česká inspekce životního prostředí • Český telekomunikační úřad Veřejné sbory Ozbrojené sbory Neozbrojené sbory • Fyzické osoby - myslivecká stráž - lesní stráž • Právnické osoby • Policie ČR • Správa požární ochrany Nezávislé správní úřady (neřízené vládou) • Úřad pro ochranu osobních údajů • Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání 35HENDRYCH, Xxxxx. Správní věda: teorie veřejné správy. 4., aktualiz. vydvydání. Praha: Xxxxxxx KluwerC.H. Xxxx, 2014, s. 138 – 1412017. ISBN 978-80-74787400-561667-08, s. 426. 36Tamtéž 37Pokud byl Závaznou se kolektivní smlouva stane v momentě, kdy ji její strany uzavřou, tj. jejím podpisem. Kolektivní smlouva je závazná pro: - strany, které ji uzavřeli, - zaměstnance, za které kolektivní smlouvu uzavřela odborová či odborové organizace, - zaměstnavatele, kteří jsou členem organizace zaměstnavatelů a toto sdružení uzavřelo kolektivní smlouvu vyššího stupně, a zároveň pro zaměstnavatele, kteří z organizace vystoupili v době účinnosti kolektivní smlouvy, - odborové organizace, vázané kolektivní smlouvou vyššího stupně.100 Závaznost kolektivních smluv vyššího stupně je možné rozšířit, hovoříme o tzv. extenzi závaznosti kolektivních smluv. Kolektivní smlouva vyššího stupně je pak závazná nejenom pro své smluvní strany, ale také pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví. Návrh na ně výkon státní správyrozšíření kolektivní smlouvy se podává Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jsou-li zákonem stanovené podmínky splněny, přenese zákonemje žádosti vyhověno. 38Jako zvlSdělení ministerstva je následně vyhlášeno ve Sbírce zákonů.101 Je-li uzavřena kolektivní smlouva, ukládá zákoník práce smluvním stranám povinnost, seznámit zaměstnance s jejím obsahem do 15 dnů od uzavření této smlouvy. Orgány zajišťující koordinaci hospodářské Povinnost seznámit zaměstnance s obsahem smlouvy se týká i kolektivní smlouvy vyššího stupně. Z právní úpravy vyplývá, že tato povinnost se vztahuje i na všechny změny kolektivní smlouvy. Smluvní strany si mohou v kolektivní smlouvě upravit postup, jakým budou zaměstnanci s kolektivní smlouvou seznámeni. Další povinností zaměstnavatele je zajistit, aby kolektivní smlouva byla přístupná pro všechny zaměstnance. Smluvní strany mají dále 100GALVAS, Milan. Pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210- 5852-1, s. 706. 101 XXXXXX, Xxxxx. Pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210- 5852-1, s. 707. povinnost uschovat kolektivní smlouvu či rozhodnutí rozhodce o kolektivní smlouvě po dobu nejméně pěti let od skončení její účinnosti.102 Úprava uložení kolektivních smluv vyššího stupně je obsažena ve vyhlášce MPSV č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích, rozhodcích a sociální soudržnosti (zejmukládání kolektivních smluv vyššího stupně. využívání strukturálních fondů Evropských společenství Tato vyhláška stanoví povinnost zaslat tuto kolektivní smlouvu do 14 dnů od uzavření Ministerstvu práce a plánování)sociálních věcí k uložení. Máme ustanoveno celkem 8 těchto regionu Stejná povinnost platí při změně takovéto smlouvy.103 102 XXXXXX, Xxxxxxxx a jejich územní obvody jsou shodné s jednotkami NUTS 2Xxx XXXXXX. Pracovní právo, 7. vydání. Praha: C.H. Xxxx, 2017. ISBN 978-80-7400-667-8, s. 426.

