Vysvětlení. „Uznané náklady musí být způsobilými náklady“: „Uznané náklady musí být prokazatelně zaplaceny příjemcem (prosincové náklady musí být uhrazeny do dne podání průběžné zprávy, nejpozději však v lednu následu- jícího roku)“:
Vysvětlení. Každý účastník projektu si vykazuje náklady, které mu vznikly v souvislosti s řešením projektu, v rámci svého rozpočtu. Z tohoto důvodu jsou veškeré náklady fakturované jednomu účastníkovi projektu jiným účastníkem projektu neuznatelnými náklady projektu.
Vysvětlení. Do této položky rozpočtu patří náklady/výdaje vynaložené na nákup subdodávek. O subdodávky se jedná pouze v případě, že dodavatel dělá část výzkumné, resp. vývojové činnosti. Ostatní služby (např. překlady, právní služby, doprava apod.) by měly být vykazovány v kategorii „Další provozní náklady“. Posouzení, zda se jedná o výzkumnou/vývojovou činnost, by měl vždy provést příjemce a své rozhodnutí musí být schopen vysvětlit a obhájit při případné kontrole.
Vysvětlení. Tento článek odpovídá právu zaručenému čl. I-10 odst. 2 Ústavy (viz rovněž právní základ pro přijetí opatření pro výkon tohoto práva v článku III-126). V souladu s čl. 52 odst. 2 Listiny2 se uplatňuje za podmínek stanovených v uvedených článcích části I a III Ústavy.
Vysvětlení. Právo zaručené v tomto článku je právem zaručeným článkem I-10 Ústavy; viz rovněž právní základ v článku III-127. V souladu s čl. 52 odst. 2 Listiny1 je vykonáváno za podmínek vymezených v uvedených článcích.
Vysvětlení. Prostředky projektu se skládají z veřejných prostředků poskytnutých na základě Smlouvy o poskytnutí veřejné podpory (dotace) a z prostředků, které do projektu vkládá příjemce. (Jejich výše je závislá na intenzitě podpory.) Náklady projektu se pak hradí jak z dotace, tak z prostředků vložených příjemcem. Pro uznatelnost nákladů přitom není podstatné, z jakých prostředků se náklad skutečně hradí. Důležité je pouze to, zda náklad splňuje podmínky uznatelnosti. Pro potřeby kontrol se pak na každý náklad pohlíží tak, jako by byl financován z poskytnuté podpory a neveřejného zdroje (prostředků vložených příjemcem) v poměru dle intenzity podpory.
Vysvětlení. Daň z přidané hodnoty může být způsobilým nákladem/výdajem pouze za předpokladu, že způsobilým nákladem/výdajem je rovněž plnění, ke kterému se daň vztahuje a příjemce/další účastník nemá nárok na její odpočet dle zákona č. 235/2004 sb. o dani z přidané hodnoty. (Pokud existuje nárok na odpočet DPH, není DPH způsobilé bez ohledu na to, zda byl odpočet nárokován či nikoliv.) Subjekty, které mohou uplatnit nárok na odpočet DPH částečně na základě koeficientu, použijí pro výpočet způsobilé části DPH koeficient dle posledního daňového přiznání. Pokud je plnění způsobilým nákladem pouze z části, je způsobilým nákladem rovněž pouze odpovídající část DPH vztahující se k tomuto plnění. „Osobní náklady zahrnují mzdové náklady, zvýšené o další náklady, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel, tj. povinné pojištění, část nákladů na sociální pojištění a část nákladů na všeobecné zdravotní pojištění. Dále sem patří náklady na povinnosti zaměstnavatele vyplývající z platných vnitřních předpisů (FKSP, příspěvek na penzijní, životní pojištění, sociální fond apod.). Odměny dle § 134 a 134a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce nebo obdobných předpisů mohou být vypláceny jen pracovníkům, kteří jsou zaměstnanci podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podílí se na řešení předmětného projektu (tj. prokazatelně pracují na projektu částí svého úvazku). Náklady na tyto odměny jsou uznatelné jen pokud jsou řádně zdůvodněny, a to do výše maximálně dvou měsíčních platů za práci na projektu dle platného mzdového/platového výměru nebo smlouvy o mzdě při zohlednění výše úvazku na projektu a počtu měsíců odpracovaných na projektu v daném kalendářním roce. Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce musí odpovídat schválenému mzdovému, platovému výměru, dohodě o pracovní činnosti/provedení práce a případně internímu předpisu příjemce. V případě náhrad jsou způsobilými náklady veškeré náhrady dle zákoníku práce (a to u pracovníka s pevně stanoveným pracovním úvazkem v projektu). Osobě samostatně výdělečně činné jakožto samostatnému příjemci náleží odměna za činnost při řešení návrhu projektu, pokud odpovídá hodinové sazbě zaměstnanců s obdobnou kvalifikací či zkušeností (je v místě a čase obvyklá). Mezi osobní náklady dále spadají stipendia uvedená v § 91 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), resp. jeho poměrnou část, pokud je z rozhodnutí o udělení stipendia zř...
Vysvětlení. Do této položky rozpočtu se zahrnují náklady/výdaje vynaložené na nákup dlouhodobého majetku, který lze odepisovat podle zákona o dani z příjmu, tj. majetku s délkou použitelnosti větší než 1 rok UPOZORNĚNÍ:
Vysvětlení. Náklady na ochranu duševního vlastnictví Do této položky rozpočtu patří náklady na ochranu práv duševního vlastnictví, které jsou deklarovaným výsledkem projektu a náklady na ochranu práv duševního vlastnictví, které není výsledkem projektu, ale jehož využívání je nutné pro realizaci projektu. Do těchto položek rozpočtu patří ostatní přímé náklady projektu, nezahrnuté ve výše uvedených kategoriích (materiál, drobný majetek, služby nevýzkumné povahy, opravy apod.) V projektu se uplatní jen ta část nákladu, která odpovídá využití v projektu.
Vysvětlení. K LISTINĚ ZÁKLADNÍCH PRÁV