Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana spotřebitele Vzorová ustanovení

Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana spotřebitele. 17 1.3 Vývoj právní ochrany spotřebitele 19 1.3.1 Počátky ochrany spotřebitele 19 1.3.2 Ochrana spotřebitele v novodobém pojetí 21 1.3.3 Vývoj spotřebitelského práva na úrovni Evropské unie 22 1.3.4 Zakotvení ochrany spotřebitele do českého právního řádu 23
Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana spotřebitele. Bylo by však nesprávné chápat ochranu spotřebitele pouze jako ochranu soukromoprávní. Rovněž veřejné právo chrání spotřebitele, a to nejen z hlediska zdraví občanů či bezpečnosti výrobků, ale částečně také zasahuje do soukromoprávních vztahů. „Soukromoprávní a veřejnoprávní ochrana spotřebitele se vzájemně prolíná a tvoří, resp. měla by tvořit systematický celek ochrany spotřebitele.“5 Skutečnost, že ochrana spotřebitele soukromoprávní a veřejnoprávní se v českém právním řádu prolíná, je zcela zřejmá. Bohužel však vlastní souladnost veřejnoprávních a soukromoprávních pojmů, institutů atd. není dostatečná a způsobuje mnohdy aplikační a výkladové problémy.6 Pokud by však nebyla veřejným právem zajištěna účinná ochrana před nepoctivými či jinak poškozujícími přístupy podnikatelů, došlo by nejenom k narušení soutěžního prostředí, ale také k porušování některých hodnot demokratické společnosti, které jsou pro svůj význam zakotveny v Ústavě a Listině základních práv a svobod jakožto základních předpisech ústavního pořádku. Ty sice každému umožňují podnikání, avšak v rámci zákonem vymezených podmínek a nikoliv na úkor majetku a zdraví občanů.7 Ohledně komparace soukromoprávní a veřejnoprávní ochrany spotřebitele bychom pak mohli vyslovit následující. Zatímco soukromoprávní ochrana spotřebitele je převážně následná, ochrana spotřebitele ve veřejném právu je spíše preventivní. Veřejnoprávní ochrana spotřebitele zpravidla nevyžaduje aktivní chování spotřebitele, spotřebitel však nemá moc nad případným řízením, které probíhá. Naopak soukromoprávní ochrana spotřebitele zpravidla vyžaduje aktivitu spotřebitele a spotřebitel je tak oprávněn s řízením nakládat.8 Soukromoprávní ochranu zejména reprezentuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Veřejnoprávní ochranu spotřebitele pak představují zejména tyto právní předpisy: Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na v...
Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana spotřebitele. Jak již bylo výše uvedeno, spočívá ochrana spotřebitele ve snaze, jejímž cílem je vyvrácení nerovného postavení spotřebitele a poskytnutí mu zvýšené ochrany. K dosažení takovýchto cílů je nutné využití normativních právních aktů, jejichž dodržování je ze své podstaty, vymožitelné. Právní řád obsahuje množství právních předpisů, ať již spadají do práva veřejného či soukromého, které se snaží poskytnout spotřebiteli dostatečnou ochranu. Pokud se skloňuje termín “spotřebitel”, vyvstane většině společnosti na mysli modelová situace týkající se závazkového právního vztahu, např. kupní smlouvy, která je zakotvena do norem soukromoprávních. Toto vnímání společnosti však nelze považovat za správné, neboť též veřejné právo obsahuje ochrannou funkci spotřebitele, ať už se jedná například o bezpečnost výrobků nebo ochranu zdraví. Veřejné právo naproti tomu zcela jednoznačně vstupuje do soukromoprávních vztahů a v konkrétních případech do nich zasahuje (Xxxxxx, 2013). Lze hovořit o vzájemném prolínání soukromého a veřejného práva, které ve vzájemné pospolitosti vytvářejí systém ochrany spotřebitele (Xxxxxx, 2013). Nelze se však ztotožnit s tvrzením, že koordinace soukromoprávních norem, včetně jejich pojmů a institutů je ve vztahu s jejich veřejnoprávní podobou bezchybná a dostatečná. Veřejnoprávní ochrana spotřebitele pak zajišťuje např. účinnou ochranu před nepoctivým počínáním podnikatelů, které může vést až k destabilizaci trhu prostřednictvím nekalých soutěžních praktik a porušování základních hodnot, na nichž je vystavěn právní stát, a které jsou promítány do ústavního pořádku. Základním pramenem práva ve sféře soukromoprávní je zejména zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Veřejnoprávní ochranu spotřebitele pak zajišťují například tyto právní předpisy: zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Selucká, 2008). Zvláštním případem zákona je pak zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, který je některými autory řazen do systému veřejnoprávní ochrany spotřebitele (např. Selucká), jiní autoři (např. Xxxxxx) jej však pov...
Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana spotřebitele. Bylo by však nesprávné chápat ochranu spotřebitele pouze jako ochranu soukromoprávní. Rovněţ veřejné právo chrání spotřebitele, a to nejen z hlediska zdraví občanů či bezpečnosti výrobků, ale částečně také zasahuje do soukromoprávních vztahů. „Soukromoprávní a veřejnoprávní ochrana spotřebitele se vzájemně prolíná a tvoří, resp. měla by tvořit systematický celek ochrany spotřebitele.“5 Skutečnost, ţe ochrana spotřebitele soukromoprávní a veřejnoprávní se v českém právním řádu prolíná, je zcela zřejmá. Bohuţel však vlastní souladnost veřejnoprávních a 3 XXXXXXXX, D. In XXXXXX, X., XXXXXXX, X., XXXXXXXXX, X. x xxx. Občanské právo hmotné. Díl první: Obecná část. 1. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2013, s. 289. 4 XXXXXXXX, D. In XXXXXX, X., XXXXXXX, X., XXXXXXXXX, X. x xxx. Občanské právo hmotné. Díl první: Obecná část. 1. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer ČR, 2013, s. 294.

