DOKUMENTACE ZÁMĚRU

Oznámení záměru podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, bylo zveřejněno dne 28.12.2020 a dne 14.7.2021. K oznámení zveřejněného dne 28.12.2020 byly doručeny pouze stanoviska orgánů státní správy, veřejnost se nevyjádřila. Závažné připomínky k oznámení měla pouze ČIŽP a MěÚ Jičín. Zpracovatelka oznámení s dotčenými orgány připomínky projednala a dle dohody zapracovala. Následně bylo oznámení podáno a zveřejněno dne 14.7.2021. Toto oznámení sloužilo jako podklad pro zjišťovací řízení. Ve zjišťovacím řízení, jehož závěr byl vydán dne 18.8.2021 pod č.j. KUKHK– 24307/ZP/2021, příslušný úřad dospěl k závěru, že vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí je nutné zpracovat ve smyslu § 8 odst. 1 a přílohy č. 4 zákona.

V rámci oznámení se k záměru vyjádřili:

• Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, dne 21.07.2021 (č. j. KHSHK 22550/2021/XXX.XX/Xx) – dále jen KHS

• Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, dne 22.07.2021 (č. j. ČIŽP/45/2021/4589) – dále jen ČIŽP

• Krajský úřad, dne 09.08.2021 (č. j. KUKHK–24307/ZP/2021, e. č. 76002/2021/KHK),

- dále jen KÚ KHK

• Městský úřad Jičín, odbor životního prostředí, dne 28.7.2021

(MuJc/2021/18948/ZP/VoJ), - dále jen MěÚ Jičín

• Veřejnost, ze dne 28.07.2021.

KHS a KÚ KHK bez připomínek.

ČIŽP měla připomínky ke kategorizaci odpadů. S danými odpady v zařízení je nakládáno takto - zbytky tkání, které se zachytí v česlích, jsou odstraňovány jako vedlejší živočišné produkty (VŽP) společně s ostatními VPŽ z výroby. Kaly z ČOV a lapolu se ještě před rokem předávaly souhrnně pod kódem 020203, což vzhledem k předávání jednomu odběrateli a následnému zpracování, původce nerozlišoval na dvě kategorie. S rokem 2021 došlo ke změně odběratele, a odpady jsou předávány dle požadavku ČIŽP, zákona o odpadech č. 541/2020 Sb.

MěÚ Jičín oddělení ochrany ovzduší má požadavek na uložení zkušebního provozu na dobu 1 rok v rámci povolení o integrované prevenci. V případě nedostatečné účinnosti budou uložena další technické podmínky provozu k omezení zápachu. V Dokumentaci, v kapitole D.IV.

„opatření snižující negativní vlivy“ bylo pro fázi provozu délka zkušebního provozu omezena na max. 1 rok.

Konkrétnější popis současných opatření a požadavky na monitorování jejich účinnosti bude náplní žádosti o integrované povolení.

Oddělení odpadového hospodářství mělo požadavek na odpad „kal z areálové čistírny odpadních vod“ – tento odpad zařadit dle katalogu odpadů, způsob nakládání a hmotnost. Kal z areálové čistírny (ČOV) je nově v roce 2021 likvidován pod katalogovým číslem 02 02 04, původně byl likvidován pod kódem č. 02 02 03. Hmotnost kalu z ČOV 90 t/měsíc.

Veřejnost nesouhlasí s navýšením vepřové porážky, protože již v současnosti je stále častěji cítit velmi silný zápach a slyšet kvikot prasat, která jsou dovážena na porážku, a hluk pravděpodobně z klimatizačních jednotek. Veřejnost se domnívá, že navýšení vepřové porážky v této provozovně bude nadměrným zápachem a hlukem zatížena přilehlá obytná zóna i provozovny.

Během posledního roku probíhalo mnoho stavebních úprav, se kterými přirozeně souvisel i vyšší hluk a pohyb automobilů. Jednalo se např. o dostavbu administrativní budovy, výstavbu parkoviště pro osobní automobily, instalaci technologií do provozu v rámci investic Programu

rozvoje venkova, instalace nových kotlů do kotelny, to vše znamenalo a znamená zvýšený provoz do firmy. Pro snížení tohoto negativního dopadu byla postavena protihluková stěna směrem od ČOV a betonový plot směrem k silnici a k sousedním firmě viz obrázek níž (odhlučnění při skládání zvířat na jatka).

Co se týče klimatizačních jednotek, v únoru se plánuje otočení výparníků směrem nahoru (vertikálně). Ted jsou směrem na areálovou ČOV, modře zvýrazněné.

Obr. 1- opatření ke snížení negativního vlivu z provozu jatek – červeně stěny, modře výparníky

Ke zvýšenému hluk (kvikot prasat) a zápachu může také dojít krátkodobě při zvýšené potřebě odběratelů. V takovém období je navážení prasat na jatka intenzivnější.

Zápach se odvíjí do značné míry od druhu a kapacity výroby, technologické vybavenosti a vzdálenosti od zdroje. Momentálně je problematika těchto tří proměnných předmětem Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2, který zadala Technologická agentura České republiky (TAČR), pod kódem [TITOMZP903] Technologické zdroje znečišťování ovzduší – stanovení ochranných zón a modelových nástrojů pro umisťování nových staveb jako prevence obtěžování zápachem, který by měl být ukončen v první polovině roku 2022. Dílčí výstupy z tohoto projektu byly prezentovány na konferenci

ENVIRO (která proběhla 4.-5.10.2021), kde z hlediska zápachu lze rozdělit tří odstupové vzdálenosti:

1. odstupová vzdálenost (nejblíže ke zdroji) je typická tím, že ať se provedou jakákoli technická opatření, zdroj bude smrdět.

2. odstupová vzdálenost je vzdálenost, kde se významně projevuje vliv technických opatření.

3. odstupová vzdálenost navazuje na 2. vzdálenost a je to vzdálenost, kde zdroj již není cítit, bez opatření ke snížení zápachu.

Pro jatka dílčí výstup bohužel nebyl k dispozici, je ale zřejmé, že v určitých vzdálenostech nelze úplně zabránit zápachu ani sofistikovanými opatřeními. Jatka jsou umístěna v průmyslové zóně.

Cílem projektu je:

Omezit pachovou postižitelnost již existujících nevhodně umístěných zdrojů tím, že vznikne nástroj pro stanovení dodatečných opatření a současně s tím bude moci vzniknout dotační titul na omezení zápachu s objektivními kritérii.

Předcházet vzniku nevhodných konstelací v území, které způsobují stížnosti na zápach (umístění obytné zástavby a průmyslových / zemědělských areálů v těsné blízkosti). Xxxx účinná prevence.

Poskytnout úřadům klíč k určení možných příčin problémů. Stížnosti by měly být řešeny až do realizace odpovídajících opatření, které budou představovat krajní mez ochrany před zápachem ze stacionárních zdrojů prostřednictvím omezování jejich emisí.

Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem v areálu jatek budou využívána opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, „např.: provozovat zařízení k úpravě vedlejších produktů a odpadů, porážkovou linku, vykládku a nahánění v uzavřených prostorách, při vyprazdňování nádrží s krví používat odsávání plynů, zajistit pravidelné čištění zásobníků krve, jímat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů odpadní plyn ze skladování jatečního odpadu a vedlejších produktů v uzavřených zásobnících, odpadní plyn z výrobních zařízení a ze zařízení k úpravě a skladování vedlejších jatečních produktů a odpadů.“

Navýšení kapacity jatek může být (podle dostupných informací z programu BETA 2) jedním z důvodu posílení zápachu a zdrojem stížností. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici modely ani výstupy z odborných materiálů, které by se zaobíraly zápachem z jatek, budou případná opatření navržena během zkušebního provozu, který bude trvat 1 rok po navýšení kapacity.

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.I. Obchodní firma

Maso Jičín s.r.o.

A.II. IČ

481 68408

A.III. Sídlo společnosti

Xxxxxxxxxxxxxxx 0000, 000 00, Xxxxx - Xxxxxxxx Xxxxxxxxx

A.IV. Oprávněný zástupce

Xxxxx, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele:

Oznamovatel zastoupen na základě plné moci (viz. příloha č. 3)

DP Eco-Consult s.r.o.

RNDr. X. Xxxxxxx, Ph.D.

X Xxxxxx 000/00, Xxxxxx Králové IČ: 00000000

Telefon: x000 000 000 000

E-mail: xxxxxxxx@xxx-xxxxxxx.xx

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I. Základní údaje

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1

Název záměru

„NAVÝŠENÍ KAPACITY VEPŘOVÉ PORÁŽKY V PROVOZOVNĚ MASO JIČÍN S.R.O.“

Zařazení záměru

Dle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů jde o záměr kategorie II přílohy č. 1 k zákonu, záměry vyžadující zjišťovací řízení, bod 103 Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb (včetně výroby rybí moučky a rybích olejů s kapacitou od stanoveného limitu 5 tis. t/rok).

Záměr podléhá zjišťovacímu řízení. Příslušným úřadem je Krajský úřad Královéhradeckého kraje.

B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru

Cílem projektu je navýšení maximální kapacity vepřové porážky v současném areálu spol. Maso Jičín s.r.o. Kapacita masné výroby se nenavyšuje a zůstává stávající, tj. 13 t masných výrobků za den.

Tab. 1 Porovnání stávající a nové kapacity vepřové porážky

	nová kapacita porážky	stávající kapacita	rozdíl
Maximální počet poražených jatečných prasat	800 ks/den	510 ks/den	+290 ks/den
Průměrná hmotnost jatečně opracovaného vepřového těla	95 kg	95 kg
*Maximální hmotnost jatečně opracovaných těl (maximální denní kapacita porážky)	76 t/den	48,5 t/den	+27,5 t/den +56,7%
**Roční kapacita výrobků	19 150 t/rok	12 220 t/rok	+6 930 t/rok

*Maximální hmotnost jatečně opracovaných těl (maximální denní kapacita porážky) – údaj pro posouzení kapacity podle zákona o integrované prevenci, kategorie činností podle přílohy č. 1 - 6.4.a) – jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně

**Roční kapacita výrobků – údaj pro posouzení kapacity podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, kategorie činností podle přílohy č. 1 - Jatka, masokombináty a zařízení na zpracování ryb (včetně výroby rybí moučky a rybích olejů) s kapacitou výrobků od stanoveného limitu - 5 tis. t/rok.

Pro stanovení roční kapacity výrobků jsme použili výpočet = maximální denní kapacita porážky x počet pracovních dnů v roce (252)

V rámci areálu investor dále plánuje provést stavební úpravy, které celkově zlepšují výrobní podmínky. Navržené stavební úpravy nejsou nevyhnutelné pro navýšení kapacity porážky. Stavební úpravy jsou malého rozsahu a nespadají svojí kapacitou pod zákon č. 100/2001 Sb. Stavební úpravy spočívají ve zlepšení podpůrných procesů výroby a budou v rámci postupné obměny realizovány bez ohledu na výsledek posuzování. V oznámení jsou zmíněny z důvodu jejich budoucího zahrnutí do změny integrovaného povolení.

B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Kraj: Královéhradecký

Obec: Jičín

Katastrální území: Jičín

Parcely č.: st. 2703, 3478, 3479, 3878, 3879, 4398, p.č. 926/3, 926/15, 926/17,

926/19, 926/32, 926/41, 926/42, 934/2, 2151

Dopravní napojení: Hlavní dopravní napojení záměru bude z Konecchlumského ulice.

Obr. 2- Umístění záměru – mapa širších vztahů (zdroj: xxxxxxxxxxxxx.xxxx.xx)

Obr. 3 Umístění záměru – letecká mapa (zdroj: xxxx.xx)

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Charakter záměru

Navýšením kapacity vepřové porážky nedochází ke změně stávajícího charakteru záměru. Jatečně opracovaná těla prasat budou dále zpracovávána v provozovně na masné výrobky nebo přímo dodávána odběratelům.

Soulad s územním plánem

Území se nachází dle územního plánu (Územní plán města Jičín, změna č.1) na plochách smíšené výrobní, viz obrázek níž.

Obr. 4 Výřez z hlavního výkresu platného územního plánu města Jičín

Soulad záměru vyplývá z územně plánovací informace o podmínkách využití území, která byla vydaná Městským úřadem Jičín, v příloze č. 1.

Možnost kumulace s jinými záměry

Provozovna žadatele se nachází na jihovýchodním okraji města Jičín, v průmyslové zóně. Společnost v místě působí dlouhá léta, výrobní program se záměrem nemění, dochází pouze k navýšení kapacity.

Dle referenčního dokumentu o nejlepších dostupných postupech na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty schváleného v roce 2005 jsou hlavní ekologické problémy jatek spotřeba vody, emise kapalin silně zatížených organickým materiálem a spotřeba energie spojená s chlazení a s ohřevem vody. Dalším problémem mohou být zvýšené emise pachových látek.

V blízkosti záměru se nenachází žádná další jatka či kafilérie. V sousedství se nachází velkoobchody (sklady), servis a prodejny náhradních dílů automobilů a hydraulických a pneumatických zařízení a centrálního chlazení, prodej zdravotních potřeb. Nejbližší jatka jsou v obci Žlunice, od záměru ve vzdálenosti cca 14 km vzdušnou čarou. Nejbližší kafilérie jsou až ve středočeském kraji.

Z hlediska zápachu bylo nejvíce okolí záměru zatížené pachy ze sléváren, problémy byly i s vlastním provozem jatek, především ČOV. Následně provozovatel jatek provedl technicko- organizační opatření, která účinně eliminovala zápach. V okolních provozech byly také provedeny změny v technologii výroby. Aktuální problematika zápachu v okolí záměru byla konzultována jak s investorem, tak i s MěÚ Jičín a v současné době nejsou evidovány žádné stížnosti ani u provozovatele ani na úřadě, resp. připomínky veřejnosti k zápachu se objevily po druhém podání Oznámení (zveřejněného na portálu CENIA HKK1028).

Navýšení kapacity jatek může být (podle dostupných informací z programu BETA 2) jedním z důvodu posílení zápachu. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici modely ani výstupy z odborných materiálů, které by se zaobíraly zápachem z jatek, budou případná opatření

navržena během zkušebního provozu, který bude trvat 1 rok po navýšení kapacity.

Dle portálu Cenia (xxxxxx.xxxxx.xx) byl ve městě Jičín projednáván záměr s podobným výrobním programem, resp. zaměřen na zpracování VŽP kat. II. a III. Jednalo se o Zařízení pro zpracování biodegradabilního odpadu Jičín z roku 2010. Tento záměr nebyl realizován. Z hlediska možné kumulace zápachu byly ve městě Jičín projednány další dva podobné záměry, jednalo se o Kompostárnu pro město Jičín z roku 2006 a Rekonstrukce a intenzifikace ČOV Jičín z roku 2005.

Záměry skončily ve zjišťovacím řízení, bez významného vlivu na životní prostředí. ČOV Jičín je od záměru vzdálená cca 1,4 km a kompostárna pro město Jičín cca 2,6 km (v místě současné skládky TKO).

Kumulace záměru bude spočívat ve vyvolané dopravě, při změně technologie či havárii v provozovně či okolních firem může dojít i ke kumulaci zápachu a nepřiměřenému obtěžování obyvatel.

B.I.5. Zdůvodnění umístění záměru, zvažované varianty a důvody vedoucích k volbě daného řešení

Zdůvodnění umístění záměru a popis oznamovatelem zvažovaných variant s uvedením hlavních důvodů vedoucích k volbě daného řešení, včetně srovnání vlivů na životní prostředí:

Zdůvodnění potřeby záměru a umístění

Realizací záměru investor sleduje hlavní zájem:

1) Vzhledem k dlouhodobé spolupráci a spokojenosti významného odběratele, je cílem investora pokrýt zvýšenou poptávku po čerstvém mase.

Z hlediska umístění – umístění ve stávajícím areálu je nejvýhodnější řešení ze všech hledisek.

Varianty záměru

- Nulová varianta – záměr navýšení kapacity nebude realizován, bude zachován provoz při stávající kapacitě vepřové porážky.

- Aktivní varianta – z hlediska umístění, kapacity a rozsahu je předkládána jediná aktivní varianta, která je kompromisem požadavků investora a kapacity území.

B.I.6. Technické a technologické řešení záměru

Popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry:

IPPC a BAT

Již nyní je záměr provozován, předkládaná EIA zvyšuje kapacitu porážky, čímž se provoz dostává do režimu IPPC. Záměr nově spadá do režimu zákona o integrované prevenci.

Nejlepší dostupné techniky BAT pro jatka jsou uvedeny v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných postupech „Jatka a průmysl zpracovávající jejich vedlejší produkty“ z května 2005.

V rámci navýšení kapacity vepřové porážky nedochází k navýšení kapacity masné výroby, viz

také kapitola B.I.2. Stávající masná výroba nepodléhá Závěrům o nejlepším dostupným technikám BAT podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro průmysl potravin, nápojů a mléka, z důvodu nenaplnění stanovené kapacity 75 t/den. Nedochází ani k zařazení výroby jako nového vyjmenovaného stacionárního zdroje znečištění ovzduší pod kódem 7.3.

Porovnání technologie stávající vs. budoucí (která umožní vyšší zpracovatelskou kapacitu) s nejlepšími dostupnými technikami je stručně uvedeno níže. Podrobné hodnocení jednotlivých BAT bude předloženo příslušnému krajskému úřadu v rámci žádosti o integrované povolení.

BAT PRO EKOLOGIKCÉ ŘÍZENÍ - není zaveden normalizovaný, ani nenormalizovaný, bude zaveden po realizaci záměru, bez povinnosti certifikace.

OBECNÉ POSTUPY A OPERACE – stávající provoz převážně plní všechny BATy, po realizaci záměru bude uvedeno do souladu.

INTEGRACE ČINNOSTÍ NA STEJNÉM MÍSTĚ – irelevantní, nevztahuje se na dané zařízení. ÚKLID A ČIŠTĚNÍ ZÁVODU A ZAŘÍZENÍ – nyní plněno, po realizaci záměru plněno.

ČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY – nyní plněno, po realizaci záměru plněno.

DALŠÍ BAT PRO JATKA – např. optimalizace sběru krve, čištění aut dopravců, stájí – ve stávajícím provozu některé BATy plněny částečně, po realizaci záměru bude uvedeno do souladu.

DALŠÍ BAT PRO PORÁŽKU VELKÝCH ZVÍŘAT – např. sprchování, úklid podlah ustájených zvířat – v současnosti plněno, po realizaci záměru plněno.

Další požadavky vyplývající ze zavádění BAT technologií budou zahrnuty v řízení o IPPC, kde zároveň budou zahrnuty požadavky vzešlé z průběhu projednání EIA a IPPC.

BAT NA PACH „revize zápachů“ – problematika byla historicky řešena a nápravná opatření se týkala především úprav na ČOV a způsobu mytí dodavatelských vozidel.

Nevýhodou zápachu je to, že je těžko objektivně změřitelný. To znamená posuzuje se jen celkový vjem a ne jednotlivé součásti, které zápach tvoří. Navíc je to vjem lidí vnímaný u každého jedince jinak.

V současné době neplatí žádný zákonný limit pro pachové látky (původní limit pro hranici pozemku na zdrojích byl 20 OUe/m3 uvnitř intravilánu obce). Vnášení pachových látek není sice přípustné na úrovni, které způsobuje obtěžování, definice obtěžování není přesně stanovena a pro každého člověka je tato hranice jiná.

Pro posouzení tohoto problému je třeba použít srovnání se známými fakty:

• Běžná koncentrace v „čisté“ oblasti tzv. pozadí je 3 – 10 OUe/m3

• Běžně měřené koncentrace na hranicích pozemku zdroje se u zemědělských zdrojů, ČOV pohybují podle typu od 10 do 100 OUe/m3

Úroveň koncentrací pachových látek významně ovlivňuje počasí – teplota, vlhkost vzduchu, srážky a směr větru. Při vyšších teplotách nízkém atmosférickém tlaku dochází k vyššímu uvolňování pachových látek, které jsou následně intenzivněji vnímány. Nejhorší je inverzní charakter počasí.

Aktuální problematika zápachu v okolí záměru byla konzultována jak s investorem, tak i s MěÚ Jičín a v současné době nejsou evidovány žádné stížnosti ani u provozovatele ani na úřadě. Se zahájením provozu jatek cca před 10 lety byly stížnosti na zápach, nicméně po provedení nápravných opatření tyto stížnosti ustaly. Připomínky veřejnosti k zápachu se objevily po druhém podání Oznámení (zveřejněného na portálu CENIA HKK1028).

Navýšení kapacity jatek může být (podle dostupných informací z programu BETA 2) jedním

z důvodu posílení zápachu. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici modely ani výstupy z odborných materiálů, které by se zaobíraly zápachem z jatek, budou případná opatření navržena během zkušebního provozu, který bude trvat 1 rok po navýšení kapacity.

BAT NA HOSPODAŘENÍ S VODOU např:

„oddělení procesní a ostatní odpadní vody“ – Dešťová voda oddělena od splaškové a technologické – splněno v současnosti i po realizaci.

„suchý úklid závodu a suchá přeprava vedlejších produktů (viz část 4.1.12), následované tlakovým mytím (viz část 4.1.10) hadicemi osazenými ruční tryskou se spouští (viz část 4.1.11) a kde to je nutné, horkou vodou dodávanou z termostatem ovládaných směšovacích ventilů voda/pára (viz část 4.1.24)“ – pro přepravu vedlejších produktů bude nově instalován vyspádovaný žlab do střevárny s minimálními nároky na vodu – splněno v současnosti i po realizaci.

„sprchování prasat vodou úspornými tryskami s časovým řízením“ - Prasata jsou ve stájích rozdělena po kotcích. Sprchování je prováděno vodní mlhou a je zapnuto pouze v kotcích, které jsou obsazené - splněno v současnosti i po realizaci.

„v těch stávajících jatkách, kde není ekonomicky udržitelný přechod na paření prasat parou, izolace pařící lázně (viz část 4.2.2.6.2) a regulace hladiny vody v těchto nádržích (viz část 4.2.2.6.3)“ – nová pařící vana využívá k paření trupů horkou vodu s přímým ohřevem (proti původní vně významná spora energie), nová vana je izolovaná, výška hladiny i teplota regulovaná automaticky. Přechod na páru by měl vysoké investiční a prostorové nároky (s parou souvisí nákup další technologie) – splněno v současnosti i po realizaci.

„opakované použití studené vody v odštětinovacích strojích (viz část 4.2.2.8.1) a výměna zavlažovacích trubek za trysky s plochým proudem (viz část 4.2.2.7.2)“ – nový odštětinovač je integrovaný stroj – odštětinování, opálení i čistí v jednom – nelze použít v současnosti ani po realizaci záměru.

„opakované použití chladící vody z opalovacích pecí“ – nelze použít.

„sprchování prasat po opálení, tryskami s plochým proudem“ - nová sprcha nemá sice instalované trysky s plochým proudem, úspory vody je dosaženo zešikmením kartáčů a přivedení vody pouze na trup prasete – voda stéká pouze po trupu, a tím je dosaženo významných úspor vody proti stávající sprše – v současnosti neplněno, po realizaci záměru plněno.

„sterilizace pil na otvírání hrudníků v boxech s tryskami s horkou a studenou vodou“ – hrudník se otevírá nožem, půlicí pila je sterilována v boxe s tryskami – splněno v současnosti i po realizaci.

„vyloučení sprchování prasat před vstupem do chladícího tunelu „ – momentálně ani po realizaci nelze vyloučit, neboť při této činnosti dojde ke smytí všech nežádoucích zbytků po jatečném opracování (vnitřní tuk apod.).

BAT NA HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ např:

„rekuperace tepla ze strojoven chlazení“ – rekuperace tepla ze strojoven chlazení je zavedena, snižuje potřebnou energii na ohřev vody a tím spotřebu zemního plynu – splněno v současnosti i po realizaci.

Stávající stav

V současné době tvoří jádro areálu hlavní výrobní objekt, kde je umístěna veškerá výroba masokombinátu. Je zde porážka, chladírny, mrazírny, bourárna, balíčkárna, masná výroba, šatny a expedice. Objekt vznikal postupně, má nepravidelný půdorys.

VÝROBA

KOTELNA

VRÁTNICE A

PRODEJNA

BOURÁRNA

EXPEDICE

ČOV

MYTÍ

Další objekty v areálu jsou vrátnice, kotelna, čistírna odpadních vod, vrátnice s prodejnou, regulační stanice plynu, zásobník na kapalný dusík a trafostanice. V rámci areálu investor dále plánuje provést stavební úpravy, které celkově zlepšují výrobní podmínky. Navržené stavební úpravy nejsou nevyhnutelné pro navýšení kapacity porážky. Jedná se o vybudování nové haly k mytí a skladování přepravek včetně rekonstrukce a dostavby komunikace před halou, dále je v rámci areálu v jižní části navrženo parkoviště pro lehké NA, jehož součástí bude i nová čerpací stanice. V oznámení EIA se objevují pouze z důvodu získání celkové představy o vstupech a výstupech a budoucího zahrnutí celého areálu do integrovaného povolení.

Stručný popis záměru

Cílem záměru je zvýšit hodinovou kapacitu provozu včetně porážky. Dalšími aspekty rekonstrukce jsou – snížení spotřeby energií, zvýšení komfortu při opracování zvířat, zlepšení hygienických podmínek, zvýšení kvality opracování zvířat.

Stavebně technické řešení, stavební řešení

Dispoziční řešení plně respektuje stávají dispozici porážky a její návaznosti na okolní prostory a místnosti současného provozu. Stavební úpravy budou pouze lokální v místech, ve kterých to vyžaduje umístění nového strojního zařízení. Týká se to zejména úpravy podlah v místě chodby přísunu vepřového dobytka a v místě nečisté části porážky pod nově navrženou pařící a odštětinovací linkou.

Nosná konstrukce je řešena jako šroubovaná tak, že hlavní nosné profily jsou umístěny na nosných zdech, betonových sloupech stavby a ocelových sloupech. Ostatní nosníky jsou začepovány do těchto profilů nebo jsou s nimi spojeny do kříže pomocí spojovacích prvků. Výšky spodních hran nosníků a jejich umístění budou patrné na výkrese nosné konstrukce v prováděcím projektu. Stávající nosná konstrukce bude využita do maximální možné míry a v případě potřeby doplněna o nové nosníky a prvky.

Veškeré zařízení, nosníky a prvky, které nebudou vyrobeny z nerezové oceli budou povrchově upraveny žárovým zinkováním. Všechny případné svary budou opatřeny ochranným nátěrem zinkovou barvou, u které výrobce garantuje stejnou životnost jako u žárového zinkování.

Technologie

Jatečná prasata budou před porážkou shromažďována v současných prostorách stájí. Stávající hrazení ve stájích bude upraveno pouze v prostoru před vstupem do nově navrženého kotce, který vznikne před naháněcí uličkou. Nově vybudovaný kotec má kapacitu cca 27-30 vepřových kusů. Z naháněcí uličky bude kus vehnán do pneumatické omračovací pasti. Zde bude kus omráčen pomocí elektrické vidličky s pneumatickým přítlakem. Po omráčení bude kus vyklopen na válečkový vykrvovací stůl. Na stole bude kus vykrven.

Vykrvené vepřové kusy budou z válečkového stolu navěšeny na šikmý elevátor, který zvedne kusy na vykrvovací dráhu. Za odkapávací vanou budou kusy taženy pomocí řetězového dopravníku přes kartáčovací zařízení až k pařící vaně, kde bude provedeno automatické svěšení kusů na hrabici pařící vany. Z pařící vany budou kusy automaticky přesunuty do odštětinovače a po procesu odštětinování vyklopeny na válečkový stůl. Po provedení potřebných operací budou kusy zvednuty na opracovací dráhu a pomocí řetězového dopravníku dopraveny přes kartáčovací zařízení do čisté části porážky.

Za kartáčovacím zařízením budou kusy rozepnuty pomocí pneumatického dávkovače.

V čisté části porážky budou zvednuty stávající plocháčové dráhy včetně nosné konstrukce o 500 mm z důvodu jednoduššího a komfortnějšího opracování kusů. Na prvním pracovišti v čisté části porážky bude umístěna nová plošina s výškou 950 mm (zvýšení 500 mm), na které bude prováděno vyjmutí střev a žaludků. V návaznosti na tuto změnu bude provedena změna dopravy střev a žaludků do střevárny. Nově bude místo stávajícího dopravníku umístěn nerezový skluz, po němž budou tyto částí samospádem dopraveny na stůl ve střevárně. Další část opracovací linky plně respektuje stávající situaci až do místa půlení, kde bude instalována nová půlící pila včetně sterilizátoru. Za půlící pilou bude zřízeno nové pracoviště, kde bude prováděno odsávání míchy a mozečků. Dopravník na odsun V1/2 za půlící pilou bude rekonstruován a zkrácen. Za dopravníkem bude vytvořena pomocí dráhy ve spádu zásoba kusů před váhou ve visu. Přísun kusů ke spouštěcímu dopravníku, který bude zajišťovat dopravu kusů na stávající nižší výšku dráhy, a k následnému vážení bude regulován a řízen obsluhou u váhy. Stávající váha ve visu bude posunuta z důvodu umístění nového značení kusů. Přes toto zařízení budou kusy přesunovány pomocí nově instalovaného dopravníku. Za tímto dopravníkem bude napojen stávající provoz beze změn.

Stanoviště veterinární prohlídky budou beze změny, stejně nebude měněna kapacita chlazení. K dispozici jsou dva rychloschlazovací tunely, chladírna drobů, chladírna vepřových půlek, chladírna pozastavených kusů, chladírna a expedice konfiskátů a mrazírny. Čerstvé maso skladujeme při teplotě +1 až +7 °C, droby při teplotě 0 až +3 °C. Mrazírensky se převážně skladuje maso určené ke zpracování do výroby. Zamrazené maso je skladováno při teplotě maximálně -18°C. Chladící náplně jsou freonové. Chladírny byly postupně dostavovány v minulosti. Daný provoz neumožňuje delší skladování masa v chladírnách. Maso je po porážce schlazeno na požadovanou teplotu a následně co nejrychleji expedováno k dalšímu zpracování nebo obchodníkovi.

Hrubé terénní úpravy

Nebudou nutné. Pro montáž zařízení je nutno stavebně připravit otvory ve stávajícím objektu dle požadavků zhotovitele a upravit zejména podlahy v nečisté části porážky. Montáž lze provést ihned po stavební připravenosti a dodávce zařízení dle domluvy s investorem. Všechny práce budou provedeny dle platných hygienických a bezpečnostních předpisů.

Navýšení kapacity vepřové porážky nevyžaduje nové stavby s výjimkou přístavby expedice porážky, která již byla provedena dříve a v současnosti je již zkolaudovaná.

Pro výstavbu doprovodných staveb nebudou nutné žádné asanace a demolice, bude pouze nutné provést kácení malého rozsahu.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Předpokládaný termín zahájení výstavby záměru: duben 2022 Předpokládaný termín dokončení záměru: červenec 2022

B.I.8. Výčet dotčených územních samosprávných celků:

Kraj: Královéhradecký

Obec: Jičín

Ovlivnění jiných správních území se nepředpokládá.

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9 odst. 3 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Níže uváděný výčet nemusí být kompletní a může být v dalších fázích projektové přípravy záměru doplněn.

- Rozhodnutí - stanovisko EIA - Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí.

- Závazné stanovisko k umístění a stavbě vyjmenovaného zdroje znečištění ovzduší- Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí.

- Integrované povolení - Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí, v rámci kterého bude povolen provoz vyjmenovaného zdroje znečištění ovzduší a havarijní plán.

- Havarijní plán - Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí, v rámci kterého bude povolen provoz vyjmenovaného zdroje znečištění ovzduší a havarijní plán.

- Územní, stavební a kolaudační rozhodnutí – Městský úřad Jičín, stavební odbor

Oznamovatel je dále povinnen zajistit získání veškerých rozhodnutí plynoucích z vyjádření dotčených správních úřadů a vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

B.II. Údaje o vstupech

Využívání přírodních zdrojů, zejména půdy, vody (odběr a spotřeba), surovinových a energetických zdrojů, a biologické rozmanitosti:

B.II.1. Půda

Zemědělská půda

Součástí areálu je jedna parcela pod ochranou ZPF, která je chráněná zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o p.č. 926/32. Tento pozemek nebude záměrem ani výstavbou doprovodných objektů dotčen. Navržené úpravy nebudou realizovány na pozemcích pod ochranou ZPF, není tedy vyžadováno trvalé vynětí pozemku, momentálně není uvažováno ani o dočasných záborech.

Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL)

Ochrana pozemků PUPF je určena zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Areál společnosti nestojí na lesních pozemcích ani v jejich ochranném pásmu. Realizací ani provozem areálu nebudou dotčeny pozemky PUPFL.

B.II.2 Voda

Voda bude odebírána stávajícím způsobem – z veřejné vodovodní sítě.

Fáze realizace záměru

V období realizace bude v případě potřeby voda odebíraná ze stávající vodovodní přípojky. Betonové směsi budou do areálu přiváženy již hotové, nepředpokládá se potřeba technologické vody. Demolice nebudou probíhat vně stavebních objektů, voda ke skrápění nebude potřeba.

Sociální zázemí bude pro potřeby změn uvnitř objektu využito stávající. Pro realizaci doprovodných objektů vně hlavního výrobního objektu bude pitná voda pro pracovníky dovážena balená. Očista pracovníků bude probíhat mimo areál.

V této fázi přípravy záměru nelze odhadnout spotřebu pitné vody (není znám počet pracovníků).

Fáze provozu záměru

Vlastní záměr – tj. navýšení kapacity zpracovaných kusů nebude díky optimalizaci technologie a kontinuálnímu provozu představovat významnější odběr vody na tunu JUT. Ve skutečnosti dojde k mírnému snížení potřebné vody na tunu JUT. Celkově při max. zpracované kapacitě 800 ks/den bude odběr vyšší, než je stávající.

Celkový stávající odběr je při max. kapacitě 510 ks/den vypočten na cca 62 tis m3 za rok. Po realizaci bude celkový odběr při max. kapacitě 800 ks/den cca 77 tis m3 za rok.

Nová hala k mytí a skladování přepravek bude při provozu kontinuální myčky spotřebovávat pitnou vodu. Vzhledem k tomu, že mytí přepravek v areálu probíhá, při zachování stávajícího množství porážených prasat nedojde k hodnotitelnému nárůstu spotřeby vody proti původnímu stavu. Při navýšení kapacity lze předpokládat zvýšení potřeby vody. Současná spotřeba vody pro oplach bedýnek činí cca 740 m3/rok, po navýšení kapacity bude max. spotřeba cca 1 400 m3/rok.

Ostatní plánované objekty vně objektu nebudou pro svůj provoz vyžadovat zásobování vodou. Potřebná dodávka vody bude zajištěna z vodovodu, viz příloha č. 6.

B.II.3. Ostatní přírodní zdroje

Suroviny

Fáze realizace záměru

Materiály použité pro změny uvnitř stávajícího areálu jsou v souladu s popisem v kapitole B.I.6. Přesné stanovení bude provedeno v dalších stupních projektové přípravy. Jedná se o běžné stavební materiály.

Fáze provozu záměru

Pro provoz masokombinátu budou vyžadovány tyto suroviny:

• voda a led – v kapitole B.II.2.

• prasata – max. 800 ks/den

• obaly na balení masa – stávající, množství obalů nelze specifikovat, dle požadavků odběratele a dalšího zpracování.

• chemikálie – z hlediska chemie související s navýšením kapacity jsou nejvýznamnější skupinou dezinfekční přípravky, které slouží k čištění a dezinfekci podlah, povrchů, nádrží, potrubí apod. Po navýšení kapacity budou využívány stávající přípravky. Aktuální spotřeba je pro porážku, bourárnu a čištění vozidel dopravců cca 12 t. Po realizaci záměru je očekávaná spotřeba cca 14 t.

• pro ČSPHM – nafta nádrž o kapacitě 15,5 m3, AdBlue nádrž o max. objemu 3,3 m3.

Dále bude provozem spotřebovávána elektrická energie, zemní plyn i pohonné hmoty, což je podrobněji řešeno v kapitolách níže.

B.II.4. Energetické zdroje

Elektrická energie

Elektrická přípojka bude využívána stávající, přípojný bod ČEZ distribuce a.s. Napěťová soustava: 3NPE AC 50Hz 400V/TN-C-S.

Fáze realizace záměru

Při stavebních a montážních pracích bude potřebná elektrická energie spotřebovávána na osvětlení a provoz mechanismů. Bude využito stávajícího napojení areálu. Odběr není vyčíslen, není předpokládán ve významném množství.

Fáze provozu záměru

Elektrický proud bude potřeba na provoz jednotlivých zařízení výkonnější technologie – dopravníky, omračovací zařízení, čerpadla, míchačky, pařící vany, odštětinovače, pily.

Dále bude elektrická energie spotřebovávána pro provoz zařízení v nové myčce přepravek, a to pro pohon dopravníku, vlastní myčky a sušičky a stohovače. Ostatní nově budované objekty elektrickou energii pro svůj provoz potřebovat minimálně.

Při stávajícím max. provozu porážky byla spotřeba elektrické energie vypočtena na cca 3,8 tis MWh/rok. Po realizaci záměru je odhad spotřeby elektrické energie při max. provozu cca 4,5 tis MWh/rok.

Zemní plyn

Zemní plyn je odebírán stávajícím způsobem z veřejné distribuční sítě.

Fáze realizace záměru

Během realizace nebude zemní plyn spotřebováván.

Fáze provozu záměru

Zemní plyn bude potřeba na provoz jednotlivých zařízení výkonnější technologie – odštětinovače.

Nové objekty vně výrobní haly nevyžadují připojení na zemní plyn (a to ani pro potřeby sušení přepravek).

Celkový stávající odběr je při max. kapacitě 510 ks/den vypočten na cca 64 tis m3 za rok. Po realizaci bude celkový stávající odběr při max. kapacitě 800 ks/den cca 72 tis m3 za rok.

Pohonné hmoty

Fáze realizace záměru

Při demolicích, stavebních a montážních pracích a dopravě materiálu budou spotřebovány pohonné hmoty ve strojích a dopravních prostředcích. Pohonné hmoty nebudou v areálu skladovány. Množství momentálně nelze vyčíslit.

Pro dobu provozu záměru

Vlastní technologie pro svůj běžný provoz nevyžaduje pohonné hmoty. Při výpadku elektrické energie nebo plánované odstávce distribuční sítě jsou zdrojem elektrické energie pro administrativu náhradní zdroj, který je na konkrétní čas pronajmut. Při odstávce elektrické energie je i odstavena výroba.

V současnosti probíhá doplňování paliva do automobilů z veřejných čerpacích stanic mimo areál. Investor plánuje vybudování neveřejné čerpací stanice pohonných hmot. Z pohonných hmot bude k dispozici pouze nafta. Nová čerpací stanice bude dvouplášťová nadzemní nádrž o max. objemu 15,5 m3. Součástí nádrže je kromě běžného vybavení také úkapová jímka. Předpokládaná spotřeba nafty je cca 30 m3/měsíc.

Ostatní

Další vstupy do provozu jsou pomocné suroviny pro výrobu masných výrobků a údržby areálu. Tyto přímo nesouvisí s navýšením kapacity porážených zvířat.

B.II.5. Biologická rozmanitost

V místě záměru nebyl proveden biologický průzkum. Navýšení kapacity se odehrává ve stávající budově masokombinátu.

Zelené plochy v areálu jsou reprezentované kulturním trávníkem, prosty keřů a v malé míře i stromů. V místě, kde má být vybudovaná nová hala pro mytí přepravek a parkoviště pro lehké NA bylo již povoleno kácení stromů, včetně nařízení náhradní výsadby. Přímo v místě plánované výstavby se dále nachází stromy – jabloň, třešeň, jasan a sloupovitý tis fastigiata, pro které není vyžadováno povolení kácení. Převážnou část tvoří trávník s běžnými druhy rostlin jako jsou např. lipnice, srha, bojínek nebo psárka, jetele, jitrocele, řebříček, mléč, méně pak kopřiva. Ojediněle se vyskytoval šťovík, starček nebo zlatobýl.

Z keřů se v areálu vyskytují především kulturní druhy jako je tavolník japonský, tavolník popelavý, svída bílá, hlohyně šarlatová, pámelník Hancock, kalina tušalaj nebo zimolez lonicera. Dále v areálu roste bez černý a růže šípková. Keře jsou převážně lokalizovány podél oplocení areálu.

Ze stromů je naproti vrátnici skupina borovic, a za čistírnou odpadních vod dva javory babyka, podél oplocení pak také několik javorů jasanolistých.

Z živočichů byl v době obchůzky v areálu pozorován pouze vrabec obecný.

Dle výpisu z nálezové databáze AOPK za posledních 5 let nebyly v daném území evidované žádné bodové nálezy zvláště chráněných druhů živočichů nebo rostlin. Území je součástí širšího plošného území výskytu zvláště chráněných druhů – pouze ptáci. Během terénního průzkumu nebyla nalezena žádná hnízda ptáků.

V místě záměru ani areálu se nepředpokládá výskyt rostlinných či živočišných druhů chráněných dle Vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.

B.II.6. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Komunikační napojení

Dopravní napojení areálu je z Konecchlumské ulice, zůstává stávající, beze změny. Umístění vjezdu do areálu bude zachováno. Zásobování probíhá ze silnice I/16, odbočením do ul. Konecchlumského.

V areálu budou vybudovány nové zpevněné plochy jako je parkoviště pro lehké nákladní automobily a nájezdy k nové hale mytí přepravek ze stávající komunikace. Parkování zaměstnanců i návštěvníků bude na stávajícím parkovišti ve východní části areálu.

Areál je v provozu dle potřeby až 24 h denně. Největší pohyb osob je cca od 4 h od rána do cca 15 h odpoledne.

Doprava a její frekvence

Fáze realizace záměru

Během výstavby bude lokalita i její okolí zatíženo nákladní dopravou a stavební technikou. Jedná se o demoliční práce, transport materiálu a odpadu ze / na stavbu a instalace nových zařízení.

Vzhledem k současné neznalosti konkrétního množství dováženého materiálu a odváženého odpadu během stavby, není možné přesně vyčíslit celkový počet nákladních automobilů na příjezdu a odjezdu. Z praxe lze odhadovat intenzitu dopravy cca max. 1 NA/den. Vzhledem k charakteru okolí záměru lze předpokládat, že veškerá nákladní doprava bude směřovat průmyslovou zónou po ul. Konecchlumského na silnici I/16. Doba vnitřních úprav je odhadována na cca 3 - 4 měsíce.

Fáze provozu záměru

Se současným provozem areálu je spojená osobní i nákladní doprava. Evidence automobilů probíhá na vrátnici.

Rozvržení dopravy během týdne:

- o víkendu se neprobíhá navážení surovin či odvoz výrobků

- po – pá

o pravidelná, každodenní zahrnuje návoz prasat na porážku, rozvoz jatečních půlek, bouraného masa a masných výrobků

o pravidelná, 1-3krát v týdnu zahrnuje návoz hovězího a jiného masa a odvoz VŽP

o pravidelná, méně než 1 krát za týden zahrnuje návoz jednorázového obalového materiálu, návoz vratných obalů, ostatních surovin do výroby, odvoz tříděného odpadu, kalu ze sedimentačních jímek apod.

S realizací záměru bude především souviset pravidelná každodenní doprava. Navýšení kapacity nevyžaduje zaměstnat další zaměstnance, po realizaci úprav dojde k navýšení nákladní dopravy.

Maximální vypočtená doprava pro stávající provoz je 15 014 ks NA/rok. Po realizaci je nově očekávaná max. doprava cca 24 000 ks NA/rok.

Veškerá nákladní doprava je vedena mimo obytnou část města Jičín, uvažovaná bilance dopravy je uvedena v tabulce níž. Podrobně je doprava řešena v rámci hlukové studie, příloha č. 4.

Tab. 2 Bilance dopravy

Doprava vyvolaná záměrem
	Jednotka	Hala
Počet parkovacích stání pro osobní automobily	m.j.	41
Počet parkovacích stání pro nákladní automobily	m.j.	V areálu
Doprava nákladní celkem**	vozidel/den	86
Doprava nákladní den	vozidel/den	34
Doprava nákladní noc	vozidel/den	52
Doprava osobní celkem**	vozidel/den	40*
Doprava osobní den	vozidel/den	16
Doprava osobní noc	vozidel/den	24

*osobní doprava odhadnuta na základě počtu parkovacích míst

** z hlediska provozu záměru je uvažováno cca 60 % automobilů v noční a 40 % v denní době

B.III. Údaje o výstupech

Množství a druh případných předpokládaných reziduí a emisí, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů:

B.III.1. Znečištění ovzduší

Fáze realizace záměru

Pro fázi přípravy a realizace záměru nebyla zpracovaná rozptylová studie. Z hlediska vlivů na ovzduší se jako nejvýznamnější fáze realizace zpravidla uvažuje období zemních prací a demolice vně výrobních objektů.

Vlastní záměr, tj. stavební úpravy a osazení výkonnější technologie, bude probíhat uvnitř výrobního objektu.

