Testování JZ Vzorová ustanovení

Testování JZ. Do dnešního dne se odehrálo více než dva tisíce jaderných testů na zemském povrchu, pod zemí, pod vodou i ve vesmíru. Většinu z nich provedly jaderné velmoci – tehdejší Sovětský svaz a USA. K testování JZ sloužily většinou oblasti s velmi nízkou hustotou osídlení. USA k menším testům určily zvláštní základnu v Nevadě a ke zkouškám výbuchů o větší síle využívaly vlastní ostrovy v Tichém oceánu. Sovětský svaz JZ testoval především v Kazachstánu, silnější testy však rovněž přesunul na vzdálenější místa jako Sibiř nebo ostrovy v Severním ledovém oceánu.7 Většina testů proběhla v období studené války, kdy bylo do atmosféry uvolněno 428 megatun ekvivalentu TNT, což se rovná efektu 29 tisícům výbuchů hiroshimské bomby.8 Testování JZ mělo a dodnes má obrovský vliv na zdraví obyvatel zasažených oblastí, způsobilo statisíce fatálních onemocnení rakovinou a řadou dalších druhů nemocí. Dle odhadů dosáhne výsledný počet obětí až 2.4 milionů lidí.9 Kromě toho byly způsobeny značné ekologické škody, otrava množství zvířat a rovněž problémy ekonomické.10 Rozlehlé oblasti musely být opuštěny a i přes prvotní optimistické prognózy jsou některé z nich dodnes nebezpečně radioaktivní, a proto zůstávají neobyvatelné (např. Bikini11 nebo některé oblasti v Kazachstánu, které však nejsou označeny).12 V roce 1961 se v Nové zemi v Severním ledovém oceánu uskutečnila zkouška JZ s největší ničivou silou (50 megatun), která je známá pod jménem Car Bomba. Ta detonovala ve výšce 4 km nad zemí, ale atomový hřib dosáhl výšky až 64 km a v průměru měřil 40 km. Způsobená rázová vlna třikrát oběhla zeměkouli. Účinky jedné bomby Car se tak v teorii rovnají efektu 3 800 simultánně odpálených bomb svržených na Hiroshimu. Exploze zničila oblast o rozloze

