Výklad podmínek uznatelnosti nákladů dle Všeobecných podmínek verze č. 7

Výklad podmínek uznatelnosti nákladů dle Všeobecných podmínek verze č. 7

(ze dne 7. 2. 2023)

Všeobecné podmínky čl. 17

Čl. 17 bod 2

„Uznané náklady musí být

a) vynaloženy v souladu s cíli programu a musí bezprostředně souviset s řešením projektu,

b) způsobilými náklady,

c) prokazatelně zaplaceny příjemcem (prosincové náklady musí být uhrazeny do dne podání průběžné zprávy, nejpozději však v lednu následujícího roku),

d) doloženy průkaznými doklady (z dokladů musí být zřejmé, že byly splněny všechny pod- mínky uznatelnosti dle čl. 17 a 18),

e) přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým) a

f) vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace nákladů/výdajů při respekto- vání cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro řešení projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu), přičemž splnění těchto podmínek se prokazuje v rámci hodnotících a kontrolních procesů popř. na žádost poskytovatele.“

VYSVĚTLENÍ

„Uznané náklady musí být způsobilými náklady“:

Způsobilými jsou dle zákona č. 130/2002 Sb, § 2 takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo v souvislosti s nimi.

„Uznané náklady musí být prokazatelně zaplaceny příjemcem (prosincové náklady musí být uhrazeny do dne podání průběžné zprávy, nejpozději však v lednu následu- jícího roku)“:

Veškeré náklady vykázané v průběžné nebo závěrečné zprávě musí být uhrazeny, a to nejpozději v den podání průběžné/závěrečné zprávy.

a) Pokud je termín podání průběžné/závěrečné zprávy za předchozí rok později než

30. 1., i v tom případě musí být náklady uhrazené nejpozději 30. 1.

b) V případě závěrečných zpráv podávaných v průběhu roku (tj. v únoru až prosinci) platí pouze podmínka úhrady ke dni podání průběžné zprávy.

K prokázání úhrady slouží zejména výpis z bankovního účtu, příjmový pokladní doklad dodavatele (současně s výdajovým pokladním dokladem příjemce). Úhrada je možná

i zápočtem pohledávky v souladu s § 1892 zákona 89/2012 Sb. Občanský zákoník, pokud příjemce doloží smlouvu nebo dohodu o vzájemném zápočtu podepsanou oběma stranami (tj. dlužníkem i věřitelem) a ve smlouvě/dohodě je jednoznačně specifikována položka, která má být uhrazena zápočtem.

PŘÍKLADY

Uznatelné náklady:

Náklad za výzkumné služby realizované v prosinci, datum uskutečnění zdanitelného plnění je v prosinci, faktura je uhrazena 16. 1. následujícího roku. Průběžná zpráva je odevzdána 30. 1. Prosincové mzdy vyplacené 14. 1. Průběžná zpráva je odevzdána 30. 1.

Náklad za opracování krystalů, datum uskutečnění zdanitelného plnění je 15. 4. 2021, faktura uhrazena 20. 4. 2021. Projekt končí 31. 5. 2021, závěrečná zpráva odevzdána 30. 6. 2021.

Náklad za nákup materiálu xy hrazený zápočtem (doložena dohoda o vzájemném zápočtu, kde byla výslovně uvedena i faktura za materiál xy.

Neuznatelné náklady:

Náklad za výzkumné služby realizované v prosinci, datum uskutečnění zdanitelného plnění je v prosinci, faktura je uhrazena 16. 1. následujícího roku. Průběžná zpráva je odevzdána 10. 1.

Náklad za výzkumné služby realizované v prosinci, datum uskutečnění zdanitelného plnění je v prosinci, faktura je uhrazena v únoru následujícího roku. Průběžná zpráva je odevzdána 30. 1.

Prosincová úhrada služby, která bude dodána v následujícím roce. (Přestože k úhradě dojde

v prosinci, služba bude dodána až v následujícím roce. Účetně náklad vznikne také až v násle- dujícím roce.)

Příprava vzorků k chemické analýze, které byly využity během realizace závěrečné fáze vývoje v červenci daného roku, faktura byla uhrazena 15. 9. 2021. Průběžná zpráva byla odevzdána

31. 8. 2021.

„Uznané náklady musí být doloženy průkaznými doklady (z dokladů musí být zřejmé, že byly splněny všechny podmínky uznatelnosti dle čl. 17 a 18).“

PRŮKAZNÉ DOKLADY = doklady, které prokazují splnění podmínek uznatelnosti, tzn. prokazují

• existenci nákladu (smlouvy, faktury, skladové výdejky, jiné daňové doklady),

• plnění (předávací protokol, dodací list, příjemka na sklad, …)

• úhradu nákladu (výpis z běžného účtu, příjmový pokladní doklad dodavatele)

• souvislost s projektem a jeho nezbytnost pro realizaci výsledků a naplnění cíle (smlouvy, interní doklady např. objednávky, příkazy ke služebním cestám, vyúčtování služebních cest, zprávy ze služebních cest) – v případě kontroly je možné i ústní vysvětlení

• přiměřenost a hospodárnost nákladu (cenové nabídky, dokumentaci k výběrovému řízení, znalecký posudek, ceníky z období vzniku nákladu, …)

PŘÍKLAD

a) Příjemce při výrobě prototypu spotřebovává materiál ze skladu, který si vyrobil vlastní činností. K těmto nákladům na materiál předložil výdejku ze skladu. → Jedná se o neprů- kazný doklad. Výdejka ze skladu je dokladem o spotřebě materiálu, který ale neprokazuje skutečnou výši nákladů na materiál. Dále chybí doklad, který by prokázal úhradu vstup- ních nákladů.

b) Příjemce spotřebovává materiál, který nakoupil od externího dodavatele v předchozích letech a nyní vydává ze skladu pro potřeby projektu. → V přímých nákladech lze vykazovat náklady na materiál na základě výdejek ze skladu pouze v případě, že výdejky obsahují údaje o množství a ceně vydaného materiálu a současně budou doloženy i prvotní doda- vatelské faktury. Náklady na materiál lze rovněž zahrnout do nepřímých nákladů.

„Uznané náklady musí být přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým).“

Přiměřenost nákladu úzce souvisí s časem a místem plnění.

PŘÍKLAD

Hlavní řešitel projektu se bude účastnit konference, kde chce získat poznatky o nových mož- nostech řešení problému, který se vyskytl i v „jeho“ projektu. Konference se koná ve stejném termínu, v jakém se nedaleko koná i mezinárodní strojírenský veletrh. Vzhledem k vysoké poptávce po ubytování, navýšily hotely a penziony v tomto období cenu ubytování až o 100 %. Hotel, který řešitel dříve užíval při svých služebních cestách a kde se cena ubytování pohybuje mezi 1.200,- až 1.400,- Kč/osobu/noc, nyní nabízí nejlevnější ubytování za 2.300,- Kč. Zatímco

v jiném termínu by tato cena byla nepřiměřená a nehospodárná, v čase konání konference se jedná o cenu, která je v místě a čase obvyklá a náklad by tedy byl přiměřený. .

„Uznané náklady musí být „vynaloženy v souladu s principy hospodárnosti (minimalizace výdajů při respektování cílů projektu), účelnosti (přímá vazba na projekt a nezbytnost pro řešení projektu) a efektivnosti (maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy projektu).“

a) HOSPODÁRNOST = použití minimálního množství prostředků k zajištění stanovených výstupů a cílů při dodržení odpovídající kvality. Zásada je naplněna buď transparentním postupem při výběru dodavatelů (dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,

ve znění pozdějších předpisů) nebo posudky soudních znalců pro příslušné oblasti.

PŘÍKLAD 1

Příjemce potřebuje pro projekt vyrobit speciální boxy pro chov hmyzu. Dodávky bude potře- bovat průběžně po dobu 2 let, první boxy musí být k dispozici do půl roku. Požadavky na tyto boxy pošle 5 potenciálním dodavatelům s žádostí o cenovou nabídku. Vrátí se mu 4 nabídky.

a) nabídka A: cena 230.000,- Kč, termín dodání za 12 měsíců od objednávky

b) nabídka B: cena 600.000,- Kč, termín dodání do 10 pracovních dní od objednávky

c) nabídka C: cena 380.000,- Kč, termín dodání do 2 měsíců od podpisu smlouvy

d) nabídka D: cena 275.000,- Kč, termín dodání do 3 měsíců od objednávky.

Uznatelné náklady:

jsou náklady dle varianty d).

Neuznatelné náklady:

jsou náklady dle variant a), b), c).

Nejhospodárnější je sice varianta A, ale termín dodání neodpovídá požadavku příjemce. Druhá nejhospodárnější je varianta D. Varianta B by nesplňuje podmínku hospodárnosti nákladu, neboť se jedná o nejdražší variantu. Rovněž varianta C není nejhospodárnějším řešením a ačkoliv by příjemce rád tohoto dodavatele upřednostnil (má s ním velmi dobré zkušenosti), nebudou tyto náklady splňovat podmínky uznatelnosti a nelze ho tedy finan- covat z prostředků projektu.

Uznatelným nákladem bude částka 275.000,- Kč, tj. varianta D, která je nejhospodárnější varianta při splnění požadavků příjemce.

PŘÍKLAD 2

Řešitel projektu cestoval na služební cestu z Prahy do Ostravy vlakem I. třídy, cena jízdenky s místenkou činila 950,00 Kč. Cena jízdenky s místenkou ve II. třídě činila 430,00 Kč.