Tamtéž. jedná o organizační složky státu99 XXXXXX, ale na druhou stranu nejsou ze své činnosti odpovědny vláděXxxxxxxx a Xxx XXXXXX. Pracovní právo, ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu v organizační soustavě státní správy.35 Přímí vykonavatelé Nepřímí vykonavatelé Subjekt Příklad Krajský úřad nebo jiný orgán kraje36 Ministerstva • Ministerstvo životního prostředí • Ministerstvo zdravotnictví Obecní úřad nebo jiný orgán obce37: • Obce základního typu • Obce s pověřeným OÚ • Obce s rozšířenou půs7. Jiné správní úřady s celostátní (ústřední) působností Řízené vládou Řízené ministerstvem Regiony soudržnosti38: • Praha • Střední Čechy • Severovýchod • Severozápad • Český statistický úřad • Český báňský úřad • Energetický regulační úřad • Česká obchodní inspekce • Česká inspekce životního prostředí • Český telekomunikační úřad Veřejné sbory Ozbrojené sbory Neozbrojené sbory • Fyzické osoby - myslivecká stráž - lesní stráž • Právnické osoby • Policie ČR • Správa požární ochrany Nezávislé správní úřady (neřízené vládou) • Úřad pro ochranu osobních údajů • Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání 35HENDRYCH, Xxxxx. Správní věda: teorie veřejné správy. 4., aktualiz. vydvydání. Praha: Xxxxxxx KluwerX.X. Xxxx, 2014, s. 138 – 1412017. ISBN 978-80-74787400-561667-08, s. 426. 36Tamtéž 37Pokud byl Závaznou se kolektivní smlouva stane v momentě, kdy ji její strany uzavřou, tj. jejím podpisem. Kolektivní smlouva je závazná pro: - strany, které ji uzavřeli, - zaměstnance, za které kolektivní smlouvu uzavřela odborová či odborové organizace, - zaměstnavatele, kteří jsou členem organizace zaměstnavatelů a toto sdružení uzavřelo kolektivní smlouvu vyššího stupně, a zároveň pro zaměstnavatele, kteří z organizace vystoupili v době účinnosti kolektivní smlouvy, - odborové organizace, vázané kolektivní smlouvou vyššího stupně.100 Závaznost kolektivních smluv vyššího stupně je možné rozšířit, hovoříme o tzv. extenzi závaznosti kolektivních smluv. Kolektivní smlouva vyššího stupně je pak závazná nejenom pro své smluvní strany, ale také pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví. Návrh na ně výkon státní správyrozšíření kolektivní smlouvy se podává Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jsou-li zákonem stanovené podmínky splněny, přenese zákonemje žádosti vyhověno. 38Jako zvlSdělení ministerstva je následně vyhlášeno ve Sbírce zákonů.101 Je-li uzavřena kolektivní smlouva, ukládá zákoník práce smluvním stranám povinnost, seznámit zaměstnance s jejím obsahem do 15 dnů od uzavření této smlouvy. Orgány zajišťující koordinaci hospodářské Povinnost seznámit zaměstnance s obsahem smlouvy se týká i kolektivní smlouvy vyššího stupně. Z právní úpravy vyplývá, že tato povinnost se vztahuje i na všechny změny kolektivní smlouvy. Smluvní strany si mohou v kolektivní smlouvě upravit postup, jakým budou zaměstnanci s kolektivní smlouvou seznámeni. Další povinností zaměstnavatele je zajistit, aby kolektivní smlouva byla přístupná pro všechny zaměstnance. Smluvní strany mají dále 100GALVAS, Milan. Pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210- 5852-1, s. 706. 101 XXXXXX, Xxxxx. Pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210- 5852-1, s. 707. povinnost uschovat kolektivní smlouvu či rozhodnutí rozhodce o kolektivní smlouvě po dobu nejméně pěti let od skončení její účinnosti.102 Úprava uložení kolektivních smluv vyššího stupně je obsažena ve vyhlášce MPSV č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích, rozhodcích a sociální soudržnosti (zejmukládání kolektivních smluv vyššího stupně. využívání strukturálních fondů Evropských společenství Tato vyhláška stanoví povinnost zaslat tuto kolektivní smlouvu do 14 dnů od uzavření Ministerstvu práce a plánování)sociálních věcí k uložení. Máme ustanoveno celkem 8 těchto regionu Stejná povinnost platí při změně takovéto smlouvy.103 102 XXXXXX, Xxxxxxxx a jejich územní obvody jsou shodné s jednotkami NUTS 2Xxx XXXXXX. Pracovní právo, 7. vydání. Praha: X.X. Xxxx, 2017. ISBN 978-80-7400-667-8, s. 426.

