Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4498/2008, dostupné na xxx.xxxxx.xx Vzorová ustanovení

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4498/2008, dostupné na xxx.xxxxx.xx dic však odpovídá za zůstavitelovy závazky.14 Pokud tedy může nabýt členská práva v bytovém družstvu a zároveň se stát nájemcem družstevního bytu stát jako právnická osoba, měly by tuto možnost mít i ostatní právnické osoby v postavení dědice. Jak konstatoval sám Nejvyšší soud, postavení dědiců v dědickém řízení a postavení státu v případě odúmrti není stejné, ale ob- dobné.15 Dědicové taktéž ručí za závazky zůstavitele a měli by tedy mít zaručena obdobná práva jako stát v případě odúmrti. Dědí se ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto důvodů. Ze zákonného okruhu dědiců je právnická osoba jakožto dědic vyloučena. Není však vyloučena jako dědic na základě závěti. Pokud tedy právnické osobě přiznáme obdobné postavení jako po- stavení státu v případě odúmrti, mohou na ni na základě závěti přejít členská práva v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu. Jestliže má člen bytového družstva možnost pro případ smrti projevit vůli tak, aby tato práva přešla na právnickou osobu, měl by mít možnost nakládat se svým majetkem stejným způsobem i za ži- vota. Právo nájmu družstevního bytu svědčí tomu, kdo je členem bytového družstva. Členství v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu jsou spolu úzce spjaty a nelze je od sebe oddělit. S členstvím v bytovém druž- stvu, přesněji řečeno s členskými právy a povinnostmi, pak může člen, potažmo nájemce, disponovat. Může je převést v souladu s obchodním zákoníkem a stanovami družstva a v případě jeho smrti přechází členská práva v bytovém družstvu a nájem bytu na dědice, a to na zá- kladě dědění ze zákona nebo ze závěti, v případě státu pak i na základě odúmrti. Oproti tomu nájemce nedruž- stevního bytu nemá s čím disponovat a nájem přechází pouze ze zákona na pozůstalého manžela nebo na osoby uvedené v § 706 občanského zákoníku. Vzhledem k od- lišnosti nájmu bytu družstevního a nedružstevního by tedy bylo možno konstatovat, že právnická osoba může být nájemcem pouze bytu družstevního, jelikož pouze nájemce družstevního bytu může disponovat se svými členskými právy a není možné jej omezovat tím, že mu bude diktováno, na koho tyto práva v bytovém družstvu může převést. Podle mého názoru však argumenty 21. senátu Nej- vyššího soudu mohou zasáhnout ještě dál. Nejvyšší soud uvedl, že fyzické a právnické osoby jsou si rovny a s ohledem na onu rovnost nemohou být právnické osoby vyloučeny z možnosti uzavřít jako nájemce ná- jemní smlouvu, jejímž předmětem je byt. Ostatně mož- nost právnické osoby stát se nájemcem plyne podle ná-...
Sample 1
Law Insider
+
Microsoft® Word Add-in

Get the Official Word Add-in

Open in AppSource
Add to Word Now
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4498/2008, dostupné na xxx.xxxxx.xx by.16 Výklad § 7 zákona č. 102/1992 Sb. ve spojení s rovností fyzických a právnických osob tak, jak jej vyložil ve svém rozhodnutí 21. senát Nejvyššího soudu, podle mého názoru nemá dopad pouze na možnost právnické osoby stát se nájemcem družstevního bytu, ale jako argument jej lze vztáhnout na jakýkoliv nájem bytu právnickou osobou obecně. Tento možný výklad však 26. senát Nejvyššího soudu vyloučil svým následným rozhodnutím ze dne 21. ledna 2011,17 když v otázce nájmu bytu právnickou osobou zopakoval, že nájem bytu je vázán na fyzickou osobu a právnická osoba může uzavřít nájemní smlou- vu, jejímž předmětem je byt, pouze podle § 663 a násl. občanského zákoníku, jelikož nemá bytovou potřebu. V tomto smyslu vykládá 26. senát i ustanovení § 7 zákona č. 102/1992 Sb., a to tak, že nájem bytu, který získal charakter bytu služebního, je právnické osobě umožněn jen na základě obecné nájemní smlouvy. Podle názoru 26. senátu nedochází k narušení rovnosti fyzických a právnických osob, jelikož právnická osoba sice nemá možnost uzavřít nájemní smlouvu podle § 685 a násl. občanského zákoníku, ale má možnost uzavřít nájemní smlouvu v souladu s § 663 a paragrafy následujícími.18 S tímto tvrzením bych si na tomto místě dovolila nesouhlasit. Aby bylo možno považovat soubor míst- ností za byt, jakožto předmět občanskoprávních vztahů, musí být takto definován kolaudačním rozhodnutím stavebního úřadu. Pokud je část nemovitosti definována kolaudačním rozhodnutím jako byt a stane se předmě- tem nájemní smlouvy, automaticky podle mne na tuto nájemní smlouvu dopadají ustanovení § 685 a násl. ob- čanského zákoníku. Ustanovení o nájmu bytu mají ve vztahu k obecnému nájmu povahu speciální a vymezují zvláštní právní úpravu pro nájemní smlouvu, jejímž předmětem je byt. Pokud se tedy bude nájemní smlouva týkat bytu, který je jako byt vymezen kolaudačním roz- hodnutím, není možné dopad ustanovení o nájmu bytu vyloučit. Naopak pokud soubor místností nebo část ne- movitosti jako byt kolaudovány nejsou, je možné uza- vřít pouze obecnou nájemní smlouvu. Pokud by část nemovitosti nebyla kolaudačním rozhodnutím defino- vána jako byt, a přesto byla uzavřená nájemní smlouva podle § 685 a násl., byla by nájemní smlouva neplatná pro nezpůsobilost předmětu nájemního vztahu.19
Sample 1