Přestože řešitel doložil jízdenku v hodnotě 950,00 Kč, uznatelná je pouze část tohoto nákladu, a to 430,00 Kč, která odpovídá ceně jízdenky ve II. třídě. (Jízdné v I. třídě resp. v business class nelze považovat za hospodárný a efektivní náklad.)

b) ÚČELNOST = každý způsobilý náklad musí být prokazatelně nezbytný pro realizaci projektu a mít přímý vztah k projektu.

PŘÍKLAD 1

Jedním z výsledků projektu je uspořádání konference. Příjemce z důvodu nižších nákladů uspořádá konferenci mimo město, kde sídlí. Konference se zúčastní 2 řešitelé projektu, kteří budou v místě 1 noc ubytování.

náklady na jejich ubytování jsou uznatelnými náklady projektu (při respektování zásad hospodárnosti)

PŘÍKLAD 2

Hlavní řešitel projektu se v posledním měsíci řešení projektu účastní konference, která se částečně týká tématu, které řeší projekt. Ze zprávy ze služební cesty vyplývá, že řešitel se účastnil z důvodu získání nových poznatků k danému tématu.

Vzhledem k tomu, že tato účast na konferenci již nijak nepřispěla k realizaci výsledků projektu a jeho cíle, náklady na tuto služební cestu nesplňují podmínku účelnosti a jsou tedy neuznatelnými náklady projektu.

PŘÍKLAD 3

Příjemce zakoupí na začátku řešení projektu nový notebook pro hlavního řešitele projektu. Řešitel na projektu bude pracovat úvazkem 0,5, a to po dobu 3 let.

Při uvažované životnosti notebooku 3 roky, lze z projektu hradit 50 % pořizovací ceny notebooku, protože notebook bude v rámci projektu využíván jen z 50 % (v druhé polovině úvazku bude řešitel notebook využíván k činnosti na jiném projektu).

PŘÍKLAD 4

Příjemce zakoupí v posledním roce řešení přístroj v pořizovací ceně do 80.000,- Kč, který potřebuje k testování výsledků projektu. Uvažovaná životnost přístroje je 3 roky.

Vzhledem k tomu, že přístroj může být používán ještě min 2 roky po skončení projektu, uznatelným nákladem projektu je pouze pořizovací ceny..

c) EFEKTIVNOST = takové použití prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění (tj. maximalizace poměru mezi výstupy a vstupy).

Čl. 17 bod 3

„Za uznaný náklad se nepovažuje poskytnuté plnění mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky či dalšími účastníky navzájem.“

VYSVĚTLENÍ

Každý účastník projektu si vykazuje náklady, které mu vznikly v souvislosti s řešením projektu,

v rámci svého rozpočtu. Z tohoto důvodu jsou veškeré náklady fakturované jednomu účastníkovi projektu jiným účastníkem projektu neuznatelnými náklady projektu.

PŘÍKLAD

Pro řešení projektu je nezbytná účast na konferenci XY. Mají se jí účastnit 2 členové řešitelského týmu, jeden z nich je zaměstnanec dalšího účastníka, druhý je zaměstnanec hlavního příjemce projektu. Účastnický poplatek ve výši 2.000,- Kč/osobu je fakturován příjemci, který účast obou řešitelů zajišťoval. Příjemce pak vystaví dalšímu účastníkovi fakturu na 1 poplatek tj. 2.000,- Kč

a současně uhradí organizátorovi konference oba poplatky, tj. 4.000,- Kč.

Uznatelným nákladem pro příjemce je konferenční poplatek za svého zaměstnance, tj. 2.000,- Kč.

Náklad dalšího účastníka (doložený fakturou od příjemce) ve výši 2.000,- Kč, je neuznaným nákladem.

POZN: Pokud chce další účastník tento náklad zahrnout do nákladů projektu, musí mít fakturu od organizátora konference.

Čl. 17, bod 6

„Na každý náklad poskytovatel pohlíží tak, jako by byl financován z poskytnuté podpory a vlastního zdroje účastníka v poměru podle intenzity poskytnuté podpory pro daného účastníka za celou dobu řešení projektu.“

VYSVĚTLENÍ

Prostředky projektu se skládají z veřejných prostředků poskytnutých na základě Smlouvy o poskytnutí veřejné podpory (dotace) a z prostředků, které do projektu vkládá příjemce. (Jejich výše je závislá na intenzitě podpory.) Náklady projektu se pak hradí jak z dotace, tak z prostředků vložených příjemcem. Pro uznatelnost nákladů přitom není podstatné, z jakých prostředků se náklad skutečně hradí. Důležité je pouze to, zda náklad splňuje podmínky uznatelnosti. Pro potřeby kontrol se pak na každý náklad pohlíží tak, jako by byl financován z poskytnuté podpory a neveřejného zdroje (prostředků vložených příjemcem) v poměru dle intenzity podpory daného účastníka schválenou pro celé období řešení projektu. Při účtování nákladu na projekt není třeba rozlišovat zdroj financování a náklad lze na projekt účtovat jednou položkou.

PŘÍKLAD 1

Projekt ve výši 2 mil. Kč je hrazen z 60 % z veřejných prostředků a 40 % dofinancovává příjemce. Při kontrole bylo zjištěno, že náklad za službu ve výši 50.000,- Kč nesplňuje podmínky uznatel- nosti. V souladu s výše uvedeným ustanovením Všeobecných podmínek je na něj pohlíženo tak, jako by bylo 40% hrazeno ze zdrojů příjemce a 60 % z dotace, tzn. že z dotace bylo hrazeno 30.000,- Kč. Výše podezření z porušení rozpočtové kázně je tedy pouze 30.000,- Kč.

PŘÍKLAD 2

Vysoká škola XY v rámci kontroly předložila účetní sestavy zohledňující čerpání rozpočtu daného projektu. Projekt ve výši 2 mil. Kč je hrazen z 80 % z veřejných prostředků (dotačních) a 20 % je dofinancováno univerzitou (tzv. spoluúčast). Během kontroly rozpočtové kategorie “Náklady na subdodávky” bylo zjištěno, že náklad za zhotovení odborných analýz v celkové výši 50.000,00 Kč nesplňuje podmínky uznatelnosti. Výše neuznaných nákladů představuje 50.000,00 Kč, z toho po zohlednění intenzity podpory bylo z dotace hrazeno pouze 40 000,00 Kč [= (50 000,00 Kč × 0,8)]. Náklady ve výši 40 000,00 Kč představují tedy neuznané náklady projektu hrazené z dotačních prostředků (se zohledněním intenzity podpory) v souladu s výše uvedeným ustanovením.

Čl. 17 bod 7

„O všech nákladech projektu je příjemce povinen vést oddělenou účetní evidenci nákladů projektu v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. a v případě daňové evidence vede oddělenou evidenci výdajů projektu..“

VYSVĚTLENÍ

Příjemce je povinen o všech nákladech projektu vést oddělenou účetní evidenci nákladů projektu a v případě daňové evidence vést oddělenou evidenci výdajů projektu. Náklady musí být evidovány na účtech účtové třídy 5 (účty 51x až 56x). Účtování na účtech vnitropodnikové- ho/manažerského účetnictví není považováno za evidenci nákladů projektu. Nedodržení této povinnosti znamená:

1. Nezaúčtované přímé náklady a nepřímé náklady stanovené metodou full cost = neuznané náklady projektu.

Náklad, který není zaúčtován do oddělené evidence nákladů projektu, není považován za náklad projektu a nemůže tedy být uznaným nákladem. Oddělená účetní evidence musí být jednoznačně specifikována číslem zakázky / střediska / SPP prvkem apod. a veškeré vykázané projektové náklady musí být v této evidenci dohledatelné.

2. Nezaúčtované nepřímé náklady stanovené metodou flat-rate = uznané náklady projektu s porušením podmínek.

Náklady stanovené metodou flat-rate jsou stanovené na základě paušální sazby a nemusí odpovídat skutečným nepřímým nákladům projektu. Částka nákladů stanovená metodou flat-rate není podložena konkrétními doklady, pouze výpočtem z kategorií průběžné/závě- rečné zprávy dle VP. Jejich zaúčtování resp. nezaúčtování na projekt tedy pro posouzení jejich uznatelnosti není podstatné.

Čl. 17 bod 9

„V případě, že příjemce je plátcem daně z přidané hodnoty a má nárok na odpočet daně dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, nelze tuto daň z přidané hodnoty považovat za uznaný náklad.“

VYSVĚTLENÍ

Daň z přidané hodnoty může být způsobilým nákladem/výdajem pouze za předpokladu, že způsobilým nákladem/výdajem je rovněž plnění, ke kterému se daň vztahuje a příjemce/další účastník nemá nárok na její odpočet dle zákona č. 235/2004 sb. o dani z přidané hodnoty. (Pokud existuje nárok na odpočet DPH, není DPH způsobilé bez ohledu na to, zda byl odpo- čet nárokován či nikoliv.)

Subjekty, které mohou uplatnit nárok na odpočet DPH částečně na základě koeficientu, použijí pro výpočet způsobilé části DPH koeficient dle posledního daňového přiznání. Pokud je plnění způsobilým nákladem pouze z části, je způsobilým nákladem rovněž pouze odpoví- dající část DPH vztahující se k tomuto plnění.

PŘÍKLAD 2

Společnost XY, s.r.o., plátce DPH, zakoupila filtrační jednotku ve výši 30.250,00 Kč vč. DPH (cena bez DPH 25.000,00 Kč, DPH 5.250,00 Kč). Do projektu byla vykázána částka včetně DPH, tj. 30.250,00 Kč.