Related to Testování JZ

  • Jaká jsou hlavní rizika specifická pro Emitenta? Pro Emitenta jsou specifické následující rizikové faktory, kterým je vystaven při svém podnikání a které všechny mohou na straně Emitenta vést k prodlení s vyplácením výnosu z Dluhopisů a splacením jmenovité hodnoty Dluhopisů, respektive k jejich úplnému nezaplacení: 1. Riziko spojené s nízkou likviditou nemovitostí: Jedná se o riziko vyplývající z nízké likvidity nemovitostí. Prodej a nákup nemovitostí či podílů na nich je složitou a dlouhodobou záležitostí. V případě nepříznivé situace na realitním trhu či v případě chybného podnikatelského rozhodnutí hrozí, že Emitent nebude schopen prodat nemovitosti v takovém časovém horizontu a za takovou cenu, aby generoval výnos nutný pro splacení závazků vyplývajících z Emise dluhopisů. V krajních případech může být negativně ovlivněna výnosnost celého projektu. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku. 2. Riziko negativních dopadů na ekonomiku v souvislosti s válkou na Ukrajině: Česká republika a další země závislé na dodávkách plynu z Ruska budou muset do budoucna řešit situaci, že Rusko zastaví vývoz zemního plynu. Země budou muset hledat alternativní zdroje, což může vést k dalšímu zvýšení cen i u jiných zdrojů energie, než je plyn. Tato skutečnost může mít nepříznivý dopad jak na Českou ekonomiku, tak na Emitenta. Inflace v ČR bude pravděpodobně ještě vyšší, než byly predikce na začátku roku 2022, některá odvětví mohou mít v extrémním případě problémy s dodávkami plynu, což může omezit jejich výrobu. To se může projevit v celkové výkonnosti ekonomiky. Tato situace může rovněž nepříznivě ovlivnit činnost a příjmy Emitenta. Hrozí riziko, že Emitent nebude moci realizovat svůj podnikatelský záměr v plánovaném rozsahu. To vše může mít nepříznivý dopad na schopnost Emitenta splnit své dluhy z Dluhopisů. 3. Riziko odlivu stavebních pracovníků a jejich nedostatečný počet: Stavebnictví dlouhodobě trápí přetrvávající nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. V souvislosti s válkou na Ukrajině mohou být problémy stavebních firem s nedostatkem pracovníků ještě prohloubeny. Emitent tak může mít problém realizovat veškeré své projekty v původním časovém plánu. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 4. Riziko nedostupnosti stavebních materiálů: V roce 2021 rostly ceny řady stavebních materiálů rychleji než průměrná inflace. Až o desítky procent se zdražovaly položky, které jsou součástí prakticky všech typů staveb – cihlářské výrobky, hliník, betonářská ocel, tepelné izolace, dřevo aj. Vývoj ceny materiálů do budoucna je také nejistý. Prudký růst cen stavebních materiálů může přispět k větší rozestavěnosti a tím i k prodloužení průměrné doby výstavby. To může vést na straně Emitenta k nižším než plánovaným výnosům, případně k vyšším než plánovaným provozním nákladům, a tím ke snížení zisku. 5. Riziko dalšího zadlužení: Emitent nemá žádné právní omezení týkající se objemu a podmínek jakéhokoli svého budoucího dluhového financování. Přijetí jakéhokoli dalšího dluhového financování (úvěru, zápůjčky, vydání dalších dluhopisů, navýšení maximálního objemu Dluhopisového programu či zřízení nového dluhopisového programu atd.). Emitenta může v konečném důsledku znamenat, že v případě insolvenčního řízení budou pohledávky Vlastníků dluhopisů z Dluhopisů uspokojeny v menší míře, než kdyby k přijetí takového dluhového financování Emitentem nedošlo. S růstem dluhového financování Emitenta také roste riziko, že se Emitent může dostat do prodlení s plněním svých dluhů z Dluhopisů, což by mohlo mít za následek úplnou či částečnou ztrátu investic do Dluhopisů na straně Vlastníka Dluhopisů. 6. Riziko související s umístěním nemovitostí: Hodnota nemovitosti mimo jiné závisí na jejím umístění. Pokud Emitent správně neodhadne výnosový potenciál lokality vzhledem k investičnímu záměru, může být obtížné postavené nemovitosti úspěšně pronajmout či prodat, což by mohlo negativně ovlivnit hospodářskou situaci Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů z provozní nebo z finanční činnosti (tj. výnosových úroků) a následně ke snížení zisku. 7. Riziko pohybu cen nemovitostí: Tržní hodnota nemovitostí podléhá změnám, a tak bude Emitent podstupovat tržní riziko pohybu cen nemovitostí. Pokud by došlo k neočekávané skutečnosti, jejímž následkem by se významně snížila tržní cena nemovitosti v portfoliu Emitenta oproti ceně, která byla přisuzovaná této nemovitosti na základě ocenění, může tento pokles tržní ceny nemovitosti na straně Emitenta vést ke snížení zisku. 8. Riziko případné nemožnosti najít vhodného nájemce/kupce pro nemovitost: Riziko spočívá v případném poklesu poptávky po nemovitostech, což může způsobit problém s hledáním vhodného nájemce/kupce nemovitosti. V případě dlouhodobého výpadku poptávajících může mít tato skutečnost negativní vliv na Emitenta. To může na straně Emitenta vést ke snížení výnosů a následně ke snížení zisku.

  • Dokumentace skutečného provedení stavby 8.2.1 Zhotovitel se zavazuje v rámci plnění Díla zajistit zpracování Dokumentace skutečného provedení stavby pro geodetickou a technickou část v trvalé listinné a elektronické podobě. Technická část dokumentace skutečného provedení stavby vychází z členění Díla a obsahuje změny, ke kterým došlo v průběhu stavby v dokumentacích jednotlivých SO a PS a v souhrnných částech dokumentace Díla.

  • Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? 1. Riziko inflace: Inflace snižuje výši reálného výnosu investice do Dluhopisů. Pokud inflace překročí pevnou úrokovou sazbu dluhopisu, je reálná výše výnosu záporná. 2. Úrokové riziko: Ceny dluhopisů a tržní úroková míra se chovají protichůdně. Držitelé dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou tak podstupují riziko poklesu ceny dluhopisu, pokud by se zvýšily tržní úrokové sazby. Rovněž platí, že čím je splatnost dluhopisu delší, tím citlivější je cena dluhopisu na růst tržních úrokových měr. 3. Riziko likvidity: Dluhopisy emitované malými nebankovními emitenty, mohou mít minimální likviditu. Na případném nelikvidním trhu nemusí být investor schopen kdykoli prodat Dluhopisy za adekvátní tržní cenu. Tato skutečnost může mít negativní vliv na hodnotu investice do Dluhopisů. 4. Riziko nesplacení: Dluhopisy stejně jako jakákoli jiná půjčka podléhají riziku nesplacení. Za určitých okolností může dojít k tomu, že Emitent nebude schopen vyplácet úroky z Dluhopisů a hodnota pro Vlastníky dluhopisů při odkupu, resp. hodnota vyplacená Emitentem při předčasném splatnosti Dluhopisů může být nižší než výše jejich původní investice, za určitých okolností může být hodnota i nulová. Emitent nemá k datu vyhotovení Základního prospektu dostatek finančních prostředků pro splacení Dluhopisů, které plánuje v rámci Dluhopisového programu vydat. 5. Xxxxxx předčasného splacení: Pokud dojde k předčasnému splacení Dluhopisů v souladu s Emisními podmínkami před datem jejich splatnosti, je Vlastník Dluhopisů vystaven riziku nižšího než předpokládaného výnosu z důvodu takového předčasného splacení. Emitent má právo Dluhopisy předčasně splatit v podstatě kdykoliv. Emitent již dříve předčasně splatil své emitované dluhopisy z důvodu jejich nízkého úpisu, přičemž tato situace se může opakovat i u Dluhopisů z tohoto Dluhopisového programu. Výše uvedená rizika mohou mít negativní dopad na výnos investora z Dluhopisů. V důsledku naplnění některého z uvedených rizik může dojít k tomu, že investorovi bude vrácena pouze část jmenovité hodnoty nebo o svoje vložené prostředky zcela přijde.

