Základní výsledky dřívějších průzkumných prací. Výsledky průzkumu znečištění podzemních vod - NEPTUN Plzeň (1993) Vzorek vody z čichací sondy vykázal obsah NEL 2,84 mg/l. Dále byl proveden atmogeochemický průzkum (20 sond), nejvyšší kontaminace půdního vzduchu byla zaznamenána v prostoru úložiště podzemních nádrží (459,3 ppm). Byl realizován průzkumný vrt v prostoru úložiště podzemních nádrží - nejvyšší stupeň znečištění vykazovala zemina z hloubkové úrovně cca 4,0 m p.t. (7 040 mg/kg suš). Výsledky průzkumu znečištění podzemních vod - ATE Praha (1998) Největší znečištění půdního vzduchu bylo detekováno v sondě, umístěné jižně od kiosku (2 249 mg/m3). Znečištění zemin ropnými látkami bylo prokázáno ve vrtu HS-1 (prostor úložiště - NEL 2 438 mg/kg suš.) a ve vrtu HS-4 (jižně od úložiště mimo areál ČS PHM — NEL 4 732 mg/kg/suš.). Kontaminace podzemních vod byla prokázána ve vrtu HS-1 (NEL 61,2 mg/l), v ostatních vrtech byla zjištěná koncentrace ropných látek menší než 0,9 mg/l. Znečištění podzemních vod aromatickými uhlovodíky BTEX nebylo prokázáno. Výsledky průzkumu znečištění podzemních vod - EKOSYSTEM spol. s r.o. Praha (1998) Významnější znečištění zemin ropnými látkami bylo prokázáno v sondě J-2 (NEL 1 100 mg/kg suš.) a J-5 (NEL 2 700 mg/kg suš.) v jižní části úložiště podzemních nádrží. V obou případech byla kontaminace vázána na zónu kolísání hladiny podzemní vody (3,5 — 4,3 m) p.t. Nejvýznamnější znečištění podzemních vod ropnými látkami bylo detekováno ve vrtech HS-2 (7,6 mg/l) u nádrže UMO a HS-8 (1,3 mg/l) ve směru odtoku podzemní vody. Ve vrtu HS-1, lokalizovaném v prostoru podzemního úložiště nádrží a ve kterém byl v minulosti vykazován nejvyšší stupeň znečištění podzemních vod, byla zjištěna koncentrace pouze 0,6 mg/l. Tyto výsledky jsou však v rozporu s tabulkou č. 17 analýzy rizik (odběry ze 7.7. 1998), kde opět nejvyšší kontaminaci vykazuje podzemní voda ve vrtu HS-1 (7,9 mg/l) a v ostatních vrtech je znečištění zanedbatelné. Odebranými vzorky stavebních konstrukcí bylo prokázáno značné povrchové znečištění betonů ropnými látkami (až 140 000 mg/kg suš.). Znečištění podzemních vod aromatickými uhlovodíky (BTEX), alifatickými chlorovanými uhlovodíky, PCB a těžkými kovy nebylo prokázáno. Zjištěné hodnoty byly pod mezí detekce analytické metody. Provedenými rozbory nebylo prokázáno ani stopové znečištění podzemní vody ropnými látkami ve studních, a to ani ve studni, která se nachází přímo v prostoru ČS PHM. Studně se ovšem nachází proti směru proudění podzemní vody ze zájmové lokality. Výsled...