Vzhledem k tomu, že obchodní společnosti provádějí i vědecké nebo výzkumné činnosti za účelem budoucího zisku, vznikl společnosti XY, s.r.o. nárok na odpočet DPH. Bez ohledu na skutečnost, zda si tento odpočet společnost uplatnila u finančního úřadu je uznatelným nákladem pouze cena bez DPH, tj. 25 000,00 Kč.

Všeobecné podmínky čl. 18 Osobní náklady

Čl. 18, bod 3

„Osobní náklady zahrnují mzdové náklady, zvýšené o další náklady, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel, tj. povinné pojištění, část nákladů na sociální pojištění a část nákladů na všeobecné zdravotní pojištění. Dále sem patří náklady na povinnosti zaměstnavatele vyplývající z platných vnitřních předpisů (FKSP, příspěvek na penzijní, životní pojištění, sociální fond apod.). Odměny dle § 134 a 134a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce nebo obdobných předpisů mohou být vypláceny jen pracovníkům, kteří jsou zaměstnanci podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podílí se na řešení předmětného projektu (tj. proka- zatelně pracují na projektu částí svého úvazku). Náklady na tyto odměny jsou uznatelné jen pokud jsou řádně zdůvodněny, a to do výše maximálně dvou měsíčních platů za práci na projektu dle platného mzdového/platového výměru nebo smlouvy o mzdě při zohlednění výše úvazku na projektu a počtu měsíců odpracovaných na projektu v daném kalendář- ním roce.

Mzdy nebo platy, odměny z dohod o pracovní činnosti či dohod o provedení práce musí odpovídat schválenému mzdovému, platovému výměru, dohodě o pracovní činnosti/provedení práce a případně internímu předpisu příjemce.

V případě náhrad jsou způsobilými náklady veškeré náhrady dle zákoníku práce (a to u pracovníka s pevně stanoveným pracovním úvazkem v projektu).

Osobě samostatně výdělečně činné jakožto samostatnému příjemci náleží odměna za činnost při řešení návrhu projektu, pokud odpovídá hodinové sazbě zaměstnanců s obdob- nou kvalifikací či zkušeností ( je v místě a čase obvyklá).

Mezi osobní náklady dále spadají stipendia uvedená v § 91 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), resp. jeho poměrnou část, pokud je z rozhodnutí o udělení stipendia zřejmé, že je uděleno na výzkumnou činnost v rámci projektu.“

VYSVĚTLENÍ

Osobní náklady zahrnují:

a) veškeré složky mzdy/platu uvedené na mzdovém/platovém výměru a související s projektem,

b) náhrady hrazené zaměstnanci zaměstnavatelem dle zákoníku práce

(za dovolenou, návštěvu lékaře, za státní svátek, …)

Příklad 1:

Zaměstnanec má celkový pracovní úvazek 1,0 a pevně stanovený úvazek na projektu 0,25. V nákladech na projekt lze tedy uplatnit 1/4 náhrady za dovolenou konkrétního měsíce.

Příklad 2:

Zaměstnanec má celkový úvazek 0,6 a pevně stanovený úvazek na projektu 0,2. V nákladech projektu uplatnit 1/3 náhrady za dovolenou konkrétního měsíce.

Příklad 3:

Zaměstnanec nemá pevně stanovený úvazek na projektu, počet odpracovaných hodin na projektu eviduje v pracovních výkazech. Pro výpočet uznané části náhrad je nutno nejprve stanovit průměrný roční úvazek na projektu, kterým se násobí celkové náhrady v daném roce. To znamená, že se pro výpočet maximální uznané roční výše náhrad za dovolenou v projektu použije vzorec: (počet odprac. hodin na projektu za celý rok / počet odprac. hodin celkem bez hodin dovolené za celý rok) x výše vyplacených náhrad za dovolenou za celý rok = uznaná roční výše náhrad

v projektu. Náklady na náhrady je pak na projekt možné účtovat až po skončení daného kalendářního roku (kdy je již známa výše ročního úvazku na projektu).

c) povinné odvody a platby zaměstnavatele za zaměstnance (odvody za zaměstnan- ce na sociální pojištění, odvody za zaměstnance na zdravotní pojištění, úrazové a jiné pojištění, pokud je vyžadováno zvláštním právním předpisem).

U odvodů, které se váží k dohodám o provedení práce (DPP) musí být doložena povinnost odvodu, tzn. že odměny zaměstnance ze všech DPP u jednoho zaměstna- vatele překročily v jednotlivých kalendářních měsících částku 10 000,00 Kč.

d) platby hrazené na základě interní směrnice organizace

musí vyplývat z interního předpisu platného již před zahájením projektu a platného pro celou organizaci a všechny zaměstnance organizace.

PŘÍKLAD

Zaměstnavatel hradí na základě kolektivní smlouvy všem zaměstnancům příspěvek na pen- zijní pojištění ve výši 500,- Kč/měsíčně. Na projektu pracuje zaměstnanec A, a to úvazkem 0,5 a zaměstnanec B úvazkem 0,25. Dále hradí zaměstnancům pracujícím na projektech TA ČR příspěvek na životní pojištění 1.000,- Kč měsíčně.

Uznatelným nákladem projektu je u zaměstnance A část nákladů na penzijní připojištění

ve výši 250,- Kč (úvazek 0,5 x 500,- Kč) a u zaměstnance B ve výši 125,- Kč (úvazek 0,25 x 500,- Kč).

Neuznatelným nákladem jsou veškeré náklady na životní pojištění, neboť příspěvek na životní pojištění je hrazen pouze zaměstnancům projektu. Náklad by byl neuznatelný i v případě, že by povinnost hradit příspěvek zaměstnancům projektů TAČR také vyplýval z kolektivní smlouvy. (Příspěvek musí být poskytován všem zaměstnancům bez ohledu na to, zda pracují na projektu TA ČR či nikoliv.)

Mezi osobní náklady je také možné zahrnout náklady na příspěvek na péči o děti a blízké osoby, které jsou závislé na péči zaměstnanců, podílejících se na řešení projektu. Tyto náklady (účetně sociální náklady) mohou být hrazeny z nákladů projektu za předpokladu, že nárok na tento příspěvek vyplývá z interního předpisu příjemce a je určen všem zaměstnan- cům příjemce, kteří o něj požádají a doloží péči o blízkou osobu. Nárok na příspěvek tedy musí mít i osoby, které nepracují na projektech TAČR.

Další možností je, zahrnout náklady na péči v plné výši do nepřímých nákladů příjemce a v projektech TAČR vykazovat v souladu se schválenou metodou vykazování nepřímých nákladů viz text dále. Náklady na péči je však možné vykázat pouze v jedné z těchto nákladových kategorií.

PŘÍKLAD 1

Zaměstnavatel hradí na základě interního předpisu všem zaměstnancům, kteří o to požádají, příspěvek na služby péče o děti a osoby blízké. Na projektu pracuje zaměstnanec s úvazkem 0,5, který hradí měsíčně služby péče o dítě ve výši 10 000,-Kč a svého zaměstnavatele o příspěvek požádal.

Uznatelným nákladem projektu (v rámci osobních nákladů) je u zaměstnance část nákladů na příspěvek na služby péče o dítě a další osoby ve výši 5 000,- Kč (úvazek 0,5 x 10 000,- Kč), pokud má na tento příspěvek nárok dle interního předpisu příjemce (např. dle kolektivní smlouvy). .

Neuznatelným nákladem (v rámci osobních nákladů) bude tento náklad v případě, že možnost získat příspěvek na péči byla umožněna a poskytována pouze zaměstnancům pracujícím

na projektu/projektech TA ČR.

PŘÍKLAD 2

Příjemce uzavřel pracovní smlouvu s x. Xxxxxxx a součástí pracovní smlouvy je i ujednání, že

x. Xxxxx bude úvazkem 0,8 pracovat na projektu XY. Dále je v pracovní smlouvě sjednána výše celkové mzdy 50.000,- Kč a měsíční příspěvek na péči o dítě ve výši 10.000,- Kč, který bude vyplácen spolu se mzdou. Tento příspěvek poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnan- cům na základě interního předpisu, a to ve výši 5.000,- Kč/1 dítě.

Uznatelné náklady projektu jsou ve výši 61.520,- Kč, z toho:

• náklady na mzdu: 0,8 x 50.000,- Kč = 40.000,- Kč

• náklady na odvody zaměstnavatele za zaměstnance (soc. a zdr. pojištění): 40.000,- Kč x 0,338

= 13.520,- Kč

• náklady na příspěvek na péči o dítě: 10.000,- Kč x 0,8 = 8.000,- Kč

Pozn: v případě, že příspěvek na péči podléhá odvodům soc. a zdr. pojištění, zvyšuje se uznatel- ná výše nákladů ještě o odvody vztahující se k příspěvku na péči. Posouzení, zda příspěvek odvodům podléhá, je v kompetenci příjemce, který při případné kontrole musí tuto povinnost prokázat.

e) náklady na mimořádné odměny za splnění mimořádného nebo zvlášť významného úkolu, a to maximálně do výše 2 platů na projektu (při výpočtu se vychází z částky uvedené na mzdo- vém/platovém výměru po zohlednění výše úvazku na projektu a počtu měsíců podílejících se na řešení projektu). Za mimořádné odměny jsou považovány takové složky mzdy/platu, na které nemá zaměstnanec nárok (nejsou uvedeny v jeho mzdovém/platovém výměru), nejsou stálou složkou mzdy/platu a jejichž udělení je závislé na rozsahu práce nad rámec běžných povinností vyplývajících z pracovní smlouvy a její kvalitě.

V případě pracovního poměru vzniklého na základě dohody o pracovní činnosti, resp. dohody o provedení práce, mohou být mimořádné odměny vypláceny pouze pokud je to v dohodě výslovně sjednáno.

