Uzavírání veřejnoprávních smluv Vzorová ustanovení

Uzavírání veřejnoprávních smluv. Principy uzavírání veřejnoprávních smluv jsou obdobné jako principy uzavírání soukromoprávních smluv, nicméně vznik veřejnoprávní smlouvy je do značné míry ovlivněn charakterem veřejnoprávnosti v tom smyslu, že jako takovým jim nelze přiznat stejně širokou smluvní volnost. Odlišností od soukromoprávní úpravy je například povinnost uzavřít tuto smlouvu písemně, či nutnost jedné listiny, kde budou všechny projevy vůle zúčastněných stran. Pokud zákon stanoví, že k uzavření smlouvy je potřeba souhlasu správního orgánu, smlouva je uzavřena teprve dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci. Vznik smlouvy soukromoprávní lze v určitých mezích obměňovat, ale oddálením se od ustanovení, příslušných veřejnoprávní smlouvě, bude způsobena její neplatnost. Správní řád klade na veřejnoprávní smlouvy poměrně jasné obsahové požadavky, jako je soulad s veřejným zájmem, cíl plnění úkolu veřejné správy a také účelnost. Dokonce přímo ty veřejnoprávní smlouvy, jejichž obsahem má být výkon státní správy, lze uzavírat pouze za předpokladu, že tak stanoví zvláštní zákon a pouze se souhlasem nadřízeného správního orgánu. Je tedy nejprve nutné, aby tento správní orgán posoudil obsah smlouvy z hlediska souhlasu s právními předpisy a především s veřejným zájmem. U vzniku subordinačních smluv musí být splněna podmínka zákonem stanovená možnost tento typ smlouvy uzavřít a souhlas třetích osob, které by byly účastníky řízení.33 Tato úprava je ve správním řádu zakotvena: „§161 (1) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí.“ Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle § 27 odst. 2 nebo 3. Správní orgán přitom postupuje podle ustanovení o souhlasu třetích osob (§ 168).34 Účastníky dle §27 odst. 2 nebo 3 jsou osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech, či povinnostech a také ty osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Vedle obecných zásad pro všechny veřejnoprávní smlouvy, jako je například souhlas s veřejným zájmem, obsahuje správní řád ve své části páté také formální požadavky stanovující způsob, jakým je možné veřejnoprávní smlouvu uzavřít a to v §163 správního řádu. Lze najít velké množství shodných prvků s uzavíráním smluv dle občanského zákoníku, stěžejní pro ně je ale jejich kogentní forma, kdy se nelze od dané právní úpravy odchýlit a dále...
Uzavírání veřejnoprávních smluv. Ustanovení o uzavírání veřejnoprávních smluv (§163 a § 164 Správního řádu) jsou v mnohém inspirována Občanským zákoníkem o uzavírání smluv, což potvrzuje i § 170, který předpokládá (s taxativně stanovenými výjimkami) přiměřenou subsidiaritu Občanského zákoníku při postupu podle páté části Správního řádu, a to včetně ustanovení o smlouvách. Veřejnoprávní smlouvy podle § 161 a § 162 mohou za určitých okolností nahradit rozhodnutí vedené podle části druhé, popř. třetí Správního řádu. Samotné uzavírání veřejnoprávní smlouvy a úkony k tomu směřující jsou odlišným postupem od správního řízení.29 To vyplývá i z § 170, který předpokládá pouze přiměřené, nikoli obdobné použití ustanovení části druhé Správního řádu. Veřejnoprávní smlouvy jsou výsledek souhlasného projevu vůle dvou či více smluvních stran oproti rozhodnutí ve správním řízení, tj. jednostranný akt správního orgánu. I uzavření veřejnoprávní smlouvy může být v určitých případech podmíněno rozhodnutím správního orgánu (§160 odst. 5 a 6 a § 162), ale o vydání takového souhlasu se vede samostatné správní řízení, a po právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu může k uzavření dojít. Ustanovení § 163 a § 164 o uzavírání veřejnoprávních smluv se vztahuje na všechny typy veřejnoprávních smluv upravených v § 160 až § 162 Správního řádu.30 Správní orgán, jenž dal souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy, ji zveřejní podle zásady publicity na své úřední desce.31 Návrh podle § 163 odst. 1, i když by směřoval od toho, kdo by mohl být účastníkem řízení vůči správnímu orgánu, návrhem na zahájení řízení o žádosti (§ 44) není a není
Uzavírání veřejnoprávních smluv. Úpravu uzavírání veřejnoprávních smluv nalezneme ve správním řádu konkrétně v ustanoveních §163 – 164. Zde právní režim správního řádu, týkající se uzavírání těchto smluv je jakousi obdobou úpravy uzavírání soukromoprávních smluv podle občanského
