Vysoký představitel a Evropský parlament. Postavení Evropského parlamentu v oblasti SZBP definují smlouvy jako tzv. „zvláštní úlohu“. To znamená, že oproti jiným oblastem je jeho úloha omezena. Vyplývá to jak z odlišných rozhodovacích procesů, tak i z institucionální architektury SZBP. Podle článku 36 SEU je vysoký představitel povinen pravidelně konzultovat s Evropským parlamentem hlavní hlediska a základní volby SZBP i EBOP, přičemž do informování Evropského parlamentu o vývoji obou politik mohou být zapojeni i zvláštní zástupci. Jejich zapojení znamená příklon k projednávání specifických otázek regionálního nebo tematického charakteru.74 Evropský parlament je také konzultován v případě přijímání rozhodnutí o organizaci Evropské služby pro vnější činnost. Odpovědnost vysokého představitele za konzultace s EP vyplývá z funkce předsedy Rady pro zahraniční věci i z funkce místopředsedy Komise, protože právě Komise byla podle předchozí úpravy společně s předsednickou zemí za informování EP odpovědná. Konkrétní úprava provádění konzultací je obsažena v jednacím řádu EP. Důležitou oblastí, kterou může Evropský parlament ovlivnit je schvalování rozpočtu EU. Uzavírá s ostatními orgány EU meziinstitucionální dohody, které se týkají struktury rozpočtu nebo koordinace aktivit daných orgánů. EP také může vysokému představiteli nebo Radě klást dotazy nebo podávat doporučení. Nově se dvakrát ročně vede debata o pokroku, do které je nově zapojena i oblast EBOP. EP je tak dán předpoklad širšího zapojení do vytváření a realizace vnější činnosti EU v oblasti SZBP a EBOP.