PŘÍKLAD 1

Zaměstnanec příjemce pracoval na projektu od dubna do prosince úvazkem 0,6. Jeho plat dle mzdového výměru činí 40.000,- Kč. Uznatelná výše nákladů na odměny = 36.000,- Kč.

Výpočet: 2 x plat na projektu 2 x (0,6x40.000) = 48.000,- Kč, při odpracovaných 9 měsících činí max výše odměny: 48.000 : 12 x 9 = 36.000,- Kč

PŘÍKLAD 2

Zaměstnanec má sjednánu mzdu takto: tarifní mzda 25.000,- Kč, osobní ohodnocení 7.000,- Kč. Na projektu pracuje úvazkem 0,25. Maximální výše odměn zahrnutých do projektu tedy činí 16.000,- Kč/rok (měsíční mzda x úvazek x 2). Pokud by tento zaměstnanec pracoval na projektu pouze 3 měsíce, pak jeho maximální odměna na projekt může být 4.000,- Kč.

PŘÍKLAD 3

Zaměstnanec pracuje na projektu na základě dohody o provedení práce. V dohodě má sjednánu odměnu za práci ve výši 350,- Kč/hod, dále má sjednán maximální počet hodin: 100 hodin a maximální výši odměny: 35.000,- Kč. Zaměstnanec pracoval velmi efektivně a veške- rou práci stihl za 60 hodin. Zaměstnavatel mu tedy vyplatil odměnu za práci ve výši 60 x 350, tj. 21.000,- Kč a dále mimořádnou odměnu za zvlášť efektivní práci ve výši 5.000,- Kč.

Odměna za práci byla vyplacena v průběhu 3 měsíců (9.000 + 8.500 + 3.500) a ve 3. měsíci mu byla vyplacena i mimořádná odměna.

Uznatelné náklady projektu jsou náklady na odměnu dle dohody, tj. částka 21.000,- Kč. Náklady na mimořádnou odměnu jsou neuznatelnými náklady.

f) stipendia – pouze pokud z rozhodnutí o udělení stipendia je zřejmé, že je uděleno na výzkumnou činnost v rámci projektu

PŘÍKLAD

Student A odpracoval na projektu v daném měsíci 20 hodin. Tento student pobírá prospěcho- vé stipendium ve výši 1.500,- Kč/měsíčně. Student B pobírá stipendium za výzkumnou práci na projektu XY ve výši 3.000,- Kč/měsíčně.

Uznatelné náklady jsou náklady na stipendium studenta X. Náklady na stipendium studenta A jsou neuznatelným nákladem.

Důležité pro uznání nákladů

náklady se musí vztahovat k práci vykonané zaměstnanci v rámci projektu, práce musí vést k naplnění výsledků a cíle projektu

musí být zřejmý rozsah a druh práce vykonávané na projektu:

a) zaměstnanec má smluvně sjednaný úvazek na projektu, zpravidla formou dodatku k pracovní smlouvě nebo je uveden v dohodě o provedení práce/pracovní činnosti a stejným způsobem je upraven i popis práce vykonávané na projektu

b) zaměstnanec vyplňuje pracovní výkazy projektu – zaměstnanec vyplňuje každý měsíc pracovní výkaz, z něhož je zřejmý rozsah práce odvedené na projektu a jaké práce pro projekt konal. (Konkrétní podobu pracovního výkazu stanovuje příjemce.)

Pozn:

Pokud má zaměstnanec v pracovní smlouvě, příp. v dodatku k pracovní smlouvě, sjednánu pouze maximální výše úvazku na projektu, pak je nutné vést pracovní výkazy. Skutečný úvazek na projektu se pak vyčíslí dle počtu odpracovaných hodin na projektu. Ten nesmí překročit maximální úvazek sjednaný ve smlouvě.

OSVČ

v případě, že OSVČ je příjemcem/dalším účastníkem projektu lze náklady na jeho odměnu za práci vykazovat jako osobní náklady;

odměna musí být přiměřená: za přiměřenou výši odměny se považuje odměna odpovídající odměně ostatních členů realizačního týmu, kteří pracují na projektu na základě pracovní smlouvy /DPP/DPČ nebo odměna, kterou OSVČ získala z před- chozích zakázek (nutno doložit smlouvami o dílo, fakturami, výpisy z účtu)

podkladem pro vznik nákladu musí být pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti (s výjimkou OSVČ jako příjemce nebo dalšího účastníka projektu).

Uznatelné mohou být pouze skutečné náklady, vyčíslené na základě sjednané mzdy a úvazku

/počtu hodin na projektu. Pokud příjemce pro výpočet osobních nákladů využívá hodinové sazby, je nutné vyčíslit skutečnou hodinovou sazbu (tj. sazbu, která je vyčíslena na základě údajů

v mzdovém listě) každého zaměstnance pracujícího na projektu a následně stanovit výši osobních nákladů na konkrétního zaměstnance. Nelze tedy využít průměrnou sazbu ve firmě, ani interně stanovené sazby pro jednotlivé profese.

Jako nejjednodušší způsob výpočtu uznatelných nákladů lze doporučit tento postup:

1. stanovení výše úvazku na projektu

a) úvazek je pevně sjednán v dodatku k pracovní smlouvě nebo obdobném dokumentu podepsaném jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem – pro výpočty uznatelných osobních nákladů se použije tento úvazek;

b) dobu odpracovanou na projektu eviduje zaměstnanec v pracovních výkazech – úvazek na projektu se vypočítá jako podíl hodin odpracovaných na projektu a celkového počtu odpracovaných hodin.

Pozn: uvedení zdrojů financování na mzdovém/platovém výměru není považováno za sjednání výše úvazku na projektu!

2. očištění hrubé mzdy od částek, které nesplňují podmínky uznatelnosti (např. odměn- převyšující dvojnásobek platu/mzdy na projektu, odměny za práci nesouvisející s projek- tem, dary vyplacené při dosažení životního/pracovního jubilea, náklady na něž byla poskytnuta jiná dotace v souvislosti s COVID-19);

3. násobíme hrubou mzdu výši úvazku na projektu a získáme maximální výši uznatelných mzdových nákladů na daného zaměstnance,

4. k hrubé mzdě připadající na projekt přičteme zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

(Tento způsob se nepoužije, pokud má zaměstnanec sjednány různé osobní příplatky pro různé projekty či činnosti.)

PŘÍKLAD 1

Příjemce měl v daném roce tyto mzdové náklady:

a) zaměstnanec A (pracoval na projektu po celý rok úvazkem 0,2):

- sjednaná mzda: 30 000 Kč/měsíčně

- vyplacené odměny za rok: 100 000 Kč

- skutečná roční hrubá mzda dle mzdového listu (vč. náhrad a odměn): 485 000 Kč

a) zaměstnanec B (pracoval na projektu od června do listopadu úvazkem 0,4)

- sjednaná mzda: 45 000 Kč/měsíčně

- vyplacené odměny za rok: 60 000 Kč (30 000 Kč vyplaceno v únoru, 30 000 Kč vyplaceno v listopadu)

- skutečná roční mzda dle mzdového listu (vč. náhrad a odměn): 609 000 Kč, z toho za období červen až listopad 305 500 Kč (vč. náhrad a části odměn)

a) zaměstnanec C: (pracoval na projektu a vedl si měsíční výkazy práce)

- sjednaná základní mzda: 25 000 Kč/měsíc

- osobní ohodnocení: 8 000 Kč/měsíc

- v měsíci březnu 2020 celkem odpracoval (dle mzdového listu) 176 hodin, na projektu (dle výkazu práce) 56 hodin

Maximální výše uznatelných osobních nákladů:

a) zaměstnanec A:

- mzdové náklady na projekt (bez odměn) = (roční hrubá mzda – odměny) × úvazek = (485 000 – 100 000) × 0,2 = 77 000 Kč

- uznatelná výše odměn: úvazek na projektu × dvojnásobek měsíční mzdy = 0,2 × 30 000 × 2 = 12 000 Kč

- zákonné odvody odpovídající hrubé mzdě na projekt: (77 000 + 12 000) × 0,338 (odvody na sociální a zdravotní pojištění v r. 2021 činily 33,8 %) = 30 082 Kč

- celkové uznatelné osobní náklady projektu: 119 082 Kč (= 77 000 + 12 000 + 30 082)

b) zaměstnanec B:

- mzdové náklady na projekt (bez odměn) = (skutečná hrubá mzda za období – odměny)

× úvazek = (305 500 – 30 000) × 0,4 = 110 200 Kč

- uznatelná výše odměn: úvazek na projektu × dvojnásobek měsíční mzdy × počet měsíců práce na projektu/12 = 0,4 × 45 000 × 2 × (6 / 12) = 18 000 Kč

- zákonné odvody odpovídající hrubé mzdě na projekt: (110 200 + 18 000) × 0,338 = 43

331,60 Kč

- celkové uznatelné osobní náklady projektu: 171 531,60 Kč (= 110 200 + 18 000 + 43

331,60)

-

-

-

15

pokr. Maximální výše uznatelných osobních nákladů:

c) zaměstnanec C:

- mzdové náklady na projekt = odpracované hodiny na projektu ÷ odpracované hodiny celkem × (měsíční základní mzda + osobní ohodnocení)

- mzdové náklady na projekt = 56 ÷ 176 × (25 000 + 8 000) = 10 500 Kč

zákonné odvody odpovídající hrubé mzdě na projekt: 10 500 x 0,338 = 3 549 Kč

- celkové uznatelné osobní náklady projektu: 14 049 Kč (= 10 500 + 3 549)

PŘÍKLAD 2

Příjemce má pro potřeby vnitropodnikové kalkulace stanoveny pro každou pozici hodinovou sazbu. Tyto sazby jsou uvedeny v interním předpisu příjemce. Tento předpis stanoví tyto hodi- nové sazby za práci:

- výzkumník: 1 000,00 Kč

- TH pracovník senior: 550,00 Kč

- TH pracovník junior: 450,00 Kč

- dělník: 300,00 Kč

Na projektu pracovali 3 zaměstnanci, kteří evidovali dobu odpracovanou na projektu v pracovních výkazech:

• Xxx Xxxxx – výzkumník, hodiny odpracované na projektu v měsíci X: 15, průměrná mzda dle mzdového listu: 613,00 Kč/hod.

