Vlivy na povrchové a podzemní vody. Vliv na charakter odvodnění oblasti
Vlivy na povrchové a podzemní vody. Na úvod je stručně popsáno nakládání s kaly a dešťovými vodami (čistírna lagunových vod) při realizaci záměru a je konstatováno, že negativní dopady realizace záměru na povrchové a podzemní vody se na základě uvedených skutečností se nepředpokládají. Předchozími průzkumnými a monitorovacími pracemi bylo jednoznačně potvrzeno, že setrvání stávajícího stavu významným negativním způsobem primárně ohrožuje kvalitu horninového prostředí a podzemních vod. Jsou uvedena nápravná opatření, která jsou v současnosti na lokalitě nastavena k zamezení šíření znečištění z lagun Ostramo (čerpání podzemní vody z čerpacích jímek horizontálního ochranného drénu, jímacích studní a sanačních vrtů; odčerpávání volné fáze ropných uhlovodíků z hladiny čerpacích objektů a přečišťování směsi oleje a podzemní vody; přečišťování čerpané podzemní vody na Dekontaminační stanici; zasakování přečištěné vody do zasakovacích vrtů; zajištění prostoru HNO2 strážní službou; monitoring kvality podzemních a povrchových vod). Celkový vliv na vody je označen jako výrazně pozitivní. Odstraněním obsahu lagun dojde k úplné eliminaci primárního zdroje kontaminace podzemních i povrchových vod a tím i ke snížení rizika ohrožení zdrojů pitné vody. Možné negativní vlivy (předpokládané zhoršení stavu podzemních vod v návaznosti na těžební práce) budou dočasné, vázané na blízké okolí realizace záměru a budou eliminovány současným systémem ochrany lokality s ohledem na známá místa úniku lagunových vod z prostoru milánské stěny tak, aby byla splněna podmínka č. 18 stanoviska MŽP, viz příloha č. 4 dokumentace.
Vlivy na povrchové a podzemní vody. Od začátku stavby ve Zbirohu (km 66,800) po km 69,300 se stavba nachází v II. pásmu hygienické ochrany vod. V ostatních částech stavby se trať PHO vod pouze přibližuje – v km 73,5, v km 74,9, v km 78,9 v km 79, 5. Na úseku Zbiroh – Rokycany kříží trať drobné toky a meliorační kanály lokálního charakteru. Většinou jde o toky v horním povodí s relativně malým průtokem. Uvedené rekonstrukce a stavby by s výjimkou mostních konstrukcí a příp. propustků neměly zasáhnout do oběhu podzemních vod. Při stavbě se nepředpokládá trvalá změna režimu proudění. Plánované rekonstrukce propustků by měly přispět k bezproblémovému odvodnění rekonstruovaných staveb, snadnému odvádění srážkových vod a zabezpečit průchody vodotečí náspem železniční trati. Změny koryt vodních toků nejsou projektovány. Nelze očekávat ani změny v charakteru odvodnění zájmové oblasti. Určitou komplikací pro kvalitu vod by mohlo být riziko úniku ropných produktů ze stavebních mechanismů. Součástí projektu stavby bude havarijní plán k zabezpečení ochrany podzemních a povrchových vod před závadnými látkami, zejména před znečištěním ropnými látkami při realizaci stavby. Proto by zvýšená opatrnost a denní kontrola technického stavu vozidel měla být věnována v úsecích stavby v blízkosti ochranných pásem vodních zdrojů, tj. v úseku Zbiroh - Kařez, Holoubkov, a dodrženy následující zásady: Na plochách zařízení staveniště v pásmu ochrany vod budou stavební mechanismy vybaveny dostatečným množstvím sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniků ropných látek. V případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna, odvezena a uložena na lokalitách určených k těmto účelům. V pásmu ochrany vod nesmí být prováděna jakákoliv manipulace s ropnými látkami ani jejich skladování. Dále zde nesmějí být opravovány žádné mechanismy, rovněž zde není přípustné parkování vozidel. Pro parkování a opravy těchto mechanismů musí být v rámci stavebních prací zřízen stavební dvůr mimo pásmo ochrany vod. Při dodržení výše uvedených podmínek a zásad je možno předpokládat, že realizace záměru optimalizace trati neovlivní významným nebo znatelným způsobem kvalitu povrchových a podzemních vod v území, ani hydrologické a hydrogeologické poměry v území v okolí trati. Samotný provoz na železniční trati nemůže zásadně ohrozit čistotu vod. Úkapy mazacích látek z projíždějících souprav a přepravovaných kapalných materiálů ulpívají na povrchu štěrkového lože, kde se sorbují do prachových částic...