Related to Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana spotřebitele

  • Závazky zaměstnavatele a podmínky poskytnutí příspěvku Úřad práce poskytne zaměstnavateli příspěvek za těchto podmínek:

  • Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů Dle zákona o ochraně spotřebitele je možné, aby se zákazník obrátil na Českou obchodní inspekci a zahájil řízení pro mimosoudní řešení spotřebitelského sporu. Kon- taktní údaje:Česká obchodní inspekce,Ústřední inspektorát – odděleníADR,Xxxxxxxxx 00,000 00 Xxxxx 0, e-mail: xxx@xxx.xx, web: xxx.xxx.xx.

  • Právo pojistitele na úhradu vyplacené částky 1. Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný: a) způsobil újmu úmyslně,

  • Další práva a podmínky vyhrazené zadavatelem Zadavatel si dále vyhrazuje níže uvedená práva a podmínky: a) zadavatel si v tomto zadávacím řízení vyhrazuje právo uveřejnit oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení o výběru dodavatele považuje za doručené všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jeho uveřejnění; b) zadavatel si v tomto zadávacím řízení vyhrazuje právo oznámit rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení jeho uveřejněním na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení považuje za doručené okamžikem jeho uveřejnění; c) před podpisem smlouvy vyžádat si potvrzení o tom, že vybraný dodavatel není nespolehlivým plátcem DPH ve smyslu § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění; d) v souladu se zákonem vyžádat si od vybraného dodavatele doklady dle § 104 a dle § 122 odst. 3, případně odstavec 5 zákona; e) zadavatel vylučuje možnost podání variantních nabídek; f) účastníci zadávacího řízení sami ponesou veškeré své náklady spojené s účastí v zadávacím řízení; g) jednotliví účastníci zadávacího řízení jsou povinni zdržet se jakýchkoli jednání, která by mohla narušit transparentní a nediskriminační průběh zadávacího řízení, zejména pak jednání, v jejichž důsledku by mohlo dojít k narušení soutěže mezi účastníky zadávacího řízení v rámci zadání veřejné zakázky; h) zadavatel si vyhrazuje právo zrušit zadávací řízení.