• Xxxx Xxxxxx – TH pracovník junior, hodiny odpracované na projektu v měsíci X: 65, průměr- ná mzda dle mzdového listu: 356,00 Kč/hod.

• Xxxxx Xxxxx – dělník, hodiny odpracované na projektu v měsíci X: 40, průměrná mzda dle mzdového listu: 293,00 Kč.

Příjemce pro výpočet mzdových nákladů projektu použil interní sazby a mzdové náklady vyčíslil takto:

• Xxx Xxxxx: 15 x 1 000 = 15 000,- Kč

• Xxxx Xxxxxx: 65 x 450 = 29 250,- Kč

• Xxxxx Xxxxx: 40 x 300 = 12 000,- Kč

Celkové mzdové náklady vykázané na projekt (bez zákonných odvodů) činily: 56 250,- Kč. Takto vykázané náklady na projekt jsou neuznanými náklady, neboť se nejedná o skutečné náklady na dané zaměstnance.

Skutečné a tedy i uznatelné mzdové náklady (bez zákonných odvodů) v tomto případě činí: 44 055,- Kč

- Xxx Xxxxx: 15 x 613 = 9 195,-Kč

- Xxxx Xxxxxx: 65 x 356 = 23 140,- Kč

- Xxxxx Xxxxx: 40 x 293 = 11 720,- Kč

i

Náklady na odměny vyplácené k životním nebo pracovním jubileím nejsou uznatelnými náklady projektů TA ČR.

Doklady vyžadované při kontrole na místě:

přehled všech mzdových složek vykázaných osobních nákladů za jednotlivé zaměst- nance v jednotlivých měsících + roční součty;

pracovní smlouvy, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti vč. dodatků; platové/mzdové výměry;

mzdové listy (bez jejich doložení nelze ověřit správnou výši náhrad, které splňují pod- mínky uznatelnosti);

pracovní výkazy, pokud ve smlouvě není sjednán přímo druh práce na projektu a jednoznačná výše úvazku na projektu;

vnitřní předpisy upravující tuto oblast;

zdůvodnění odměn, pokud byly zahrnuty (a to i částečně) do nákladů projektu; další dle požadavků kontrolujících.

Pozn:

Při kontrole se nelze vyhnout předložení dokladů ani v případě, že doklady obsahují i údaje nesouvisející s projektem. Doporučujeme tedy mít informovaný souhlas zaměstnanců projektu dle platné legislativy ještě před zahájením projektu.

Náklady na subdodávky

Čl. 18 bod 4

„Náklady na subdodávky představují náklady na služby výzkumné povahy. Dodavate- lem subdodávek nesmí být člen řešitelského týmu nebo osoba spojená (ve smyslu § 23 odst. 7 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - dále jako

„zákon o daních z příjmů”) s příjemcem. Náklady na subdodávky jsou omezeny 20 % z celkových uznaných nákladů všech účastníků projektu za celou dobu řešení; to neplatí ve veřejné zakázce ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde tyto náklady může poskytovatel v souladu se ZZVZ omezit věcně v zadávacích podmínkách.“

VYSVĚTLENÍ

Do této položky rozpočtu patří náklady/výdaje vynaložené na nákup subdodávek. O subdodávky se jedná pouze v případě, že dodavatel dělá část výzkumné, resp. vývojové činnosti. Ostatní služby (např. překlady, právní služby, doprava apod.) musí být vykazovány v kategorii „Ostatní přímé náklady“. Posouzení, zda se jedná o výzkumnou/vývojovou činnost, by měl vždy provést příjemce a své rozhodnutí musí být schopen vysvětlit a obhájit při případné kontrole.

Důležité pro uznání nákladu:

Dodaná služba/subdodávka musí být zakoupena pro potřeby projektu, musí přispět k naplnění jeho cíle, či realizaci jeho výsledků.

Dodavatelem subdodávek nesmí být člen řešitelského týmu nebo osoba spojená s příjem- cem (ve smyslu § 23 odst. 7 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - dále jako „zákon o daních z příjmů”).

Je nutno prokázat splnění podmínky hospodárnosti a efektivnosti (pouze předchozí dobrá zkušenost s dodavatelem neprokazuje hospodárný náklad). Výběr dodavatele je třeba zdůvodnit a doložit dokumentací k výběrovému řízení, průzkumy trhu, cenovými nabídka- mi a popř. interní směrnicí k výběru dodavatele.

Příjemce a účastníci projektu si nemohou subdodávky dodávat mezi sebou a vzájemně fakturovat, neboť dle čl. 17 se za uznaný náklad nepovažuje žádné poskytnuté plnění mezi hlavním příjemcem a dalšími účastníky či dalšími účastníky navzájem.

PŘÍKLAD

Uznatelné jsou např. náklady:

• Příjemce deleguje přesně vymezenou a specifikovanou část výzkumu na jinou společnost, která má lepší vybavení pro provedení této části výzkumu. Dodavatel za svou práci pravidelně fakturuje, a to v souladu se smlouvou o dílo, kterou s příjemcem uzavřel.

• OSVČ provádí část výzkumné/vývojové činnosti na základě smlouvy o dílo nebo obdobné smlouvy a příjemci za svou práci fakturuje.

Pozn:

Pokud OSVČ fakturuje pouze pomocné práce (nejedná se o subdodávku), vykazuje příjemce náklady na jeho odměnu v rámci “ostatních přímých nákladů”.

Neuznatelné jsou např. náklady:

• na subdodávku dodanou dceřinou společností příjemce;

• na výzkumné práce dodané jedním z řešitelů projektu (OSVČ) na základě Smlouvy o dílo;

• na výzkumné práce dodané dalším účastníkem projektu;

• účtované na projekt na základě tzv. vnitrofaktury, kdy dodavatelem je jiná organizační složka příjemce. (Tyto náklady mohou být uznatelné v jednotlivých nákladových kategoriích po předložení primárních dokladů k osobním nákladům, spotřebě materiálu apod.)

• Příklad:

Příjemcem projektu je univerzita AB, fakulta Z. Pro potřeby projektu dodá část výzkumných prací fakulta a zašle fakultě Z interní vyúčtování (vnitrofakturu) → neuznané náklady (Jestliže se jedná o stejnou univerzitu, tj. jedná se o subjekt se stejným IČO, nemůže být jedna fakulta v roli subdodavatele pro jinou fakultu.). Pokud by subdodávky prováděli zaměstnanci téhož subjektu, je možné v rámci projektu vykázat osobní náklady na tyto zaměstnance.

POZOR!

Náklady na služby, které svým charakterem nejsou výzkumnou/vývojovou činností např. provádění rutinních měření, analýzy, překlady odborných článků a textů, právní poradenství, zpracování naměřených údajů do tabulek, montážní a elektro práce, servis a kalibrace přístrojů, příprava ploch k provádění experimentů (pokládka asfaltu, sečení, orba, výstavba oplocení, ….), pronájem prostor nebo zařízení k řešení projektu, stavební a udržovací práce apod. se pro účely projektů TA ČR nepovažují za subdodávky, a proto je třeba tyto náklady vykazovat v rámci kategorie ostatních přímých nákladů.

Příklady nákladů, které nejsou subdodávkami:

Příjemce si u odborné firmy objednal analýzu vzorků. Jedná se o běžnou analýzu slože- ní vzorků, kterou odborná firma standardně nabízí.

Příjemce si u odborné firmy objednal chemický rozbor materiálového složení kovového slitku.

Příjemce si objednal překlad odborného článku v angličtině, který obsahuje informace využitelné pro řešení projektu.

Příjemce objednal a zaplatil pokládku speciálního povrchu pro stavbu prototypu ve výrobní hale.

Příjemce si nechal vypracovat přehled dat zaznamenaných na měřících lokalitách.

Příklady nákladů, které lze považovat za subdodávky:

Příjemce si pro potřeby projektu zabývající se maximalizací účinnosti dopravních opatření, objednal u odborné firmy analýzu dopadu zavedených dopravních opatření na území XY a zpracování souhrnné zprávy vč. návrhu na další úpravy.

Příjemce, který má v rámci projektu vytvořit prototyp zařízení pro dálkové měření kvality vod ve vodních nádržích, zadal odborné společnosti zpracování návrhu konstrukce pro umístění měřící techniky při zachování kvality měření a dlouhodo- bé funkčnosti všech součástí zařízení.

Doklady požadované při kontrole na místě:

• kupní smlouva, příp. objednávka (smlouva o dílo apod.)

