Common use of Zaměstnanecké dílo Clause in Contracts

Zaměstnanecké dílo. (1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele. (2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. (3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí. (4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak. (5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele. (6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak. (7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje. (8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena. (9) V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak. (10) Odstavce 1 až 6 a 8 se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na takto vzniklá díla nepoužije.

Zaměstnanecké dílo. (1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílemz pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatelepři prodeji podniku nebo jeho části. (2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. (3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí. (4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak. (5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele. (6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak. (7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje. (8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena. (9) V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak. (10) Odstavce Ustanovení odstavců 1 až 6 a odstavce 8 se použijí platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou společností a autorem, který je statutárním orgánem nebo členem jejího statutárního nebo či jiného voleného nebo jmenovaného orgánuorgánu společnosti anebo společníkem veřejné obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti4e); tato právnická osoba obchodní společnost se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Předchozí věta se použije obdobně i u jiných právnických osob a autorů, kteří jsou jejich orgány či členy orgánů. Ustanovení § 61 se na takto díla vzniklá díla nepoužijepodle tohoto odstavce nevztahuje.

Zaměstnanecké dílo. (1) . Není-li sjednáno jinak, UHK jako zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílemči obdobného vztahu k zaměstnavateli. Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele. (2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva . Výkon majetkových práv k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupcespočívá v následujícím: - UHK může dílo zveřejnit, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. (3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečněupravit, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí. (4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování zpracovat včetně překladu, spojení spojit s jiným dílem, zařazení zařadit do díla souborného, jakož souborného i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo uvádět na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak. (5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla jménem UHK. - UHK může udělit licenci s i bez práva sublicence jiným subjektům. - Dále může dokončit nehotové zaměstnanecké dílo pro případ, že jeho právní vztah bude autor i po písemné výzvě k zaměstnavateli skončí dřívedodatečnému plnění v prodlení s vytvořením/dokončením zaměstnaneckého díla, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele. (6) Neníanebo zanikne-li sjednáno jinak, má autor jeho závazek dokončit takové dílo pro nemožnost plnění nebo smrtí. - Autor zaměstnaneckého díla má vůči zaměstnavateli UHK právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu. - Úpravu vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dle bodu 1. až 3. tohoto článku lze smlouvou sjednat odchylně, tj. např., že zaměstnanec- autor může dílo vydat vlastním nákladem nebo zaměstnavatel poskytne zaměstnanci-autorovi licenci s právem poskytovatele podlicence apod. - Pokud UHK majetková práva k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla nevykonává vůbec, nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požádat, aby mu zaměstnavatel udělil licenci za obvyklých podmínek, pokud na straně zaměstnavatele neexistuje závažný důvod pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinakjejí odmítnutí. (7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele3. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahujeAutorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. (8) 4. Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 plynoucí UHK jako zaměstnavateli ve vztahu k zaměstnaneckému dílu zůstávají skončením právního pracovněprávního či obdobného vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 zaměstnance k zaměstnavateli nedotčena. (9) V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak. (10) Odstavce 1 až 6 a 8 se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na takto vzniklá díla nepoužije.

Zaměstnanecké dílo. (1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. (1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele... (2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. (3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil poskytl licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí. (4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak. (5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele. (6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak. (7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje. (8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena. (9) V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak. (10) Odstavce 1 až 6 a 8 se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na takto vzniklá díla nepoužije.

Zaměstnanecké dílo. (1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo služebního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílemz pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu výkon práv podle věty první postoupit třetí osobě s právem dalšího postoupení, kdy svolení, které je neodvolatelné, se poskytuje obecně ke všem budoucím postoupením, pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má při prodeji podniku nebo jeho části; tato třetí osoba se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele. (2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. (3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí. (4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílemdílem či jinými prvky, zařazení do díla soubornéhosouborného nebo audiovizuálního, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak. (5) Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele. (6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak. (7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje. (8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena. (9) V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak. (10) Odstavce Ustanovení odstavců 1 až 6 a odstavce 8 se použijí platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou společností a autorem, který je statutárním orgánem nebo členem jejího statutárního nebo či jiného voleného nebo jmenovaného orgánuorgánu společnosti anebo společníkem veřejné obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti4e); tato právnická osoba obchodní společnost se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Předchozí věta se použije obdobně i u jiných právnických osob a autorů, kteří jsou jejich orgány či členy orgánů. Ustanovení § 61 se na takto díla vzniklá díla nepoužijepodle tohoto odstavce nevztahuje.

