Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2014, s. 424.
Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2014, s. 403. 64 HULMÁK 2014 op. cit. s. 425. bylo tedy významné i do budoucna. Dárkový certifikát s platností jednoho roku pak podle Nejvyššího soudu nelze považovat za zneužívající, doba jednoho roku je dostatečná a přiměřená hodnotě, a tato jistá nevýhoda je vyvážena tím, že kupón lze přijmout od kteréhokoliv držitele za jakékoliv zboží. Podstatný je závěr, že „pouhá skutečnost, že došlo k ujednání v neprospěch spotřebitele, neznamená, že došlo k zneužití postavení dodavatele“.65 Lze přisvědčit tomu, že postavení spotřebitele a podnikatele nebude nikdy zcela totožné a určitá nerovnost ještě neznamená zneužití postavení silnější strany. Vše je třeba posuzovat s přihlédnutím ke konkrétní situaci, jelikož ani to, že formálně jsou práva a povinnosti ve smlouvě stanoveny rovně, neznamená spravedlivé postavení obou subjektů. Je třeba vždy posoudit skutečné možnosti a význam smluvního ujednání pro každou ze stran.66 Jestliže mají například obě strany právo na smluvní pokutu, je třeba přihlédnout k tomu, za jaké porušení povinnosti. Pokud se u spotřebitele bude jednat o marginální porušení a u podnikatele o velice závažné porušení smlouvy, nelze mluvit o fakticky rovném postavení stran. Při posuzování tedy můžeme přihlížet k různé úpravě v právech stran, např. stejná výše smluvní pokuty, stejná délka výpovědní doby aj. Při tom je však třeba přihlédnout k výše uvedenému judikátu a nepokládat každou nerovnost za zneužívající. Dále je možné přihlížet k ekvivalenci vzájemného plnění, tedy zda protiplnění není v hrubém nepoměru. Zkoumat je třeba i rozsah nerovnováhy stran, který se neposuzuje dle zásahu do majetkových práv spotřebitele, ale v rozdílu v právech, které musí dosáhnout významné nerovnováhy. Z toho vyplývá, že jsou chráněni i spotřebitelé, jejichž závazek je hospodářsky nevýznamný, avšak jejich práva jsou výrazně oslabena oproti podnikateli.67 Pokud by tomu tak nebylo, podnikatelé by u bagatelních smluv mohli na mnoha spotřebitelích dosahovat s užitím zneužívajících ujednání ve výsledku i značných výdělků. Podle směrnice 93/13/ES je třeba vzít v úvahu také okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena,68 podle preambule téže
Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2014, s. 459. 77 Nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn.I. US 3512/11. In: Nové ASPI [právní informační systém]. Nakladatelství Xxxxxxx Kluwer [cit. 12. 4. 2018]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/0/000000/0/0?xxxxxx=X.%00XX%000000/00#xxxx0. 78 HULMÁK, Milan in: HULMÁK, Milan, XXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Xxxx x xxx. Občanský zákoník
Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2014, s. 576 nebo XXXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxxx in: XXXXXXX Xxxx, XXXXXX Xxx, XXXXX Xxxxx a kol. Občanský zákoník. Komentář. Xxxxxx X (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). 1. vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer (ČR), 2014, s. 240.
Závazkové právo. Hájení zájmů pojištěného v případě sporů, vzniklých v důsledku porušení závazkověprávních vztahů, jejichž předmětem je vozidlo.
Závazkové právo. Hájení zájmů pojištěného v případě sporů vzniklých v důsledku porušení závazkověprávních vztahů.
Závazkové právo. Hájení zájmů pojištěného v případě sporů vzniklých v důsledku porušení závazkověprávních vztahů, jejichž předmětem je nemovitost a které souvisí s běžnými udržovacími pracemi, při kterých není nutné žádat o stavební povolení, ani není nutné ohlášení příslušnému státnímu orgánu.
Závazkové právo. Hájení právních zájmů pojistníka ve sporech vyplývajících ze závazkověprávních vztahů, pokud hodnota sporu překračuje částku 5 000 Kč (minimální hodnota). Právní ochrana se poskytne pro nejvýše tři škodní události kteréhokoliv pojištěného vzniklých v jednom pojistném období, zároveň hodnota předmětu sporů ze všech škodních událostí vzniklých v jednom pojistném období nesmí ve svém souhrnu přesáhnout spornou částku stanovenou ve smlouvě o pojištění právní ochrany. Při mimosoudním vyřizování sporu se pojistné krytí vztahuje nejvýše na tři úkony právní pomoci mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu. V soudním řízení jsou hrazeny náklady dle právních předpisů a rozhodnutí soudu. Mimosoudním vyřizováním sporu se rozumí jak mimosoudní jednání nebo zastupování pojištěné osoby, tak poskytování právní porady (čl. 4 odst. 4 PP/O/2012) předchá- zející tomuto sporu nebo týkající se tohoto sporu. Sporná částka při sporech vyplývajících ze závazkověprávních vztahů Pojištěná osoba má právo na pojistné plnění, pokud hodnota předmětu sporu nepřevyšuje spornou částku uvedenou ve smlouvě o pojištění právní ochrany. Výši sporné částky na spory ze závazko- věprávních vztahů si určuje při uzavírání pojistné smlouvy o pojištění právní ochrany zásadně sám pojistník. Je-li hodnota sporu vyšší než sporná částka uvedená pojistníkem, nárok na pojistné plnění pojištěné osobě nevzniká. Právní ochrana dle tohoto odstavce se na spory související s nemovitostí vztahuje pouze v případě sjednání připojištění dle čl. 5 odst. 1 nebo 2 ZPP/POP/2012.
Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání.
Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2014. 704 s.