• faktura

• doklad o zaplacení

• doklad o dodání/převzetí (předávací protokol, dodací list…)

• doklady k výběru dodavatele (průzkum trhu, poptávky realizace…)

• další dle požadavků kontrolujících

Ostatní přímé náklady

Čl. 18 odst. 5

„Ostatní přímé náklady zahrnují:

a) náklady na ochranu práv duševního vlastnictví, která jsou deklarovaným výsledkem projektu (zejména související poplatky, rešerše, náklady na patentového zástupce) a náklady na ochranu již vznesených práv k duševnímu vlastnictví potřebného k řešení projektu,

b) další provozní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, kterými jsou materiál, služby a drobný hmotný a nehmotný majetek,

c) náklady na opravy a údržbu hmotného a nehmotného majetku využívaného při řešení projektu, a to ve výši odpovídající délce období a podílu užití majetku pro projekt, pokud je prokazatelná míra využití majetku v projektu a náklady na opravy nejsou dle interních předpisů příjemce řazeny mezi nepřímé náklady,

d) část ročních odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši odpo- vídající délce období a podílu skutečného užití tohoto majetku pro řešení projektu, který nebyl pořízen z veřejných prostředků, pokud nejsou odpisy hmotného majet- ku součástí nepřímých nákladů. Podíl odpisů na projekt je možné počítat jak z účetních odpisů, tak z odpisů dle zákona o daních z příjmů, přičemž účetní odpisy nesmí být vyšší, než odpisy dle zákona o daních z příjmů,

e) cestovní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, pokud se služební cesty účastní zaměstnanec s úvazkem na projektu (náklady na pracovní pobyty, konferenční poplatky, a cestovní náhrady podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce), přičemž musí být prokazatelný přínos cesty pro řešení projektu

Náklady doložené pouze interními účetními doklady (vnitrofakturami) nejsou uznanými náklady projektu. Náklady na materiál účtované na projekt na základě interního dokladu (výdejky ze skladu) lze považovat za uznané náklady pouze při doložení interní směrnice na oceňování zásob a faktur za nákup daného materiálu z předchozího období.

VYSVĚTLENÍ

a) Náklady na ochranu práv duševního vlastnictví

Do této položky rozpočtu patří náklady na ochranu práv duševního vlastnictví, které jsou deklarovaným výsledkem projektu, případně náklady na ochranu práv duševního vlastnictví, která nejsou výsledkem projektu, ale jehož využívání je nutné pro realizaci projektu.

Doklady požadované při kontrole na místě:

• žádost o zápis, uznání, schválení apod. (dle typu duševního vlastnictví)

• faktura, pokud je relevantní

• doklad o zaplacení (výpis z bankovního účtu, pokladní doklad)

• další dle požadavků kontrolujících

PŘÍKLAD

Uznatelné náklady:

Příjemce zahrnul do nákladů na projekt fakturu za právní zastoupení a podání přihlášky užitného vzoru, který je schváleným výsledkem projektu.

Neuznatelné náklady:

• Příjemce zahrnul do nákladů projektu náklady na podání přihlášky patentu. Tento patent ani přihláška nebyly v projektu plánovány a nejsou nikde (průběžné zprávy a zpráva závě- rečná) uvedeny jako výsledek projektu. Jedná se o neuznaný náklad.

• Příjemce plánoval zahrnutí užitného vzoru do projektu, později bylo od tohoto odstoupe- no, jelikož se užitný vzor zcela neshodoval s cíli projektu. Náklad však nebyl následně odúčtován.

b) Další provozní náklady

Do této položky rozpočtu patří provozní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu. Patří sem náklady na materiál, služby a drobný hmotný a nehmotný maje- tek, které byly zakoupeny přímo pro potřeby projektu. Drobným hmotným majetkem se rozumí majetek s pořizovací cenou do 80.000,- Kč a dobou použitelnosti delší než 1 rok (tedy majetek, který se neodepisuje dle zákona o daních z příjmů). Do nákladů projektu lze zahrnout takovou část pořizovací ceny drobného majetku, která odpovídá míře využití majetku v projektu (využití se posuzuje za celou dobu předpokládané životnosti majetku, zpravidla min. 3 roky).

Doklady požadované při kontrole na místě:

• kupní smlouva, příp. objednávka

• faktura (zjednodušený pokladní doklad)

• doklad o zaplacení (výpis z bankovního účtu, pokladní doklad)

• v relevantních případech výdejky ze skladu

• doklad o dodání/převzetí

• u DHM karta majetku

• k výběru dodavatele

• další dle požadavků kontrolujících

Náklady na materiál doložený interním dokladem (výdejkou ze skladu) lze považovat za uznané náklady pouze pokud je na dokladu uvedeno nejen vydané množství, ale i cena za kus a pokud příjemce současně doloží interní směrnici na oceňování zásob a několika namátkou vybraných faktur za nákup daného materiálu z předchozího období.

Uznatelné jsou např. náklady:

• laboratorní materiál spotřebovaný při realizaci projektu;

• kalibrace přístroje využívaného výhradně pro potřeby projektu (pokud je přístroj využíván pro více projektů zahrnují se náklady na kalibraci, servis apod. mezi nepřímé náklady);

• materiál pro výrobu užitného vzoru, který je výsledkem projektu

• chemické a jiné rozbory potřebné k realizaci projektu;

• pronájem prostor pro realizaci konference, která je výsledkem projektu;

• přístroje a nástroje s cenou pořízení do 80.000,- Kč sloužící výhradně k řešení projektu;

Neuznatelné jsou např. náklady:

• náklady doložené pouze interními účetními doklady (vnitrofakturami);

• materiál/služby dodané dalším účastníkem projektu;

• materiál a drobný hmotný majetek, který byl původně nakoupen pro projekt, ale nakonec nebyl při řešení projektů využit;

• výzkumné práce dodané dalším účastníkem projektu (nelze uznat ani jako ostatní přímé náklady, ani jako subdodávky);

• nový přístroj, který byl zakoupen na konci řešení projektu jako náhrada za přístroj, který byl při řešení projektu opotřebován;

PŘÍKLAD 1

Vysoká škola XY, fakulta AB realizuje projekt TAČR. Vzorky, které potřebuje pro realizaci pro- jektu pro ni připravují zaměstnanci fakulty EF téže vysoké školy. Fakulta AB vykazuje náklady na vzorky v projektu na základě tzv. vnitrofaktury a fakturovanou částku není schopna doložit skutečnými náklady (faktury od externích dodavatelů, vyčíslení osobních nákladů apod.).

Jedná se o neuznané náklady.

PŘÍKLAD 2

Příjemce dotace, firma BECEDA, s.r.o. využívá při řešení projektu polotovary, které si sama vyrábí. Do nákladů projektu účtuje tyto polotovary:

a) na základe tzv. vnitrofaktur jedná se o neuznané náklady.

b) jako náklady na materiál doložené fakturami a výdejkami ze skladu + jako osobní náklady na zaměstnance, kteří tyto polotovary vyrábějí a práci na

polotovarech pro projekt evidují v pracovních výkazech → v tomto případě se může jednat o uznatelné náklady projektu.

PŘÍKLAD 3

Příjemce vykázal v projektu v r. 2020 náklady na materiál, a to na základě výdejky ze skladu. Při kontrole na místě k těmto nákladům dále doložil interní předpis na oceňování zásob, poslední 3 faktury r. 2020 za daný materiál. Z předložených dokladů lze ověřit, že cena za materiál při výdeji do spotřeby odpovídá nákupní ceně a materiál byl do nákladů projektu účtován v souladu s interním předpisem o oceňování vyskladňovaných zásob (FIFO, LIFO, průměrné ceny). → uznatelné náklady

PŘÍKLAD 4

Příjemce úspěšně realizoval projekt, veškeré výsledky projektu se mu podařilo dokončit 2 měsíce před termínem konce realizace projektu. Vzhledem k tomu, že mu ještě zbyly finanční prostředky, nakoupil za ně v posledním měsíci řešení projektu materiál, který bude sloužit při využití výsledků projektu. → neuznané náklady, neboť již nebyly nutné pro realizaci projektu.

PŘÍKLAD 5

Příjemce realizuje jako výsledek projektu seminář/konferenci pro 50 lidí, z toho 5 zaměstnanců příjemce. Předpokládaná doba trvání jsou 4 hodiny s 1 přestávkou na občerstvení. Příjemce pro tuto příležitost zajistí toto občerstvení: 50 ks koláčů, 50 ks chlebíčků, 100 ks řízků, 50 ks pečiva, zeleninový salát 2 kg, polévka gulášová 50 porcí, 50 ks Cappy, voda neperlivá 50 ks, káva, čaj. Celková cena nakoupeného občerstvení je 13.786,- Kč. → vzhledem k tomu, že za nezbytné lze považovat pouze základní občerstvení, jedná se v tomto případě o nehospodárný náklad, který nebyl nezbytný pro realizaci semináře/konference →neuznaný náklad.

Pozn:

Náklady na občerstvení

V rámci přímých nákladů lze z prostředků projektu hradit pouze základní občerstvení.

Za základní občerstvení lze bez dalšího prokazování považovat občerstvení v této hodnotě:

- akce do 5 hod: 40,- Kč/osobu

- akce nad 5 hod: 100,- Kč/osobu

přičemž nárok na občerstvení se nevztahuje na zaměstnance. Větší rozsah občerstvení na akcích pořádaných v rámci projektu příjemcem lze zahrnovat v plné výši do nepřímých nákladů

Náklady na občerstvení musí být doloženy programem akce s časovým harmonogramem, prezenční listinou účastníků a doložením účelnosti akce (předpokládá se, že konference/seminář souvisí s projektem, případně jsou jedním z deklarovaných výsledků);

c) Náklady na opravy a údržbu hmotného a nehmotného majetku využívané při řešení projektu

Do těchto položek rozpočtu patří přímé náklady projektu, které byly vynaloženy na opravu a údržbu majetku prokazatelně využívané pro potřeby projektu. V projektu se uplatní jen ta část nákladu, která odpovídá využití v projektu.

Důležité:

Pokud nelze jednoznačně určit nebo prokázat využití majetku v projektu a jeho celkové využití, jedná se o nepřímé náklady!