Zaměstnanecké dílo. (1) Není-li sjednáno jinakV případě, zaměstnavatel vykonává svým jménem a že je dílo vytvořeno zaměstnanci Poskytovatele nebo se v souladu s ustanovením Autorského zákona za zaměstnanecké dílo považuje, postupuje Poskytovatel na svůj účet autorova majetková práva Objednatele za odměnu uvedenou ve Smlouvě právo výkonu majetkových práv k takovému dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahua to od okamžiku podpisu Předávacího protokolu Objednatelem. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Zaměstnavatel může právo výkonu podle věty první postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje v případě převodu obchodního závodu. Má se za toPoskytovatel prohlašuje, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupenímk postoupení práva výkonu majetkových práv k dílu obdržel za účelem jeho plného užití Objednatelem zejména dle ust. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto § 58 Autorského zákona považuje za zaměstnavatele. (2) Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková například práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. (3) Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek poskytl licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí. (4) Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem) souhlas autorů. Poskytovatel již dále není oprávněn majetková práva k dílu vykonávat. 3. Výhradní licence. V případě, ledaže že by se prohlášení Poskytovatele dle odstavce 2. ukázalo nepravdivým a/nebo by postoupení práva výkonu majetkových práv k dílu nebylo ve smyslu platných právních předpisů možné nebo platné a účinné, uděluje Poskytovatel Objednateli okamžikem podpisu Předávacího protokolu Objednatelem výhradní licenci dle ust. § 2360 Občanského zákoníku k užití díla, a to pro užití díla ke všem způsobům užití, za účelem uvedeným ve Smlouvě, bez časového, tj. po dobu trvání majetkových práv autora k dílu, množstevního a územního omezení. Objednatel je sjednáno jinakoprávněn jednak (i) udělit podlicenci a/nebo (ii) licenci postoupit zcela nebo zčásti třetí osobě. Poskytovatel uděluje Objednateli právo dílo jakkoliv upravovat, zpracovávat a jinak měnit včetně začlenění do díla souborného. 4. Nevýhradní licence. Nelze-li aplikovat ani odstavec 3. , uděluje Poskytovatel Objednateli okamžikem podpisu Předávacího protokolu Objednatelem nevýhradní licenci dle ust. § 2360 Občanského zákoníku k užití díla, a to pro užití díla ke všem způsobům užití, za účelem uvedeným ve Smlouvě, bez časového, tj. po dobu trvání majetkových práv k dílu, množstevního a územního omezení. Objednatel je oprávněn jednak (i) udělit podlicenci a/nebo (ii) licenci postoupit zcela nebo zčásti třetí osobě. Poskytovatel uděluje Objednateli právo dílo jakkoliv upravovat, zpracovávat a jinak měnit včetně začlenění do díla souborného. 5) . Odměna. Není-li Smlouvou pro konkrétní případ sjednáno jinak, má činí odměna za postoupení výkonu majetkových práv k dílu a/nebo odměna za licenci 1,- Kč bez DPH a je součástí Ceny. 6. Nevyužití licence. Smluvní strany se za todohodly na tom, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případObjednatel není povinen udělenou licenci využít. 7. Zákaz copyleft licencí. Je-li Plněním software, zejména vývoj software, je Poskytovatel povinen zajistit, aby součástí software nebyla taková část software, která by byla předmětem tzv. open-source licence, jejíž nedílnou podmínkou by v případě užití software Objednatelem, byla povinnost zajistit šíření software pod tzv. copyleftovou licencí, či zveřejnění nebo zpřístupnění zdrojového kódu software. 8. Odškodnění. V souladu s § 2890 a násl. Občanského zákoníku je Poskytovatel povinen nahradit Objednateli veškerou škodu, včetně ušlého zisku a nákladů (na právní zastupování), která mu vznikne v souvislosti s tím, že jeho právní vztah třetí strana uplatní vůči Objednateli či Poskytovateli práva související s právem takové třetí strany k zaměstnavateli skončí dřívevýstupu Plnění dodanému Poskytovatelem, než dílo dokončía to bez ohledu na úspěšnost uplatnění takového práva. Povinnost Poskytovatele podle předcházející věty je ve vztahu k právům uplatněným třetí stranou vůči Objednateli, jakož i pro případpodmíněna tím, že budou existovat důvodné obavyObjednatel Poskytovateli bez zbytečného odkladu písemně oznámí uplatnění takového práva třetí strany a poskytne Poskytovateli součinnost, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatelekterou lze na Objednateli spravedlivě požadovat, k obraně proti uplatněnému právu či vyřešení uplatněného práva mimosoudní cestou. (6) Není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na díla uvedená v odstavci 7, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak. (7) Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na tato díla nevztahuje. (8) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7 nedotčena. (9) V případě agenturního zaměstnání4d) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak. (10) Odstavce 1 až 6 a 8 se použijí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi právnickou osobou a autorem, který je členem jejího statutárního nebo jiného voleného nebo jmenovaného orgánu; tato právnická osoba se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 se na takto vzniklá díla nepoužije.