  • Ochrana osobných údajov Poskytovateľ týmto berie na vedomie a zaväzuje sa, že bol riadne informovaný v zmysle zákona č. 18/2018 Z. z. o ochrane osobných údajov a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov (ďalej len „Zákon o ochrane OÚ“) a Nariadenia Európskeho parlamentu a Rady EU 2016/679 o tom, že BKIS ako prevádzkovateľ spracúva jeho osobné údaje v rozsahu tejto zmluvy za účelom uzatvorenia zmluvného vzťahu ako aj realizácie plnenia vyplývajúceho z tejto zmluvy v informačnom systéme Zmluvy. Súhlas so spracúvaním osobných údajov dotknutej osoby sa nevyžaduje, osobné údaje dotknutej osoby sa spracúvajú bez súhlasu; právny základ, na základe ktorého dochádza k spracovaniu osobných údajov je v zmysle ust. § 13 ods. 1 písm. b) Zákona o ochrane OÚ zmluva. Osobné údaje udelené na základe tejto zmluvy môžu byť poskytnuté tretím stranám (napr. Hlavnému mestu SR Bratislave, súdom SR, exekútorovi, daňovému úradu, NKÚ). Zároveň dotknutá osoba vyhlasuje, že bola prevádzkovateľom riadne poučená o právach dotknutej osoby v zmysle zákona o ochrane osobných údajov a Nariadenia Európskeho parlamentu a Rady EU 2016/679, najmä o svojom práve kedykoľvek vyžadovať likvidáciu alebo opravu svojich nesprávnych, neúplných alebo neaktuálnych osobných údajov, ktoré sú predmetom spracúvania, požadovať potvrdenie o tom, či sú alebo nie sú jej osobné údaje spracúvané a pod.

  • Smluvní rozsah výkonu přenesené působnosti Podle § 63 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění zákona č. 313/2002 Sb., budou orgány obce Polná vykonávat namísto orgánů obce Malý Beranov v jejím správním obvodu přenesenou působnost podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, takto: rozhodování ve správním řízení ve věcech přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku.. Na základě této smlouvy budou orgány obce Polná místně příslušnými správními orgány v řízeních pro správní obvod obce Malý Beranov. Správní poplatky vybírané obecním úřadem obce Polná při plnění této smlouvy jsou příjmem rozpočtu obce Polná. Výnos pokut uložených ve správním řízení dle této smlouvy je příjmem rozpočtu obce Polná.

  • Smluvní pokuty, náhrada škody, odstoupení od smlouvy a výpověď smlouvy 10.1 Je-li zhotovitel v prodlení s předáním Plnění či jeho části v termínu dle Čl. III této smlouvy, uhradí objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05% z ceny Díla či jeho části za každý byť i jen započatý den prodlení. 10.2 Je-li zhotovitel v prodlení s odstraněním vad Plnění či jeho části v termínu dle odst. 6.4 této smlouvy, uhradí objednateli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny takového Plnění či jeho části za každý byť i jen započatý den prodlení. 10.3 Všechny výše uvedené smluvní pokuty jsou splatné do deseti kalendářních dnů od porušení smluvní povinnosti. Smluvní pokuty lze uložit opakovaně za každý jednotlivý případ porušení povinnosti. Ujednáním o smluvní pokutě není dotčeno právo stran na náhradu škody v plné výši a věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody v plné výši, i když přesahuje výši smluvní pokuty. 10.4 Žádná ze smluvních stran nemá povinnost nahradit škodu způsobenou porušením svých povinností vyplývajících z této smlouvy a není v prodlení, bránila-li jí v jejich splnění některá z překážek vylučujících povinnost k náhradě škody ve smyslu § 2913 odst. 2 občanského zákoníku. 10.5 Objednatel si vyhrazuje právo na odstoupení od smlouvy v případě, že zhotovitel bude v prodlení s plněním smlouvy z důvodů na straně zhotovitele déle než 1 měsíc, nebo bude Plnění poskytovat nekvalitně v rozporu s platnými předpisy nebo smlouvou, i když byl na tuto skutečnost objednatelem písemně upozorněn. 10.6 Objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy odstoupit bez jakýchkoli sankcí, pokud nebude schválena částka ze státního rozpočtu následujícího roku, která je potřebná k úhradě za plnění poskytované podle této smlouvy v následujícím roce. Objednatel prohlašuje, že do 30 dnů po vyhlášení zákona o státním rozpočtu ve Sbírce zákonů oznámí druhé smluvní straně, zda byla schválená částka ze státního rozpočtu následujícího roku, která je potřebná k úhradě za plnění poskytované podle této smlouvy v následujícím roce. 10.7 Objednatel si vyhrazuje právo na odstoupení od smlouvy ve vztahu k Plnění v případě, že objednatel obdrží ze státního rozpočtu snížené množství finančních prostředků oproti množství požadovanému v období před započetím poskytování Plnění. 10.8 Ve vztahu ke Plnění je objednatel oprávněn tuto smlouvu vypovědět písemnou výpovědí doručenou zhotoviteli. Výpovědní doba činí tři (3) měsíce a počne běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena zhotoviteli.

