VZTAH ZÁRUKY ZA JAKOST A ODPOVĚDNOSTI ZA VADY PO NOVELE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU PROVEDENÉ ZÁKONEM Č. 374/2022 SB. 57 9. PROBLÉMY SOUVISEJÍCÍ S UPLATNĚNÍM PRÁV Z ODPOVĚDNOSTI ZA VADY VE VÝSTAVBĚ 59 ZÁVĚR 62 ZDROJE A PRAMENY 65 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., Zákon o ochraně spotřebitele Zákon č. 283/2021 Sb., Stavební zákon Nejvyšší soud České republiky Smlouva o dílo Rodinný dům Obchodní rejstřík Živnostenský rejstřík Smlouva o dílo je historicky i v současnosti jednou z nejpoužívanějších, nejužitečnějších a zároveň nejrozvětvenějších smluv používaných v praxi. Významně je pak spjata s oborem stavebnictví a realizací staveb jakožto předmětů díla. Od nejmenších zakázek, jako je například výroba altánu, přes středně složitá díla, jako výstavba rodinného domu, až po obrovská stavební díla, jakými je například výstavba jaderných elektráren, mostů či letišť. Rozmanitost smluv o dílo je velice široká, jelikož rozmanitost možných děl je široká. Málokdy můžeme říct, že naprosto přesně víme, kdy bude dílo dokončeno, kolik přesně bude stát a zda bude plnit přesně takovou funkci a takovým způsobem, jaký si objednatel představoval. I když v úspěšnou realizaci zadání samozřejmě doufáme. Je proto nesmírně důležité klást důraz na co nejkonkrétnější ujednání ve smlouvách a přikládání všech potřebných příloh a materiálů. Díky mému vztahu ke stavbám a stavebnictví jsem zvolil toto téma týkající se smlouvy o dílo se zaměřením na stavbu jako předmět díla. Souvislost mezi provedením díla a jeho případnými vadami či zárukami mi navíc přišla natolik zásadní pro stavební praxi jako takovou, že jsem ji nemohl v této práci nezdůraznit. Dle mého pohledu jsou stavby a potažmo způsob, ke kterému jsou námi využívány, naprosto klíčovým dílem člověka pro fungování našeho světa. Ať už se jedná o užívání za účelem uložení věcí, bydlení, rekreace a odpočinku, přes průmyslovou výrobu nebo nákupní centra, až po výrobu tepla a energie anebo dopravu v podobě železnic, dálnic a letišť. Myslím, že většina z nás tyto stavby denně užívá a málokdy si uvědomí, jak moc práce, rizik, zodpovědnosti a finančních prostředků za takovým stavebním dílem stojí. V této diplomové práci v úvodu popíšu smlouvu o dílo jako takovou, její historický vývoj, náležitosti, strany a podstatné náležitosti smlouvy. Dále vymezím pojmy jako stavba, nemovitost, dílo a předmět díla. Zejména se pak budu zabývat problematikou odpovědnosti za vady díla, důležitými okamžiky, úkony a případnými nároky na plnění odpovědnosti z vad díla. Dále se budu zabývat institutem záruky za jakost....
VZTAH ZÁRUKY ZA JAKOST A ODPOVĚDNOSTI ZA VADY PO NOVELE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU PROVEDENÉ ZÁKONEM Č. 374/2022 SB. 7. prosince 2022 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 374/2022 Sb., který mění zákon č. 634/1992 o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Vztah mezi zárukou za jakost a odpovědností z vad můžeme popsat jako vztah ochrany dané zákonem v podobě práva z vad a doplněním ochrany nad rámec této zákonné povinnosti formou záruky ze strany zhotovitele / prodávajícího (přesněji poskytovatele záruky). Hlavním rozdílem záruky za jakost oproti právům z vad je zákonné ukotvení práva z vadného plnění. Věcným rozdílem je pak okamžik, kdy vada objektivně existuje a kdy se vyskytla. U práv z vadného plnění musí vada existovat již při předání díla. Objednatel ji nemusí vidět, může se jednat o skrytou vadu, ale musí existovat. U záruky za jakost nemusí vada vůbec existovat v okamžiku předání díla. Postačí, když se vada objeví kdykoliv během záruční doby, po kterou se její poskytovatel zavázal. V kapitole 7. této práce bylo uvedeno, že záruka za jakost je dobrovolným závazkem poskytovatele záruky, a pakliže se tento rozhodne k určitému plnění svým prohlášením zavázat, je teprve poté povinen plnit ze zákona s tím související určité povinnosti (např. vystavit záruční list). Povinnosti z vadného plnění je subjekt, např. zhotovitel, povinen plnit vždy (bez dalšího) na základě zákona, pakliže jsou naplněny zákonné předpoklady. V uvedeném spočívá hlavní rozdíl mezi těmito dvěma instituty. Důležité je dále to, že pokud se subjekt rozhodne poskytnout záruku za jakost, nesmí se v rámci plnění zavázat k takovým povinnostem, které ze záruky za jakost náleží ze zákona (např. uvedená práva z vadného plnění), jelikož by se jednalo o klamavé jednání, příp. klamavou obchodní praktiku podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně pokud je záruka za jakost poskytnuta, má objednatel lepší postavení, jelikož kromě práv z vadného plnění, které mu náleží ze zákona bez dalšího, mu poskytovatel může poskytnou další práva z vad, která by mu z práv z vadného plnění jinak nenáležela. V rámci novelizace zákona se zpřesňuje formulace tak, aby více vyhovovala čl. 17 směrnice 2019/771 o obchodní záruce. 91 V rámci terminologie došlo ke změně v § 2115 OZ, kde byl pojem prodávající nahrazen spojením „poskytovatel záruky“. To zohledňuje zejména skutečnost, že poskytnout záruku může být i někdo jiný než samotný prodávající / zhotovitel. Dle § 2117 OZ musí také vadu krytou zárukou kupující...