Záruka za jakost u staveb. Jak již uvádím výše, poskytnutí záruky je ryze dobrovolnou záležitostí a v současném právním řádu není povinnost se k ní zavázat. Ač pro stavby platí v zákoně jisté výjimky, je i pro stavby poskytnutí záruky zcela dobrovolné. Většina kvalitních firem ať už stavebních nebo vyrábějících materiály či technologie záruku poskytuje. Setkat se můžeme například se zárukou na cihly, střešní krytinu, okna či garážová vrata. Každá z nich má ale většino jinou délku trvání a potřeba uchovávat dokumenty, kde se záruka prohlašuje. V rámci smlouvy o dílo je pak potřeba věnovat pozornost řádnému předávání všech podkladů, záručních listů a návodů se stavbou spojenou. Pokud se jedná o konstrukční materiály stavby, může se stát, že dojde k jejich znehodnocení špatným zacházením nebo montážním postupem a tím pozbývají své garanční vlastnosti. Z tohoto pohledu je důležité, aby byla stavba průběžně kontrolována stavebním či technickým dozorem, který je účasten na tzv. kontrolních dnech stavby. Tyto kontrolní dny se uskutečňují buď v pravidelných intervalech (například 1x týdně) nebo po dokončení určitých fází stavby. Z každého takové kontrolního dne by měl mít pořízen zápis s podpisy zúčastněných osob. Další důležitou a současně zákonnou povinností je vést stavební deník. Tato povinnost platí jak pro realizační firmy, tak pro stavbu svépomocí a tuto povinnost stanovuje stavební zákon č. 183/2006 Sb. (potažmo nový stavební zákon č. 283/2021 Sb.). Způsob vedení je pak zaznamenán ve vyhlášce č. 499/2006 Sb. Veškeré provedené úkony stavby by v něm měly být zaznamenány a na základě nich potažmo dohledatelné, kdo je zodpovědný za případné komplikace. Rozdíl také hraje, zda je stavba realizována zhotovitelem tzv. „na klíč“ anebo například „k dokončení“. V rámci konkurenčního boje na poli stavebních společností může být poskytování dlouhých záruk určitým proklientským přístupem, jak oslovit nové zákazníky. Můžeme se setkat například s doživotní zárukou na cihly nebo střešní
