Základní pravidlo neboli nepřípustnost podstatných změn Vzorová ustanovení

Základní pravidlo neboli nepřípustnost podstatných změn. Základní pravidlo pro posuzování přípustných a nepřípustných změn smlouvy na veřejnou zakázku nalezneme hned v prvním odstavci § 222 zákona. Dle tohoto ustanovení: „Není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona.“ Toto pravidlo je de facto převzato z čl. 72 odst. 5 KlSm, resp. příslušných ustanovení KSm a SSm61, které stanoví, že v případě jiných změn, než jsou změny obsažené v odstavcích 1 a 2 příslušných článků (což jsou změny nepodstatné), musí být zahájeno nové zadávací řízení v souladu se zadávacími směrnicemi. K tomuto si dovolím podotknout, že zařazení pravidla na samotný konec příslušného článku zadávacích směrnic, tedy až po uvedení výjimek z tohoto pravidla, které jsou ve všech třech zadávacích směrnicích obsaženy v odstavcích 1 a 2, se jeví jako poněkud nešťastný výsledek legislativního postupu unijního zákonodárce. Původní návrhy zadávacích směrnic obsahují toto pravidlo (stejně jako tuzemská právní úprava) hned v prvním odstavci příslušného článku, pročež následující odstavce (opět jako tuzemská úprava) uvádí skutkové podstaty podstatných změn a následně případy, kdy nejde o podstatnou změnu.62 Dle mého názoru je tuzemská úprava, resp. úprava obsažená v návrzích zadávacích směrnic, přehlednější, jelikož její řazení jednotlivých ustanovení usnadňuje intuitivní čtení a výsledně i pochopení právní úpravy. Výše uvedené pravidlo tedy zakazuje zadavateli umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, a to po dobu jeho trvání. Ke změně závazku ve smyslu § 222 zákona ovšem může dojít i po realizaci plnění, které je primárním předmětem závazku. Jako příklad lze uvést změny spočívající v uzavření dodatku výrazně omezujícího záruku dodavatele za jakost či 61 Čl. 43 odst. 5 KSm a čl. 89 odst. 5 SSm.