Zvláštní typy veřejnoprávních smluv. Jak jsme si již řekli výše, existují zvláštní typy veřejnoprávních smluv upravené zvláštními zákony, jenž nelze bez výhrad přiřadit k žádnému typu veřejnoprávních smluv předpokládaných správním řádem. Teorie však některé tyto zvláštní typy řadí mezi subordinační veřejnoprávní smlouvy.99 Na tyto zvláštní typy aplikujeme obecná ustanovení správního řádu o veřejnoprávních smlouvách, ale vždy bude mít před těmito ustanoveními přednost úprava zvláštní a ve zbytku se pak použije správní řád. Proto se rozhodování o sporech z veřejnoprávních smluv správním řádem neupravených bude řídit ustanovením § 141 správního řádu.100 Zvláštním smluvním typem veřejnoprávní smlouvy, je smlouva uzavíraná podle § 2 písm. g) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Tudíž se na ni aplikují obecná ustanovení správního řádu o veřejnoprávních smlouvách. Na základě takové smlouvy jde o výkon působnosti v oblasti výkonu veřejné správy. Nejedná se však o smlouvu mezi účastníky. A nejde ani o veřejnoprávní smlouvu podle § 161. Pokud by se mělo jednat o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 (koordinační veřejnoprávní smlouva), tak musí jít o plnění úkolů, které existují na základě svěřené působnosti, nikoliv však o nově zakládající působnosti. V případě, že by jedním ze subjektů byla veřejná vysoká škola, nejednalo by se o koordinační veřejnoprávní smlouvu.101 Dále bychom do této skupiny mohli zařadit smlouvy uzavírané podle § 39 zákona o ochraně přírody a krajiny, kromě smlouvy o ochraně památného stromu, která se řadí mezi veřejnoprávní smlouvy subordinační. Jedná se o tzv. zvláštní smluvní ochranu přírody (vyjma výše zmíněného smluvního prohlášení památného stromu), protože v případě neuzavření těchto veřejnoprávních smluv, mohou být nahrazeny vydáním právních předpisů, nikoliv správních rozhodnutí.102 98 XXXXXX, Xxx. K uzavírání veřejnoprávních smluv podle § 162 správního řádu. Správní právo. 2009, č. 6. s. 343
Zvláštní typy veřejnoprávních smluv. K úpravě již zmíněných veřejnoprávních smluv koordinačních a subordinačních se přidává ještě třetí skupina smluv, která je z nich nejvíce rozporuplná a je možné se setkat s různými názory na tento druh veřejnoprávních smluv. Jsou to veřejnoprávní smlouvy označované nepříliš přesně jako smlouvy uzavírané mezi účastníky správního řízení nebo smlouvy mezi soukromými osobami. Ani jedno z těchto označení není úplně přesné, jelikož je tu sice možnost, že by se smluvní strany účastnily nějakého řízení, ale jen zřídka by opravdu mohlo jít o účastenství ve stejném řízení, jež by tedy nahradily veřejnoprávní smlouvou.32 V případě druhého označení jako smlouvy mezi soukromými osobami je možné shledat výhrady z pohledu ustanovení § 162 správního řádu, který odkazuje na účastníky řízení, ale těmi mohou být i subjekty veřejného práva. Smlouvy tohoto typu jsou upraveny právě v odst. 1 § 162 správního řádu. Přesné znění tohoto ustanovení vypadá takto: „Ti, kdo by byli účastníky podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, popřípadě ti, kdož účastníky takového řízení jsou, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností, nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní