We use cookies on our site to analyze traffic, enhance your experience, and provide you with tailored content.

For more information visit our privacy policy.

Závazkové právo Vzorová ustanovení

Závazkové právoObecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2014, s. 426.
Závazkové právo. Hájení právních zájmů pojistníka ve sporech vyplývajících ze závazkověprávních vztahů, pokud hodnota sporu překračuje částku 5 000 Kč (minimální hodnota). Právní ochrana se poskytne pro nejvýše tři škodní události kteréhokoliv pojištěného vzniklých v jednom pojistném období, zároveň hodnota předmětu sporů ze všech škodních událostí vzniklých v jednom pojistném období nesmí ve svém souhrnu přesáhnout spornou částku stanovenou ve smlouvě o pojištění právní ochrany. Při mimosoudním vyřizování sporu se pojistné krytí vztahuje nejvýše na tři úkony právní pomoci mimosmluvní odměny dle advokátního tarifu. V soudním řízení jsou hrazeny náklady dle právních předpisů a rozhodnutí soudu. Mimosoudním vyřizováním sporu se rozumí jak mimosoudní jednání nebo zastupování pojištěné osoby, tak poskytování právní porady (čl. 4 odst. 4 PP/O/2012) předchá- zející tomuto sporu nebo týkající se tohoto sporu. Sporná částka při sporech vyplývajících ze závazkověprávních vztahů Pojištěná osobaprávo na pojistné plnění, pokud hodnota předmětu sporu nepřevyšuje spornou částku uvedenou ve smlouvě o pojištění právní ochrany. Výši sporné částky na spory ze závazko- věprávních vztahů si určuje při uzavírání pojistné smlouvy o pojištění právní ochrany zásadně sám pojistník. Je-li hodnota sporu vyšší než sporná částka uvedená pojistníkem, nárok na pojistné plnění pojištěné osobě nevzniká. Právní ochrana dle tohoto odstavce se na spory související s nemovitostí vztahuje pouze v případě sjednání připojištění dle čl. 5 odst. 1 nebo 2 ZPP/POP/2012.
Závazkové právoObecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2014, s. 429. přiměřenosti se provádí s ohledem např. na funkci ujednání, vzájemnost, nepoctivý úmysl podnikatele, zda bylo ujednání sjednáno individuálně či ne, přihlédnout se má i k čitelnosti a pochopitelnosti ujednání, s možností seznámení se, jedním z kritérií pak může být i to, zda se nachází ve všeobecných podmínkách či ve smlouvě samotné.79 Autoři tedy umístění ujednání o smluvní pokutě do obchodních podmínek považují spíše za možnou přitěžující okolnost při posuzování nepřiměřenosti ujednání. Odkazují dále i na zahraniční úpravu a připomínají, že dle občanského zákoníku je každé ujednání se spotřebitelem podrobeno testu překvapivosti dle § 1753, testu přiměřenosti dle § 1813 a testu nevýhodnosti u adhezních smluv dle § 1810, což garantuje dostatečnou ochranu. Na závěr však autoři uvádějí, že dle jejich názoru nelze takto paušální a kategorické závěry vyvodit ani z nové úpravy, ale ani z té dřívější a nesouhlasí tak se závěrem Ústavního soudu od počátku.80 Na potřebu vypořádání se s novou úpravou a důslednější argumentaci soudů v této věci naráží i Xxxxxxxxx, která navíc upozorňuje na extenzivní výklad uvedeného nálezu Ústavního soudu některými obecnými soudy.81 Naopak za použitelnost judikátu Ústavního soudu i na novou úpravu se postavil Xxxxx, který se opírá o úpravu adhezních smluv v novém občanském zákoníku.82 Na mysli měl zřejmě především § 1800 odst. 2, který zakazuje doložky adhezních smluv, jež jsou pro slabší stranu zvláště nevýhodné, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek v obdobných případech. Nicméně ze znění ustanovení o adhezních smlouvách spíše nelze dovodit aplikovatelnost judikátu Ústavního soudu. Jednak se ustanovení týká přímo smluv adhezních, nikoliv spotřebitelských, jak podotkl i Hulmák a Xxxxxxxx,83 dále nelze jednoznačně říci, že jakákoliv smluvní pokuta je pro spotřebitele zvláště nevýhodná. Xxxxx argumentaci zvolil Xxxxxxxx, který se domnívá, že Ústavní soud uvedeným judikátem v podstatě potvrdil existenci „spotřebitelských všeobecných obchodních podmínek“. Ač připouští, že nález je v některých ohledech ne zcela důsledně odůvodněn, má za to, že Ústavní soud stanovil, že do obchodních podmínek patří technická ujednání 79 HULMÁK, Milan, XXXXXXXX, Xxxx. Obchodní podmínky, smluvní pokuty a jiná ujednání. Právní rozhledy. 2018, č. 1, s. 7-11. 80 HULMÁK, Milan, XXXXXXXX, Xxxx 2018 o...
Závazkové právoObecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2014, s. 459. 77 Nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn.I. US 3512/11. In: Nové ASPI [právní informační systém]. Nakladatelství Xxxxxxx Kluwer [cit. 12. 4. 2018]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxXxxx/0/000000/0/0?xxxxxx=X.%00XX%000000/00#xxxx0. 78 HULMÁK, Milan in: HULMÁK, Milan, XXXXXX, Xxx, XXXXXXX, Xxxx x xxx. Občanský zákoník
Závazkové právoObecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2014, s. 576 nebo XXXXXXXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxxx in: XXXXXXX Xxxx, XXXXXX Xxx, XXXXX Xxxxx a kol. Občanský zákoník. Komentář. Xxxxxx X (§ 1721-2520, relativní majetková práva 1. část). 1. vydání. Praha: Xxxxxxx Kluwer (ČR), 2014, s. 240.
Závazkové právoZvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání.
Závazkové právoZvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2014. 704 s.
Závazkové právo. Hájení zájmů pojištěného v případě sporů, vzniklých v důsledku porušení závazkověprávních vztahů, jejichž předmětem je vozidlo.
Závazkové právo. Hájení zájmů pojištěného v případě sporů vzniklých v důsledku porušení závazkověprávních vztahů.
Závazkové právo. Hájení zájmů pojištěného v případě sporů vzniklých v důsledku porušení závazkověprávních vztahů, jejichž předmětem je nemovitost a které souvisí s běžnými udržovacími pracemi, při kterých není nutné žádat o stavební povolení, ani není nutné ohlášení příslušnému státnímu orgánu.