Doklady požadované při kontrole na místě:

• kupní smlouva, příp. objednávka

• faktura (zjednodušený pokladní doklad)

• doklad o zaplacení (výpis z bankovního účtu, pokladní doklad)

• v relevantních případech výdejky ze skladu

• doklad o dodání/převzetí

• u DHM karta majetku

• k výběru dodavatele

• další dle požadavků kontrolujících

• doklad o využití majetku (např. přístrojový deník)

PŘÍKLAD 1

Příjemce v rámci řešení projektu nechá opravit měřící přístroje nutný k realizaci výsledku projektu. Měřící přístroj využívá k řešení projektu z 50 % (doloží přístrojovým deníkem z něhož lze jednoznačně identifikovat práci přístroje pro projekt a práci mimo projekt).

Uznatelným nákladem je 50 % z ceny opravy.

d) Část odpisů dlouhodobého majetku

Uznatelná je jen ta část odpisů, která odpovídá míře využití majetku v projektu vůči jeho celkovému využití. Příjemce tedy musí evidovat využití přístroje a musí mít odli- šeno využití přístroje v rámci projektu a mimo něj.

Důležité:

Pokud nelze jednoznačně určit nebo prokázat využití majetku v projektu a jeho celkové využití, jedná se o nepřímé náklady!

PŘÍKLAD

Majetek zařazený v 2. odpisové skupině (doba odepisování 5 let) se bude využívat právě po dobu 5 let. Daňový odpis pro aktuální rok činí 60.000,- Kč.

a. majetek je využíván pouze pro projekt a byl pořízen v listopadu. Uznatelný je náklad ve výši 10.000, Kč (2/12 ročního odpisu);

b. majetek je využíván v rámci projektu po celý rok, a to cca ze 40 % (nutno doložit).

Uznatelný je náklad ve výši 24.000,- Kč (40 % ročního odpisu);

c. majetek je využíván v projektu i po té, co je již dle zákona o daních z příjmů odepsán. Náklady na odpisy jsou neuznatelným nákladem.

POZOR!

Pokud jsou náklady na odpisy vykázány v přímých nákladech, nesmí být tyto náklady součástí nákladů nepřímých. Toto musí být příjemce schopen při případné kontrole prokázat. Vzhledem k obtížnému prokazování se nedoporučuje vykazovat odpisy v rámci přímých nákladů.

PŘÍKLAD 1

Příjemce vykáže v rámci přímých nákladů projektu 50 % odpisů obráběcího stroje AB, který sloužil v daném roce polovinu své provozní doby pro potřeby projektu. Současně však z inter- ních předpisů vyplývá, že nepřímé náklady jsou tvořeny mimo jiné i odpisy. Příjemce není schopen identifikovat jednotlivé položky nepřímých nákladů a není schopen prokázat, že část odpisů obráběcího stroje AB byla z nepřímých nákladů vyjmuta. v rámci přímých nákladů jsou odpisy neuznatelným nákladem.

Rok	Výše oprávek (dle zákona č. 586/1992 o daních z příjmu)	Možná výše odpisů uplatněná v projektu
2016	18 480 Kč	9 240 Kč
2017	37 380 Kč	18 690 Kč
2018	37 380 Kč	18 690 Kč
2019	37 380 Kč	0 Kč
2020	37 380 Kč	0 Kč

Rok	Výše oprávek (dle zákona č. 586/1992 o daních z příjmu)	Možná výše odpisů uplatněná v projektu
2016	24 000 Kč	0
2017	48 000 Kč	0
2018	48 000 Kč	38 400 Kč
2019	0	0

PŘÍKLAD 2

Příjemce pořídil v roce 2016 obráběcí stroj v pořizovací ceně 168 000 Kč. Majetek je zařazen v 2. odpisové skupině s odpisovou dobou 5 let, odepisuje se rovnoměrně. Příjemce využíval tento majetek pro řešení projektu, který probíhal v letech 2016 až 2018, doložil přístrojový deník HIM, kterým prokázal, že pro řešení projektu využíval tento

PŘÍKLAD 3

Příjemce pořídil v roce 2016 soubor nářadí v pořizovací ceně 120 000,00 Kč. Majetek je odepiso- ván v 1. odpisové skupině s odpisovou dobou 3 roky. Příjemce využíval tento majetek pro řešení projektu, který probíhal v letech 2018 až 2019, a to a v roce 2018 z 80 % a v r. roce 2019 ze 100 %

Doklady požadované při kontrole na místě:

• kupní smlouva, příp. objednávka

• faktury (k celkové pořizovací ceně)

• karta majetku/inventární karta (vč. odpisového plánu)

• doklad prokazující využití majetku v projektu i mimo něj

• doklad prokazující, že náklady na odpisy nejsou součástí nepřímých nákladů

• další dle požadavků kontrolujících

e) Náklady na cestovné

Jako náklady na cestovné lze vykazovat veškeré náklady, které souvisí se služebními cestami zaměstnanců v rámci projektu. Zaměstnanec, ke kterému se tyto náklady váží, musí prokazatelně pracovat na projektu alespoň částí svého úvazku a náklady na jeho plat/mzdu/odměnu za DPP/DPČ jsou zahrnuty v položce “osobní náklady”.

Jedná se zejména o tyto náklady:

- poplatky za účast na konferencích, seminářích apod. (nutno prokázat přínos pro projekt);

- ubytování při služebních cestách hrazené přímo zaměstnavatelem;

- doprava hrazená přímo zaměstnavatelem (jízdenku kupuje zaměstnavatel)

- cestovní náhrady dle zákoníku práce:

stravné

náhrada za prokázané jízdní výdaje (jízdenka, letenka) nebo náhradu za použití soukromého vozidla

náhrada prokázaných výdajů za ubytování (pokud nehradil zaměstnavatel předem)

náhrada ostatních výdajů

Musí být splněny tyto podmínky:

• služební cesta musí být nezbytná pro realizaci projektu, tj. musí přispět k naplnění výsledků projektu a jeho cíle (samotná prezentace projektu zpravi- dla tuto podmínku nenaplňuje);

• služební cesty se musí účastnit zaměstnanec pracující na projektu, tzn. musí vykazovat úvazek na projektu;

• při použití soukromého vozidla musí být doloženo odůvodnění jeho využití a musí být prokázána zejména hospodárnost a efektivnost nákladu (použití vozidla při přepravě osob na trase, kde jezdí hromadná doprava např. Praha

- Brno, nelze považovat za hospodárný a efektivní náklad);

• musí být dodrženy podmínky stanovené interním předpisem (např. maxi- mální cena ubytování pro 1 osobu, maximální počet dní služební cesty před a po konání konference, podmínky použití soukromého vozidla).

Pozn:

1. Za hospodárné jsou považovány náklady na veřejnou dopravu ve 2. třídě nebo “economy class“, a to i v případě, že interní předpis umožňuje využití vyšší třídy.

2. Náklady na použití služebního vozidla se zahrnují zpravidla do nepřímých nákladů, a to z těchto důvodů:

Vozidlo je zpravidla využíváno, jak v rámci projektu, tak mimo projekt a nelze jednoznačně určit skutečné náklady na cestu realizovanou v rámci projektu. Částka nákladů na projekt se stanovuje výpočtem, který je založen na průměrných hodnotách a počtu ujetých kilometrů. Takto stanovené náklady nelze považovat za skutečné náklady projektu a je třeba je zahrnovat do nepřímých nákladů.

Náklady stanovené na základě interní kalkulace není možné doložit dokla- dem o úhradě a není tedy splněna jedna z podmínek uznatelnosti.

PŘÍKLAD 1

Zaměstnankyně účastníka projektu jela na konzultaci problému při řešení projektu k hlavní- mu příjemci. Na cestu z Liberce do Prahy použila v souladu s interním předpisem účastníka použila soukromé vozidlo. Cestovní náhrady za použití soukromého vozidla byly vyčísleny

na 1.557,- Kč. → neuznatelné náklady, neboť běžná cena hromadné dopravy z Liberce

do Prahy se pohybuje kolem 110,- Kč/1 cestu a výše uvedený náklad tedy nelze považovat za hospodárný a efektivní

PŘÍKLAD 2

Řešitel projektu jel na jednání k dalšímu účastníkovi projektu, a to z důvodu projednání dalšího postupu projektu a konzultace při sestavování prototypu. Mimo stravného byly zaměstnanci vyplaceny i náhrady za prokázané jízdní výdaje, a to zpáteční jízdenka vlakem Praha – Ostrava,

1. třída, spoj třídy SC (Pendolino) v celkové ceně 1.622,- Kč. Cena jízdenky 2. třídy byla ve stejném spoji 808,- Kč.

Náklad za dopravu v 1. třídě nesplňuje podmínky hospodárnosti a je tedy neuznatelný. Uznatelné jsou pouze náklady na jízdenku ve 2. třídě, tj. 808,- Kč.

PŘÍKLAD 3

Příjemce do projektu v r. 2021 vykázal náklad za nákup letenky související se služební cestou řešitele projektu do Korei. Faktura za letenku byla zaplacena v prosinci r. 2021, ale služební cesta se bude konat až v květnu r. 2022. → v r. 2021 se jedná o neuznatelný náklad, neboť se nejedná o náklad r. 2021 (v r. 2021 by o nákupu letenky mělo být účtováno jako o nákladu příštích období). Cena letenky může být uznatelným nákladem projektu v r. 2022, kdy bude cesta realizována a budou splněny všechny podmínky uznatelnosti. (Skutečnost, že k úhradě nákladu došlo v roce předchozím není podstatná.)