Related to Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 4498/2008, dostupné na xxx.xxxxx.xx

  • Základní podmínky předání a převzetí díla (xxxxxxxxxx posudků), termíny dílčích plnění 1. Dílo může být doručeno na adresu objednatele nebo předáno v podatelně sídla objednatele. V případě, kdy bude Objednávka odeslána:

  • Xxxxxx za jakost zboží, záruční podmínky 1. Prodávající odpovídá za věcné i právní vady, včetně vad skrytých, jež má Zboží v době jeho předání Kupujícímu, vady zjištěné v období mezi předáním Zboží Kupujícímu a počátkem běhu záruční doby a vady zjištěné v záruční době.

  • ZPŮSOB ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA ZÁKLADĚ TÉTO RÁMCOVÉ DOHODY 1. Dílčí veřejné zakázky budou zadávány Objednatelem Zhotoviteli postupem uvedeným v této Rámcové dohodě po dobu účinnosti této Rámcové dohody a v souladu se všemi jejími podmínkami a taktéž Obchodními podmínkami uvedenými v příloze č. 1 této Rámcové dohody (dále jen „dílčí zakázka“). V rámci dílčí zakázky bude mezi Objednatelem a Xxxxxxxxxxxx uzavřena smlouva na plnění dílčí veřejné zakázky (dále jen „dílčí smlouva“), na základě které Zhotovitel zhotoví pro Objednatele Xxxx podle jeho konkrétních potřeb. Dílčí smlouvy budou uzavírány postupem uvedeným v tomto článku této Rámcové dohody.

  • X.Xxxxxxx zboží a odpovědnost za vady Prodávající je povinen dodat Zboží Kupujícímu v množství, jakosti a provedení podle této smlouvy, Zadávací dokumentace a podle přílohy č. 1 této smlouvy. Prodávající se zavazuje, že v okamžiku převodu vlastnického práva ke Zboží nebudou na Zboží váznout žádná práva třetích osob, a to zejména žádné předkupní právo nebo zástavní právo. Prodávající prohlašuje, že dodané Zboží je způsobilé k užití v souladu s jeho určením a odpovídá všem požadavkům obecně závazných právních předpisů, zejména zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, a souvisejících předpisů prováděcích, a že je bez vad faktických i právních. Prodávající poskytuje záruku za jakost dodaného Zboží po celou dobu jeho použitelnosti, která musí od okamžiku dodání Zboží Kupujícímu činit minimálně 30 % z celkové exspirační doby Zboží (dále též jen „Záruční doba“). Prodávající se v rámci této záruky zavazuje, že Zboží bude po celou Záruční dobu způsobilé pro obvyklý účel a že si zachová obvyklé vlastnosti. Prodávající je povinen Kupujícího neprodleně informovat o případných zjištěných vadách již dodaného Zboží. Kupující je povinen případné vady Zboží písemně oznámit Prodávajícímu bez zbytečného odkladu po jejich zjištění a uplatnit svůj požadavek na jejich odstranění. Má-li Zboží vady jakosti, je Prodávající povinen bez zbytečného odkladu po oznámení vad Kupujícím dodat Kupujícímu náhradní zboží za zboží vadné nebo vrátit Kupujícímu cenu vadného zboží. Volba nároku náleží Kupujícímu. Kupující je oprávněn vedle nároků z vad zboží uplatňovat i jakékoliv jiné nároky související s dodáním vadného zboží (např. nárok na náhradu škody). VI.Sankce a odstoupení od smlouvy Prodávající se zavazuje nahradit Kupujícímu veškerou újmu, která mu vznikne v případě, kdy třetí osoba úspěšně uplatní autorskoprávní nebo jiný nárok vyplývající z právní vady Zboží nebo kterékoli jeho části. Bude-li Prodávající v prodlení s dodáním Zboží řádně a včas, má Kupující nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z finančního objemu Objednávky, jíž se prodlení týká, včetně DPH, a to za každý započatý den prodlení. Uplatněná či již uhrazená smluvní pokuta nemá vliv na uplatnění nároku Kupujícího na náhradu škody, kterou lze vymáhat samostatně vedle smluvní pokuty v celém rozsahu, tj. částka smluvní pokuty se do výše náhrady škody nezapočítává. Zaplacením smluvní pokuty není dotčena povinnost Prodávajícího splnit závazky vyplývající z této smlouvy. Splatnost smluvních pokut je 21 kalendářních dnů po doručení oznámení o uložení smluvní pokuty Prodávajícímu. Kupující si vyhrazuje právo na určení způsobu úhrady smluvní pokuty, a to i formou zápočtu proti kterékoliv splatné pohledávce Prodávajícího za Kupujícím. Za podstatné porušení této smlouvy, které opravňuje Kupujícího k odstoupení od této smlouvy, se považuje prodlení Prodávajícího se splněním kterékoli jeho povinnosti sjednané v této smlouvě delší než třicet kalendářních dnů.