  • Poškození oblasti loketního kloubu a předloktí 101 Úplná ztuhlost loketního kloubu v nepříznivém postavení (úplné natažení nebo úplné ohnutí a postavení jim blízká) vpravo 30 %

  • Podmínky prostorového uspořádání U nové zástavby nesmí být počet nadzemních podlaží vyšší než tři včetně podkroví. KZ = 0,65do 800m/0,70nad 800m (podsazený údaj určuje velikost pozemku). Podmínkou je umístění min. dvou míst (garáž nebo stání) pro osobní automobil na vlastním pozemku.

  • Protokoly o laboratorních zkouškách F) Závěrečná zpráva (včetně závěrů a doporučení)

  • Co je pojistnou událostí? Pojistnou událostí je úraz pojištěného, který utrpí během trvání připojištění a který si vyžádá nezbytné léčení alespoň po dobu 8 dnů (neplatí pro VDOU1, VDOU2). Pojistnou událostí připojištění nezaniká, dále platíte pojistné za toto připojištění. V připojištění platí příslušné výluky uvedené v části 4.

  • Vyloučení ustanovení občanského zákoníku 1. Smluvní strany se podpisem této smlouvy dohodly, že ustanovení § 2050 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, se pro právní vztahy založené touto smlouvou, vylučuje.

  • Vysvětlení, změna nebo doplnění zadávací dokumentace Přestože tato zadávací dokumentace vymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, mohou dodavatelé požadovat vysvětlení zadávacích podmínek. Zadavatel upozorňuje, že veškerá komunikace se zadavatelem v rámci zadávacího řízení této veřejné zakázky musí být vedena pouze elektronicky, a to zejména prostřednictvím elektronického nástroje, případně i prostřednictvím datové schránky či na emailovou adresu kontaktní osoby. Dodavatel je v souladu s § 98 odst. 3 ZZVZ oprávněn po zadavateli požadovat vysvětlení zadávací dokumentace. Písemná žádost musí být zadavateli doručena ve lhůtách dle § 98 ZZVZ; na později doručené žádosti není zadavatel povinen v souladu se ZZVZ odpovídat. Zadavatel ve lhůtě stanovené zákonem uveřejní vysvětlení, případně změnu a doplnění zadávací dokumentace včetně přesného znění žádosti o vysvětlení informace na profilu Zadavatele. Zadavatel může poskytnout v souladu s ustanovením § 98 odst. 1 ZZVZ dodavatelům vysvětlení Zadávací dokumentace i bez předchozí žádosti.

  • Pravost dokladů prokazujících splnění kvalifikace Dodavatel prokáže splnění kvalifikace ve všech případech příslušnými doklady předloženými v prostých kopiích. Dodavatelé mohou požadované doklady nahradit předložením čestného prohlášení dle § 86 odst. 2 ZZVZ nebo jednotným evropským osvědčením dle § 87 ZZVZ. Zadavatel bude před uzavřením smlouvy od vybraného dodavatele požadovat předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů prokazujících splnění kvalifikace, pokud je již nemá k dispozici. Pokud ZZVZ nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává; tento doklad musí být předložen spolu s jeho překladem do českého jazyka. Bude-li mít zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, je oprávněn si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost připojit k dokladům překlad do českého jazyka se nevztahuje na doklady ve slovenském jazyce. Doklady o vzdělání, např. vysokoškolské diplomy, lze předkládat rovněž v latinském jazyce. Doklady prokazující základní a profesní způsobilost musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.