Vně výrobního objektu je plánovaná výstavba nové haly pro mytí přepravek a parkoviště pro lehké NA. V této fázi je obvykle produkováno nejvyšší množství emisí (především TZL). V případě suspendovaných prachových částic je jejich vyšší množství v ovzduší způsobeno zejména z důvodu nakládání se zeminou, ale také zvýšenými pohyby nákladních vozidel po odkryté ploše staveniště. Na staveništi bude dále docházet k produkci znečišťujících látek z provozu stavebních strojů a ke vzniku sekundární prašnosti z pohybu stavebních mechanismů a při nakládání se sypkými materiály. Dalším zdrojem znečištění budou pohyby nákladních aut po areálu a okolních komunikacích. Tyto zdroje mohou po časově omezenou dobu významněji působit na své nejbližší okolí.

Lze předpokládat také skladování prašných stavebních materiálů na otevřených plochách, kde by např. suché a větrné počasí mohlo způsobit zvýšení emisí prachových částic do ovzduší. Z tohoto důvodu bude množství sypkých hmot skladovaných na staveništi minimalizováno na nezbytně nutné množství. Navážení nebude probíhat rovnoměrně po celý rok. Vzhledem k současné neznalosti přesného množství dováženého materiálu a odváženého stavebního a ostatního odpadu z výstavby není možné vyčíslit celkový počet nákladních automobilů na příjezdu a odjezdu a tím i množství emitovaných znečišťujících látek vyvolané dopravou (vč. sekundární prašnosti).

Pro tyto zdroje je s ohledem na jejich charakter obtížné exaktně stanovit množství emitujících látek či dobu jejich působení. Vzhledem k charakteru prací a přítomnosti průmyslové zástavby v těsném sousedství (nejbližší obytná zástavba se nachází ve vzdálenosti cca 170 m severním směrem) není nutné tyto zdroje podrobovat žádné speciální analýze.

Fáze provozu záměru

Pro fázi provozu záměru byla zpracována rozptylová studie. Studii zpracovala RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D., ze společnosti DP Eco-Consult s. r. o., V Lukách 446/12, Hradec Králové 7, PSČ 503 41 (IČ: 287 66300) v listopadu 2020, v příloze č. 5. Předkládaná studie zahrnuje nové vyjmenované zdroje znečištění ovzduší. Emise z vytápění, dopravy, ČSPHM (nafta) a ČOV nevyžadují zpracování RS pro další povolení.

Nové vyjmenované stacionární zdroje znečištění ovzduší:

• Kód 7.1. Jatka o celkové projektované kapacitě porážky větší než 50 t denně

• Kód 7.6. Udírny s celkovou projektovanou kapacitou na zpracování více než 1 t výrobků denně

• Kód 3.1. Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od více než 0,3 MW do 5 MW včetně

Hlavní znečišťující látkou uvolňovanou do ovzduší z provozu jatek je především zápach vznikající při rozkladu vedlejších živočišných produktů (krev, zbytky masa, kůže, tuk apod.). Pro snížení negativních vlivů při provozu jatek je stanovena technická podmínka provozu, která musí

být dodržena. Jedná se o technická opatření spočívající ve včasném a pravidelném čištění, vhodném skladování VŽP, případně dalších opatření, které podrobně rozvádí referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro jatka, viz také kapitola B.I.6.

Hlavní znečišťující látky z provozu udíren – na bukovou štěpku, pro které je stanoven legislativní limit jsou: NOX a CO, PM10 a PM2,5.

Hlavní znečišťující látky z nového odštětinovače, pro které je stanoven legislativní limit jsou: NOX a CO. Přesto, že při realizaci záměru dochází k navýšení spotřeby zemního plynu, výsledný příspěvek ke stávající imisní situaci bude malý.

Umístění zdrojů

Technologie porážky (vč. odštětinovače) i udírny jsou umístěny v suterénu.

udírny

nečistá část porážky (odštětinovač)

jatka – příjem, stáje, porážka

Obr. 5 Znázornění umístění vyjmenovaných zdrojů znečištění ovzduší (mapy.cz)

Výsledky:

Vypočítaná emise z provozu udíren vychází ze závěrečné zprávy – stanovení návrhů emisních faktorů pro MŽP č. E/1970/14/00 z února 2015.

Emise z udírny byly vypočteny při jejich provozu: 4 tuny zpracovaných výrobků/den, celkem max. výroba 1360 tun/rok (při provozu 340 dnů za rok, 10 hod./den).

Emise z bodového zdroje znečištění ovzduší (odštětinovač) dle EF na základě roční spotřeby zemního plynu, v množství 6600 m3/rok.

Tab. 3 Vyhodnocení ročních imisních přírůstků v porovnání s legislativou

Ukazatel	Průměrná roční koncentrace výpočet příspěvek [µg/m3]	Průměrná roční koncentrace stávajícího imisního pozadí [µg/m3]	Legislativní limit [µg/m3]	Splňuje / nesplňuje
PM10	1.26749237	22,7	40	Vyhovuje
PM2.5	1.12731656	17,3	20	Vyhovuje
NO2	0.18785791	14,4	40	Vyhovuje
CO	--	--	--	Nehodnoceno

Z výše uvedeného vyplývá, že cílový stav imisní zátěže provozem nového zařízení a stávajícího imisního pozadí budou v průměru ročních koncentrací v zákonných limitech s dostatečnou rezervou pro další zdroje znečištění ovzduší, toto hodnocení je vztaženo na nejvíce ovlivněný referenční bod.

Látky ovlivňující klima – emise skleníkových plynů

Nejúčinnější skleníkové plyny jsou vodní pára, CO2, metan, ozon, oxid dusný (N2O), částečně a zcela fluorované uhlovodíky (HFC a PFC), fluorid sírový, tvrdé (CFC) a měkké freony (HCFC).

Fáze realizace záměru

Během realizace záměru je předpokládán vznik CO2 a vodní páry z důvodů spalovacího procesu v motoru stavebních strojů.

Emise metanu ze spalování paliv ze stacionárních ani z mobilních zdrojů nepatří ke klíčovým zdrojům. Relativně největší příspěvek připadá na spalování paliv v lokálních topeništích.

Při výpočtu emisí N2O z mobilních zdrojů se jako významnější zdroj jeví pouze osobní automobilová přeprava, a to zejména osobní vozy s katalyzátory. Emisní faktory N2O pro vozidla na naftový pohon a pro vozidla na benzinový pohon bez použití katalyzátoru nejsou příliš vysoké a byly převzaty standardním způsobem z metodických směrnic. U vozidel na benzinový pohon vybavených třícestnými katalyzátory je situace komplikovanější. Pro desaktivovaný katalyzátor se uvádí přibližně třikrát větší hodnota než pro katalyzátor nový.

Pro stavební činnosti bude použita těžká technika a pro dopravu materiálu nákladní automobily. Obojí spotřebovává především naftu, pohon na zemní plyn není běžný a v této studii s ním není uvažováno.

Během realizace záměru není pravděpodobný vznik fluorovaných uhlovodíků, fluoridu sírového, freonů, halonů a dalších málo reaktivních syntetických plynů, které ve spalovacích motorech běžně nevznikají.

Fáze provozu záměru

Vzhledem k charakteru záměr: navýšení množství porážených zvířat, bude hlavním zdrojem skleníkových plynů související doprava.

Množství emisí skleníkových plynů se v dopravě odvíjí od množství spáleného paliva. Výfukové plyny běžně obsahují N2, O2, vodní páru, CO2, CO, NOX, nespálené uhlovodíky (parafiny, olefiny, aromatické uhlovodíky, atd.), SO2 a pevné částice. V emisích vznětového motoru je asi ze 75,2 % zastoupen N2, z 15,0 % O2, ze 7,1 % CO2, z 2,6 % vodní pára a zbývající 0,1 % připadá na ostatní škodliviny jako jsou amoniak, vodík, uhlovodíky, CO, SO2 a NOx, které jsou zastoupeny přibližně CO z 0,03 %, NOx z 0,03 % a SO2 z 0,01 %. NOx – neboli oxidy dusíku jsou v tomto případě NO a NO2, nejvíce je z nich zastoupen NO (představuje cca 95 %). Složení výfukových plynů zážehových motorů cca tvoří ze 72,3 % N2, z 12,7 % vodní pára, ze 12,3 % CO2, z 1 % ostatní složky a asi z 0,7 % kyslík. Na CO připadá asi 0,85 %, na NOx 0,085 %.

Pro bilanci přírůstku množství skleníkových plynů z dopravy byla použita následující úvaha: Uvažovaný okruh pro příjezdové komunikace je 25 km, najetý okruh po areálu 0,5 km. Přírůstek počtu automobilů je zobrazen v tabulce níž.

Tab. 4 Bilance dopravy

	Jednotka	Počet vozidel
Doprava nákladní celkem	vozidel/den	86
Doprava osobní celkem	vozidel/den	40

Výpočet množství vodní páry

⮚ Vodní pára se podílí na celkovém skleníkovém efektu zhruba ze 2/3. Antropogenní vlivy na změnu obsahu vodní páry v atmosféře jsou z pohledu vlivu ostatních plynů zanedbatelné. Její obsah v atmosféře je o 5 řádů menší než CO2 většinou se samostatně nehodnotí a její množství se nemůže příliš zvyšovat, protože je limitováno teplotou: při dané teplotě může vzduch obsahovat pouze jisté množství vodní páry.

⮚ Do bilance přírůstku skleníkových plynů nebyla vodní pára zahrnuta.

Výpočet množství CO2

⮚ Vzhledem k nemožnosti exaktně určit množství spálených pohonných hmot byl pro výpočet samotného CO2 použit odhad vycházející ze zkušeností s dopravou.

⮚ Koeficient CO2 byl převzat z článku Centra dopravního výzkumu.

⮚ Záměr je realizován v místě stávajících jatek který současně slouží jako sklad materiálu. Produkce emisí při dovozu a odvozu materiálu nebyla při výpočtu zohledněna jako korekce na stávající stav.

⮚ Přestože oxid uhelnatý není skleníkovým plynem, v atmosféře se přirozeně oxiduje na CO2 a tedy byl do výpočtu také zahrnut. Pro výpočet byla uvažovaná 100 % oxidace CO na CO2.

⮚ Koeficient CO pro dopravu byl vypočten programem MEFA.

⮚ Při výpočtu CO nebyla použita korekce na stávající stav.

Výpočet množství O3

⮚ Troposférický ozon vzniká složitými chemickými reakcemi oxidů dusíku s těkavými organickými sloučeninami za horkých letních dnů a bezvětří, a to především v městských a průmyslových oblastech.

⮚ Jedná se o plyn s krátkou dobou existence, GWP pro ozon nebyl stanoven (potenciál vlivu na globální oteplování). GWP je index určující poměrné množství oxidu uhličitého, které má stejný vliv na globální oteplování jako určovaná látka. Z toho důvodu plyn nebyl zahrnut od bilance.

Výpočet množství N2O

⮚ Vzhledem k nemožnosti exaktně určit množství spálených pohonných hmot byl pro výpočet samotného N2O použit odhad vycházející ze zkušeností s dopravou.

⮚ Koeficient N2O byl převzat z článku Centra dopravního výzkumu.

⮚ Při výpočtu N2O nebyla použita korekce na stávající stav.

⮚ GWP pro N2O byl stanoven, do bilance byl použit pro 100 let setrvání v atmosféře.

Výpočet množství CH4

⮚ V rámci záměru není uvažován pohon automobilů na CNG.

⮚ Vzhledem k nemožnosti exaktně určit množství spálených pohonných hmot byl pro výpočet samotného CH4 použit odhad vycházející ze zkušeností s dopravou.

⮚ Koeficient CH4 byl převzat z článku Centra dopravního výzkumu.

⮚ Při výpočtu CH4 nebyla použita korekce na stávající stav.

⮚ GWP pro CH4 byl stanoven, do bilance byl použit pro 100 let setrvání v atmosféře.

Množství vyprodukovaných skleníkových plynů ekvivalentní CO2 (ev. CO2) do atmosféry při maximální roční intenzitě dopravy vyvolané záměrem bude 2301 t.

Pro bilanci přírůstku množství skleníkových plynů ze stacionárních zdrojů byla použita následující úvaha:

Množství emisí skleníkových plynů z nové technologie se odvíjí od množství spáleného paliva (zemní plyn). Při spalování paliva byla předpokládaná dokonalá oxidace na CO2 a H2O. Při hoření se budou stopy CO v atmosféře oxidovat na CO2. Ve výpočtu je předpokládaná 100% oxidace na CO2. Za těchto podmínek odštětinovač vyprodukuje ročně max. 0,3 t CO.

B.III.2. Množství odpadních vod a jejich znečištění

Fáze realizace záměru

Sociální zázemí bude pro potřeby změn uvnitř objektů využito stávající. Pro realizaci doprovodných objektů vně hlavního výrobního objektu budou na staveništi umístěna mobilní WC. Mobilní WC budou pravidelně vyvážena jejich dodavatelem (pronajímatelem). Očista pracovníků stavby nebude prováděna na staveništi.

Dešťové vody na staveništi budou zasakovány v místě dopadu.

Fáze provozu záměru

Produkované odpadní vody z výkonnější technologie porážky budou likvidovány stávajícím způsobem, viz příloha č. 6, beze změn (včetně lapolů). Vypouštěné množství odpadních vod přibližně odpovídá odebranému množství pitné vody. Odpadní vody jsou následně přečištěny v areálové ČOV.

Areálová ČOV byla zkolaudovaná v roce 2003 MěÚ Jičín pod čj. 22421/2905/02/A1 a provoz k trvalému užívání povolil také v roce 2003 MěÚ Jičín pod čj. ŽP-01/4786/1488/03/Muš na základě žádosti a zkušebního provozu. Pro ČOV byl zpracován provozně manipulační řád, ze kterého vyplývá max. hodinová kapacita 32 m3. Za současného provozu je ČOV využívána přibližně z 50 %. Po realizaci záměru dochází k zatížení ČOV ve špičkovém provozu cca na 90 %.

Výpočtem bylo ověřeno, že bude kapacita areálové ČOV i po realizaci záměru (800 ks JUT/den), včetně realizace dalších podpůrných objektů (myčka přepravek) dostatečná. Na základě smlouvy je přečištěná odpadní voda vypouštěna do městské kanalizace. Odpadní vody musí plnit limity a podmínky kanalizačního řádu, což je pravidelně kontrolováno rozbory.

Produkované technologické vody z nové haly – z mytí přepravek budou odváděny stávající splaškovou (provozní) kanalizací na areálovou ČOV a následně vypouštěny do městské splaškové kanalizace. Podobně budou likvidovány i technologické vody z mytí vnitřních částí nákladního prostoru aut. Tyto odpadní vody nejprve projdou usazovací jímkou pro záchyt hrubých nečistot (objem cca 7,3 m3) a následně budou vedeny na areálovou ČOV.

Realizací zpevněných ploch a nové haly k mytí přepravek dojde k mírnému zvýšení množství dešťových odpadních vod. V místě existuje dešťová i splašková resp. provozní kanalizace. Do hlavní stoky dešťové kanalizace budou napojeny nové přípojky od odpadů ze střech nového objektu. Zastavěná plocha haly je celkem 652 m2. Produkované množství dešťových vod je vypočteno na základě průměrného ročního srážkového úhrnu naměřeného v Jičíně za období 58 let. Za měsíc vznikne na střeše nové haly cca 35 m3 dešťových odpadních vod, za rok cca 417 m3

Odvodnění většiny nových zpevněných ploch parkoviště je navrženo povrchově stečením dešťových vod přes zapuštěný silniční obrubník, zbývající část je řešena skrz opěrnou zeď. Vody jsou sváděny na stávající či upravený terén s následným zasakováním.

B.III.3. Kategorizace a množství odpadů

Nakládání s odpady během realizace i provozu záměru musí být řešeno v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech v platném znění (dále také „zákon o odpadech“) a v souladu s příslušnými prováděcími předpisy. Veškerá manipulace s odpady bude prováděna dle příslušné kategorie (O - ostatní a komunální odpad, N - nebezpečný odpad, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti).

Fáze realizace záměru

Vlastní záměr vyvolá potřebu lokálních změn ve vnitřních částech výrobních prostor, proběhnou demolice a případná likvidace současné technologie, např. beton, cihly, případně kovošrot.

Vně areálu dále investor zamýšlí výstavbu nových zpevněných a zastavěných ploch. S těmi bude souviset příprava staveniště, hrubé terénní úpravy budou spočívat ve vytěžení zeminy pro základy staveb. V současnosti je předpokládaná kladná bilance s potřebou likvidace nadbytečné zeminy. S neupotřebenou zeminou v areálu bude nakládáno jako s odpadem.

Ve zvýšené míře budou odpady produkovány také v procesu výstavby, např. obkladačky, zbytky folií, kabelů apod. a obaly od nátěrů, tmelů, lepidel apod. Očekávané druhy odpadů jsou uvedeny v tabulce níž. Množství odpadů je odhadováno na jednotky tun ostatního odpadu (desítky tun zeminy) a jednotky kg nebezpečného odpadu.

Tab. 5 Předpokládané druhy odpadů vznikající při demolici

Kat. č.	Kategorie	Druh odpadu
15 01 02	O	Plastové obaly
15 01 06	O	Směsné obaly
17 01 01	O	Beton
17 01 02	O	Cihly
17 01 03	O	Tašky a keramické výrobky
17 02 01	O	Dřevo
17 02 02	O	Sklo
17 02 03	O	Plasty

Kat. č.	Kategorie	Druh odpadu
17 04 01	O	Měď, bronz, mosaz
17 04 02	O	Hliník
17 03 02	O	Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01
17 04 04	O	Zinek
17 04 05	O	Železo a ocel
17 04 11	O	Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10
17 05 04	O	Zemina a kamení neuvedené pod 17 05 03
17 06 04	O	Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03
17 09 03	N	Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky
17 09 04	N	Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02, 17 09 03

Při realizaci záměru může být produkován i odpad jiných katalogových čísel. Přesný výčet odpadů, které budou vznikat během výstavby a přesné vyčíslení množství vznikajících odpadů bude provedeno v následujících stupních projektové přípravy záměru.

Původcem odpadu bude v době realizace záměru firma, která bude v daném místě provádět přípravu staveniště a výstavbu. Povinnosti původce jsou podrobně specifikovány v § 15 zákona. Odpad bude shromažďován po jednotlivých druzích do vhodných shromažďovacích prostředků, tak aby nemohlo dojít k nechtěnému úniku do životního prostředí či zcizení nebo zhoršení následné zpracovatelnosti odpadu.

Veškeré vyprodukované odpady budou předávány přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu.

Fáze provozu záměru

Při provozu porážky lze očekávat vznik odpadů při jatečním opracování prasat. Jedná se o:

- krev, štětiny a živočišné tkáně – vedlejší produkty živočišného původu

- obalů z použití dezinfekčních přípravků a mýdel

- odpad z lapačů tuků

- kaly z čištění odpadních vod

- odpad ze sociálního zázemí pracovníků

Při porážce prasat kromě masa vzniká krev a nevyužitelné části těla zvířat (VŽP). S nimi bude zacházeno stávajícím způsobem, v souladu se zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, v platném znění. Jejich dočasné uskladnění před likvidací odbornou firmou bude prováděno v chlazené místnosti v nádobách k tomu určených.

VŽP se zařazují do specifických kategorií, které odpovídají úrovni rizika pro zdraví lidí i zvířat a nebezpečí pro životní prostředí. Při provozu porážky vznikají VŽP kategorie 2 a 3. Vedlejší produkty živočišného původu jsou předávány k dalšímu zpracování asanační firmě, případně firmám, které jsou schváleny pro manipulaci, přepravu, skladování, ev. zpracování příslušné kategorie VŽP. Ke shromažďování tohoto materiálu jsou určeny nádoby, označené dle příslušné kategorie VŽP, které jsou před použitím čisté a suché. Prostory určené ke skladování VŽP jsou chlazeny na teplotu 12 °C a méně.

Těžení VŽP (kategorizace dle Nařízení EP a Rady 1069/2009 a rozhodnutí komise (EU) 2015/1356)

VŽP 1 – není v podniku produkován.

VŽP 2 – Materiálem 2. kategorie se rozumí: těla uhynulých zvířat, obsah trávicího traktu, hnůj, nevyprázdněná střeva, VZP obsahující rezidua nepovolených látek nebo kontaminantů nad stanovené limity, cizí tělesa, směsi materiálů kategorie 2 a 3, odpadní vody. Odpady VŽP 2 jsou ukládány do nádob označených žlutou barvou. „Není určeno ke krmení zvířat“ Odvoz zajišťuje asanační firma, podle zákona č. 166/1999 Sb.

VŽP 3 – K materiálu 3. kategorie patří: těla poražených zvířat a jejich části, které jsou poživatelné, ale které nejsou určeny pro lidskou spotřebu z obchodních důvodů, nebo těla poražených zvířat a jejich části, které jsou nepoživatelné, ale nepředstavují riziko z hlediska přenosu zoonoz. Do této skupiny patří vepřová krev, štětiny. Odpady VŽP 3 jsou ukládány do nádob označených (modrozelenou barvou): VŽP 3. kategorie – „Není určeno k lidské spotřebě“. Odvoz zajišťuje asanační firma, jako směsný materiál VŽP II. VŽP III, podle zákona č. 166/1999 Sb.

V nečisté části porážky je po omráčení okamžitě provedeno vykrvení. Krev pro potravinářské účely se odebírá dutým nožem, těží se pouze na objednávku a je uvolněna až po ukončení veterinární prohlídky dané skupiny zvířat (musí být uznána za poživatelnou). Ostatní krev je zachycena ve vykrvovacím žlabu, potrubím odvedena do sběrné nádrže - je klasifikována jako VŽP 3. kategorie.

Při paření, odštětinování a dočišťování trupu jsou odtraňovány ušní a oční výkroje, štětiny a paznehty (VŽP 3. kat), likvidováno jako VŽP 2.kategorie.

V čisté části porážky se provádí vykolení a půlení, které začíná odstraněním konečníku s jeho obsahem, otevřením dutiny břišní, vyjmutí střev, ledvin, otevření dutiny hrudní, vyjmutí drobů.

Nepoživatelné orgány - plíce, játra, nepoživatelné části těl, případně celá nepoživatelná těla se po veterinární prohlídce odkládají do vozíku, označeného jako VŽP 2. Nepoživatelné plíce a tuk, jsou-li vytěženy jako VŽP 3, jsou uloženy do chladírny krmného konfiskátu. Veškerý materiál je uskladněn v pro něj určeném prostoru a pak expedován podle jednotlivých kategorií asanačnímu ústavu (VŽP II) , nebo jinému odběrateli, oprávněnému ke zpracování příslušné kategorie VŽP.

Žaludečně střevní komplet (tzn. orgány dutiny břišní) je po veterinární prohlídce přesunut do střevárny pomocí dopravníku, kde pracovník střevárny vytěží a dále zpracuje žaludky a střeva. Střeva mohou být těžena ke krmným účelům (s označením VŽP III.) nebo proběhne těžení tenkých střev pro následné potravinářské využití. Pro potravinářské účely jsou dále těženy žaludky a mikry (bránice).