PŘÍKLAD 4

Řešitel projektu/člen řešitelského týmu jede v rámci projektu na služební cestu vlakem/autobu- sem, chce do cílového místa použít služeb TAXI. Uznatelné náklady jsou náklady na taxi využité v nočním hodinách, kdy není možné využít MHD, a to v případě, že danému účastníkovi použití taxislužby povoluje interní směrnice zaměstnavatele. Neuznané náklady jsou náklady použití taxislužby v případě, kdy bylo možné využít MHD.

PŘÍKLAD 5

Příjemce/další účastník pořádá konferenci a zajišťoval odvoz účastníků konference objednaným autobusem. Náklady na autobus činily 43 000,- Kč. → jedná se o neuznané náklady projektu, neboť se nejedná o cestovní náhrady zaměstnancům, ale o službu externím účastníkům konfe- rence. Svoz účastníků je nadstandartní službou, kterou nebylo nutné poskytovat a nelze je tedy financovat z prostředků projektu.

Doklady požadované při kontrole na místě:

• Faktury, pokladní doklady, jízdenky, …

• doklady o zaplacení

• cestovní příkazy vč. vyúčtování

• zprávy ze služebních cest

• knihu jízd s uvedením důvodu cesty (v případě uplatnění nákladů na PHM služebních

Nepřímé náklady

Čl. 18 bod 7

Nepřímé náklady jsou náklady vzniklé v souvislosti s řešením projektu, resp. jejich část určená podle některé z níže uvedených metod. Mezi nepřímé náklady se řadí nejčastěji náklady na, nájemné, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby, odpisy, opravy majetku, pokud již nejsou uvedené v jiných kategoriích.

Nepřímé náklady lze vykazovat:

a) metodou „full cost“, kdy organizace má již existující systém rozdělování nepřímých nákladů na jednotlivá střediska, útvary, projekty apod., a to ve formě vnitřního předpisu, na jehož základě přiřazuje jednotlivé nepřímé náklady danému projektu, takto vykázané nepřímé náklady musí být podloženy kalkulací, výstupy z účetnictví, patřičnými účetními doklady a výše nepřímých nákladů není limitována, nebo

b) metodou vykazování nepřímých nákladů na základě pevné sazby, tzv. metodou

„flat rate“, do výše 25 % ze součtu skutečně vykázaných osobních nákladů a ostat- ních přímých nákladů příjemce v příslušném roce, (mimo nákladů na investice, kdy takto vykázané nepřímé náklady se nemusí dokládat patřičnými účetními doklady, dokládá se však celková výše nepřímých nákladů organizace a jejich rozdělení na střediska/projekty/úseky apod.

Uznatelné nepřímé náklady jsou například:

- spotřeba elektrické energie

- voda

- plyn

- náklady na telefon a internetové připojení

- administrativa

- mzdy režijních pracovníků

- nájemné

- příspěvky na péči o dítě nebo osobu blízkou

- kancelářský a režijní materiál

- odpisy dlouhodobého majetku

- software

- PHM, opravy a servis pro služební vozidla

- cestovné

- ostraha

- občerstvení

- propagační předměty

- náklady na konferenční poplatky

POZOR!

Náklady, které příjemce zahrnuje do nepřímých nákladů, nelze současně vykazovat v rámci přímých nákladů. Každý náklad může být prokazatelně vykázán vždy jen v jedné nákladové kategorii!

FULL-COST

• je metoda, která stanovuje, jakým způsobem příjemce přiřazuje nepřímé náklady na jednotlivá střediska, zakázky, projektu atd.

• musí být doložena interní směrnicí, z níž je zřejmý postup výpočtu nepřímých nákladů projektu

• musí být doložen výpočet a číselné údaje použité při výpočtu musí být doloženy výstupy z účetnictví

• náklady stanovené touto metodou musí být přeúčtovány na projekt

Příklady metody stanovení nepřímých nákladů na projekt:

a) pomocí výše osobních nákladů: příjemce vyčíslí poměr mezi celkovými nepřímými náklady organizace (očištěno od nezpůsobilých nákladů) a celkovými osobními náklady. Pro zjištění nepřímých nákladů projektu vynásobí osobní náklady projektu zjištěným koeficientem.

b) pomocí výnosů: příjemce vyčíslí poměr mezi celkovými nepřímými náklady organizace (očištěno od nezpůsobilých nákladů) a celkovými výnosy organizace. Zjištěným koeficientem pak násobí „výnosy projektu“, tedy poskytnutou výši dotace a dostane výši nepřímých nákladů projektu.

PŘÍKLAD 1: výpočet nepřímých nákladů pomocí FULL-COST metody

Celkové nepřímé náklady organizace: 3.500.000,- Kč Celkové osobní náklady organizace: 1.250.000,- Kč Osobní náklady projektu: 380.000,- Kč

Dle interní směrnice FULL-COST se nepřímé náklady stanovují z osobních nákladů, pomocí koeficientu, který vyjadřuje poměr mezi celkovými nepřímými náklady a celkovými osobními náklady organizace.

Výpočet:

Poměr celkových nepřímých a celkových osobních nákladů: 3.500.000 : 1.250.000 = 2,8 Nepřímé náklady projektu: 2,8 x 380.000 = 1.064.000,- Kč

Maximální výše nepřímých nákladů, kterou lze přiřadit projektu, činí 1.064.000,- Kč

PŘÍKLAD 2: výpočet nepřímých nákladů pomocí FULL-COST metody

Celkové nepřímé náklady organizace: 10.500.000,- Kč Celkové přímé náklady organizace: 63.250.000,- Kč Přímé náklady projektu: 500.000,- Kč

Dle interní směrnice FULL-COST se nepřímé náklady stanovují pomocí koeficientu, který vyjadřuje poměr mezi celkovými nepřímými náklady a celkovými přímými náklad organizace.

Výpočet maximální výše uznatelných nákladů:

Poměr celkových nepřímých a přímých nákladů: 10.500.000 : 63.250.000 = 0,166 Nepřímé náklady projektu: 0,166 x 500.000 = 83.000,- Kč

Maximální výše nepřímých nákladů, kterou lze přiřadit projektu, činí 83.000,- Kč.

Příjemce bez ohledu na svou vlastní metodiku vydal příkaz ředitele, kterým je stanoveno, že nepřímé náklady projektů budou činit 25 % z přímých nákladů projektu. Na základě

tohoto příkazu pak vykázal na projekt nepřímé náklady ve výši 125 000,- Kč (25 % z 500 000,-).

Rozdíl mezi vykázanými nepřímými náklady a nepřímými náklady vyčíslenými dle metodiky příjemce činí 42 000,- Kč. Tato částka jsou neuznané náklady projektu.

FLAT RATE

je způsob stanovení nepřímých nákladů projektu dle tohoto vzorce:

0,25 X (celková výše nákladů vykázaných v položce „osobní náklady“ + celková výše nákladů vykázaných v položce „ostatní přímé náklady“)

Prostředky převedené do FÚUP nelze považovat za skutečné náklady a nelze je tedy zahrnout do nákladů, z nichž se počítá flat rate. Skutečným nákladem se tyto prostředky stávají až v roce čerpání, tj. v roce, kdy byly použity na úhradu nákladů.

Doplnění závěrem

Způsobilost nákladů na kurzové rozdíly

Uznatelné jsou veškeré náklady/výdaje související s pořízením dané služby/zboží, pokud je tato služba/zboží nezbytná pro realizaci projektu a jsou splněny i ostatní podmínky způsobilosti (zejména účelnost, hospodárnost, efektivnost). Pokud je zahraniční faktura hrazena z korunové- ho účtu, je způsobilým nákladem částka, která byla odepsána z účtu. Pokud je faktura hrazena z účtu vedeného v cizí měně, je uznatelným nákladem skutečně uhrazená částka přepočtená na Kč aktuálním kurzem (ke dni úhrady). Uznatelná je tedy cena vč. kurzové ztráty, pokud byla uhrazena nebo cena bez kurzového zisku.

POZOR!

Výše uvedené neplatí pro projekty programu Kappa, kde jsou náklady na kurzové rozdíly neuznanými náklady projektu.

PŘÍKLAD

Příjemce nakoupil v Itálii materiál pro potřeby projektu, fakturovaná cena 1.000,- Euro. Faktura byla zaúčtována v kurzu 1 Euro = 26,50 Kč, tedy v hodnotě 26 500,- Kč. Úhrada faktury proběhla v kurzu 1 Euro = 26,00 Kč, skutečně tedy bylo zaplaceno 26 000,- Kč. → uznatelným nákladem je pouze skutečně uhrazená částka, tedy 26 000,- Kč.

Vnitrofakturace

Náklad doložený pouze interním účetním dokladem tzv. vnitrofakturou není uznatelný náklad projektu. Náklady fakturované jednou organizační složkou příjemce druhé organizační složce tedy není možné vykazovat jako přímé náklady projektu. Tyto náklady však lze zahrnovat do nepřímých nákladů příjemce a vykázat v projektu v souladu se schválenou metodou vykazování nepřímých nákladů projektu.

Převod prostředků do FÚUP (fond účelově určených prostředků)

Převod prostředků do FÚUP není v projektech TA ČR považován za skutečný náklad. Jedná se pouze o přesun prostředků, které nebyly v daném roce spotřebovány a předpokládá se jejich spotřeba v následujícím roce. Náklad vzniká až v roce, kdy byly prostředky FÚUP skutečně použity (tj. v roce, kdy dochází ke zdanitelnému plnění). I u nákladů hrazených z FÚUP musí být doloženo splnění všech podmínek uznatelnosti. Při případné kontrole je uznatelnost tohoto nákladu prověřována v roce použití těchto finančních prostředků.