  • Záruka za jakost zboží /1/ Prodávající prohlašuje, že zaručuje dohodnuté vlastnosti zboží, a to za jakost zboží na dobu 24 měsíců. /2/ Prodávající se zavazuje zajistit záruční a pozáruční servis se zahájením opravy nejpozději do 48 hodin po oznámení závady servisnímu středisku prodávajícího. /3/ Prodávající se zavazuje zajistit ukončení oprav nejpozději do 5 pracovních dnů, u složitých oprav spojených s výměnou podstatných částí zařízení nejpozději do 15 pracovních dnů po oznámení závady servisnímu středisku prodávajícího. /4/ Prodávající se zavazuje zajistit náhradní díly po dobu 10 let od dodání zboží. /5/ Pro případ prodlení se smluvní strany dohodly na smluvní pokutě ve výši 1.000,-Kč (slovy: Jedentisíc korun českých), a to za každý den prodlení, kterou se zavazuje zaplatit prodávající veřejnému zadavateli do 30 dnů po doručení veřejným zadavatelem písemně zúčtované smluvní pokuty, za nesplnění závazku dle čl. VII. odst. /2/ a /3/ této smlouvy. /6/ Reklamace jsou ze strany centrálního zadavatele řešeny pověřeným pracovníkem příslušného veřejného zadavatele. /7/ Běh záruční lhůty začíná ode dne převzetí zboží veřejným zadavatelem. Záruční doba neběží po dobu, po kterou veřejný zadavatel nemůže užívat zboží pro jeho vady, za které odpovídá prodávající. /8/ Lhůta pro vyřízení reklamace činí 30 dnů po doručení reklamačního protokolu prodávajícímu. V pochybnostech se má za to, že dnem doručení se rozumí třetí den od odeslání protokolu příslušnému veřejnému zadavateli. /9/ Záruční i pozáruční servis a opravy prodávající zajistí u autorizovaných servisů, jejichž seznam a adresy jsou uvedeny v příloze č. 2.

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme hospitalizaci, ke které dojde v době: Příčina hospitalizace Doba úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné souvisí s těhotenstvím nebo porodem do 8 měsíců od počátku připojištění ostatní příčiny do 2 měsíců od počátku připojištění Za pojistnou událost nepovažujeme hospitalizaci z důvodu duševní choroby nebo změny psychického stavu (například diagnózy F10 až F19 nebo F21 až F99 podle MKN-10), pokud se nejedná: • o organickou duševní poruchu (diagnózy F00 až F09 podle MKN-10); • o schizofrenii (diagnóza F20 podle MKN-10), pokud si pojištěný neaplikoval omamné nebo psychotropní látky, nebo • o jakoukoli jinou duševní chorobu nebo změnu psychického stavu, která nastala poškozením mozku během trvání připojištění doloženým vyšetřením provedeným zobrazovacími vyšetřovacími metodami. V připojištění pro případ pobytu v nemocnici sjednaném pro dítě (N7) nepovažujeme za pojistnou událost hospitalizaci z důvodu vrozené vady či vrozené nemoci.

  • Záruka za jakost a odpovědnost za vady 1. Prodávající poskytne na zboží záruku za jakost podle § 2113 občanského zákoníku v délce min. 24 měsíců ode dne podpisu předávacího protokolu dle čl. III. odst. 2 této Smlouvy, není-li v příloze č. 1 této Smlouvy stanoveno jinak.

  • Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot 1. „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.

  • Záruka za jakost, odpovědnost za vady 14.1. Dílo má vady, jestliže jeho vlastnosti neodpovídají požadavkům uvedeným v této smlouvě nebo jiné dokumentaci vztahující se k provedení díla.

  • Osoby odpovědné za údaje uvedené v Konečných podmínkách Osobou odpovědnou za správné vyhotovení těchto Konečných podmínek je Emitent, tedy společnost UNICAPITAL Invest VII a.s., se sídlem na adrese Xxxxxxxx 000/00, Xxxxxx, 000 00 Xxxxx 0, IČO: 14094215, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. B 26937.