Produkované množství VŽP při maximální stávající kapacitě představuje cca 2 600 t, z toho přibližně 50 % přestavuje VŽP 2 a zbývající polovinu VPŽ 3. Po realizaci záměru dojde k navýšení množství VŽP přibližně 57 %, pokud by nedošlo k navýšení prodeje drobů, tuku a krve pro potravinářské účely.

Množství prodaných drobů, krve a tuku pro potravinářské účely je závislé od objednávek. Největší položku představuje tuk , kterého se vyprodukuje cca 500 – 700 tun. Dalšími významnými položkami jsou žaludky a střeva. Střeva jsou počítána na kusy, jejich množství se pohybuje cca 70 – 100 tis kusů a 40 - 50 t prodaných žaludků. Ostatní položky se pohybují do 10 t.

Předání VŽP i potravin je řešeno smluvně s odběrateli. Při navýšení kapacity porážky bude s VŽP nakládáno stávajícím způsobem, s odběratelem je dohodnut vyšší odběr VŽP.

Při provozu porážky vznikají odpadní vody s obsahem tuku a tkání. Tyto odpadní vody jsou před jejich přivedením na areálovou ČOV přečištěny v lapolu a na česlích. Lapol je pravidelně vyvážen a byl zdrojem odpadu kat. č. 02 02 03, v průběhu roku 2021 byl odpad překategorizován z provozních důvodu nejprve na kat. č. 02 02 04 a později na správné kat. č. 19 08 09. Pod tímto číslem bude odpad evidován i do budoucna.

Česle jsou automaticky čištěny, zachycené zbytky tkání (shrabky) jsou vynášeny nad hladinu a dále až do hlavy česlí, kde vypadávají do výsypky. Po ověření nakládání s odpadem u provozovatele bylo zjištěno, že zbytky z česlí jsou vyváženy jako VŽP.

Odpadní vody, vznikající při oplachu stájí a přepravníků prasat, jsou na ČOV vedeny přes sedimentační jímky. Kal ze sedimentačních jímek a ČOV byl původně kategorizován jako odpad č. 02 02 03 a v roce 2021 byl překategorizován na č. 02 02 04. Odpad č. 02 02 04 je následně předáván do povoleného zařízení na zpracování tohoto druhu odpadů. Množství tohoto vyprodukovaného odpadu je přibližně 90 t/měsíc.

Odpady pak také vznikají v sociálním zázemí pracovníků porážky. Jedná se o běžné druhy komunálního odpadu.

Zdrojem odpadů mohou být i opravy strojního zařízení, které budou zajišťovány odborným servisem na základě smluvních vztahů včetně zajištění nakládání s odpady vzniklými v rámci provedené servisní činnosti.

Z pomocné technologie – myčka přepravek, čerpací stanice bude produkováno minimum odpadů. Bude se opět jednat o zbytky tkání z přepravek či folie z balení masa.

Odpady výše budou vznikat pravidelně v malých množstvích, v množství desítek tun ostatních odpadů za rok a nebezpečných odpadů v jednotkách kg. Výjimkou je odpad č. 02 02 03, kterého je v současnosti přibližně 800 t za rok. Realizací záměru dojde k navýšení cca o 57 %. Jeho množství lze jen těžko omezit. Dalšími nejvýznamnějšími druhy odpadů jsou papírové a lepenkové obaly, kterých v současnosti vzniká cca 50 t ročně. Realizací záměru lze očekávat roční produkci v rozmezí 70 – 100 t ročně.

Ze sociálního zázemí a administrativy v současnosti vzniká směsný komunální odpad č. 20 03

01. Podle § 13 (1) má původce povinnost soustřeďovat odpady odděleně v souladu s hierarchií odpadového hospodářství. Zaměstnavatel je povinen motivovat zaměstnance k předběžnému třídění odpadů, minimálně k vytřídění papíru a plastů a odpadů vznikajících při údržbě zeleně v areálu, které budou zařazeny pod vlastní kódy. Zbytkový směsný komunální odpad bude následně zařazen pod katalogové č. 20 03 01. Z hlediska celkového množství tohoto odpadu nedochází k navýšení, produkováno je cca 80 t ročně. Navýšení kapacity porážky nevyvolá potřebu nových pracovních míst.

Pro zajištění hygieny provozu jsou používány různé dezinfekční prostředky a mýdla. Obaly z dezinfekce a mýdel jsou odpadem ve smyslu zákona o odpadech. Jejich likvidace bude zajištěna formou zpětného odběru podle zákona č. 477/2001 Sb. nebo předání do zařízení povoleného k nakládání s daným druhem odpadů podle zákona č. 541/2020 Sb.

Vyšší množství odpadu po realizaci záměru bude vzhledem k omezenému prostoru častěji odváženo k využití nebo odstranění.

V následující tabulce jsou uvedeny vybrané druhy odpadů, které by mohly vznikat při provozu záměru.

Tab. 6 Předpokládané druhy odpadů vznikající při provozu záměru

Kat. č.	Kategorie	Název
(02 02 03)	O	Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 02 04	O	Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
15 01 01	O	Papírové a lepenkové obaly
150102	O	Plastové obaly
15 01 10	N	Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
15 02 02	N	Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

Kat. č.	Kategorie	Název
16 05 07	N	Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
19 08 09	O	Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky
20 01 01	O	Papír a lepenka
20 01 39	O	Plasty
20 02 01	O	Biologicky rozložitelný odpad
20 03 01	O	Směsný komunální odpad

Za nakládání s odpady odpovídá jejich původce, tedy provozovatel, který je v souladu s § 94 odst. 1 a 2 zákona o odpadech povinen vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi a zpracovávat roční hlášení o produkci a nakládání s odpady. Další povinností investora, jako původce, bude zařazovat odpady dle druhů a kategorií a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností. Kompletní povinnosti jsou pak uvedeny v § 13 a 15 zákona o odpadech.

Odpady budou shromažďovány dle druhů a kategorií ve vhodných nádobách. Odpad, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti (N), bude shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti a odcizení. Nádoby pro shromažďování směsného komunálního odpadu budou umístěny v zastřešených boxech a budou pravidelně odváženy do zařízení, které má pro daný druh povolení. Nádoby pro tříděný odpad - papír a plasty je navrženo umístit na společné stanoviště, odkud bude odvážen do zařízení k využívání odpadů. Likvidaci a manipulaci s odpady zajistí provozovatel u odborných firem smluvně před navýšením kapacity vepřové porážky.

Interval odvozu odpadu bude podle potřeby původce odpadu. Komunální odpad bude odvážený v pravidelných intervalech.

Dále při provozu mohou vznikat elektrozařízení ve formě zářivek, či mohou být pořádány firemní akce pro sběr baterií, mobilů či dalších drobných elektrozařízení. Manipulace s těmito zařízeními bude prováděna podle zákona č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností mj. ustanovení § 4: Každý, kdo se zbavuje výrobku s ukončenou životností, je povinen jej předat pouze osobě oprávněné k jeho převzetí.

Veškeré vyprodukované odpady budou předávány oprávněným osobám k využití či odstranění.

Nakládání s odpady v případě ukončení provozu

Ukončení provozu záměru není v současné etapě přípravy záměru plánováno. Při ukončení provozu bude s odpady nakládáno v souladu s platnou legislativou v době ukončení provozu.

B.III.4. Ostatní emise

Například hluk a vibrace, záření, zápach:

Stávající stav akustické situace v území byl měřen pouze pro stacionární zdroje v roce 2021, viz příloha č. 04. Pro potřeby modelového výpočtu stávající hlukové situace pro hluk z dopravy byly použity intenzity dopravy z celostátního sčítání ŘSD 2016, které byly přepočteny na základě TP

225 na stávající stav (rok 2021) a orientačního terénního sčítání ze 7.10.2021. Intenzity z terénního sčítání byly přepočteny dle TP 189 pro rok 2021 a 2022. Území je v současné době ve vyšší míře zatěžováno hlukem z dopravy na obchvatu města Jičína.

Fáze realizace záměru

Veškeré stavební úpravy související se záměrem navýšení kapacity porážky budou probíhat uvnitř výrobního objektu. Vzhledem ke vzdálenosti k nejbližší obytné zástavby (cca 170 m) není předpokládán hodnotitelný nárůst hluku ze stacionárních zdrojů ve venkovním chráněném venkovním prostoru nejbližší stavby.

V souvislosti s realizací dalších objektů v areálu provozovatele může dojít k časově omezenému a občasnému zvýšení hladiny hluku a vibrací v těsné blízkosti staveniště v důsledku použití stavebních strojů, zvláště při provádění zemních prací jako jsou terénní úpravy, výkop základů, případně hutnění a vibrování při betonáži.

Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro hluk ze stavební činnosti (pro chráněný venkovní prostor) je pro denní dobu 7.00 – 21.00:

L Aeq,s = 50 dB + 15 dB* = 65 dB

* Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk ze stavební činnosti

Vzhledem k rozsahu prací a rozdílného harmonogramu a vzdálenosti nejbližší obytné zástavby není předpokládáno překračování legislativního limitu pro hluk. Podmínkou je, že veškeré stavební práce budou prováděny pouze v denní dobu tj. od 7 do 21 h.

Fáze provozu záměru

Pro fázi provozu záměru byla zpracována hluková studie. Studii zpracovala RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D., ze společnosti DP Eco-Consult s. r. o., IČ: 287 66300 aktualizovaná v listopadu 2021, v příloze č. 4. Hluková studie hodnotí vliv nárustu dopravy a stacionárních zdrojů souvisejících s navýšením kapacity vepřové porážky.

Pro výpočet hlukové zátěže při provozu záměru byly zvoleny referenční body u obytných domů, které se nacházejí nejblíže u plánovaného záměru. Referenční výpočtový bod představuje virtuální místo, kde se pomocí výpočetní metody zjišťují hlukové parametry, charakterizující stav akustické situace v posuzovaném místě. Zvolené referenční body jsou:

Tab. 7 Popis referenčních bodů

Číslo ref. bodu	Umístění výpočtového bodu
1.	Textilní 407, Jičín
2.	Konecchlumského 640, Jičín
3.	Šturmova 553, Jičín
4. tech. bod	50.4298756N, 15.3738889E
5. tech. bod	50.4263358N, 15.3733681E
6. tech. bod	50.4297511N, 15.3812250E

Stacionární zdroje hluku

Stacionární zdroje hluku jsou v areálu záměru v provozu již ve stávajícím stavu. Stávající situace hlukové zátěže z provozu stacionárních zdrojů hluku byla změřena spol. Kvinting s.r.o. dne 3.11.2021. Záměrem nevznikají nové stacionární zdroje hluku. Ve fázi provozu záměru budou zachovány stacionární zdroje hluku v areálu, které jsou v provozu již v současném stavu.

Dopravní zátěž

Areál se nachází v jihozápadní části města Jičín, dopravně je napojen na ulici Konecchlumského. Podle metodiky stanovení výhledové intenzity automobilové dopravy TP 225, III. vydání byly intenzity celostátního sčítání dopravy přepočteny na výpočtový rok 2021 – stávající stav a

výpočtový rok 2022 – stav po realizaci záměru. Tyto intenzity byly zadávány do modelového výpočtu.

Výsledky:

Pro hluk z dopravy byly vypočteny pro denní a noční dobu následující hodnoty:

Tab. 8 Tabulka výsledků pro denní dobu tj. 6:00 hod. až 22:00 hod. nejhorší místo fasády – výpočet dle údajů ŘSD

LAeq (dB)
Číslo ref.bodu	Průmysl stávající1)	Průmysl záměr1)	Limit hluku průmysl	Doprava stávající	Doprava výhled bez záměru	Doprava výhled se záměrem	Limit hluku doprava
1.	44,32)	44,32)	50,0	41,1	41,2	41,2	60,03)
2.	--	--	50,0	55,6	55,7	55,7	60,0
3.	--	--	50,0	56,1	56,1	56,1	55,0
4.	--	--	-4)	55,6	55,7	56,4	-4)
5.	--	--	-4)	69,1	69,2	69,2	-4)
6.	--	--	-4)	68,7	68,8	68,8	-4)

1) Vzhledem k tomu, že realizací záměru nevzniknou nové stacionární zdroje hluku, bude výhledová hluková zátěž z provozu stacionárních zdrojů v areálu záměru stejná jako ve stávajícím stavu.

2) Nejbližší obytná zástavba (ref. bod č.1) byla hodnocena na základě protokolárního měření hluku (viz kap. F a příloha č. III), ostatní ref. body nebyly hodnoceny, protože se nacházejí dál od záměru a hluková zátěž z provozu stacionárních zdrojů zde bude příznivější než v měřeném bodě.

3) Hodnocen dominantní příspěvek hluku z místní komunikace II. třídy – ul. Konecchlumského.

4) Technický bod, není vztažen hlukový limit.

Tab. 9 Tabulka výsledků pro noční dobu tj. 22:00 hod. až 6:00 hod. nejhorší místo fasády – výpočet dle údajů ŘSD

LAeq (dB)
Číslo ref.bodu	Průmysl stávající1)	Průmysl záměr1)	Limit hluku průmysl	Doprava stávající	Doprava výhled bez záměru	Doprava výhled se záměrem	Limit hluku doprava
1.	37,72)	37,72)	40,0	36,1	36,2	36,7	50,03)
2.	--	--	40,0	50,9	51,0	51,0	50,0
3.	--	--	40,0	52,0	52,1	52,1	45,0
4.	--	--	-4)	51,5	51,7	55,7	-4)
5.	--	--	-4)	64,0	64,0	64,2	-4)
6.	--	--	-4)	63,7	63,8	64,0	-4)

3) Hodnocen dominantní příspěvek hluku z místní komunikace II. třídy – ul. Konecchlumského.

4) Technický bod, není vztažen hlukový limit.

Výpočet hluku z provozu stacionárních zdrojů nebyl proveden. Výhledovou hlukovou zátěž z provozu stacionárních zdrojů lze odhadnout na základě protokolárního měření stávající hlukové zátěže, neboť v areálu Maso Jičín bude po realizaci záměru zachován stávající rozsah provozu stacionárních zdrojů hluku a nové stacionární zdroje hluku nevzniknou.

Při srovnání výsledků protokolárního měření a platných limitů, lze vyhodnotit, že stávající hluková zátěž ze stacionárních zdrojů vyhovuje platným legislativním limitům 50 dB v denní době resp. 40 dB v noční době, což lze, vzhledem k výhledovému zachování stávajících stacionárních zdrojů hluku, očekávat i ve výhledu ve fázi provozu záměru.

V referenčních bodech č. 1 a 2 byl hodnocen dominantní příspěvek hluku z místní sběrné komunikace II. třídy (ul. Konecchlumského). Proto na tyto body byla uplatněna korekce pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích + 10 dB.

V referenčním bodě č. 3 byl hodnocen dominantní příspěvek hluku z místní komunikace III. třídy (ul. Šturmova). Proto na tento bod byla uplatněna korekce pro hluk z dopravy na dráhách, silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy a účelových komunikacích ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů + 5 dB.

Mimo obytnou zástavbu, v blízkosti jihovýchodní části ul. Konecchlumského a komunikace č. I/16 byly navíc, pro zjištění orientačního nárůstu hluku z dopravy vyvolané záměrem, umístěny technické výpočtové body bez vztažených hygienických limitů. Z výsledků v technických bodech vyplývá maximální nárůst hlukové zátěže z dopravy vyvolané záměrem 0,7 dB v denní a 4,0 dB v noční době.

Pro stávající stav i obě varianty výhledu (se záměrem i bez záměru) bylo v referenčním bodě č. 1 výpočtem ověřeno plnění denních i nočních hygienických limitů hluku z dopravy při zohlednění příslušných korekcí.

Referenční bod č. 2 plní hygienické limity hluku z dopravy se zohledněním příslušných korekcí pro všechny modelované varianty pouze v denní době. V noční době jsou u ref. bodu č. 2 překračovány hygienické limity pro hluk z dopravy se zohledněním příslušných korekcí již ve stávajícím stavu a budou překračovány i v obou variantách výhledu – se zohledněním i bez zohlednění záměru.

Referenční bod č. 3 překračuje hygienické limity hluku z dopravy se zohlednění příslušných korekcí ve všech modelovaných variantách v denní i noční době.

Porovnáním výsledků výhledových variant (bez záměru a se záměrem) v nadlimitně zatížených ref. bodech bylo zjištěno, že nárůst hlukové zátěže vyvolané záměrem bude nulový, tzn. záměr bude mít na nárůst hlukové zátěž z dopravy v území nulový, nehodnotitelný vliv.

Vibrace

Při výstavbě vně výrobního objektu budou zdrojem vibrací nákladní automobily a nakladač, jehož pojezdem bude docházet i k hutnění materiálu. Vzhledem ke vzdálenosti nejbližších obytných objektů od místa záměru se přenos vibrací z realizace ani provozu záměru do těchto objektů nepředpokládá.

Záření

Navrhovaný záměr není zdrojem ionizujícího, ani neionizujícího (elektromagnetického záření) ve smyslu zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Při realizaci ani provozu se nepředpokládá provozování otevřených generátorů vysokých a velmi vysokých frekvencí ani zařízení, která by takové generátory obsahovala, tj. zařízení, která by mohla být původcem nepříznivých účinků elektromagnetického záření na zdraví ve smyslu nařízení vlády č. 480/2001 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

Zápach

přípustné na úrovni, které způsobuje obtěžování, definice obtěžování není přesně stanovena a pro každého člověka je tato hranice jiná.

Pro posouzení tohoto problému je třeba použít srovnání se známými fakty:

• Běžná koncentrace v „čisté“ oblasti tzv. pozadí je 3 – 10 OUe/m3

• Běžně měřené koncentrace na hranicích pozemku zdroje se u zemědělských zdrojů, ČOV pohybují podle typu od 10 do 100 OUe/m3

Problematika obtěžování pachovými látkami je tedy velmi komplikovaná. Prakticky vždy se jedná o směs látek, která se chová jinak než jednotlivé chemické látky. Jednotlivé složky směsi se kombinují a výsledek není možné předpokládat. Vnímání pachových látek má pak výrazně individuální charakter a každý jedinec je jinak vnímavý.

50 pachových jednotek OUe/m3 může vnímat jeden člověk jako nesnesitelný zápach a druhý jedinec jako přijatelný. Dále záleží na tom co je zdrojem pachových látek. 50 OUe/m3 pocházejících z průmyslové výroby se nedá srovnávat se stejnou hodnotou třeba z výroby čokolády, i když i tento typ zápachu působící dlouhodobě může obtěžovat.

Zdravotní rizika z pachových látek jsou vnímána spíše jako stresový faktor. Míra expozice ani expoziční cesta není pro tuto expozici definována. Přímý dopad na zdraví nebyl prokázán. Konkrétní látka může být vnímána intenzivně, ale její účinek na zdraví nemusí být významný (nízký čichový práh jako např.: sirovodík).

Historicky byly řešeny problémy se zápachem, po nezbytných úpravách v areálu ČOV a plnění technických podmínek provozu v současné době tento provoz negativně neovlivňuje pachem okolí, resp. připomínky veřejnosti k zápachu se objevily po druhém podání Oznámení (zveřejněného na portálu CENIA HKK1028).

Stížnosti by měly být řešeny až do realizace odpovídajících opatření, které budou představovat krajní mez ochrany před zápachem ze stacionárních zdrojů prostřednictvím omezování jejich emisí.

B.III.5. Doplňující údaje

Realizací záměru nedochází k významným terénním úpravám.

Záměr bude realizován ve stávajících vnitřních prostorech, ostatní objekty budou realizovány ve výrobním areálu na nezpevněných plochách. Vše bude provedeno dle technických norem a podle schválené projektové dokumentace. Při standardním provozu areálu nehrozí znečištění půdy a půdního podloží.

V areálu ani jeho blízkosti nejsou evidované vodní zdroje, jsou evidovány pouze průzkumné vrty. Realizací záměru a doprovodných objektů nedojde ke znečištění podzemních ani povrchových vod. Nejbližší vodní tok je Valdický p., od záměru vzdálený cca 214 m.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.I. Přehled nejvýznamnějších environmentálních charakteristik

Např. struktura a ráz krajiny, její geomorfologie a hydrologie, určující složky flóry a fauny, části území a druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability krajiny, zvláště chráněná území, přírodní parky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, zvláště chráněné druhy; ložiska nerostů; dále území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území:

C.I.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání

Zvýšení kapacity porážky je realizováno ve stávajícím výrobním areálu společnosti. Okolí je tvořeno dalšími průmyslovými stavbami. Nejbližší obytná zástavba se nachází ve vzdálenosti cca 170 m severním směrem.

Priority trvale udržitelného využívání území jsou především dány historickým využitím lokality, současným stavem v nejbližším okolí zájmových ploch a budoucím využitím zájmových ploch. V minulosti i současné době je areál využíván k produkci čerstvého masa i masných výrobků. V místě nejsou evidované staré ekologické zátěžě ani poddolovaná území způsobená těžbou (viz náseldující kapitoly). Potenciál území a jeho využití je do značné míry předurčen platnou územně plánovací dokumentací města Jičín. Plochy se nachází v kategorii smíšené výrobní. Navýšení kapacity porážky včetně výstavby doprovodných objektů je v souladu se způsobem využití ploch.

Z filozofie trvale udržitelného principu vyplývá myšlenka provádět takový rozvoj lidské společnosti, při kterém se nesnižuje rozmanitost přírody a zůstavají zachovány přirozené funkce ekosystémů. Vzhledem k tomu, že realizací záměru – navýšení kapacity probíhá uvnitř stávající výrobní budovy, bude filozofie trvale udržitelného principu naplněna.

Záměrem nebudou dotčeny pozemky pod ochranou ZPF ani PUPFL.

Produkované dešťové vody budou odváděny stávajícím způsobem, nepředpokládá se nárůst množství. Produkované technologické vody mají charakter splaškových odpadních vod a budou odváděny zvlášť od dešťových vod, stávající splaškovou kanalizací. Následně jsou po úpravě vypouštěny do městské kanalizace. Po realizaci lze očekávat jejich nárůst. I přes zvýšení jejich množství bylo ověřeno, že kapacita areálové ČOV je dostatečná a nepředpokládá se tedy, že by došlo k přetížení a možnému překročení limitů daných kanalizačním řádem.

Pitná voda, elektrika a zemní plyn bude odebírána stávajícím způsobem z veřejných sítí.

C.I.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů

Zájmové území je umístěno v současném areálu společnosti, v průmyslové části Jičína.

Ochranná pásma

Zájmové území neleží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Záměr se nenachází v záplavovém území.

Záměr se nenachází ve zranitelné oblasti.

Záměr nezasahuje do pásma hygienické ochrany vodního zdroje. Lokalita neleží v ochranném pásmu lesa do 50 m.

Záměr neleží v ochranném pásmu lázní.

Přírodní zdroje

V nejbližším okolí záměru se nenachází chráněné ložiskové území.