Vlivy na povrchové a podzemní vody. Záměr se nachází v citlivé oblasti dle § 32 vodního zákona. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících jakost vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. OV budou odváděny stávajícím způsobem, do městské kanalizace.
Vlivy na povrchové a podzemní vody. Významné nepříznivé vlivy na povrchové a podzemní vody nejsou očekávány. Se záměrem je spojeno riziko havarijního úniku látek škodlivých vodám jak ve fázi výstavby, tak ve fázi provozu. Jedná se však o rizika běžně společensky přijímaná v souvislosti s výstavbou a provozem pozemních komunikací. Za předpokladu uplatnění navržených opatření budou vlivy minimalizovány až eliminovány. Záměr je situován převážně v záplavovém území Q100 a jeho aktivní zóně. Realizace obchvatu mírně změní odtokové poměry, avšak má nepodstatný vliv na průběh povodně a rozliv vody v krajině a není nijak v kumulaci či v rozporu s plánovanými protipovodňovými opatřeními. Navýšení hladiny povodně při Q100 na levém břehu Dunávky u Opatovic o 7,5 cm není hodnoceno jako významně negativní, stejně jako vliv na pravobřežní oblast s chatovou zástavbou (zvýšení hladiny o max. 20 cm). Tato pravobřežní oblast je již v současnosti celá zahrnuta v území Q100. Míra vlivu je ověřena hydrotechnickým posouzením (příloha č. 4). Těleso obchvatu je navrženo tak, že nebude mít výrazně nepříznivý vliv na hydrické podmínky v přípovrchové půdní zóně. Zároveň není předpokládán vliv na lokální zamokření v území. Celkově lze konstatovat, že významný vliv na podzemní a povrchové vody není očekáván.
Vlivy na povrchové a podzemní vody. V průběhu normálního provozu hodnoceného společenského a obchodního centra při dodržení předepsaných technologických postupů se kontaminace podzemní ani povrchové vody nepředpokládá. Dešťová voda bude svedena potrubím ze všech střešních ploch do systému podzemní dešťové kanalizace a vnitřní parkoviště bude opatřeno sběrnými jímkami. Hydrogeologický kolektor je od povrchu terénu izolován dostatečně mocnou vrstvou jílovitých náplavových hlín, vystupujících zde ve funkci nadložního izolátoru. V případě správného fungování systému kanalizace, by ani v oblasti příjezdových a manipulačních ploch, nemělo k negativnímu ovlivnění podzemní vody docházet. Hodnocená stavba nepředstavuje významnější zásah do odtokových poměrů oblasti.
Vlivy na povrchové a podzemní vody. Nejsou nijak vyčísleny dešťové vody - není uvedeno, zda mají kanalizační systémy dostatečnou kapacitu (zejména v trase zdvoukolejnění). Tato kapitola obsahuje požadované údaje. Mám pouze připomínku k pojmu „výzisk“, tento pojem legislativa v odpadovém hospodářství nezná. Je ale skutečností, že při recyklaci štěrkového lože se běžně používá. Další poznámka se týká odkazu na § 2 odst. 1 písm. i) zákona o odpadech na str. 39, kde je uvedena stará formulace změněná novelou 9/2009 Sb. V novelizované formulaci už není odkaz na prováděcí předpis, ale přímo v zákoně je příloha 9 s limitními hodnotami. Dle poslední novely zákona o odpadech (154/2010 Sb.) je v § 2 odst. 1 písm. j) uvedeno, že zákon se nevztahuje na zeminy a jiné přírodní materiály vytěžené během stavebních činností, pokud vlastník prokáže, že budou použity v přirozeném stavu v místě stavby a že jejich použití nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví. Při recyklaci štěrkového lože je tedy odpadem pouze nevyužitelný zbytek. Recyklovanou část nelze považovat za odpad, ale prokázání, že její použití nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví, nelze v současnosti jinak, než dle již zmíněné přílohy č. 9 zákona. Seznam produkovaných odpadů při stavbě je názorem zpracovatele dokumentace. Odpovídající zařazení a nakládání se vznikajícími odpady je v kompetenci firmy provádějící stavbu.