Tamtéž. jedná Výčet veřejnoprávních smluv patřících do druhé podskupiny je širší, než je výčet veřejnoprávních smluv patřících do podskupiny první. Jedná se zejména o organizační složky státudohody na podporu zaměstnanosti. Příkladem takovýchto subordinačních veřejnoprávních smluv jsou dohody dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a to například dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace, dohoda o zabezpečení poradenství, dohoda o vytváření veřejně prospěšných prací či dohodu o vytvoření chráněného pracovního místa. Ve svém souhrnu jsou tyto dohody skupinou příbuzných právních institutů. O veřejnoprávnosti těchto úkonů judikatura rozhodla například rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19. září 2007, kde Nejvyšší správní soud stanovil, že dohodu o vytvoření chráněného pracovního místa je nutno chápat jako subordinační veřejnoprávní smlouvu dle § 161 správního řádu.65 Další subordinační veřejnoprávní smlouvou patřící do druhé podskupiny je dohoda o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů dle § 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. O této dohodě to výslovně stanovil rozsudkem Nejvyšší správní soud.66 Veřejnoprávní povaha třetí podskupiny subordinačních veřejnoprávních smluv je dle Xxxxxx Xxxxx zřejmá, nicméně jejich veřejnoprávnost je stanovena pouze naukou správního práva a tudíž je jejich chápání (jako veřejnoprávní smlouvy) daleko méně vyhraněné, jelikož právní názory znalců práva se mohou vzájemně lišit. Za veřejnoprávní smlouvy náležející do třetí podskupiny lze zmínit dohody o zařazení do aktivní zálohy dle zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) a dohody o realizaci programů snižování emisí látek znečišťujících ovzduší dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Tento druh veřejnoprávních smluv je upraven v § 162 správního řádu a je uzavírán mezi účastníky správního řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu, přičemž jejich uzavřením dochází k převodu veřejných subjektivních práv a veřejných subjektivních povinností. Veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky bývají právní teorii označovány i jako veřejnoprávní smlouvy mezi osobami soukromými a toto označení někteří z právních teoretiků považují za vhodnější, jelikož smluvní strany by sice mohly hypoteticky být účastníky správního řízení, ale na druhou stranu nejsou ze své činnosti odpovědny vládě, ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu v organizační soustavě státní správy.35 Přímí vykonavatelé Nepřímí vykonavatelé Subjekt Příklad Krajský úřad nebo jiný orgán kraje36 Ministerstva • Ministerstvo životního prostředí • Ministerstvo zdravotnictví Obecní úřad nebo jiný orgán obce37: • Obce základního typu • Obce s pověřeným OÚ • Obce s rozšířenou půs. Jiné správní úřady s celostátní (ústřední) působností Řízené vládou Řízené ministerstvem Regiony soudržnosti38: • Praha • Střední Čechy • Severovýchod • Severozápad • Český statistický úřad • Český báňský úřad • Energetický regulační úřad • Česká obchodní inspekce • Česká inspekce životního prostředí • Český telekomunikační úřad Veřejné sbory Ozbrojené sbory Neozbrojené sbory • Fyzické osoby - myslivecká stráž - lesní stráž • Právnické osoby • Policie ČR • Správa požární ochrany Nezávislé správní úřady (neřízené vládou) • Úřad pro ochranu osobních údajů • Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání 35HENDRYCH, Xxxxx. Správní věda: teorie veřejné správy. 4., aktualiz. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2014, s. 138 – 141. ISBN 978-80-7478-561-0. 36Tamtéž 37Pokud byl na ně výkon státní správy, přenese zákonem. 38Jako zvl. Orgány zajišťující koordinaci hospodářské a sociální soudržnosti (zejm. využívání strukturálních fondů Evropských společenství a plánování). Máme ustanoveno celkem 8 těchto regionu a jejich územní obvody jsou shodné s jednotkami NUTS 2.málokdy se bude jednat o účastníky