Vlivy na povrchové a podzemní vody. V této kapitole jsou popsány hydrologické údaje zájmového území, nejvýznamnější místa křížení trati s vodními toky, záplavová území a popis odvodnění tělesa trati (v žkm 0,0 - 10,300 - nový systém odvodnění trati; v úseku trati žkm 10,300 - 24,860 se zpŧsob odvodnění trati nemění). Nová poloha trati v lokalitě „Boněcké rybníky“ zasáhne do akumulačního prostoru stávajícího poldru. Trať bude v nové poloze tvořit boční hráz tohoto poldru. Před vydáním stavebního povolení požádá stavebník příslušný vodoprávní úřad o vydání souhlasu k této stavbě dle § 17, odst. 1, písm. a) a c), zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonŧ (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisŧ. K negativnímu ovlivnění kvality podzemních a povrchových vod mŧže dojít v období výstavby v dŧsledku havárie, technické závady stavebních mechanizmŧ či selhání lidského faktoru. Při běžném provozu elektrizované trati se nepředpokládá negativní ovlivnění kvality a režimu vodního prostředí. Při dodržování doporučení uvedených v kapitole B.III.4.3 není dán předpoklad k ohrožení vodních zdrojŧ předmětnou stavbou. V souvislosti s případným čerpáním podzemní vody (např. za účelem snížení její hladiny ve stavebních jámách) je nutno požádat vodoprávní úřad o povolení takovéhoto nakládání s vodami, a to ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonŧ, v platném znění. Pro recyklaci sejmutého štěrku z kolejového lože budou zřízeny recyklační základny s mobilní recyklační linkou, které budou umístěny na zpevněné ploše v prŧmyslovém areálu firmy TOMA a.s. v Otrokovicích a TAJMAC-ZPS a.s. se sídlem ve Zlíně-Malenovicích. V prŧběhu stavby je třeba dŧsledně dodržovat ochranná opatření zamezující znečištění podzemních i povrchových vod. Potenciálním zdrojem ohrožení kvality vod jsou stavební práce spojené s opravami mostŧ a propustkŧ na vodotečích a použití těžkých mechanizmŧ. Na plochách zařízení stavenišť v záplavovém území nesmí docházet k dlouhodobému odstavování stavební techniky a ke skladování pohonných hmot a látek škodlivých vodám, s výjimkou množství pro jednodenní potřebu (např. PHM do ručního nářadí). Při manipulaci s ropnými látkami je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Pro případ havárie budou připraveny norné stěny. Pro realizaci stavby bude vypracován povodňový a havarijní plán. V této kapitole je uvedeno, že realizace si vyžádá trvalý i dočasný zábor zemědělské pŧdy ve všech k.ú. Ve srovnání s celkovým záborem lze konstatovat, že liniová část stavby...
Vlivy na povrchové a podzemní vody. Na úvod je stručně popsáno nakládání s kaly a dešťovými vodami (čistírna lagunových vod) při realizaci záměru a je konstatováno, že negativní dopady realizace záměru na povrchové a podzemní vody se na základě uvedených skutečností se nepředpokládají. Předchozími průzkumnými a monitorovacími pracemi bylo jednoznačně potvrzeno, že setrvání stávajícího stavu významným negativním způsobem primárně ohrožuje kvalitu horninového prostředí a podzemních vod. Jsou uvedena nápravná opatření, která jsou v současnosti na lokalitě nastavena k zamezení šíření znečištění z lagun Ostramo (čerpání podzemní vody z čerpacích jímek horizontálního ochranného drénu, jímacích studní a sanačních vrtů; odčerpávání volné fáze ropných uhlovodíků z hladiny čerpacích objektů a přečišťování směsi oleje a podzemní vody; přečišťování čerpané podzemní vody na Dekontaminační stanici; zasakování přečištěné vody do zasakovacích vrtů; zajištění prostoru HNO2 strážní službou; monitoring kvality podzemních a povrchových vod). Celkový vliv na vody je označen jako výrazně pozitivní. Odstraněním obsahu lagun dojde k úplné eliminaci primárního zdroje kontaminace podzemních i povrchových vod a tím i ke snížení rizika ohrožení zdrojů pitné vody. Možné negativní vlivy (předpokládané zhoršení stavu podzemních vod v návaznosti na těžební práce) budou dočasné, vázané na blízké okolí realizace záměru a budou eliminovány současným systémem ochrany lokality s ohledem na známá místa úniku lagunových vod z prostoru milánské stěny tak, aby byla splněna podmínka č. 18 stanoviska MŽP, viz příloha č. 4 dokumentace.
Vlivy na povrchové a podzemní vody. V průběhu normálního provozu hodnoceného společenského a obchodního centra při dodržení předepsaných technologických postupů se kontaminace podzemní ani povrchové vody nepředpokládá. Dešťová voda bude svedena potrubím ze všech střešních ploch do systému podzemní dešťové kanalizace a vnitřní parkoviště bude opatřeno sběrnými jímkami. Hydrogeologický kolektor je od povrchu terénu izolován dostatečně mocnou vrstvou jílovitých náplavových hlín, vystupujících zde ve funkci nadložního izolátoru. V případě správného fungování systému kanalizace, by ani v oblasti příjezdových a manipulačních ploch, nemělo k negativnímu ovlivnění podzemní vody docházet. Hodnocená stavba nepředstavuje významnější zásah do odtokových poměrů oblasti.
Vlivy na povrchové a podzemní vody. Vliv na charakter odvodnění oblasti
Vlivy na povrchové a podzemní vody. Nejsou nijak vyčísleny dešťové vody - není uvedeno, zda mají kanalizační systémy dostatečnou kapacitu (zejména v trase zdvoukolejnění). Tato kapitola obsahuje požadované údaje. Mám pouze připomínku k pojmu „výzisk“, tento pojem legislativa v odpadovém hospodářství nezná. Je ale skutečností, že při recyklaci štěrkového lože se běžně používá. Další poznámka se týká odkazu na § 2 odst. 1 písm. i) zákona o odpadech na str. 39, kde je uvedena stará formulace změněná novelou 9/2009 Sb. V novelizované formulaci už není odkaz na prováděcí předpis, ale přímo v zákoně je příloha 9 s limitními hodnotami. Dle poslední novely zákona o odpadech (154/2010 Sb.) je v § 2 odst. 1 písm. j) uvedeno, že zákon se nevztahuje na zeminy a jiné přírodní materiály vytěžené během stavebních činností, pokud vlastník prokáže, že budou použity v přirozeném stavu v místě stavby a že jejich použití nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví. Při recyklaci štěrkového lože je tedy odpadem pouze nevyužitelný zbytek. Recyklovanou část nelze považovat za odpad, ale prokázání, že její použití nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví, nelze v současnosti jinak, než dle již zmíněné přílohy č. 9 zákona. Seznam produkovaných odpadů při stavbě je názorem zpracovatele dokumentace. Odpovídající zařazení a nakládání se vznikajícími odpady je v kompetenci firmy provádějící stavbu.