Poddolovaná území

Zájmová lokalita neleží na poddolovaném území.

Hydrologie

Vodní toky neprocházejí zájmovým územím. Nejbližší vodní toky k záměru jsou:

⮚ Valdický potok (ID 108570000100, od záměru vzdálený cca 214 m. Nejbližší významné vodní toky k záměru jsou:

⮚ Cidlina (ID 108540000100), celý vodní tok vymezen v kategorii významný, od záměru vzdálený cca 1,3 km.

Hydrogeologie

Zájmová oblast spadá do hydrogeologického rajonu 4360 Labská křída.

Geologie

Geologicky je území řazeno do Českého masivu, Česká křídová pánev, s kvarterními horninami.

Geomorfologie

Zájmové území je situováno ve Jičínské pahorkatině, podcelku Turnovská pahorkatina, v okrsku Jičínská kotlina.

Krajinný ráz

Zájmové území leží v oblasti krajinného rázu Cidlinsko.

Staré ekologické zátěže

V blízkosti záměru nejsou evidované staré ekologické zátěže v databázi Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM), nejbližší podezřelá lokalita se nachází cca 550 m jihozápadním směrem.

C.I.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)

ÚSES představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku, s cílem zachování biodiverzity přírodních ekosystémů a stabilizačního působení na okolní, antropicky narušenou krajinu. Je tedy jednak předpokladem záchrany genofondu rostlin, živočichů i celých geobiocenóz přirozeně se vyskytujících v širším okolí sledovaného území a jednak nezbytným východiskem pro ozdravení krajinného prostředí a uchování všech jeho užitečných funkcí.

Územní systém ekologické stability je definován v ust. § 3 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.

Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. V ust. § 4 téhož zákona, t. j. základních povinnostech, při obecné ochraně přírody se v odst. 1 uvádí, že vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení, provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce a stát.

Řešeným územím ani jeho blízkosti (do 100 m) neprochází žádné nadregionální a regionální prvky územního systému ekologické stability. Řešeným územím neprochází ani lokální prvky územního systému ekologické stability, viz obrázek níž.

Obr. 6 Znázornění nejbližších ÚSES k záměru – lokální biocentrum 5 a lokální biokoridor 15

Zvláště chráněná území (ZCHÚ)

Záměr je umístěn mimo území i ochranné pásmo chráněných krajinných oblastí či národních parků, národních přírodních památek, národních přírodních rezervací, přírodních památek či přírodních rezervací. Záměr se nenachází ani v jejich blízkosti.

Území přírodních parků

Záměr je umístěn mimo území přírodních parků. Záměr se nenachází ani v jejich blízkosti.

Území NATURA 2000 – ptačí oblast, evropsky významné lokality

Ptačí oblasti a evropsky významné lokality se v místě ani v blízkosti záměru nenacházejí.

Vliv na soustavu Natura 2000 byl vyloučen ve stanovisku Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, které je přiloženo v příloze č. 2.

Významné krajinné prvky, památné stromy

V místě záměru ani jeho těsné blízkosti se nenacházejí žádné významné krajinné prvky vyhlášené ani tzv. ze zákona. V místě záměru ani jeho blízkosti (do 100 m) se nenachází žádný památný strom.

Zátěž území fyzikálními vjemy a chemickými látkami

V místě záměru ani jeho blízkosti nejsou evidované staré ekologické zátěže v databázi SEKM. Kontaminace území z důvodu provozu areálu není předpokládaná.

V roce 2019 bylo zájmové území zařazeno do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v ukazateli benzo[a]pyren (BaP) a přízemní ozon. Maximální koncentrace přízemního ozonu (nejvyšší maximální denní klouzavý 8 h průměr) za poslední 3 roky byl v lokalitě záměru > 120 µg.m-3, v zóně „Severovýchod“ byl imisní limit přízemního ozonu překročen na 64,8 % území zóny. Roční průměrná koncentrace BaP byla v zájmovém území 1,1 – 2,0 ng.m-3, v zóně „Severovýchod“ byl imisní limit přízemního ozonu překročen na 4,28 % území zóny

Území je ve zvýšené míře zatěžováno hlukem. Zájmové území je situováno severně od silnice I/16, která vede východním směrem na Hradec Králové a Trutnov, východním směrem na Mladou Boleslav a jižním směrem na Kopidlno, Poděbrady. Připojení na tuto komunikaci je možné z ul. Konecchlumského. V blízkosti (do 100 m) zájmového území se železnice nenachází. Zvýšenou hlukovou zátěž v lokalitě působí především automobilová doprava, viz obrázek níž. Vzhledem k přítomnosti dalších průmyslových objektů v okolí záměru lze očekávat zvýšenou hlukovou zátěž i z těchto zdrojů.

Obr. 7 Hluk pro den-večer-noc (Ldvn = hlukový ukazatel pro celkové obtěžování hlukem)

Realizace záměru – navýšení kapacity vepřové porážky bude především zdrojem dopravy a hluku z dopravy. Při modelování hlukové situace hlukovou studií, bylo zjištěno, že i přes nárůst dopravy nedojde ke zhoršení ve srovnání se stávajícím stavem.

V areálu je plánovaná výstavba doprovodných objektů. Jejich příspěvek k současné hlukové situaci bude v rámci přijatelných mezí.

Realizací záměru nedojde v blízkosti záměru ke zhoršení se stávajícím satvem, území nebude zatěžováno nad únosnou míru.

Extrémní poměry

V území záměru nejsou evidovány extrémní poměry jako nadměrná sklonitost terénu, svahové nestability, seizmicita nebo poddolovaná území. Klimatické extrémy jsou uvedeny dle metodického pokynu č. MZP/2017/710/1985, v kapitole C.II.

C.I.4 Území historického, kulturního nebo archeologického významu

Zájmové území je situováno v průmyslové části města Jičín, v blízkosti se nenachází žádné kulturní památky. Nejbližší kulturní památka je od zájmového území vzdálená cca 0,4 km. Jedná se o faru Českobratrské církve evangelické.

Památky jsou v městě Jičín významně soustředěny do historické části Starého města, které je mimo jiné vyhlášeno také jako městská památková rezervace. Centrum města resp. Valdštejnovo náměstí je od areálu vzdálené cca 1,5 km.

Zájmové území nespadá do památkové rezervace či zóny. V areálu (UÁN III) nejsou předpokládány archeologické nálezy.

Výše uvedené kulturně a historicky významné objekty jsou umístěny mimo zájmové území ve velké vzdálenosti, budoucím záměrem nebudou ovlivněny. V místě záměru nejsou předpokládány žádné archeologické nálezy.

C.II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí

Charakteristika současného stavu životního prostředí, resp. krajiny v dotčeném území a popis jeho složek nebo charakteristik, které mohou být záměrem ovlivněny, zejména ovzduší (např. stav kvality ovzduší), vody (např. hydromorfologické poměry v území a jejich změny, množství a jakost vod atd.), půdy (např. podíl nezastavěných ploch, podíl zemědělské a lesní půdy a jejich stav, stav erozního ohrožení a degradace půd, zábor půdy, eroze, utužování a zakrývání), přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti (např. stav a rozmanitost fauny, flóry, společenstev, ekosystémů), klimatu (např. dopady spojené se změnou klimatu, zranitelnost území vůči projevům změny klimatu), obyvatelstva a veřejného zdraví, hmotného majetku a kulturního dědictví včetně architektonických a archeologických aspektů:

C.II.1. Ovzduší a klima

Klimatické charakteristiky

Charakteristiky klimatické oblasti	MT11
Počet letních dnů	40 – 50
Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více	140 – 160
Počet mrazových dnů	110 – 130
Počet ledových dnů	30 – 40
Průměrná teplota v lednu	- 2 až -3
Průměrná teplota v červenci	17-18
Průměrná teplota v dubnu	7 – 8
Průměrná teplota v říjnu	7 – 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více	90 – 100
Srážkový úhrn ve vegetačním období	350 – 400
Srážkový úhrn v zimním období	200 – 250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou	50 – 60
Počet dnů zamračených	40 – 50
Počet dnů jasných	120 – 150

Danou oblast můžeme podle klasifikace E. Quitta (1971) zařadit do mírně teplé oblasti MT11. Tab. 10 Charakteristiky klimatické oblasti

Dosavadní výskyt a četnost klimatických a povětrnostních extrémů

Pro zhodnocení klimatického extrému je nutné znát průměrné charakteristiky v dané oblasti. Obecné údaje pro danou oblast nebyly veřejně dostupné, proto pro přiblížení byly zvoleny údaje pro klimatickou oblast MT10 (okraj Prahy). Meteorologické prvky jsou zde sledované od roku 1961 a průměry jsou vypočteny z různě dlouhého období. Pro ilustraci budou vzaty průměrná roční teplota vzduchu, průměrný roční srážkový úhrn a průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu za období 1981 – 2010. Průměrná roční teplota vzduchu (pTvz) byla 9,4 °C, průměrný roční srážkový úhrn (pSr) byl 520,6 mm a průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu (pSs) byl 1676,2 h. Zjištěné rekordní hodnoty jsou přehledně zobrazeny v následující tabulce.

Tab. 11 Rekordní hodnoty vybraných meteorologických prvků (MT10)

charakteristika	nejnižší	rok	nejvyšší	rok
pTvz	7,5 °C	1980, 1996	11,3 °C	2018
pSr	300,2 mm	2003	874,7 mm	2002
pSs	1344,6 h	1977	2161,5	2003

Pro zhodnocení povětrnostních extrémů je nutné znát průměrné charakteristiky v dané oblasti. Vítr je definován jako přemisťování vzduchu v horizontálním směru v závislosti na rozložení atmosférického tlaku. V meteorologických stanicích se rychlost větru obvykle měří 10 m nad terénem. Průměrná rychlost větru v ČR se při zemském povrchu pohybuje většinou od 2 – 8 m/s a zřídka převyšuje 15 m/s. Obrázek níž ilustrativně doplňuje průměrné rychlosti větru v ČR. Směr větru udává převládající směr, odkud vítr vane. V mimotropických zeměpisných šířkách dochází často k náhlým změnám směru a rychlosti větru, které jsou do značné míry způsobeny ortografií terénu. Rychlost a směr větru v místě záměru je patrný z větrné růžice, která je součástí rozptylové studie (příloha č. 5).

Extrémních hodnot vítr dosahoval při rychlém postupu tlakové níže zvané Kyrill přes ČR, kdy se pohyboval rychlostí 10 – 20 m/s, v nárazech 23 – 35 m/s, ve vyšších a exponovaných polohách 35 - 45 m/s. O rok později se ČR přehnal slabší nárazový vítr vyvolaný tlakovou níží Emma. Extrémních hodnot vítr dosahoval také v roce 2015 v souvislosti s přechodem hluboké tlakové níže Niklas s četnými dešťovými a sněhovými srážkami a nárazy větru kolem 20 – 30 m/s a v roce 2017 v souvislosti s vichřicí, která byla vyvolaná tlakovou níží Herwart, s nárazy větru 25 – 35 m/s, v horách 30 – 45 m/s. Na začátku roku 2020 se ČR prohnaly dvě silné vichřice – Sabine (max. rychlost větru v nárazech a vyšších exponovaných místech až 55 m/s) a Julie (max. rychlost větru v nárazech a vyšších exponovaných místech až 62 m/s).

Obr. 8 Průměrné rychlosti větru ve výšce 100 m nad terénem

Mezi další klimatické extrémy lze zařadit i povodně. Druhá polovina 20. století byla na výskyt velkých povodní poměrně chudá. Až v roce 1997 jsme zaznamenali rozsáhlou povodeň s katastrofálními důsledky na Moravě a o pět let později v roce 2002 v Čechách. Vyhodnocení příčin, průběhu a důsledků těchto povodní byla věnována mimořádná pozornost a jejich hodnocení bylo provedeno formou komplexního projektu, jehož zpracování bylo uloženo Vládou ČR. Obdobným způsobem byly vyhodnoceny i jarní povodně v roce 2006, přívalové povodně v roce 2009 a dvě povodňové situace v roce 2010. Povodně v červnu 2013 se svým rozsahem, intenzitou a důsledky řadí na třetí místo za povodně v červenci 1997 a srpnu 2002.

Stručný popis významných povodní:

• Červenec 1997 - Rozsáhlé a dlouhotrvající deště zasáhly povodí většiny řek Moravy, Slezska a severovýchodních Čech. Významněji bylo zasaženo horní povodí Labe, kde

se hladiny vodních toků zvedly o 1 – 2 m, v povodí Orlice o 2,5 až 4,5 m. Pod Třebechovicemi p. O. Orlice kulminovala při 70letému průtoku. Zájmové území zasaženo nebylo.

• Srpen 2002 - Povodně byly způsobeny postupem dvou výrazných tlakových níží a s nimi spojených frontálních systémů přes střední Evropu v krátkém časovém odstupu za sebou. Obě tlakové níže zasáhly území České republiky svým nejdeštivějším sektorem, a to oblastí západně až severozápadně od středu tlakové níže. Nejvíce bylo zasaženo povodí Vltavy a jižní Čechy. Zájmové území zasaženo nebylo.

• Jaro 2006 – Povodně byly vázány na tání sněhu na konci března. Povodí Labe po soutok s Vltavou byly zaznamenány kulminační průtoky odpovídající 20leté vodě. K rozvodnění Labe nejvíce přispěly přítoky Labe od Metuje až po Doubravu. Na povodích menších toků byl však v některých profilech překročena 20letý průtok, např na Tiché Orlici, místně bylo dosaženo až 50letého průtoku. Dědina před Třebechovicemi p. O. dosáhla kulminačních průtoků odpovídajících 2-5 leté vodě. Zájmové území nebylo zasaženo.

• Červen a červenec 2009 - Intenzivní bouřková činnost místy doprovázená prudkými lijáky způsobila ojediněle na našem území přívalové povodně (Novojičínsko, Jesenicko, Rychlebské hory, povodí Blanice a Volynky, Kamenice a dolní Ploučnice a Fulnek, Dolní Bory - Oslava). Zájmové území nebylo zasaženo.

• Květen, červen 2010 - V návaznosti na dvě srážkové epizody, které se vyskytly s odstupem cca 10-ti dnů, byly na Moravě a ve Slezsku zaznamenány dvě povodňové vlny. Zájmové území nebylo zasaženo.

• Srpen 2010 – Srážky, které spadly v noci z 6. na 7. srpna a především 7. srpna se na Královéhradecku a Děčínsku způsobily extrémní povodně na všech vodních tocích v zasaženém území. Na Královéhradecku byla nejvíce postižena povodí Lužické Nisy a Smědé. Zájmové území nebylo zaplaveno.

• Červen 2013 – Vysoké srážkové plošné úhrny způsobily extrémní povodně hlavně v povodí Labe a v povodí Dyje. V povodí Labe byla doba opakování kulminačních průtoků v některých profilech až 100 let. Nádrž Les Království dokázala povodňovou vlnu z horního Labe velmi výrazně transformovat. Zájmové území nebylo zasaženo.

Prognózování dalšího vývoje změny klimatu

K přesnějšímu popisu vývoje teplotních (i srážkových poměrů), které jsou základními indikátory změny klimatu, v posledních padesáti letech lze využít řady územních teplot, resp. srážek, které jsou v současné době k dispozici od roku 1961. Územní teploty představují průměrné hodnoty teploty redukované na jednotnou střední nadmořskou výšku a spolu s územními srážkami berou v úvahu výsledky měření z celé národní staniční sítě (ČHMÚ), a proto dávají dostatečně spolehlivý obraz o charakteru teplotního, resp. srážkového režimu na našem území. K dokumentaci vývoje bylo použito porovnání středních hodnot obou indikátorů v obdobích 1961–1990 (standardní klimatologické období podle WMO, tzv. referenční období) a období 1991–2010.

Průměrná roční teplota se v posledních dvou desetiletích oproti standardnímu období zvýšila o 0,8 °C, největší změny byly zaznamenány v červenci a srpnu, nejnižší v období září až listopad, průměrné prosincové teploty v období 1991–2010 dokonce poklesly o 0,2 – 0,4 °C. V zimních měsících jsou výkyvy průměrných teplot výraznější, v letních měsících nižší.

V uplynulých padesáti letech se průměrná roční teplota na našem území zvyšuje přibližně o 0,3 °C za 10 let bez výrazných rozdílů mezi jednotlivými ročními obdobími. Výjimkou je podzim, kdy je na celém území nárůst teploty pouze třetinový. V letních měsících se nepatrně rychleji otepluje území Moravy, v ostatních měsících (zejména na přelomu zimy a jara) území Čech.

Od počátku 90. let minulého století lze zaznamenat velmi mírný nárůst ročního úhrnu srážek. Pokles srážkových úhrnů ve druhé polovině jara a na začátku léta (duben až červen) je vyrovnáván zvýšením úhrnů ve druhé polovině zimy (zejména březen) a zejména v červenci,

resp. na počátku srpna; změny srážkových úhrnů se projevují pouze v řádu jednotek procent. Hlavní rysy ročního chodu srážek v posledních padesáti letech však zůstávají zachovány.

Na našem území nedochází ke statisticky významným změnám v průměrných počtech dní se srážkovými úhrny nad určitou hranicí. Srážkové dny s úhrny srážek ≥ 5 mm a ≥ 10 mm se vyskytují v ČR v průběhu celého roku a jejich měsíční počty odpovídají ročnímu chodu srážek – nejčetnější výskyty jsou zaznamenány v létě, nejnižší v zimě. Dny se srážkovým úhrnem

≥ 20 mm se vyskytují převážně v teplé polovině roku, jejich výskyt v chladném období je zcela ojedinělý.

V souvislosti se změnou teplotního režimu dochází rovněž k postupnému zvyšování průměrného počtu dní s vysokými teplotami a ke snižování průměrného počtu dní s nízkými teplotami. Průměrný počet letních dní během roku na celém území ČR se oproti standardnímu období zvýšil o 13, tropických dní o 6; naopak došlo k poklesu průměrného počtu mrazových (o 8) a ledových dní (o 3 dny).

Změny maximálních denních teplot, počtů dní s extrémními teplotami a střídání extrémně teplých, resp. chladných období jsou zejména v letním období statisticky významná.

Výsledky simulací modelem ALADIN-CLIMATE/CZ naznačují, že průměrné teploty do konce třetí dekády tohoto století by se ve scénáři A1B v porovnání s obdobím 1961–1990 zvýšily. Trend zjištěného zvýšení průměrných ročních teplot (0,24 °C/10 let) odpovídá globálním hodnotám i hodnotám uváděným pro Evropu (0,2 °C/10 let). Zvýšení teploty dobře ilustruje obrázek níž.

Obr. 9 Průměrná teplota vzduchu na území ČR za období 1961-1990 (vlevo) a odhad průměrné roční teploty vzduchu za období 2010-2039 (vpravo)

Podobně jako změny průměrných teplot se budou zřejmě měnit i maximální a minimální teploty. Maxima teplot budou mít tendenci ke zřetelnějšímu zvyšování v zimě a v létě, minima zejména v létě, částečně i na podzim a v zimě.

Simulované změny srážkových úhrnů naznačují možnost mírného nárůstu ročních úhrnů (v průměru o cca 4 % proti období 1961–1990), vyšších v zimních a jarních, nižších v letních a podzimních měsících.

Vývojové trendy klimatologických charakteristik a častější výskyt extrémních projevů počasí se už v současnosti projevují na změnách vodního režimu, v zemědělství a lesnictví a částečně ovlivňují i zdravotní stav obyvatelstva. I v krátkodobém výhledu lze očekávat další zvyšování zejména negativního působení na jednotlivé složky přírodního prostředí a relativně nově je třeba počítat rovněž s dopady na energetický sektor, rekreační možnosti a turistický ruch, i celkovou životní pohodu obyvatelstva, zvláště ve větších sídelních aglomeracích. V tomto odstavci se zaměříme zvláště na dopady, které přicházejí v úvahu do období kolem roku 2030.

Celkové zvýšení teplot se projeví zejména v osídlených a zastavěných územích na vnitřním mikroklimatu měst. Tzv. „tepelný ostrov města“ se zvýší a zvýšená teplota pak způsobí vysychání

povrchových a podpovrchových vod. Podpoří tak neschopnost přeschlých půd pojmout velké objemy jednorázových srážek a umožní rychlejší odtok srážkových vod z území, příp. i poškození dopravní infrastruktury.

Další vývoj klimatické změny ovlivní biologickou rozmanitost od jednotlivých genů, až po celou krajinu. Mezi nejvíce zranitelné ekosystémy u nás patří horské ekosystémy a ekosystémy tvořené zbytky původních travinných porostů. Změny se nejvíce projeví v ekosystémech nad posouvající se horní hranicí lesa, kde zranitelnost umocňuje jejich relativně malá rozloha. Nejvíce ohroženy budou druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, které jsou úzce vázané na specifická stanoviště. Naopak typicky teplomilné druhy mohou osídlit většinu našeho území.

Dle klimatických modelů lze očekávat v období 2015-2039 zvýšení počtu horkých vln o 1 až 2, v období 2040-2060 až o 2 až 4. Horkou vlnou rozumíme zpravidla vícedenní období letních veder (často se jako hranice uvažuje 30 °C a více). V historickém období 1971-2000 se na území Česka objevují 1 až 2 vlny za rok. Celkově je výraznější nárůst výskytu horkých vln patrný v nižších polohách Moravy a Slezska, částečně i na severovýchodě a jihovýchodě Čech.

Srážky, relativní vlhkost, rychlost větru a doba trvání slunečního svitu. Pro všechny tyto prvky ukazují modelové výsledky na nevýrazné změny. Výjimkou je množství sněhu, kde modelové simulace ukazují na jeho významné snížení, zejména v horských regionech.

Imisní situace

V roce 2019 bylo zájmové území zařazeno do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v ukazateli benzo[a]pyren (BaP) a přízemní ozon. V zóně „Severovýchod“ byl imisní limit přízemního ozonu překročen na 64,8 % území zóny a cílový imisní limit pro roční průměrnou koncentraci benzo[a]pyrenu na 4,28 %. Graficky je imisní situace zobrazena na obrázku níže.

Obr. 10 Vyznačení oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví v r 2019 pro celou ČR (zdroj chmi.cz)

Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem patří k hlavním problémům kvality ovzduší v ČR. V meziročním srovnání 2018/2019 došlo k dalšímu poklesu, neboť v roce 2018 bylo zaznamenáno překročení na 58% (v roce 2017 na 66 %). Koncentrace benzo[a]pyrenu vykazují výrazný roční chod s maximy v zimním období, které souvisejí s emisemi ze sezonních antropogenních zdrojů – z lokálních topenišť (tj. nejvýznamnějšího zdroje emisí benzo[a]pyrenu; a se zhoršenými rozptylovými podmínkami.