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.

  • Úrok z prodlení a smluvní pokuta 1. Pro případ porušení smluvních povinností dle této Smlouvy dohodly strany Smlouvy ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku v textu Smlouvy uvedené smluvní pokuty. Pohledávka Objednatele na zaplacení smluvní pokuty, případně jiné pohledávky vzniklé Objednateli na základě Smlouvy, může být započtena na pohledávku Zhotovitele na zaplacení ceny za provedené dílo. 2. Za prodlení se splněním lhůty sjednané pro provedení (předání a převzetí) řádně dokončeného díla v termínu dle článku IV. Smlouvy je Zhotovitel povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč, a to za každý i započatý den prodlení. 3. Pro případ prodlení Zhotovitele se splněním povinnosti odstranit reklamovanou vadu v termínu dle Xxxxxxx je Zhotovitel povinen uhradit smluvní pokutu, kterou strany Smlouvy sjednaly ve výši 1.000 Kč za každý den a případ prodlení – u každé vady zvlášť. 4. Pokud Zhotovitel uzavře na provedení díla (části díla) dle Xxxxxxx smlouvu se subdodavatelem v rozporu s ujednáním ve Smlouvě nebo v zadávací dokumentaci na tuto veřejnou zakázku nebo na základě požadavku Objednatele ve stanoveném termínu nepředloží Objednateli ke kontrole požadované smlouvy se subdodavateli, zaplatí Zhotovitel Objednateli za každé jednotlivé porušení smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. 5. Pro případ prodlení Objednatele se splněním povinnosti uhradit daňový doklad v rozsahu, v jakém dle Smlouvy vznikl Zhotoviteli nárok na jeho úhradu, nebo poskytnout jiné peněžité plnění, sjednaly strany Smlouvy úrok z prodlení ve výši 1.000 Kč za každý den prodlení z částky, s jejímž zaplacením bude Objednatel v prodlení. 6. Další smluvní pokuty jsou uvedeny v dalším textu Smlouvy. Smluvní pokuta je vždy splatná do 30 dní od data, kdy byla povinné straně doručena písemná výzva k jejímu zaplacení ze strany oprávněné strany, a to na účet oprávněné strany uvedený v písemné výzvě. 7. Je-li ujednána v textu této Smlouvy pro konkrétní porušení povinnosti smluvní pokuta, smluvní strany se tímto výslovně dohodly, že věřitel má rovněž právo na náhradu škody vzniklé z porušení příslušné povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Na základě dohody smluvních stran lze tedy vedle smluvní pokuty rovněž uplatnit náhradu škody bez jakéhokoli omezení.

  • Snížení výše dotace, sankce za nedodržení podmínek pro poskytnutí dotace a odstoupení od projektu 1. Korekce, resp. snížení částky při administraci Žádosti o platbu - pokud je na základě kontroly zjištěn rozdíl mezi částkou uvedenou v Žádosti o platbu a částkou, která má být příjemci dotace vyplacena po přezkoumání Žádosti o platbu: - do 10% (včetně), dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu - o více než 10%, dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání snížené ještě o rozdíl mezi částkou požadovanou a částkou zjištěnou po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu. 2. Postup stanovování výše sankcí a finančních oprav se řídí platnými Pravidly. 3. V případě, že bude zjištěno, že podmínky stanovené pro získání dotace byly ze strany příjemce dotace uměle vytvořeny k získání výhody, nelze dotaci poskytnout. Dotaci nelze poskytnout rovněž v případě, pokud bylo ze strany příjemce dotace či s jeho vědomím třetí osobou podáno nepravdivé prohlášení nebo nepravdivý důkaz. Příjemce bude navíc během kalendářního roku zjištění nesouladu a během následujícího kalendářního roku vyloučen ze stejného opatření nebo typu operace v rámci téhož opatření. 4. V případě nedodržení příslušných podmínek Pravidel nebo zjištění neoprávněného čerpání dotace bude zahájeno vymáhání dlužné částky a případného penále v souladu s platnou právní úpravou (podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Komise (EU) č. 809/2014 v platném znění). 5. Příjemce dotace, který z vážných důvodů nemůže dokončit nebo udržet projekt po stanovenou dobu, je povinen písemnou formou neprodleně informovat příslušný RO SZIF a odstoupit od žádosti. V takovém případě je povinen již poskytnutou dotaci neprodleně vrátit.