Uzavírání veřejnoprávních smluv. Zákon poměrně přesně upravuje postup při uzavírání veřejnoprávní smlouvy. Pokud při procesu uzavírání smlouvy dojde k odchýlení, veřejnoprávní smlouva nevznikne a nebo bude jako absolutně neplatný úkon neplatná od samého začátku. Návrhem na uzavření veřejnoprávní smlouvy je projev vůle učiněný v písemné podobě, který je určen jedné nebo více osobám směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy. Navrhovatel je svým návrhem v případě přijetí vázán, jestliže je dostatečně určitý a je z něj zřejmá jeho vůle. Z návrhu musí být zcela zřejmé, že se jedná o návrh na uzavření předmětné smlouvy. Musí být zřejmé kdo návrh podává, v jaké věci, komu je určen a jasná vůle smlouvu uzavřít. Návrh smlouvy směřující k jedné nebo více osobám musí mít písemnou podobu. Návrh smlouvy působí od chvíle, kdy dojde osobě, které je určen a nikoliv od podání poštovní přepravě. Jestliže chce navrhovatel návrh smlouvy zrušit, musí jeho písemný projev o zrušení dojít osobě, které je určen dříve nebo alespoň nejpozději současně s návrhem smlouvy. Toto ustanovení platí, i když je návrh smlouvy označen navrhovatelem jako neodvolatelný. Navrhovatel také může v návrhu stanovit lhůtu pro jeho přijetí. Délka lhůty je předmětem správního uvážení. Návrh smlouvy zaniká také: - uplynutím lhůty, která byla pro přijetí návrhu určena a v této lhůtě nebyl návrh smlouvy přijat ani nebylo na něj jinak reagováno, - jestliže lhůta pro přijetí nebyla určena, uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu smlouvy, - okamžikem, kdy navrhovateli smlouvy dojde projev odmítnutí návrhu. Zákon počítá i s opačnou variantou, kdy návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy nemusí být jen iniciativou navrhovatele. Případní navrhovatelé mohou být osloveni akceptantem (ten kdo návrh přijme) k předložení návrhu. Jestliže navrhovatel učiní svůj návrh vůči neurčitému okruhu event. akceptantů, postupuje se podle ustanovení o výběru žádosti (§ 146 správního řádu). Veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemnou formou a projevy vůle smluvních stran musí být na jedné listině. Listinou je myšleno i více listů, které jsou neoddělitelně spojeny a je vlastnoručně podepsaná oprávněnými osobami. Jestliže jsou přítomny všechny smluvní strany současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem připojení posledního podpisu. Jestliže nejsou všechny smluvní strany přítomny, dojde k uzavření veřejnoprávní smlouvy v okamžiku, kdy její návrh, podepsaný ...
Uzavírání veřejnoprávních smluv. Postup při uzavírání veřejnoprávních smluv je upraven v § 163 a § 164 správního řádu. Již na první pohled je zřejmá podobnost úpravy s občanským zákoníkem s tím rozdílem, že úprava uzavírání veřejnoprávních smluv vykazuje větší míru kogentnosti než u smluv soukromoprávních.
Uzavírání veřejnoprávních smluv. Každá smlouva vzniká ve dvou fázích. První fází je návrh na uzavření smlouvy, druhá fáze se týká přijetí smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy může učinit kterýkoliv z účastníků budoucího závazkového vztahu. Jedná se o právní úkon navrhovatele, který je adresován jedné nebo více určitým osobám. Návrh musí být určitý a musí obsahovat alespoň podstatné části navrhované smlouvy, mezi které zpravidla patří vymezení účastníků smlouvy, určení předmětu smlouvy a stanovení výše úplaty. Přijetí návrhu je opět jednostranný právní úkon, kterým příjemce návrhu přijímá návrh na uzavření smlouvy. Návrh smlouvy a její uzavření musí být učiněno písemně a projevy vůle všech smluvních stran musejí být na téže listině. Jsou–li smluvní strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem připojení podpisu poslední smlouvy. Nejsou–li strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem, kdy návrh veřejnoprávní smlouvy opatřený podpisy ostatních osob, jimž byl doručen, dojde navrhovateli smlouvy 11. Pokud je k uzavření veřejnoprávní smlouvy třeba souhlasu správního orgánu, je smlouva uzavřena dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci. Tento správní orgán zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce 12.