K překročení imisního limitu O3 došlo ve tříletém období 2017–2019 na 70,5 % území ČR s cca 56,9 % obyvatel. Důvodem jsou trvající příznivé meteorologické podmínky pro vznik přízemního O3, které vedly k navýšení koncentrací a častějšímu překročení hodnoty imisního limitu O3 v roce 2019.

O3 nemá v atmosféře vlastní významný zdroj. Jedná se o tzv. sekundární látku vznikající v celé řadě velmi komplikovaných nelineárních fotochemických reakcí. Prekurzory O3 jsou oxidy dusíku (NOX) a nemetanické těkavé organické látky (NMVOC), v globálním měřítku hrají roli i metan (CH4) a oxid uhelnatý (CO). Důležitou reakcí je fotolýza NO2. Současně probíhá titrace O3 oxidem dusnatým za vzniku NO2 a O2.

Hodnoty koncentrací na venkovských, předměstských a městských stanicích jsou v porovnání s koncentracemi na dopravních stanicích vyšší a dosahují podobných úrovní. (zdroj výše uvedeného textu: www.chmi.cz)

Imisní situace přímo v posuzované lokalitě není trvale sledována. Imisní situaci lze odvodit z údajů reprezentativních pozaďových měřících stanic. Ke dni zpracování (prosinec 2020) byla na www.chmi.cz dostupná kompletní tabelární data k daným stanicím za rok 2019. Imisní situace v dané lokalitě je podrobně popsána v příloze č. 5.

Přehled stanic na sledování kvality ovzduší pozorovací sítě Českého hydrometeorologického ústavu, které jsou provozovány v regionu:

• Rožďalovice - Ruská – ISKO 2056, ve vzdálenosti cca 20 km, měřené veličiny jsou tyto: NO2, NO, NOx, PM10, PM2,5, SO2, stanice pozaďová venkovská, reprezentativnost 4 - 50 km, automatizovaný měřící program

• Mladá Boleslav – ISKO 1437, ve vzdálenosti cca 32 km, měřené veličiny jsou tyto: NO2, NO, NOx, PM10, PM2,5, O3, stanice pozaďová městská, reprezentativnost 4 - 50 km, automatizovaný měřící program

• Radimovice – ISKO 1307, ve vzdálenosti cca 30 km, měřené veličiny jsou tyto: PM10, stanice pozaďová venkovská, reprezentativnost 4 - 50 km, manuální měřící program

• Velichovky – ISKO 539, ve vzdálenosti cca 34 km, měřené veličiny jsou tyto: PM10, stanice pozaďová venkovská, reprezentativnost desítky až stovky km, manuální měřící program

Imisní situace byla odečtena z map průměrných hodnot (1 km x 1 km) za roky 2015 až 2019 (www.chmi.cz), pro danou lokalitu to jsou následující hodnoty:

- Roční průměr NO2 µg/m3 14,4

- Roční průměr PM10 µg/m3	22,7
- Nejvyšší 24 hod. koncentrace PM10 µg/m3	40,2
- PM2,5 roční průměr µg/m3	17,3
- Benzen roční průměr µg/m3	1,0
- Benzo(a)pyren roční průměr ng/m3	1,2
- Nejvyšší 24 hod. koncentrace SO2 µg/m3	9,6
- Arsen roční průměr ng/m3	1,7
- Olovo roční průměr ng/m3	6,1
- Nikl roční průměr ng/m3	0,5
- Kadmium roční průměr ng/m3	0,5

C.II.2. Voda

Území náleží do povodí Labe, dílčího povodí Horní a střední Labe, povodí IV. řádu Valdického potoka (ČHP 1-04-02-0040-0-00).

Valdický potok (ID 108570000100) není významný vodní tok, pramení jižně od Valdic v nadmořské výšce cca 290 m n.m. a je levostranným přítokem Cidliny. Plocha dílčího povodí je 6,3 km2, délka toku 4,7 km a od záměru je vzdálený cca 214 m západním směrem. Vodní tok napájí soustavu rybníků – Valdický rybník, „Obora“ (ID 104020040005), Hádek a Šibeňák.

Nejbližším dalším vodním tokem je Cidlina, významný vodní tok, od zájmového území vzdálená cca 1,15 km západním směrem.

Záměr se nenachází v záplavovém území. Hranice nejbližšího záplavového území je území Valdického potoka pro Q100, které bylo stanoveno rozhodnutím OkÚ Jičín s čj. ŽP 03/208/2002/231.2/Vo/A/20 dne 02.09.2002, se od záměru nachází ve vzdálenosti cca 350 m, viz obrázek níž.

Obr. 11 Záplavová území, fialově aktivní záplavová zóna, tm. modře – Q100 (heis.vuv.cz)

Hydrogeologicky se jedná o rajon 4360 Labská křída s charakteristikou :

- oblast povodí: Horní a střední Labe

- geologická jednotka: sedimenty svrchní křídy

- litologie: pískovce a slepence

- hladina: napjatá

- typ propustnosti: průlino-puklinová

- transmisivita: nízká, < 1.10-4 m2/s

- mineralizace: > 1 g/l

Záměr se nachází v citlivé oblasti dle § 32 vodního zákona. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících jakost vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. OV jsou vypouštěny do městské kanalizace.

Záměr se nachází ve zranitelné oblasti. Záměr se nenachází v CHOPAV.

Záměr nezasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů.

C.II.3. Geofaktory životního prostředí

Geomorfologie

Zájmové území je situováno v Jičínské kotlině. Jičínská kotlina je součástí Turnovské pahorkatiny, která náleží do celku Jičínská pahorkatina, která náleží do podsoustavy Severočeská tabule.

Reliéf je převážně rovinatý, místy pahorkatinný. To souvisí s horninovým podkladem, který je tvořen druhohorními, zpravidla vodorovně uloženými sedimenty – slínovci a pískovci, jež jsou mnohde překryty sprašemi. Následkem třetihorního vulkanismu se zde hojně vyskytují čedičová tělesa, která byla na některých místech vypreparována na povrch a obohacují tak poměrně jednotvárný reliéf (např. vrch Čeřovka 335 m n. m., Veliš 429 m n. m., Zebín 400 m n. m., Železný 370 m n. m.). (zdroj: ÚAP správního obvodu obce s rozšířenou působností Jičín, 4. úplná aktualizace 2016. dostupné online m.mujicin.cz)

Geologie

Zájmové území leží v oblasti české křídové tabule tvořené zejména mezozoickými pískovci a jílovci. Křídové horniny jsou ve velké míře překryty kvartérními sedimenty (hlíny, spraše, písky, štěrky). (zdroj: ÚAP správního obvodu obce s rozšířenou působností Jičín, 4. úplná aktualizace 2016. dostupné online m.mujicin.cz)

Přírodní zdroje

V nejbližším okolí záměru se nenachází chráněné ložiskové území.

Poddolovaná území

Zájmová lokalita neleží na poddolovaném území.

C.II.4. Půda

V okolí zájmových ploch se převážně vyskytují hnědozemně, méně pak luvizemně. Podrobně viz obrázek níž.

4

2

3

2

1– HNm – hnědozem modální

2 – FLq – fluvizem glejová 3 – FLm – fluvizem modální 4 – CEl – černozem luvická

Obr. 12 Pedologická mapa (mapy.geology.cz)

Záměr nebude realizován na orné půdě (pod ochranou ZPF).

Radon

Radonový index je nízký.

C.II.5. Fauna a flora ‌

Zájmové území spadá do Cidlinsko-Chrudimského bioregionu (Culek, 2005). Bioregion se nachází ve střední části východních Čech, tvořený převážnou částí Východolabské tabule, Chrudimskou tabuli, větší část Orlické tabule a část Turnovské a Bělohradské pahorkatiny.

Bioregion je tvořen nízkou křídovou tabulí; je typický přechodem 2., bukovo-dubového vegetačního stupně do 3., dubovo-bukového stupně. Zastoupena je teplejší varianta mezofilní (hájové) bioty, přičemž do ní mírně přesahují méně náročné teplomilné prvky hercynského charakteru a z východu pronikají karpatské prvky. V depresích se předpokládají hydrofilnější typy acidofilních doubrav a rašelinné březiny. Nereprezentativní části bioregionu charakterizují bučiny na severních svazích, tvořící přechod do okolních vrchovin, dále širší nivy, tvořící přechod k Pardubickému bioregionu a okrajové kontaktní části bioregionu.

V současné době převažuje orná půda, přítomny jsou však i lesy s velkým zastoupením doubrav a kulturních smrčin. K charakteru bioregionu patří též rybníky a vlhké louky.

Bioregion je tvořen silně zkulturnělou krajinou s ochuzenou faunou nižších poloh, převážně hercynského původu (havran polní, břehule říční), se západními vlivy (ropucha krátkonohá). Lesní porosty představují především společenstva dubohabřin s běžnou lesní faunou, s některými význačnějšími druhy (mlok skvrnitý). V torzovitých mokřadních biotopech žije např. z měkkýšů vlahovka rezavá. Hlavní toky bioregionu - Cidlina a Chrudimka patří do parmového až cejnového pásma, ostatní říčky a potoky do pstruhového až parmového pásma. Četné rybníky mají faunu stojatých vod nižších poloh.

Významné druhy:

- Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), j. východní (E. concolor).

- Ptáci: břehule říční (Riparia riparia), havran polní (Corvus frugilegus).

- Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra).

- Plazi: zmije obecná (Vipera berus), ještěrka obecná (Lacerta agilis).

- Měkkýši: vlahovka rezavá (Monachoides incarnata) (zdroj Culek).

V místě záměru nebyl proveden biologický průzkum. Navýšení kapacity se odehrává ve stávající budově masokombinátu.

Z živočišných druhů byl v době pochůzky pozorován pouze vrabec obecný. Dle výpisu databáze AOPK byly v širším území ze zvláště chráněných druhů pozorovány pouze ptáci.

Dle průzkumu není předpokládáno, že by areál poskytoval vhodné podmínky pro výskyt druhů chráněný dle Vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.

C.II.6. Ostatní charakteristiky

Krajina a krajinný ráz

Z hlediska oblastí krajinného rázu náleží krajina v širším okolí záměru do Cidlinska. Krajinné typy jsou zastoupeny lesozemědělskou a zemědělskou krajinou, nachází se zde i lesní krajina a na jihu území i krajina s výrazným zastoupením vodních ploch. Významným vodním tokem v oblasti je Cidlina. Dostatek vláhových podmínek a poměrně kvalitních půd předurčil území pro zemědělství. Oblast je tvořena zkulturnělou krajinou orných půd, lesní porosty jsou situovány na menších plochách. (zdroj: ÚAP správního obvodu obce s rozšířenou působností Jičín, 4. úplná aktualizace 2016. dostupné online m.mujicin.cz)

Ochrana krajinného rázu vyplývá ze zákona č. 114/1992 Sb.

Podle §12 odstavce č. 3 může orgán ochrany přírody zřídit k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona zřídit přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

V místě ani blízkosti záměru nebyl přírodní park vyhlášen.

Podle §12 odstavce č. 4 se krajinný ráz neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.

Zájmové území se nachází v zastavěném území a v zastavitelných plochách. V platném územním plánu města Jičín (po změně č. 1 z roku 2017) jsou stanoveny podmínky ochrany krajinného rázu pro jednotlivé druhy ploch. Realizaci záměru nedojde k budování staveb, které by svojí výškou přesáhly stávající objekty.

Vliv záměru na krajinný ráz není v tomto případě nutné posuzovat.

C.III. Celkové zhodnocení stavu životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení, vývoj území v případě neprovedení záměru

Celkové zhodnocení stavu životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení a předpoklad jeho pravděpodobného vývoje v případě neprovedení záměru, je-li možné jej na základě dostupných informací o životním prostředí a vědeckých poznatků posoudit:

Z hlediska imisní situace byla v roce 2019 v zájmovém území zvýšená koncentrace benzo[a]pyrenu (BaP roční průměr 1,1-2,0 ng.m-3) a přízemního ozonu (max. denní 8 hod. klouzavý průměr > 120 µg.m-3). Imisní limit byl v zóně „Severovýchod“ překročenu u BaP na 4,28 % území a pro ozon na 64,8 % území zóny.

Území je ve zvýšené míře zatěžováno hlukem především z dopravy. Zájmové území je situováno severně od silnice I/16, která slouží jako obchvat Jičína. V okolí záměru se dále nachází další průmyslové objekty, které jsou zdrojem hluku. Záměr se nachází v blízkosti silnice I/16, která je zdrojem dopravního hluku, která významně zatěžuje zájmové území. Realizací záměru nedojde dle modelu k dalšímu nárustu hluku z dopravy. Z hlediska průmyslových zdrojů hluku z měření vyplývá, že stávající hluková zátěž z průmyslu je na 89 % legislativního limitu pro den a na 94 % legislativního limitu pro noc.

Míra vlivu člověka na změnu klimatu je stále upřesňována a současné vědecké poznatky s velkou mírou jistoty připisují lidské činnosti nadpoloviční podíl na změnách klimatického systému Země. Změnou klimatu je ohroženo fungování jak přírodních společenství včetně krajinných složek, tak samozřejmě i společenství lidské. Pochopit a předpovědět její vývoj a dopady je vzhledem ke komplikovaným zpětným vazbám v celém klimatickém systému značně obtížné. Pro tento účel jsou vyvíjeny složité předpovědní klimatické modely, které se zaměřují na prognózu různých scénářů budoucího vývoje změny klimatu. Zatím poslední, Pátá hodnotící zpráva z roku 2014, přinesla následující klíčové závěry:

• změna klimatu již probíhá (90% pravděpodobnost) a činnost člověka se na ní podílí z více než 50 %;

• každé z posledních tří desetiletí bylo v blízkosti zemského povrchu teplejší než kterékoliv předchozí desetiletí od roku 1850 a průměrná kombinovaná teplota souše a oceánu vzrostla mezi roky o 1880‐2012 o téměř 0,85°C;

• zhruba 78 % celkového nárůstu emisí skleníkových plynů mezi roky 1970‐2010 činí emise CO2 ze spalování fosilních paliv a z průmyslových procesů;

• emise rostou především kvůli ekonomickému a populačnímu růstu;

• bez přijetí nových opatření ke snižování emisí skleníkových plynů se předpokládá nárůst průměrné globální teploty do roku 2100 o 3,7 až 4,8 °C oproti předindustriální úrovni;

• nárůst emisí skleníkových plynů mezi lety 2000 a 2010 přímo pochází z dodávek energie (47 %), z průmyslu (30 %), z dopravy (11 %) a sektoru budov (3 %);

• udržení nárůstu globální průměrné teploty pod hranicí 2 °C do konce století (odpovídá úrovni koncentrace CO2ekv. v atmosféře okolo 450 ppm) vyžaduje významná snížení antropogenních emisí skleníkových plynů kolem poloviny století, a to rozsáhlou změnou energetických systémů a využití půdy;

• odhady celkových ekonomických nákladů na snižování emisí skleníkových plynů výrazně kolísají a závisí na typu a předpokladech použitého modelu stejně jako na specifikaci scénářů, a to včetně popisu technologií a načasování.

Dotčené území je odvodněno Cidlinou a jejími přítoky. Chemický stav útvaru je dobrý a ekologický stav útvaru je střední.

Území spadá do rajónu 4360 Labská křída. Kvantitativní stav podzemních vod je dobrý, chemický stav není dosažen dobrý, trend koncentrací znečišťujících látek je neznámý. Nedosažení

dobrého chemického stavu útvaru podzemní vody vyplývá z významného poškození suchozemských ekosystémů závislých na podzemních vodách způsobené antropogenními změnami hladiny vody a nedosažení environmentálních cílů u souvisejících útvarů povrchových vod nebo významné zhoršení jejich stavu vyplývající z antropogenní změny hladiny vody nebo změny odtokových poměrů.

Posuzované území se nenachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), neleží v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje ani neprochází ochranným pásmem přírodních léčivých zdrojů.

Z hlediska geomorfologického se lokalita záměru nachází v soustavě Česká tabule, v podcelku Turnovská pahorkatina. Zájmové území leží v oblasti české křídové tabule tvořené zejména mezozoickými pískovci a jílovci. Křídové horniny jsou ve velké míře překryty kvartérními sedimenty (hlíny, spraše, písky, štěrky), v zájmovém území převažují hnědozemně. V místě záměru v zelených plochách tato půda není až na p.č. 926/32, evidována jako orná půda. Realizace záměru nevyžaduje zásah do tohoto pozemku, nebudou dotčeny zájmy zákona o ochraně ZPF č. 334/1992 Sb.

Podle biogeografického členění patří území do provincie Středoevropských listnatých lesů, podprovincie Hercynské, bioregionu č. 1.9 Cidlinsko-chrudimského (Culek, 2005). Potenciální přirozenou vegetaci jsou na v okolí záměru dubo-habrové háje.

Zájmové území se nachází v nadmořské výšce cca 285 m, na rovině mezi průmyslovou zástavbou a garážemi ze severu. Navýšení kapacity porážky proběhne uvnitř stávajících budov. Biologický průzkum nebyl proveden ani pro širší okolí záměru – tj. výrobní areál. Zpracovatelka vychází z pochůzky, která byla provedena 12.11.2020 a aktuálního výpisu databáze AOPK (ze dne 18.11.2020).

Z pohledu výskytu rostlinných druhů se na lokalitě nenacházely žádné významné druhy. Z dřevin dominovaly keře druhu svída bílá, tavolník popelavý, japonský a pámelník Hancock. Z bylin zde dominovala jetel luční/plazivý, jitrocel kopinatý/větší a žebříček obecný a několik druhů běžných trav. Ani ve výpisu databáze AOPK nebyly v lokalitě zvláště chráněné druhy rostlin zaznamenány. Z živočišných druhů byl v době pochůzky pozorován pouze vrabec obecný. Dle výpisu databáze AOPK byly v širším území ze zvláště chráněných druhů pozorovány pouze ptáci.

V zájmovém území se nenachází zvýšené přírodní, kulturní či estetické hodnoty, pro které jsou území podle zákona 114/1992 Sb. chráněna s různým statutem, jako jsou národní parky, území soustavy Natura 2000, CHKO apod.

V okolí záměru je v krajině relativně málo stabilizačních prvků, což je dáno především charakterem zástavby. Stabilizační prvky jsou tvořeny lokálním systémem ÚSES. Stabilizační prvky jsou zároveň předpokladem uchování všech užitečných funkcí krajiny.

Z hlediska typu krajiny se jedná o urbanizovanou krajinu, z hlediska osídlení o starou sídelní krajinu Hercynica a Polonica, z hlediska převažujícího reliéfu krajiny se jedná o krajinu bez vymezeného reliéfu. Z hlediska oblastí krajinného rázu náleží krajina v širším okolí záměru do Cidlinska. Záměr je umístěn v obdobné zástavbě, změny uvnitř ani výstavba doprovodných objektů neovlivní krajinný ráz Oblasti ani z hlediska typologie krajiny. (zdroj: Löw J. a Novák J. Typologie členění krajin České Republiky).

Okolí zájmového území není bohaté ani na nemovité kulturní památky ani na archeologická naleziště, ani se záměr nenachází v památkové zóně.

V zájmovém území nejsou evidovány podezřelé lokality (bez prokázání kontaminace) ani staré ekologické zátěže.

Realizace záměru v oblasti způsobí zvýšení dopravy a s ní související emise a hluk. Realizací záměru dojde k navýšení porážky, vzhledem k novým zaváděným technologiím, nápravným opatřením a především dodržování technologické kázně není předpoklad nárůstu emisí pachových látek. Toto bude ověřeno i v rámci zkušebního provozu integrovaného povolení.

Největší vliv nerealizace záměru na životní prostředí lze očekávat na hlukovou, imisní a klimatickou situaci.

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

Charakteristika a hodnocení velikosti a významnosti předpokládaných přímých, nepřímých, sekundárních, kumulativních, přeshraničních, krátkodobých, střednědobých, dlouhodobých, trvalých i dočasných, pozitivních i negativních vlivů záměru, které vyplývají z výstavby a existence záměru (včetně případných demoličních prací nezbytných pro jeho realizaci), použitých technologií a látek, emisí znečišťujících látek a nakládání s odpady, kumulace záměru s jinými stávajícími nebo povolenými záměry (s přihlédnutím k aktuálnímu stavu území chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny a využívání přírodních zdrojů s ohledem na jejich udržitelnou dostupnost) se zohledněním požadavků jiných právních předpisů na ochranu životního prostředí:

V dalších bodech je používaná slovní klasifikace možnosti ovlivnění jednotlivých složek následovně:

0 vliv nulový (nepravděpodobný, krátkodobý – v řádu dní až měsíc, vratný)

1 vliv malý (málo pravděpodobný, krátkodobý – v řádu měsíců až rok, vratný)

2 vliv málo významný (pravděpodobný, střednědobý – v řádu měsíců až rok, vratný)

3 vliv významný (pravděpodobný, dlouhodobý – řádově roky, vratný)

4 vliv nepřijatelný (pravděpodobný, nevratný, prokazatelně působící zhoršení složek ŽP a tím má negativní vliv i na zdraví obyvatelstva)

D.I.1 Vliv na obyvatelstvo a veřejné zdraví

Z hlediska potenciálního ovlivnění veřejného zdraví přicházejí v rámci realizace a provozu záměru teoreticky v úvahu faktory fyzikální (hluk, vibrace), chemické (zápach, znečišťování ovzduší, vody a půdy) a psychosociální (rušení pohody aj.). Hlavním škodlivým vlivem při realizaci a provozu záměru je související doprava.

Vlivy v období výstavby

V období výstavby lze v místě v areálu očekávat zvýšenou hlučnost z dopravy související s dovozem materiálů a odvozu odpadu. Vně výrobního objektu nezávisle na realizaci záměrů lze dále předpokládat i zvýšenou produkci emisí i hluku z pojezdů stavební techniky. Vzhledem k tomu, že provádění stavebních prací bude v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, lze konstatovat, že imise polutantů i akustická situace nebude mít negativní vliv na nejbližší obytnou zástavbu, veškeré sledované parametry budou pod úrovní stanovených legislativních limitů.

Podmínkou realizace je, že veškeré stavební práce budou prováděny pouze v denní dobu tj. od 7 do 21 h.

Vliv výstavby záměru na veřejné zdraví bude nulový.

Vlivy v období provozu

Při provozu záměru budou nejvýznamnější vlivy na veřejné zdraví souviset s vyvolanou dopravou. Pro její objektivní vyhodnocení byla zpracována hluková studie. Na základě modelování hluku nebudou ani v jednom případě u nejbližších hodnocených bodů (referenčních) překročeny legislativní limity pro ochranu zdraví pro hluk či nedojde ke zhoršení situace v porovnání se stávajícím stavem.

Na pohodu obyvatel negativně působí zápach. Během provozu záměru lze očekávat produkci pachových látek. Zdrojem zápachu je především provoz na ČOV a dále vedlejší živočišné produkty (VŽP). V současné době neplatí žádný zákonný limit pro pachové látky (původní limit pro hranici pozemku na zdrojích byl 20 OUe/m3 uvnitř intravilánu obce). Vnášení pachových látek není sice přípustné na úrovni, které způsobuje obtěžování, definice obtěžování není přesně stanovena a pro každého člověka je tato hranice jiná. Problematika obtěžování pachovými látkami je tedy velmi komplikovaná. Prakticky vždy se jedná o směs látek, která se chová jinak než jednotlivé chemické látky. Jednotlivé složky směsi se kombinují a výsledek není možné předpokládat. Vnímání pachových látek má pak výrazně individuální charakter a každý jedinec je jinak vnímavý. Z tohoto důvodu jsou pouze navržena opatření, která budou v rámci dalšího povolení IP podrobněji rozpracována/komentována. Zápach ČOV lze snížit vhodnými organizačně-technickými opatřeními, momentálně provoz probíhá bez problému.

Vzhledem k tomu, že pro daný provoz ČOV nelze objektivně číselně vyhodnotit emise tvořící zápach, jsou výše a v příslušné kapitole navržena nápravná opatření tzv. technické podmínky provozu v souladu s platnou legislativou a BAT technologiemi, v případě nevyhovujícího zápachu ve zkušební době po provedeném měření lze naistalovat dodatečně dezodorizační technologii.

Dle TNV 756011 (756011) Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení, která stanoví ochranu před nepříznivými účinky kanalizačních zařízení. Dle bodu 5.1.3.3 bod b) je stanoveno toto ochranné pásmo dle kapacity ČOV (800 až 15 000 m3/den) pro technologii mechanicko – biologické čistírny, s pneumatickou aerací a kalovým hospodářstvím. Toto ochranné pásmo je pro stávající i novou kapacitu a způsob čištění shodné 150 m. Předpokládá se kompletně zakrytá technologie a tudíž by velikost tohoto ochranného pásma měla být dle příslušné normy redukována na 100 m. Nejbližší obytnými objekty jsou od vlastního areálu ve vzdálenosti cca 150 m západním směrem. Dle platného ÚP se nepředpokládá s přiblížením obytné výstavby blíže k ČOV.

Omezení zápachu, který vzniká při rozkladu VŽP se dá efektivně zabránit třemi způsoby:

- častý odvoz k likvidaci,

- skladování v uzavřených nádobách (případně s instalací filtru),

- skladování v chladném prostředí,

- odstraňování přebytečné vlhkosti.

Vliv provozu záměru na veřejné zdraví bude nulový - malý.

D.I.2 Vliv na ovzduší a klima

Vlivy na ovzduší a klima (např. povaha a množství emisí znečisťujících látek a skleníkových plynů, zranitelnost záměru vůči změně klimatu):

Vlivy znečištění ovzduší

Vlivy během fáze realizace záměru

Vlastní záměr, tj. stavební úpravy a osazení výkonnější technologie, bude probíhat uvnitř výrobního objektu.

Vně výrobního objektu je plánovaná výstavba nové haly pro mytí přepravek a parkoviště pro lehké NA. Z hlediska vlivů na ovzduší se jako nejvýznamnější fáze výstavby zpravidla uvažuje období zemních prací. V této fázi je obvykle produkováno nejvyšší množství emisí (především TZL).

Pro předcházení vzniku znečišťování ovzduší mj. částicemi PM10 a PM2,5 lze použít opatření z Programu zlepšování kvality ovzduší – zóna severovýchod – CZ05, uvedené pro vyjmenované zdroje znečištění ovzduší. Pro daný záměr jsou použitelná opatření:

- BD3 Omezování prašnosti ze stavební činnosti

V tomto konkrétním případě lze aplikovat opatření pro omezení prašných emisí ze stavební a obdobné činnosti patří vhodná forma zvlhčování potenciálních zdrojů prašnosti, omývání vozidel před výjezdem ze staveniště a zakrývání prašného nákladu plachtou při převozu.

Podrobněji je omezování prašnosti ze stavební činnosti rozvedeno v Metodice pro stanovení opatření ke snížení vlivů stavební činnosti na imisní zatížení PM10.

V daném místě nejsou provozovány žádné jiné větší zdroje emisí z výstavby a vzhledem k dočasnosti provádění stavebních prací, je možné hodnotit zvýšení imisní zátěže v etapě realizace jako nulový - malý.

Vlivy během fáze provozu záměru

Navýšením kapacity porážky dochází ke vzniku nového vyjmenovaného stacionárního zdroje znečištění ovzduší pod kódem 7.1., 7.6. a 3.1.

Pro Jatka není nutné zpracovávat rozptylovou studii, nutné je dodržet technickou podmínku provozu:

„Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí znečišťujících látek, např.: provozovat zařízení k úpravě vedlejších produktů a odpadů, porážkovou linku, vykládku a nahánění v uzavřených prostorách, při vyprazdňování nádrží s krví používat odsávání plynů, zajistit pravidelné čištění zásobníků krve, jímat a odvádět do zařízení na čištění odpadních plynů odpadní plyn ze skladování jatečního odpadu a vedlejších produktů v uzavřených zásobnících, odpadní plyn z výrobních zařízení a ze zařízení k úpravě a skladování vedlejších jatečních produktů a odpadů.“

Všechna tato opatření budou respektována a podrobněji popsána v rámci žádosti o integrované povolení (IP). Porovnáním s nejlepšími dostupnými technikami bude zajištěna vysoká úroveň eliminace negativních vlivů na životní prostředí a zdraví lidí při provozu. V případě, že by docházelo k negativnímu ovlivnění okolí zápachem během zkušebního provozu, bude postupováno podle návrh opatření ke snižování zápachu, který bude předložen v rámci žádosti o IP.

Pro udírny a spalovací jednotku s přímým procesním ohřevem byla rozptylová studie zpracována autorizovanou osobou, viz také příloha č. 5. V rámci rozptylové studie nebyly zahrnuty emise ze stávající plynové kotelny, protože jejich nárůst je nízký - kotelnou budou vytápěny stále stejně velké výrobní prostory porážky, mírný nárůst spotřeby plynu bude souviset s novou halou pro mytí přepravek. Do rozptylové studie byl zahrnut nový odštětinovač, který je z hlediska svého tepelného příkonu řazen jako vyjmenovaný zdroj znečištění ovzduší. Povolení také vyžaduje provoz udíren. Emise z provozu dopravy a ČOV nedosahují limitu pro zpracování rozptylové studie a proto nebyly hodnoceny.

Z hlediska možných opatření eliminace zápachu nejsou z udíren ani odštětinovače navržena žádná opatření. Opatření nejsou technicky proveditelná či velmi málo efektivní vzhledem k navržené technologii. V udírnách uzení probíhá horkým kouřem (80 – 90 °C), kdy se kouř udržuje uvnitř udíren a po skončení procesu se odvětrá. Jedná se o malá množství, která významně neovlivní stávající imisní situaci. Nový odštětinovač je integrované zařízení, ve kterém probíhá odštětinování, opalování i oškrábání zbytků štětin z JUT. Odštětinovač nedisponuje žádným výduchem, na kterém by bylo možné jakákoli opatření provést.

V rámci rozptylové studie byly porovnány imisní přírůstky NOX a CO, PM10 a PM2,5 v porovnání s legislativními limitem.

V závěru studie je uvedeno následující: „Pro jednotlivé hodnocené ukazatele bylo provedeno srovnání s jejich imisními limity. Imisní příspěvek v rámci výpočtové sítě dosahuje u veřejných

míst měřitelných hodnot. Z hlediska příspěvku k imisnímu limitu u nejvíce ovlivněného bodu u obytné zástavby považuji příspěvky za nízké.

Dle výsledků modelování nelze předpokládat, že by realizací záměru došlo k výraznému zhoršení imisní situace v oblasti, či dokonce k překročení imisních limitů nad zákonný rámec.

Záměr lze z hlediska posouzených údajů považovat za akceptovatelný.“

- BD1 Zpřísňování/stanovování podmínek provozu

V tomto konkrétním případě lze aplikovat opatření ke snižování prašnosti zpevňováním povrchu komunikací a odstavných ploch v areálech, pravidelným úklidem komunikací a zpevněných ploch, zvyšováním podílu zeleně na plochách kde zpevnění povrchu není možné nebo vhodné.

Vliv záměru na imisní zátěž bude při realizaci malý, ale trvalý.

Vlivy v období provozu na klima

Klimatická změna je globální fenomén a proto je nutné ji hodnotit v rámci většího územního celku. Realizací záměru dojde k optimalizaci logistiky – čerstvé maso již je pro významného odběratele v požadovaném množství dodáváno z jiných zdrojů. Navýšením kapacity porážky bude doprava v rámci širšího území pouze přesunuta či mírně zvýšena. Jedná se o zavedeného odběratele, který na českém trhu působí již dlouhá léta. Tedy vyprodukované množství CO2 záměrem a jeho potenciál ohřívat vzduch nebude v rámci většího zájmového území výrazně vyšší. Z toho důvodu není nutné v rámci záměru navrhovat mitigační opatření.

Není předpokládaná zranitelnost záměru vzhledem ke klimatické změně, při extrémních a dlouhotrvajících klimatických podmínkách (záplavy, vítr, sucho, sněhové srážky, atd.), které by způsobily nesjízdnost komunikací, případně zastavení zásobování záměru energetickými médii, by musel být přerušen provoz záměru. Na takovéto dlouhotrvající extrémní podmínky není záměr navrhován.

Realizace záměru neohrozí plnění závazků České republiky, které ji plynou z mezinárodních úmluv. Příspěvky skleníkových plynů vznikajících při provozu záměru jsou malé. Záměr není citlivý na změnu klimatu.

Vliv záměru na klima bude nulový – malý, trvalý.

D.I.3 Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky

Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky (např. vibrace, záření, vznik rušivých vlivů):

Vliv na hlukovou situaci

Vlivy během fáze realizace záměru

V průběhu výstavby záměru může přechodně dojít ke zhoršení akustické situace v daném území, a to zejména v souvislosti s dopravou stavebního materiálu po místních komunikacích. Samotné provádění stavebních prací nebude vzhledem k umístění záměru v průmyslové zóně zdrojem zhoršení akustické situace v okolí nejbližší obytné zástavby.

Zvýšená doprava nákladních automobilů bude nepravidelného charakteru, nárazová v době např. dovozu stavebních materiálů. Z praxe na výstavbě podobně velkých staveb lze odhadovat cca max. 5 NA/den. Vzhledem k charakteru okolí záměru nelze vyloučit dopravu z okolí obytné

zástavby (Jičín). Jako hlavní obslužná trasa bude sloužit ul. Konecchlumského a silnice I/16 (obchvat města Jičín). Hlukem a prašností z dopravy může být nejvíce ohroženo několik domů v severovýchodní část ul. Koncchlumského (při příjezdu ze Starého města).

Podmínkou realizace je, že veškeré stavební práce budou prováděny pouze v denní dobu tj. od 7 do 21 h.

Zvýšení akustické zátěže u nejbližších obytných objektů v etapě výstavby budou nulové - malé.

Vlivy v období provozu

Pro období provozu byla zpracována hlukové studie hodnotící vliv navýšení výrobní kapacity zpracování vepřového masa v areálu společnosti Maso Jičín s.r.o. Navýšení kapacity souvisí s navýšením dopravy související s dopravou prasat na porážku a odvozem masa a nových stacionárních zdrojů hluku z důvodu realizace nové haly pro mytí přepravek. Obměna vlastní technologie nevyžaduje nová vzduchotechnická zařízení.

Výpočet výhledové hlukové zátěže z provozu stacionárních zdrojů v areálu záměru nebyl proveden, nové stacionární zdroje hluku záměrem nevzniknou. Stávající situace z provozu stacionárních zdrojů hluku byla změřena protokolárním měřením (viz hluková studie), kterým bylo u nejbližší obytné zástavby ověřeno stávající plnění limitů. Očekávaná výhledová zátěž z provozu stacionárních zdrojů hluku bude odpovídat stávající situaci.

Pro hluk z dopravy bylo u vybraných ref. bodů ověřeno překročení hygienických limitů se vztažením příslušných korekcí ve stávajícím stavu i obou variantách výhledu. Model prokázal, že provoz záměru bude mít na budoucí hlukovou zátěž z dopravy u těchto nadlimitně zatížených referenčních bodů nulový (nehodnotitelný) vliv.

Na základě výše uvedeného bude akustická situace související s provozem areálu ovlivněna u nejbližších obytných objektů proti stávajícímu stavu na úrovni nulová - malá.

Vliv z hlediska produkce vibrací

Nepředpokládá se, že by výstavba či provoz uvažovaného záměru měly být významným zdrojem vibrací. Při přípravě a provozu záměru budou respektovány požadavky nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

Vliv záměru při realizaci i provozu z hlediska produkce vibrací bude nulový.

Vliv z hlediska produkce zápachu

Během provozu záměru lze očekávat produkci pachových látek. Zdrojem zápachu je především provoz na ČOV a dále vedlejší živočišné produkty (VŽP). Zápach ČOV lze snížit vhodnými organizačně-technickými opatřeními, momentálně provoz probíhá bez problému. Omezení zápachu, který vzniká při rozkladu VŽP se dá efektivně zabránit třemi způsoby:

- častý odvoz k likvidaci

- skladování v uzavřených nádobách (případně s instalací filtru)

- skladování v chladném prostředí

- odstraňování přebytečné vlhkosti.

Vliv realizace záměru lze hodnotit jako nulový, během provozu záměru jako malý, trvalý.

D.I.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody

Záměr se nenachází ve zranitelné oblasti, v CHOPAV, v blízkosti vodních zdrojů ani ve vymezeném záplavovém území.

Vlivy v období výstavby

V období realizace bude potřebná voda odebírána z vodovodu. Stavební úpravy související s navýšením porážky budou prováděny uvnitř výrobního objektu. Sociální zázemí bude pro potřeby změn uvnitř objektu využito stávající.

Při stavebních úpravách nedojde k zásahu podzemní vody.

Při realizaci záměru nebude zasahováno do vod povrchových, neboť v místě záměru vodní toky neprochází.

S ohledem na tyto skutečnosti lze vliv výstavby záměru na povrchové a podzemní vody označit jako nulový.

Vlivy v období provozu

Voda bude pro provoz areálu odebírána stávajícím způsobem – z veřejné vodovodní sítě.

Produkované technologické vody budou mít po úpravě na areálové ČOV charakter komunálních vod, budou následně odváděny do městské splaškové kanalizace. I přes zvýšení jejich množství bylo ověřeno, že kapacita areálové ČOV je dostatečná a nepředpokládá se tedy, že by došlo k přetížení a možnému překročení limitů daných kanalizačním řádem.

Dešťové vody budou v maximální možné míře zasakovány v místě dopadu – jako doposud. Nárůst množství se předpokládá pouze z důvodu realizace nové haly pro mytí přepravek. Dešťová voda z tohoto objektu bude odváděna dešťovou kanalizací do městské dešťové kanalizace. Kontaminace dešťových vod se nepředpokládá.

Hlavní riziko znečištění povrchových vod tkví v úniku závadných látek do areálové kanalizace, nedostatečným odstraněním v areálové ČOV a následně do městské kanalizace.

Zdrojem závadných látek mohou být:

- nedostatečná údržba a vývoz lapolů a kalových jímek

- zásobníky na krev

- zásobník na naftu související s ČSPHM

- technická porucha čerpadel na areálové ČOV

- nehoda dopravních prostředků

Ochrana vod povrchových lze účinně snížit dodržením následujících opatření:

• dodržovat pracovní postupy, pravidelná kontrola areálu a technického stavu zařízení

• pravidelné kontroly těsnosti nádrží

• pravidelné vyvážení nádrží

• vypracovat a postupovat podle schváleného havarijního plánu

S výjimkou případných havarijních stavů nedojde v době realizace a provozu záměru k ovlivnění podzemních a povrchových vod. Při provozu záměru lze tato rizika významně snížit dodržováním výše uvedených opatření.

Vliv provozu záměru na povrchové a podzemní vody bude při vlastním provozu záměru malý, a to z důvodu možného havarijního úniku závadných látek.

D.I.5 Vlivy na půdu ‌

Vliv záměru na půdy a způsob jejich užívání

Záměr není realizován na zemědělské ani lesní půdě. Záměr nezasahuje do ochranného pásma lesa.

Vliv záměru na ZPF a PUPFL je nulový.

D.I.6 Vlivy na přírodní zdroje

Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje

Ložiska nerostných surovin ani jiné přírodní zdroje nejsou záměrem dotčeny. Vlivy záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje lze označit za nulové.

D.I.7 Vlivy na biologickou rozmanitost

V místě záměru nebyl proveden biologický průzkum. Navýšení kapacity se odehrává ve stávající budově masokombinátu.

Biologický průzkum nebyl proveden ani pro širší okolí záměru – tj. výrobní areál. Zpracovatelka vychází z pochůzky, která byla provedena 12.11.2020 a aktuálního výpisu databáze AOPK (ze dne 18.11.2020). V areálu nejsou vymezena žádná území se zvýšenou ochranou ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. V areálu nejsou vyhlášeny památné stromy.

Na základě výše uvedeného se v areálu nepředpokládá výskyt rostlinných či živočišných druhů chráněných dle Vyhlášky MŽP 395/1992 Sb.

Z důvodu realizace doprovodných objektů bylo v areálu povoleno kácení vzrostlých dřevin. Za pokácenou zeleň bude dle pokynů v rozhodnutí provedena náhradní výsadba.

Vliv záměru na faunu, floru a ekosystémy při výstavbě i provozu bude nulový.

Vliv na soustavu Natura 2000

Záměr není realizován v místě ani blízkosti územní soustavy Natura 2000. Možný vliv záměru na soustavu Natura 2000 byl vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody – Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, viz příloha č. 2.

Vliv záměru na soustavu Natura 2000 bude nulový.

Vliv na zvláště chráněná území a přírodní parky

Záměr není navržen v místě ani blízkosti zvláště chráněném území (ZCHÚ). V blízkém ani širším okolí zájmové lokality se žádný přírodní park nenachází.

Vliv záměru na zvláště chráněná území a přírodní parky bude nulový.

D.I.8 Vliv na krajinu a její ekologické funkce

Krajinný ráz

Zvýšení kapacity porážky je realizováno ve stávajícím výrobním areálu společnosti. Okolí je tvořeno dalšími průmyslovými stavbami.

Podle zákona č. 114/1992 Sb. podle §12 odstavce č. 4 se krajinný ráz neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.

Vliv záměru na krajinný ráz není v tomto případě nutné posuzovat.

Vliv záměru na krajinu a její ráz lze na základě zjištění uvedených výše hodnotit jako nulový.

Vliv na územní systém ekologické stability (ÚSES)

V místě záměru ani jeho blízkosti se prvky ÚSES nenacházejí. Vliv na ÚSES během realizace a provozu záměru bude nulový.

Vliv na významné krajinné prvky

V místě záměru se nenacházejí žádné významné krajinné prvky.

Záměr nebude mít negativní vlivy na významné krajinné prvky, vliv bude nulový.

D.I.9 Vliv na hmotný majetek a kulturní památky

Záměr je umístěn ve značné vzdálenosti od nemovitých kulturních památek, zájmové území nespadá do památkové rezervace či zóny. V zájmovém území nejsou předpokládány archeologické nálezy.

Záměr nebude mít vliv na území historického, kulturního nebo archeologického významu. V případě nálezu bude postupováno podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Vliv na hmotný majetek a kulturní památky bude nulový.

D.II. Charakteristika rizik při nehodách, katastrofách a nestandardních stavech

Charakteristika rizik pro veřejné zdraví, kulturní dědictví a životní prostředí při možných nehodách, katastrofách a nestandardních stavech a předpokládaných významných vlivů z nich plynoucích.

Fáze realizace záměru

- riziko úniku ropných látek z dopravního prostředku nebo stavebního stroje

- riziko požáru

Fáze provozu záměru

- riziko úniku ropných látek z dopravního prostředku

- riziko úniku skladovaných závadných látek

- riziko úniku znečištěných odpadních vod do kanalizace

- riziko požáru

Únik ropných látek z dopravního prostředku nebo stavebního stroje

V případě havárie dopravního prostředku či stavebního stroje hrozí úkapy provozních tekutin. Pro maximální eliminaci rizika budou na strojích a dopravních prostředcích prováděny pravidelné a průběžné prohlídky technického stavu. Mohlo by dojít k úniku paliva nebo mazacího či hydraulického oleje. Případná havárie by byla neprodleně odstraněna běžnými prostředky pro likvidaci následků havárie tohoto typu. Kontaminovaná zemina by byla odtěžena, uložena do nepropustného kontejneru a předána specializované firmě k odstranění podle úrovně kontaminace (biodegradace, uložení na vhodnou skládku, spálení ve spalovně nebezpečných odpadů).

Riziko úniku skladovaných závadných látek

Závadné látky jsou skladovány ve vnitřních prostorách budov, bez možnosti úniku do podloží či do vod. Výjimkou bude nová čerpací stanice na naftu, která bude vybavena dvouplášťovou nadzemní nádrží o max. objemu 15,5 m3. Pro minimalizaci úkapů při čerpání pohonných hmot bude součástí nádrže také úkapová jímka. Úkapová jímka a skladovací nádrž bude pravidelně kontrolována, na skladovací nádrž se dále vztahuje povinnost provádění zkoušek těsnosti autorizovanou osobou.

Z hlediska technologie je nejdůležitější manipulace s krví, která by se neměla ve větším množství dostat do kanalizace. Nejčastější nekontrolovaný únik krve do kanalizace se stává, když se vykrvovací vana místo do vhodných nádob omylem vypustí do kanalizace nebo se na to, že je vana připojená na kanalizaci zapomene z předchozí směny. V rámci tohoto konkrétního provozu jatek toto ale není technicky možné, protože vykrvovací vana není napojená na kanalizaci. Únik krve je tedy možný pouze při přeplnění nádrží na krev. Nádrže na krev jsou uložené na nepropustné podlaze, která je vyspádovaná do bezodtokové jímky. Jejich kontrola probíhá každý den.

Dopravní prostředky budou udržovány v řádném technickém stavu. Dopravní prostředky potřebné k zásobování záměru jsou pravidelně podrobovány technickým prohlídkám. Havárie přichází v úvahu především z důvodu jejich střetu. V takovém případě by došlo k úniku ropných látek na zpevněnou plochu, případně do nejbližšího okolí zpevněných ploch.

Bez ohledu na množství závadné látky, které by uniklo z technologie, není předpokládáno, že by mohlo dojít k úniku látky mimo areál.

Specifikou jatek je dále manipulace s materiály, které jsou významným zdrojem zápachu. Na provozovně je zápach eliminován chlazením nebo skladováním v uzavřených nádobách a pravidelným vyvážením. Havárie by v tomto případě mohla být způsobena nečekaným a dlouhodobým výpadkem elektrické energie nebo klimatickými extrémy, které by způsobily nesjízdnost silnic.