Uzavírání veřejnoprávních smluv. Ú p r av a uz av í rá ní v e ř e j no p r áv ní ch sm l u v j e do z n a čn é m í r y v áz á n a p r i n c i p y, j a k é j s ou z n ám y z ob č a ns k éh o p r á v a p ro s mlo uv y s ou k ro mo pr á vn í h o c h a r ak t er u , n e ní z d e o vš em d án s t e j n ý r o z s ah s ml uv ní vo l n ost i . V e ř e j no pr á vn í sm l o uv y v yk a z ují v ě t š í mí r u k o ge nt no s t i n ež sm l o u v y s o u kr om opr á v ní , 110 j e j i c h sm l u vn í s t r a n y s e od p ř í s l u šn é p r á vní ú pr a v y t e dy n e m o h ou o dc h ýl i t , p odl e s p r áv níh o ř ád u s e a l e v eř e j n op r áv ní s ml ou va p osuz uj e vž d y p o dl e s v éh o s ku t e čn éh o o b s ah u , t ud í ž b y m o h l y b ýt u z a v ř en y v e ř e j no p r áv ní sml ou v y, k t e r é b y n e b yl y z á k o n em u pr a ve n y, r e s p . ž ád n á k o ge ntn í ú p ra v a b y z d e n e b yl a , v yj m a t é o b e cn é ve s p r áv ním ř á d u o bs až en é . Zvlá š t ní p r áv ní úp r av a v e ř e j n op r áv ní ch sm l u v m ůž e n a op a k s t an ov i t odc h yl k y od p rá vn í úp r a v y o b e c n é . 111 N á v rh n a uz av ř ení ve ř e j no p r áv ní sm l o uv y j e p roj e v v ůl e u č i n ě n ý v pí s em né f o rm ě , sm ě ř ujíc í k uz a vř e ní v e ře j no pr á vní s ml ou v y, k t e r ý j e u r č e n j ed n é ne bo ví c e u rč i t ým o so b ám , p o ku d j e d os t a t e čn ě ur č i t ý a v yp l ýv á z n ě j v ůl e t oh o , kd o n á vr h č i n í , b ýt j ím v př í p a dě j eh o p ř i j e t í v áz á n ( § 1 63 od s t . 1 s p r áv níh o ř ád u ) . Po s t up v e do u c í k uz av ř e ní s e ř í dí č ás t í p á t o u s pr á vn í h o ř ád u , kt e rá j e v t omt o o hl ed u v p o dst a t ě n ez á vis l á až na v ýj i mk y o b s až e né v § 1 7 0 s pr á vn í ř á du , 112 na j e hož z ák l ad ě j e d á no , ž e s e ob do bně p ouž i j í p r i n c i p y s p r á vn í h o p r á v a po dl e us t an o ve ní č á s t i p rv ní ( z ák l ad ní z ás a d y č i n no s t i s pr á v ní ch o r gá n ů) a p ř im ě ř e ně u s t a nov e ní č ásti d r uh é t o ho t o z á ko na ( r o vn é po s t a ve ní d ot č e n ýc h o s o b , sou l ad vš e ch s p r áv ní ch pos t u pů so u ča sn ě s ou vi s e j í c í mi s t ým i ž p r áv y a p o vin no s tm i a j . ) . P ř i mě ř e ně s e p ouž i j í t éž u s t an ov e ní o b č an sk é ho 110 XXXXXXX, L.; PONDĚLÍČKOVÁ, K.; XXXXXXX, D. Správní řád : Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Xxxx, 2009. 666 s. s. 557. ISBN 978-80-7400-157-4 111 XXXXXXXX, Xxxxxxxx. Ob...
Uzavírání veřejnoprávních smluv