Konkrétní situace bude řešena podle schváleného havarijního plánu, který pro tento záměr bude vypracován v následujících stupních PD.

Riziko úniku znečištěných odpadních vod do kanalizace

Areál je vybaven vlastní mechanicko-chemickou čistírnou odpadních vod, na které dochází k úpravě pH, eliminaci hrubých nečistot a některých rozpuštěných látek. Dávkování činidel a čištění česlí probíhá automaticky. Havárie by mohla nastat v případě nečekanému výpadku elektrické energie. V případě ucpání česlí bude znečištěná voda vedena havarijním přepadem do čerpací jímky. Při přeplnění čerpací jímky dojde k úniku OV v budově ČOV. Může také dojít k přeplnění areálové kanalizace odpadními vodami z technologie a k tomu, že odpadní vody z technologie nebudou odváděny. V případě nečekanému výpadku elektrické energie dojde k vypnutí zařízení technologie. Z toho důvodu není předpokládán vznik velkého množství odpadních vod.

Požár

Požár lze považovat za mimořádnou událost spojenou s únikem emisí škodlivin. Příčinou vzniku požáru může být například zkrat v elektrickém zařízení nebo kabelových rozvodech, vznícení hořlavého materiálu při poruše zařízení nebo při nedodržení pracovní kázně (nepovolené zásahy do elektrozařízení). V případě požáru bude prioritně zamezeno jeho šíření a požár bude uhasen vlastními silami za použití hasebních prostředků umístěných v objektech. V případě většího požáru bude neprodleně přivolán profesionální hasičský záchranný sbor.

Při požáru unikají do ovzduší toxické zplodiny hoření. Tímto může dojít u některých škodlivin k překročení jejich nejvyšších přípustných krátkodobých koncentrací v ovzduší. Vzhledem k charakteru záměru je riziko požáru velmi nízké.

Identifikovaná rizika vs. vlivy, které z nich plynou:

- riziko úniku ropných látek z dopravního prostředku – při úniku ropných látek z dopravního prostředku může dojít ke kontaminaci půdy (lokální – dopad pouze v areálu) nebo mimo areál , kde může dojít v nejhorším případě ke kontaminaci vod povrchových (ovlivnění životního prostředí a zdraví obyvatel - významné).

- riziko úniku závadných látek - v případě úniku závadných látek v areálu může dojít k jejich rozlití na zpevněné plochy (lokální – dopad pouze v areálu). V případě pachových látek, které mohou být ve větší míře uvolněny při nesprávném skladování dojde k ovlivnění okolí – především osob (bez ovlivnění zdraví, ale velmi obtěžující – významné).

- riziko úniku znečištěných odpadních vod – v případě úniku znečištěných OV může dojít k jejich rozlití v budově čistírny OV (ovlivnění životního prostředí a zdraví obyvatel – minimální).

- riziko požáru – při hoření dochází k zvýšenému úniku emisí do ovzduší, složení je závislé na materiálech, které hoří (ovlivnění životního prostředí a zdraví obyvatel – významné).

D.III. Komplexní charakteristika vlivů záměru podle části D bodů I a II z hlediska jejich velikosti a významnosti včetně jejich vzájemného působení, se zvláštním zřetelem na možnost přeshraničních vlivů

Záměrem je navýšení kapacity vepřové porážky z 510 ks porážených kusů na 800 ks/den ve stávajícím areálu spol. Maso Jičín s.r.o. Navýšení kapacity bude provedeno uvnitř výrobního objektu, kde bude nahrazena stávající technologie novou, účinnější. Navýšení kapacity nevyžaduje zaměstnat další osoby nad rámec stávajícího stavu. Záměrem nebudou dotčeny pozemky ZPF ani PUPFL. Produkované technologické vody budou odstraňovány stávajícím způsobem, vypouštěny do veřejné splaškové kanalizace města Jičín. I přes očekávaný nárůst jejich množství bylo ověřeno, že kapacita areálové ČOV je dostatečná a nepředpokládá se tedy, že by došlo k přetížení a možnému překročení limitů daných kanalizačním řádem. Kvalita vypouštěných odpadních vod z areálové ČOV je pravidelně sledována. Dešťové vody z výrobního objektu budou likvidovány stávajícím způsobem. Odpady vznikající v průběhu realizace a provozu záměru budou náležitě shromažďovány, označeny a předávány oprávněné osobě k využití či odstranění.

Vliv záměru na jednotlivé složky životního prostředí budou významnější během provozu. Dle návrhu referenčního dokumentu o nejlepších dostupných postupech na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty z roku 2005 jsou hlavní ekologické problémy jatek spotřeba vody, emise kapalin silně zatížených organickým materiálem a spotřeba energie spojená s chlazení a s ohřevem vody. Dalším problémem mohou být zvýšené emise pachových látek. Podrobením záměru procesem hodnocení lze předpokládat slabý negativní vliv na kvalitu ovzduší a akustické situace v blízkém okolí v souvislosti s vyvolanou dopravou. V rámci výsledků modelování nehrozí překročení hlukových limitů pro ochranu zdraví obyvatel. Z hlediska zápachu je obtížné stanovit míru přijatelnosti záměru, protože míra obtěžování zápachem je vnímaná individuálně. V současné době neplatí ani žádný zákonný limit pro pachové látky. Určitým ukazatelem mohou být stížnosti obyvatel, momentálně nejsou zpracovatelce známé žádné stížnosti, resp. připomínky veřejnosti k zápachu se objevily po druhém podání Oznámení (zveřejněného na portálu CENIA HKK1028).

Zápach se dá efektivně omezit vhodnými organizačně-technickými opatřeními. Při provozu záměru mohou být dále potencionálně negativně ovlivněny povrchové vody, a to při havárii. Toto riziko bude podchyceno v havarijním plánu. Vzhledem k umístění areálu nebude mít provoz záměru na ostatní složky životního prostředí žádný vliv.

Během realizace bude vliv záměru na většinu hodnocených ukazatelů žádný – slabý, kdy krátkodobě (cca 3 - 4 měsíců dojde k obměně technologie porážky uvnitř stávajícího výrobního objektu) dojde ke zhoršení kvality ovzduší a akustické situace v blízkém okolí areálu, na ostatní složky životního prostředí nebude mít záměr vliv.

Souhrnné vyhodnocení je uvedeno v tabulce níž.

Vlivy záměru se budou omezovat zejména na areál záměru, případně na nejbližší okolí, ve větších vzdálenostech se neprojeví. Mimo areál se budou projevovat vlivy záměru související s hlukovou a imisní situací – pachové látky, emise a hluk z dopravy.

Vlivy záměru při jeho realizaci a provozu lze očekávat výhradně v místním měřítku.

Tab. 12 Souhrnný přehled vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti

Hodnocený aspekt	Míra vlivu při výstavbě záměru	Míra vlivu při provozu záměru
Vliv záměru na veřejné zdraví obyvatelstva včetně sociálně ekonomických vlivů
Vliv na veřejné zdraví	0	0-1
Vliv záměru na vybrané fyzikální a biologické charakteristiky prostředí
Vliv na hlukovou situaci	0-1	0-1
Vliv na produkci vibrací	0	0
Vliv záměru na vybrané složky životního prostředí
Vliv na půdu	0	0
Vliv na kvalitu ovzduší	0-1	1
Vliv na horninové a př. zdroje	0	0
Vliv na povrch. a podzem. vody	0	1
Vliv záměru na faunu, flóru a ekosystémy
Vliv na faunu	0	0
Vliv na flóru	0	0
Vliv na Naturu 2000	0	0
Vliv na zvláště chráněná území	0	0
Vliv na ÚSES	0	0
Vliv na přírodní parky	0	0
Vliv na významné kraj. prvky	0	0
Vliv na památné stromy	0	0
Vliv záměru na krajinu
Vliv na krajinu a její ráz	0	0
Vliv záměru na hmotný majetek a kulturní památky
Vliv na hm. majetek a kul. památky	0	0

Za předpokladu realizace podmínek k ochraně veřejného zdraví a životního prostředí vyplývajících z procesu posuzování lze konstatovat, že životní prostředí v dotčené lokalitě jako celek nebude ovlivněno nad únosnou míru.

Vzhledem k umístění nehrozí ovlivnění životního prostředí a veřejného zdraví za státní hranicí. Vlivy přesahující státní hranici v období výstavby i provozu budou nulové.

D.IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů

Charakteristika a předpokládaný účinek navrhovaných opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a popis kompenzací, pokud jsou vzhledem k záměru možné, popřípadě opatření k monitorování možných negativních vlivů na životní prostředí (např. post-projektová analýza), které se vztahují k fázi výstavby a provozu záměru, včetně opatření týkajících se připravenosti na mimořádné situace podle kapitoly II a reakcí na ně:

Níže je uveden návrh opatření, která zpracovatel oznámení doporučuje respektovat v případě realizace záměru. Tato doporučení vyplývají ze zhodnocení vlivů záměru na životní prostředí a vyhodnocení vlivů na veřejné zdraví a budou následně doplněna o požadavky dotčených správních úřadů v navazujících správních řízení, případně jejich účastníků.

Případné další podmínky vzešlé z vyjádření dotčených správních úřadů k oznámení záměru budou zapracovány do následné projektové dokumentace a žádostí o vydání navazujících rozhodnutí.

Pro jednoduchost a přehlednost jsou navrhovaná opatření rozdělena na:

• Fáze realizace záměru

• Fáze provozu záměru

Kurzívou jsou uvedena nápravná opatření vyplývající z platné legislativy.

Fáze realizace záměru

• veškeré stavební práce budou prováděny pouze v denní dobu tj. od 7 do 21 h.

• Odůvodněné připomínky a návrhy opatření vzešlé z vyjádření dotčených úřadů, samosprávných celků a veřejnosti budou zapracovány do žádostí o vydání navazujících rozhodnutí a dodržovány při provozu záměru.

• Záměr bude provozován v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a s ním souvisejících předpisů v platném znění. Požadavky orgánu ochrany veřejného zdraví vzešlé z průběhu posuzování záměru podle zákona EIA budou respektovány v navazujících řízeních.

• V místě výstavby záměru budou umístěny v dostatečném množství sanační prostředky pro případnou likvidaci úniku ropných látek.

• Vozidla pohybující se v areálu budou udržována v řádném technickém stavu. Bude prováděna pravidelná údržba a seřizování motorů vozidel a používaných mechanizmů.

• Vznikající odpady budou řádně označeny, budou smluvně předávány oprávněným osobám k využití nebo odstranění, bude vedena jejich průběžná evidence.

• Jednotlivé druhy odpadů budou na staveništi tříděny a odděleně shromažďovány.

Fáze provozu záměru

• Dodržování max. kapacity porážky.

• V rámci integrovaného povolení zpracovat návrh opatření ke snižování zápachu.

• Délka zkušebního provozu v integrovaném povolení omezit na max. 1 rok, včetně stanovení způsobu vyhodnocení současných opatření k omezování zápachu.

• V případě, že bude docházet během zkušebního provozu k oběžování zápachem okolí, po ukončení zkušebního provozu navržená opatření po dohodě s MěÚ Jičín, oddělení ochrany ovzduší realizovat.

• Důsledně dodržovat stávající i případná nově realizovaná opatření pro snižování zápachu.

• Z důvodu snížení rizika znečištění povrchových vod bude zpracován havarijní plán.

• Pravidelné školení obsluhy – provozní řád, havarijní plán.

• Nakládání s odpady během provozu záměru musí být řešeno v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, nebezpečné odpady budou shromažďovány odděleně v uzavřených nádobách s příslušným katalogovým číslem a na základě smlouvy předávány oprávněné osobě.

• Dodržování technologické a pracovní kázně pro eliminaci rizika havárií a požáru.

• Pravidelné revize technologií.

• Vznikající odpady budou řádně označeny, budou smluvně předávány oprávněným osobám k využití nebo odstranění, bude vedena jejich průběžná evidence.

• Jednotlivé druhy odpadů budou tříděny a odděleně shromažďovány.

• Provozovatel bude původcem odpadů ve smyslu zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. Odpady budou předávány pouze osobám oprávněným k nakládání s těmito druhy odpadů.

D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů pro hodnocení vlivů

Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní prostředí:

Vlivy zpracované v tomto oznámení nebyly řešeny na základě zásadních nedostatků nebo neurčitostí, které by mohly ovlivnit rozsah závěrů tohoto posouzení realizovaného v rámci oznámení.

Určité neznalosti jsou dány stupněm přípravy záměru. Další nejasnost je dána neznalostí konečných dodavatelů vlastní stavby a vnitřního vybavení haly a administrativy.

Absence těchto údajů však nemůže ovlivnit hodnocení vlivů záměru na zdraví a životní prostředí. V pochybnostech při zpracování byla vždy volena horší varianta pro období provozu i realizace záměru.

Při zpracování oznámení byly použity následující podklady:

- literární údaje

- terénní průzkumy

- osobní jednání

- průzkumy a studie k záměru

D.VI. Charakteristika obtíží při zpracování dokumentace

Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při zpracování dokumentace, a hlavních nejistot z nich plynoucích:

Použité prognostické metody v oblasti hluku, emisí a imisí jsou postaveny na poznatcích, které jsou v současnosti dostupné a nejsou a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, ale prognózou s přesností danou současným stupněm poznání. Podle toho je k nim třeba také přistupovat.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloženy)

Hodnocený záměr byl v rámci přípravy záměru řešen z hlediska umístění v jedné variantě.

Vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví je provedeno pro navrhovaný stav, přičemž tam, kde to bylo možné, byly v příslušných částech oznámení porovnávány vlivy realizace záměru ve srovnání se stávajícím stavem.

Navržený záměr je kompromisem vyjednávání a potřeb investora.

F. ZÁVĚR

Záměr svojí kapacitou naplňuje dikci zákona č. 100/2001 Sb. (dále jen „zákon“) a podléhá zjišťovacímu řízení. Zjišťovací řízení bylo provedeno na základě Oznámení záměru, které bylo zpracováno podle přílohy č. 3 zákona a zveřejněno na informačním portálu CENIA dne 28.12.2020 a 14.7.2021. V průběhu zjišťovacího řízení byly ze strany dotčených orgánů a veřejnosti vzneseny připomínky. Při zjišťovacím řízení krajský úřad na základě dostupných podkladů a informací zjišťoval, zda a v jakém rozsahu může záměr vážně ovlivnit životní prostředí a obyvatelstvo. S ohledem na povahu a rozsah záměru, jeho umístění a charakteristiku předpokládaných vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí a s ohledem na obsah doručených vyjádření (MúJc a veřejnosti) dospěl krajský úřad k závěru, že záměr je nutné posuzovat v rozsahu celého zákona EIA.

Ze závěru zjišťovacího řízení vyplynulo, že dokumentaci záměru je nutné zpracovat s důrazem na ochranu veřejného zdraví. V dokumentaci je třeba se vypořádat se všemi požadavky na doplnění, připomínkami a podmínkami uvedenými ve všech došlých vyjádřeních. Vypořádání připomínek a jejich způsob doplnění do dokumentace je podrobně uveden v úvodu dokumentu.

Pro objektivnější hodnocení vlivu záměru na ochranu veřejného zdraví bylo provedeno měření stacionárních zdrojů hluku v celém areálu v běžný pracovní den (bez omezení výroby). Pro ověření dopravy bylo provedeno sčítání dopravy dne 7.10.2021 pracovníkem zpracovatele dokumentace. Ze závěru hlukové studie vyplývá, že legislativní limity ze stacionárních i mobilních zdrojů hluku budou plněny.

V průběhu roku 2021 byla realizována opatření ke snižování hluku. Pro snížení tohoto negativního dopadu byla postavena protihluková stěna směrem od ČOV a betonový plot směrem k silnici a k sousedním firmě a v roce 2022 jsou plánovaná další opatření.

Z hlediska zápachu je obecně tato problematika těžko uchopitelná. Zápach by měl být eliminován zavedením a dodržováním nejlepších dostupných technik BAT, které jsou vyžadovány v rámci integrovaného povolení.

Zápach se odvíjí do značné míry od druhu a kapacity výroby, technologické vybavenosti a vzdálenosti od zdroje. Momentálně je problematika těchto tří proměnných předmětem programu BETA 2 [TITOMZP903], který by měl být ukončen v první polovině roku 2022, zadavatel TAČR. Dílčí výstupy z tohoto projektu byly prezentovány na konferenci ENVIRO (která proběhla 4.- 5.10.2021), kde z hlediska zápachu lze rozdělit tří odstupové vzdálenosti:

1. odstupová vzdálenost (nejblíže ke zdroji) je typická tím, že ať se provedou jakákoli technická opatření, zdroj bude smrdět.

2. odstupová vzdálenost je vzdálenost, kde se významně projevuje vliv technických opatření.

3. odstupová vzdálenost navazuje na 2. vzdálenost a je to vzdálenost, kde zdroj již není cítit, bez opatření ke snížení zápachu.

Pro jatka dílčí výstup bohužel nebyl k dispozici, je ale zřejmé, že v určitých vzdálenostech nelze úplně zabránit zápachu ani sofistikovanými opatřeními. Na jatka by se bude vztahovat jeden z cílů projektu: Omezit pachovou postižitelnost již existujících nevhodně umístěných zdrojů tím, že vznikne nástroj pro stanovení dodatečných opatření a současně s tím bude moci vzniknout dotační titul na omezení zápachu s objektivními kritérii.

Po zvážení a doplnění opatření ke snižování hluku, měření terénního a měření akreditovaného bylo provedeno opětovné vyhodnocení vlivů navýšení kapacity vepřové porážky.

Vliv záměru na jednotlivé složky životního prostředí budou významnější během provozu. Dle

návrhu referenčního dokumentu o nejlepších dostupných postupech na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty z roku 2005 jsou hlavní ekologické problémy jatek spotřeba vody, emise kapalin silně zatížených organickým materiálem a spotřeba energie spojená s chlazení a s ohřevem vody. Dalším problémem mohou být zvýšené emise pachových látek. Podrobením záměru procesem hodnocení lze předpokládat slabý negativní vliv na kvalitu ovzduší a akustické situace v blízkém okolí v souvislosti s vyvolanou dopravou. V rámci výsledků modelování nehrozí překročení hlukových limitů pro ochranu zdraví obyvatel. Z hlediska zápachu je obtížné stanovit míru přijatelnosti záměru, protože míra obtěžování zápachem je vnímaná individuálně. V současné době neplatí ani žádný zákonný limit pro pachové látky. Určitým ukazatelem mohou být stížnosti obyvatel, momentálně nejsou zpracovatelce známé žádné stížnosti, resp. připomínky veřejnosti k zápachu se objevily po druhém podání Oznámení (zveřejněného na portálu CENIA HKK1028).

Za předpokladu realizace podmínek k ochraně veřejného zdraví a životního prostředí vyplývajících z procesu posuzování lze konstatovat, že životní prostředí v dotčené lokalitě jako celek nebude ovlivněno nad únosnou míru.

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Název záměru:

„Navýšení kapacity vepřové porážky v provozovně Maso Jičín s.r.o.“

Umístění záměru:

Kraj: Královéhradecký

Obec: Jičín

Katastrální území: Jičín

Parcely č.: st. 2703, 3478, 3479, 3878, 3879, 4398, p.č. 926/3, 926/15, 926/17,

926/19, 926/32, 926/41, 926/42, 934/2, 2151

Dopravní napojení: Hlavní dopravní napojení záměru bude z Konecchlumského ulice

Popis a kapacita záměru

Cílem projektu je navýšení maximální kapacity vepřové porážky v současném areálu spol. Maso Jičín s.r.o.

Tab. 13 Porovnání stávající a nové kapacity vepřové porážky

	nová kapacita porážky	stávající kapacita	rozdíl
Maximální počet poražených jatečných prasat	800 ks/den	510 ks/den	+290 ks/den
Průměrná hmotnost jatečně opracovaného vepřového těla	95 kg	95 kg
*Maximální hmotnost jatečně opracovaných těl (maximální denní kapacita porážky)	76 t/den	48,5 t/den	+27,5 t/den +56,7%
**Roční kapacita výrobků	19 150 t/rok	12 220 t/rok	+6 930 t/rok

Pro stanovení roční kapacity výrobků jsme použili výpočet = maximální denní kapacita porážky x počet pracovních dnů v roce (252)

Souhrnné vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví

Vliv záměru na jednotlivé složky životního prostředí budou významnější během provozu. Dle návrhu referenčního dokumentu o nejlepších dostupných postupech na jatkách a v průmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty z roku 2005 jsou hlavní ekologické problémy jatek spotřeba vody, emise kapalin silně zatížených organickým materiálem a spotřeba energie spojená s chlazení a s ohřevem vody. Dalším problémem mohou být zvýšené emise pachových látek. Podrobením záměru procesem hodnocení lze předpokládat slabý negativní vliv na kvalitu ovzduší a akustické situace v blízkém okolí v souvislosti s vyvolanou dopravou. V rámci výsledků modelování nehrozí překročení hlukových limitů pro ochranu zdraví obyvatel. Z hlediska zápachu je obtížné stanovit míru přijatelnosti záměru, protože míra obtěžování zápachem je vnímaná individuálně. V současné době neplatí ani žádný zákonný limit pro pachové látky. Určitým ukazatelem mohou být stížnosti obyvatel, momentálně nejsou zpracovatelce známé žádné stížnosti. Zápach se dá efektivně omezit vhodnými organizačně-technickými opatřeními. Při provozu záměru mohou být dále potencionálně negativně ovlivněny povrchové vody, a to při havárii. Toto riziko bude podchyceno v havarijním plánu. Vzhledem k umístění areálu nebude mít provoz záměru na ostatní složky životního prostředí žádný vliv.

Vlivy záměru při jeho realizaci a provozu lze očekávat výhradně v místním měřítku.

Vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví lze při jeho přípravě a provozu označit za akceptovatelné. Životní prostředí v dotčené lokalitě jako celek nebude ovlivněno nad únosnou míru.

H. PŘÍLOHY

1. Stanovisko příslušného úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace – územně plánovací informace

2. Stanovisko dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění

3. Plná moc k zastupování

4. Hluková studie

5. Rozptylová studie

6. Stanovisko správce vodovodů a kanalizace

Datum zpracování:

V Hradci Králové, 1. prosince 2021

Odpovědný řešitel:

RNDr. Daniela Pačesná, Ph.D.

(osoba s autorizací podle zákona EIA, č. autorizace 38495/ENV/11)

V Lukách 446/12,

507 41 Hradec Králové 7

Spoluřešitel:

Ing. Jitka Růžičková (držitelka osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, pořadové číslo osvědčení 5/2019)

Ing. Markéta Kašparová Ing. Tomáš Staš

Document Metadata

Table of Contents

DOKUMENTACE ZÁMĚRU

Document Metadata